Igor Saveljev, Alexandr Char;ikov Josif Vissarionovi; STALIN – revolucion;;, st;tn;k, vojev;dce (KR;TK; BIOGRAFIE)
Kdo nen; slep;, vid;
Vydavatelstv;
Praga
Rok 2012
„Jak v;te, c;lem je vyhr;t ka;d; z;pas“
Josif Vissarionovi; Stalin
Kr;tk; ;ivotopis
STALIN (D;uga;vili) Josif Vissarionovi;, [6 (18).12. 1878 (ofici;ln; datum 9 (21). prosince 1879), Gori, Gruzie – 5. b;ezna 1953, Kuncevo, Moskevsk; oblast] – kl;;ov; osobnost lidsk; historie ve 20. stolet;, ideolog, 1878 (ofici;ln; datum 9 (21), 1879), Gori, Gruzie - 5. 3. 1953, Kuntcevo, Moskevsk; oblast] – kl;;ov; osoba historie 20. stolet;, ideolog, teoretik a tv;rce prvn;ho socialistick;ho st;tu na sv;t;, vynikaj;c; vojev;dce, v;dce a u;itel n;rod; SSSR, v;estrann; vzd;lan; ;lov;k. Neshoda mezi ofici;ln;m a faktick;m datem narozen; je sv;z;na se Stalinovou revolu;n; ;innost; a pron;sledov;n;m carsk;m ;etnictvem, kdy; se skr;val pod fale;n;mi jm;ny. Po svr;en; carsk;ho samod;r;av; byl nu byl na z;klad; carsk;ch policejn;ch dokument; vyd;n pas uv;d;j;c; datum narozen; 9.prosince roku1879.
Lidov; komisa; RSFSR pro v;ci n;rodnostn; (26.10. 1917 – 7. 7. 1923); Lidov; komisa; pro st;tn; kontrolu RSFSR (30. 3.1919 - 7.2.1920); Lidov; komisa; d;lnicko-rolnick; inspekce RSFSR (7.2.1920-3.4.1922). Gener;ln; tajemn;k ;V VKS(b) (3. 4.1922-10.2.1934); tajemn;k ;V VKS (b) (10.2. 1934 - 16.10. 1952); tajemn;k ;V KSSS 16.10.1952 - 5.3.1953); p;edseda Rady lidov;ch komisa;; SSSR (6.5.1941-15.3.1946); p;edseda Rady ministr; SSSR (15.3.1946-5.3.1953). Vrchn; velitel ozbrojen;ch sil SSSR (25.2.1946-3.3.1947). Mar;;l Sov;tsk;ho svazu (od 6.3.1943), Generalissimus Sov;tsk;ho svazu (od 27.6. 1945). Hrdina socialistick; pr;ce (20.12.1939). Vyznamen;n t;emi ;;dy Lenina, dv;ma ;;dy v;t;zstv;, t;emi ;;dy Rud;ho praporu, ;;dem Suvorova 1. stupn; a tak; medailemi. Byl poh;ben na Rud;m n;m;st; v Moskv;.
Narodil se v rodin; drobn;ho ;emesln;ka - obuvn;ka. Otec - Vissarion Ivanovi; D;ugashvili (1850-25.8.1909), matka - Jekat;rina G. Dzhugashvili [(Geladze) (1856 - 4.6.1937)], brat;i - Michael (14.02.1875-21.02.1875) a Georgij (24.12.1876 - 19.6. 1877). V letech 1889-1894 nav;t;voval gorijskou c;rkevn; st;edn; ;kolu. Byl obda;en nev;edn;m hudebn;m nad;n;m a mimo;;dnou pam;t;, miloval nau;nou ;etbu a um;leckou literaturu. Osvojil si obratnost v rychl;m ;ten;, ka;dodenn; p;e;etl nikoli m;n; ne; 400 stran kni;n;ho textu. Z;;dkakdy se m;lil a byl pozorn; k lidem. Netrp;l lh;;e, byl n;ro;n; k sob; i k druh;m. V roc e 1894 byl p;ijat do pravoslavn;ho semin;;e v Tiflisu. Jezuitsk; re;im v semin;;i zp;sobil u n;ho protest a revolu;n; n;lady.
