Carmina Priapea К читателю

Бойков Игорь
Carmina Priapea
Ad lectorem

Стишок фривольный услыхав,  от удивленья

У Римлянина тут же гнётся бровь дугой.

Но Фебова сестра и Веста, да и Музы

Из ниоткуда появиться не могли.

Карминный страж садов, порою гибкий

Дубину не скрывает под плащом.

Или прикрой ему сей срам накидкой,

Или взгляни, и почитай о нём стихи.


Carminis incomti lusus lecture procaces,

Conueniens Latio pone supercilium.

Non soror hoc habitat Phoebi, non Vesta, sacello,

Nec quae de patrio vertice nata dea est:

Sed ruber hortorum custos, membrosior aequo,

Qui tectum nullis vestibus inguen hanet.

Aut igitur tunicam parti praetende tegendae:

Aut, quibus hanc oculis adspicis, ista lege.