Pod vlivem rusk;ch marxist; ;ij;c;ch na Kavkaze, se p;ipojil k revolu;n;mu hnut;; v ileg;ln;m krou;ku si osvojoval d;la Marxe, Engelse, Lenina a Plechanova. Psal ver;e, publikoval v r;zn;ch tiskovin;ch. V srpnu roku 1898 vstupuje do Tiflisk; organizace. RSDSD[1], stal se ;lenem Mesame-dasi - soci;ln; demokratick; organizace v Gruzii hraj;c; v letech 1893-98 kladnou roli v ;;;en; marxismu. Zapojil se do struktury Tiflisk;ch, Kavkazsk;ch svazov;ch v;bor; a Bakinsk;ho v;boru, ;;astnil se vyd;v;n; ;asopis; Brdzola (Boj), Proletariatis Brdzola (Boj proletari;tu), Bakinskij proletarij (Bakinskij prolet;;), Gudok (Sign;l), Bakinskij rabo;ij (Bakink; d;ln;k). Byl ;lenem skupiny „Mesame dasi“ – soci;ln; demokratick; organizace v Gruzii, hraj;c; v letech 1893-98 pozitivn; ;lohu v ;;;en; marxismu. Zapojil se do struktur tiflisk;ho, kavkazsk;ch a bakinsk;ch svazov;ch v;bor; RSDDS, pod;lel se na vyd;v;n; ;asopis; Brdzola (Boj), Proletariatis Brzola (Boj proletari;tu), Bakinskij proletarij (Bakinsk; prolet;;), Gudok (Sign;l), Bakinskij rabo;ij (Bakinsk; d;ln;k). Byl ve skupin; „Messame-dasi“, vedl propagandu marxistick;ch idej; mezi d;ln;ky tiflisk;ch ;elezni;n;ch d;len. V roce 1899 byl vylou;en ze semin;;e za revolu;n; ;innost, uch;lil se do ilegality a stal se profesion;ln;m revolucion;;em. Podporoval leninsk; ideje upev;ov;n; revolu;n; marxistick; strany, h;jil bol;evickou strategii i taktiku t;;dn;ho boje proletari;tu, byl p;esv;d;en;m stoupencem bol;evismu, demaskoval oportunistickou linii men;evik; a anarchist; v revoluci. Sehr;l vynikaj;c; ;lohu v ideov;m rozdrcen; men;evismu a obran; ideologick;ch, organiza;n;ch a taktick;ch z;kladn;ch tez; marxistick; strany na Kavkaze. Jeho d;la vynikaj; teoretickou hloubkou, jsou nesmi;iteln; k oportunismu a h;j; leninismus.
Byl aktivn;m ;;astn;k revoluce v letech 1905-07 v Zakavkazsku, je; br;nila ideu ozbrojen;ho povst;n;, jako prost;edku k svr;en; samod;r;av; a vydobyt; demokratick; republiky. P;isuzoval obrovsk; v;znam technick; p;;prav; povst;n;, uspo;;d;n; bojov;ch odd;l;, z;sk;v;n; zbran; atp. Pokl;dal zformov;n; p;echodn; vl;dy za p;irozen; v;sledek ozbrojen;ho povst;n; lidu a takt;; samu vl;du – revolu;n; diktatury proletari;tu a rolnictva, za vl;du potla;uj;c; s;ly reakce. V usnesen; III. sjezdu RSDSD byl vzata na v;dom; ;innost bol;evick;ch organizac; v Zakavkazsku jako „nemilitantn;j;;ch organizac; v na;; stran;“. Kavkazsk; svazov; v;bor vyb;zel d;ln;ky a roln;ky k ozbrojen;mu povst;n;, k vyd;v;n; a distribuci ;l;nk; a let;k; Stalina. IV. konference kavkazsk;ch bol;evik; (listopad 1905) p;ij;m; usnesen; o zes;len; boje k p;;prav; a proveden; povst;n;, bojkotu Dumy, upevn;n; revolu;n;ch organizac; d;ln;k; a roln;k; – Sov;t; d;lnick;ch z;stupc;, st;vkov;ch v;bor;, revolu;n;ch rolnick;ch v;bor;.
Jako deleg;t zakavkazsk;ch bol;evik; Stalin v prosinci 1905 p;ijal ;;ast na pr;ci I. V;erusk; bol;evick; konference v Tammerforse. V dubnu 1906 se ;;astn; na pr;ci IV. sjezdu RSDSD. Byl deleg;tem V. (r.1907) sjezdu strany.
V pr;ci Anarchismus nebo socialismus? (r.1906-07) rozv;j; teoretick; v;chodiska marxistick; strany – dialektick; a historick; materialismus, (p;;e) o nezbytnosti socialistick; revoluce a diktatury proletari;tu, o nutnosti zformov;n; prolet;;sk; strany nov;ho typu, o z;kladn; strategii a taktice strany. P;in;;; z;sadn; vklad do marxisticko-leninsk; teorie v oblasti ;kol; t;;dn;ho boje proletari;tu.
Vybran; VI. (Pra;sk;) V;erusk; konference ;V RSDSD v lednu roku 1912 na d;lku kooptuje Stalina do sboru ;V a p;iv;d; ho do Rusk;ho byra ;V. V letech 1912-13 p;sob; v Petrohrad;, aktivn; spolup;sob; v ;asopisech „Zv;zda“ (Hv;zda) a „Pravda“ (Pravda). Byl ;;astn;kem krakovsk; (r.1912) porady ;V RSDS.
Zvl;;tn; m;sto v jeho teoretick;m d;dictv; zauj;m; spisek z V;dn; z ledna 1913 - pr;ce Marxismus a n;rodnostn; ot;zka, kde osv;tluje principy ;e;en; n;rodnostn; ot;zky, podrobuje kritice oportunistick; program „kulturn;-n;rodnostn; autonomie“, definovan; klasick;m vymezen;m n;roda.
Ji; v p;ed;;jnov;m (r.1917) obdob; v tvorb; Stalina, v procesu dovedn;ho spojen; teorie a praxe mimo;;dn; slo;it;ho a nebezpe;n;ho revolu;n;ho boje, byl rozpracov;n mechanismus realizace c;le jeho ;ivota – vybudov;n; socialismu v Rusku, kter; pova;oval za strategick; ;kol revolu;n;ho hnut; v Rusku.
Taktick; ;kol p;ed;;jnov;ho obdob; - vytvo;en; v zemi demokratick; republiky s demokratickou ;stavou. Prost;edkem jej;ho dosa;en; se m;lo st;t ;stavod;rn; shrom;;d;n;, „vybran; na z;klad; v;eobecn;ho, rovn;ho, p;;m;ho a tajn;ho hlasov;n; a objasnil t;m, ;e „to je to, za co mus;me nyn; bojovat“.
Slogany – hesla m;la tak; v;dy m;sto v ur;ov;n; strategie a konkr;tn;ch taktick;ch ;kol;. Hlavn;m sloganem bylo zav;d;n; transforma;n;ch demokratick;ch p;em;n - svr;en; samod;r;av;. A to prost; nebyl slogan, ale sm;rnice, bez jej;ho; pln;n; bylo nemo;n; vy;e;it strategick; ;koly.
Pouze d;lnick; t;;da, proletari;t v ;ele se soci;ln; demokratickou stranou, je schopna nahradit samod;r;av; demokratickou republikou. A taktika i slogany se pod;izuj; strategick;mu c;li – v;stavb; socialismu. V z;vislosti na okolnostech, na t; ;i on; etap; Stalinovy p;sobnosti, p;edstavuj; taktick; nastaven; simuluj;c; konkr;tn; pl;n ;innost; v z;vislosti na strategick;ch sm;rnic;ch dan;ho obdob; vzor optimalizace pl;nu na b;zi progn;zy v z;vislosti na direktivn;ch omezen;ch. V pr;b;hu cel;ho ;ivota, zahajuj;ce revolu;n; ;innost, J. V. Stalin realizoval model vn;j;; slupky, kterou byly Strategie – Taktika – Hesla – Sm;rnice, a vnit;n;m mechanismem jejich realizace Progn;zy – Sm;rnice - Optimalizace – Pl;n.
V obdob; revolu;n; podzemn; pr;ce Stalin 7 kr;t (v letech 1902-1903; v roce 1908; roku 1910; roku 1911 – 2 kr;t; roku 1912; roku 1913) pro;el ;al;;i a byl internov;n v kobce. 6 kr;t (v letech 1903 -1904, ;t;k 5. 1. 1904; v letech 1908 – 1909, ;t;k 28.2 r.1912; v r. 1912 ;t;k 1.9.1912; v letech 1913-1917, osvobozen ;norovou revoluc;) se nach;zel ve vyhnanstv;.
Dne12 (25).3. 1917 se J. V. Stalin vr;til do Petrohradu z Turuchansk;ho kraje a byl jmenov;n do byra ;V RSDSD (b) a do redakce „Pravdy“. Na VII. dubnov; V;erusk; konferenci RSDSD (b) podpo;il leninsk; kurs o p;er;st;n; bur;oazn;-demokratick; revoluce v socialistickou. Byl zvolen ;lenem ;V strany, do centra praktick; stranick; pr;ce, kterou pak vykon;val. Ve veden; se z;;astnil pr;ce Petrohradsk;ho v;boru strany a v novin;ch „Pravda“, usm;r;oval ;innost bol;evik; v magistr;tn; kampani v Petrohrad;. ;;astnil se pr;ce V;erusk; konference vojensk;ch organizac; strany a V;erusk;ho sjezdu sov;t; d;lnick;ch a vojensk;ch z;stupc; (3–24.6 1917). Spole;n; s Leninem Stalin organizuje historickou demonstraci 18. 6. 1917, kdy kolem p;tiset tis;c d;ln;k; a voj;k; vy;lo do ulic Petrohradu s rud;mi prapory a bol;evick;mi hesly: „V;echnu moc sov;t;m!“, „Pry; s deseti ministry – kapitalisty!“, „Je na;ase ukon;it v;lku!“. Sou;asn; v Moskv; a dal;;ch pr;myslov;ch centrech prob;haly obdobn; demonstrace d;ln;k; a voj;k;, (kter;) Prozat;mn; vl;d; p;edvedly neust;l; r;st vlivu bol;evik;. I. V;erusk; sjezd Sov;t; (20. 6. 1917) vol; Stalina ;lenem ;st;edn;ho exekutivn;ho v;boru Sov;tu d;lnick;ch a vojensk;ch z;stupc;.
Na VI. sjezdu RSDSD (b) (26.7. – 30. 8. 1917) vystoupil s politickou zpr;vou ;V a refer;tem o politick; situaci, pregnantn; zformuloval stranick; ;kol v boji za socialistickou revoluci – „Svr;en; diktatury imperialistick; bur;oazie“, na;;dil odpor proti trockist;m, pova;uj;c;m v;t;zstv; socialismu v Rusku za nemo;n; bez prolet;;sk; revoluce na z;pad;. Ozn;mil: „Nen; vylou;ena mo;nost, ;e pr;v; Rusko se projev; jako zem;, ukazuj;c; cestu k socialismu... Je t;eba odvrhnout p;e;it; p;edstavy o tom, ;e pouze Evropa n;m m;;e uk;zat cestu. Marxismus existuje dogmatick; a teoretick;. J; stoj;m na p;d; toho druh;ho.“ Kdy; se mnoz; ;lenov; ;V, v;etn; Lenina, skr;vali v hlubok; ilegalit; nebo byli ve v;zen;, on z;st;val v dob; od ;ervence do z;;; faktick;m v;dcem bol;evick; strany, tehdy strana upevnila svoje postaven;. Po dubnov; konferenci se zv;;il po;et z;kladn;ch organizac; strany ze 78 na 162, p;i;em; po;et bol;evik; stoupl ze 100.000 na 240.000. Ve dnech Kornilovova pu;e (25.-30. 1917) byl Stalin jedin;m v;dcem strany, kter; u;inil v;e, aby politick; moc v Petrohrad; p;e;la do rukou sov;t; d;lnick;ch a vojensk;ch z;stupc;, kter; se postavily na stranu bol;evik;, a pu; byl pod jeho veden;m rozdrcen. Srpen 1917 m;l rozhoduj;c; vliv na ve;ker; n;sledn; v;voj rusk;ch d;jin.
V kr;tk; dob; po sv; zku;enosti prvo;ad;ho stranick;ho organiz;tora p;ibyla zku;enost vojev;dce, zp;sobil;ho k energick;m akc;m za jak;koli situace. Dne 29. z;;; 1917 se Stalin jako jeden z v;dc; pracuj;c;ch a bol;evick; strany st;v; ;lenem ;stavod;rn;ho shrom;;d;n;. Byl zvolen do Politbyra ;V a Vojensko-revolu;n;ho ;st;ed; - org;nu ur;en;ho k p;;m;mu ozbrojen;mu povst;n;. Dne 24. 10 (6.11). 1917 vypracoval na zased;n; bol;evick; frakce II. V;erusk;ho sjezdu sov;t; hl;;en; o postupu ozbrojen;ho povst;n;. Dne 26.10 (8.11) byl Stalin zvolen do prvn; sov;tsk; vl;dy jako lidov; komisa; pro n;rodnosti a pozd;ji (7.2.1920) - lidov; komisa; st;tn; kontroly, reorganizovan; do D;lnicko-rolnick; inspekce (RKI). Dne 15. 1. 1918 na zased;n; bol;evick; frakce III sjezdu sov;t; vystoupil s refer;tem o Federaci sov;tsk;ch republik a m;l z;v;re;n; slovo v diskusi o n;rodnostn; ot;zce, kde ;ekl: "Pro n;s, z;stupce zam;stnanc;, je t;eba, aby lid pouze nehlasoval, ale aby vl;dl. Panuj; ne ti, kte;; vol; a hlasuj;, ale ti, kte;; vl;dnou.“
Enormn; byl tak; p;;nos, kter;m p;isp;l Stalin k v;t;zstv; Sov;tsk;ho Ruska v ob;ansk; v;lce i k odra;en; zahrani;n; vojensk; intervence v letech 1918 – 20. Byl ;lenem Revolu;n;ho vojensk;ho sov;tu republiky a Revolu;n;ho vojensk;ho sov;tu Ji;n;ho, Z;padn;ho a Jihoz;padn;ho frontu, ;lenem Sov;tu d;lnicko – rolnick; obrany v ;ele s Leninem a jeho n;m;stkem. ;;dil dod;vky potravin do ;st;ed; na jihu Ruska i obranu Caricinu[2], vy;e;il kritickou situaci na V;chodn; front; v oblasti Permu, zlikvidoval hrozby nad Petrohradem, rozdrtil D;nikina, po por;;ce na polsk; front; m;l z;sluhu na osvobozen; Kyjeva i ofenz;v; na Lvov. ;tok na Var;avu, proti kter;mu se Stalin stav;l, skon;il krut;m debaklem kv;li avanturismu Trock;ho a Tucha;evsk;ho velen; Z;padn;ho frontu. V ob;ansk; v;lce se uk;zala jako pro v;t;zstv; na front; prvo;ad; vojensko-politick; pr;ce stranick;ch pracovn;k;, kte;; na;li spr;vn; zp;sob, jak porazit nep;;tele, dovedli si vybrat velitele i politick; pracovn;ky a Stalin byl inici;torem vytvo;en; 1. J;zdn; kaval;rie. Uskute;n;n; jeho pl;nu vedlo k tot;ln; por;;ce D;nikina v rozhoduj;c;ch bitv;ch o Orel a Voron;;, k rychl;mu ;stupu D;nikinov;ch vojsk na jihu a v;t;zstv;m Rud; arm;dy na dal;;ch front;ch. Na;;zen;m ;st;edn;ho v;konn;ho v;boru ze dne 27. 11. 1919 byl (Stalin) vyznamen;n ;;dem Rud;ho praporu. V z;pisu ze sch;ze p;edsednictva ;st;edn;ho v;konn;ho v;boru je zd;razn;no: "Ve chv;li smrteln;ho nebezpe;;, kdy byla na;e zem; ze v;ech stran obkl;;ena t;sn;m kruhem nep;;tel sov;tsk; moci a odr;;ela ;dery protivn;ka; v okam;iku, kdy se nep;;tel; D;lnicko-rolnick; revoluce v ;ervenci 1919 bl;;ili k Rud;mu Petrohradu a u; u; obsazovali Krasnoju Gorku, v t;to pro Sov;tsk; Rusko t;;k; hodin; byl jmenov;n na vojensk; post p;edsednictvem ;st;edn;ho v;konn;ho v;boru Josif Vissarionovi; D;uga;vili (Stalin), d;ky jeho; energii a ne;navn; pr;ci se poda;ilo stmelit zk;ehl; ;ady Rud; arm;dy. Pohyboval se s;m na ;zem; bojov; linie, bil se pod p;;mou palbou v bitevn;m ohni a jeho osobn; p;;klad v boji za Sov;tskou republiku inspiroval ;adu voj;k; Rud; arm;dy. S ohledem na jeho z;sluhy p;i obran; Petrohradu, a rovn;; ob;tavost v jeho dal;; pr;ci na ji;n; front;, se rozhodl V;erusk; ;st;edn; v;konn; v;bor ud;lit J. V. D;uga;vilimu (Stalinovi) ;;d Rud;ho praporu."
Stalin sehr;l v;d;; ;lohu i v obnov; n;rodn;ho hospod;;stv;. V diskusi o odborech, vnucen; Trock;m, h;jil Leninskou platformu o roli odbor; v socialistick; v;stavb;. Ve sv;m ;l;nku „Na;e neshody“ („Pravda“, 19.1 1921) Stalin vystupuje proti bezpracn;mu Trock;ho upev;ov;n; pracovn; k;zn; d;ln;k; metodami donucen;. Na X. sjezdu RKS (b) (8 – 16. 3. 1921) vystoupil s refer;tem o „aktu;ln;ch ;kolech strany v n;rodnostn; ot;zce“, nal;hal na stranu, aby nebojovala jen s „imperialismem, velkorusk;m ;ovinismem“, ale tak; a „s m;stn;m nacionalismem“. Hlavn;m v Stalinov; projevu na valn; hromad; tiflisk; stranick; organizace 6. 7. 1921 byl apel „rozdrtit hydru nacionalismu“: „Lassalle m;l pravdu, ;;kaj; ;e strana se upev;uje, o;i;;uje se od ;p;ny... Tedy, h;j; svou pevnost a ;istotu , ne;ene se za kvantitou ;len; strany, systematicky zkvalit;uje strukturu stranick;ch k;dr;, chr;n; stranu p;ed z;plavou intelektu;lsk;ch a m;;;;ck;ch ;ivl;... 1) vytv;;; komplexn; d;lo hospod;;sk; v;stavby ... 2) drt; hydru nacionalismu a tvo;; zdravou atmosf;ru ... 3) chr;n; stranu p;ed z;plavou m;;;;ck;ch element; a str;;; jej; odolnost, pru;nost a systematicky zlep;uje kvalitu jej;ch k;dr;“. Porovn;me-li to, co bylo o Stalinovi ;e;eno s t;m, co se odehr;lo v KSSS po b;eznov;m p;evratu roku 1953 a jak v;ed praskl v dob; „perestrojky“, to v;echno bylo z;konit; ve zp;tn;m po;ad; a v opa;n;m sm;ru. Ne ;e se „o;i;;ovala od ;p;ny“, ale KSSS se neuchr;nila p;ed z;plavou „intelektu;lsko – m;;;;ck;ch nacionalistick;ch ;ivl;“, neuh;jila svou „odolnost p;ed p;;livem malobur;oasn; nacionalistick;ch element;", neubr;nila „pevnost a pru;nost“, systematicky nezlep;ovala kvalitu sv;ho k;dru. Neudr;ela „kormidlo ve sv;ch rukou“ a nedok;zala p;ekonat vlastn; sebedestrukci, vych;zej;c; z pop;en; stalinsk; z;kladny a nadstavby. Dohra je v;eobecn; zn;ma. Hlavn;m vin;kem rozbit; SSSR byla KSSS. Dne 22.8.1922 ;V VKS (b) pov;;uje Stalina gener;ln;m veden;m odd;len; propagandy a agitace ;st;edn;ho v;boru strany.
Dne 3. 4. 1922 pl;num ;V, kter; se uskute;nilo po XI. sjezdu strany, zvolilo Stalina Gener;ln;m tajemn;kem ;V VKS (b). Stalin nikdy nepodepisoval dokumenty jako gener;ln; tajemn;k – jen jako tajemn;k ;V, dom;hal se zru;en; a odstran;n; t;to hodnosti. P;i tvorb; Stalin vyzdvihl projekt „autonomizace“ (vstup v;ech republik do RSFSR s pr;vy autonomie). Proti tomu vystoupil Lenin s pl;nem vytvo;en; jednoho svazov;ho st;tu ve form; dobrovoln;ho svazu rovnopr;vn;ch republik.
Dne 30. 12. 1922 na prvn;m sjezdu Sov;t; SSSR vystoupil Stalin s refer;tem „O vzniku Svazu Sov;tsk;ch Socialistick;ch Republik“ a byl jednomysln; zvolen Gener;ln;m tajemn;kem RKS (b). V;voj ud;lost; po Stalinov; smrti, a obzvl;;t; v „p;estavbov;ch“ ;asech (v letech 1985 – 90) dosv;d;il, nakolik ni;iv; se uk;zala pozice Lenina (v boji) o osud Sov;tsk;ho svazu, vybudovan;ho neskonal;m ;sil;m samotn;ho sov;tsk;ho lidu pod veden;m Stalina. Nev;nujeme pozornost h;dce v souvislosti s poru;en;m Leninova l;;ebn;ho re;imu Krupskou(1922-24), jeho onemocn;n;, Stalinov;ch a Leninov;ch reakc; na to vyj;d;en;ch v dopisech (z;v;ti) Lenina sjezdu a Stalinovi, citujme jednu z tajemnic Lenina Volodi;evovou: „P;ed;vala jsem dopis (od Lenina Stalinovi) z ruky do ruky. Prosila jsem Stalina aby napsal dopis Vladim;ru Ilji;i, ;e ;ek; na odpov;; a je zneklidn;n. Stalin si ve stoje pro;etl dopis, pr;v; tam, se mnou. Jeho tv;; z;st;vala klidnou. Pop;em;;lel a zvolna prohl;sil, z;eteln; vyslovuje ka;d; slovo, d;laje mezi nimi pauzy: „Toto ne;;k; Lenin, to ;;k; jeho nemoc. J; nejsem l;ka;. Jsem politik. Jsem Stalin. Pokud by moje ;ena, ;lenka strany postupovala chybn;, a j; by potrestali, j; bych uznal, ;e nem;m pr;vo se vm;;ovat do t;to v;ci. A Krupsk; – ;lence strany... Pokud by Vladim;r Ilji; nal;hal, jsem p;ipraven se ji omluvit za hrubost“.
Lenin zem;el 21. 1. 1924. Na smute;n;m shrom;;d;n; II. V;esvazov;ho sjezdu Sov;t; 26. 1. Stalin p;;sahal, ;e bude st;e;it a spln; Ilji;;v odkaz. O rok pozd;ji napsal: „Pamatujte na Lenina, milujte Lenina a b;dejte nad jeho d;lem - d;lem na;eho v;dce. Bojujte a por;;ejte nep;;tele, vnit;n; i vn;j;; – (to se u;te) od Ilji;e. Nikdy se nez;;kej mal;ho v pr;ci, nebo; z mal;ho se vystav; velk;, - to je jeden z nejz;va;n;j;;ch z;v;r; Ilji;e“. Po Leninov; smrti, vedl Stalin rozvoj a realizaci politiky strany, harmonogram hospod;;sko –kulturn; v;stavby, stupn; posilov;n; obranyschopnosti zem; a proveden; zahrani;n;politick;ho kurzu strany a sov;tsk;ho st;tu.
A b;hem ;ivota Lenina i pozd;ji prob;hal kontinu;ln; vnitrostranick; boj nejr;zn;j;;ch opozi;n;ch protiv politick;ho kurzu VKS (b), samotn;ho Stalina, a v podstat; protiv socializmu, SSSR, sov;tsk;ho lidu. Nam;sto „permanentn; revoluce“ Trock;ho, jak uvnit; strany, tak i zven;; , kyp;la „permanentn; kontrarevoluce“ . Ta se uskute;;ovala i ve stran;, i mezi vylou;en;mi z jej;ch ;ad, p;echodn;mi spolucestuj;c;mi, v;t;ina kterou okupovaly men;evick; a liber;ln; bur;oazn; postoje vnikla do strany spole;n; s men;eviky, ;leny Bundu jin;mi s carizmem bojuj;c;mi „plamenn;mi revolucion;;i“.
Stalin vedl nesmi;iteln; boj s protivn;ky leninizmu, sehr;l excelentn; roli v ideologicko-politick;m debaklu trockizmu a pravicov;ho oportunizmu p;i obran; leninsk;ho u;en; o mo;nosti v;t;zstv; socializmu v SSSR, posilov;n; jednoty strany. Prioritn; v;znam p;i tom sehr;ly jeho pr;ce O z;kladech leninizmu (r. 1924), Trockizmus nebo leninizmus? (r. 1924), K ot;zk;m leninizmu (r. 1926), Je;t; jednou o soci;ln;-demokratick; ;chylce v na;; stran; (r. 1926), O prav; ;chylce ve VKS (b) (r. 1929) a dal;;.
Po por;;ce a krachu v ;;jnov; bitv; se Stalinem a stranou, p;e;el protivn;k na cestu vytv;;en; ileg;ln;ch organizac;, tajn;ch spiknut;, z;;kodnictv;, teroristick;ch ;in;, s;;v;n; se ve sv;ch akc;ch s b;logvard;jskou emigrac; a rovn;; s vl;dami imperialistick;ch st;t;, zainteresovan;ch na oslaben;, rozd;len; a zotro;en; mlad;ho socialistick;ho st;tu. V r;zn;ch obdob;ch byli opozi;n;ci vylu;ov;ni ze strany a potrest;ni v souladu se z;kony SSSR.
Stalin nelp;l na postu gener;ln;ho tajemn;ka ;V, 4 kr;t pod;val demisi na pl;nech ;V i ;KK[3] RKS (b): 25. - 27. 10. 1923; 19. 8. 1924; 27. 12. 1925; 19. 12. 1927. Podvolil se rozhodnut;m pl;n, setrval v postaven; gener;ln;ho tajemn;ka. Teprve v roce 1934 byla funkce gener;ln;ho tajemn;ka zru;ena rozhodnut;m XVII. sjezdu VKS (b), a v;ichni tajemn;ci ;V se tak stali rovnocenn;mi. Ve;ker; debaty, o jak; ;e zvl;;tn; privilegia Stalina ve vztahu s jin;mi v;dci strany a st;tu byli tito ochuzeni jsou v ka;d;m smyslu bezp;edm;tn;, nebo; v;ichni p;izn;vali jeho autoritu, kterou po;;val d;ky sv; akceschopnosti a lidsk;m kvalit;m: olb;;m;m v;domostem, logick;mu my;len;, ocelov; v;li, komplexn; ;;elnosti sv;ho jedn;n;, oddanost; sv;mu lidu a neohro;enost;. (Tyto vlastnosti) ho charakterizovaly jako spole;ensko-politickou osobnost kolos;ln;ho rozm;ru. V;echny stranick; i st;tn; funkce, kter; Stalin zast;val, vypl;valy z rozhodnut; stranick;ch a st;tn;ch org;n;.
XIV. stranick; konference (duben 1925) schv;lila leninsko-stalinsk; mechanizmus (sm;;uj;c;) k v;t;zstv; socializmu v SSSR jako z;kon z;vazn; pro v;echny ;leny strany. Hlavn;m referentem na XIV. sjezdu strany (18. – 31. 12. 1925) byl Stalin, kter; vyzdvihl nutnost zabezpe;it ekonomickou sob;sta;nost, pot;ebu posilovat obranyschopnost (zem;) – vytvo;it nezbytn;n; p;edpoklady k v;t;zstv; socialismu, vystav;t ekonomickou z;kladnu nezbytnou k p;em;n; SSSR z agr;rn; zem; v pr;myslovou velmoc. Sjezd schv;lil nov; stanovy a nov; n;zev strany – V;esvazov; komunistick; strana (bol;evik;) – VKS (b). V rozpracovan;ch Stalinov;ch tez;ch o socialistick; industrializaci SSSR je podtr;eno:
1. Proveden; industrializace sest;v; ne v prost;m r;stu, ale v rozvoji t;;k;ho pr;myslu a, p;edev;;m, jeho j;dra – stroj;renstv;.
2. Vyvlastn;n;m statk;;; a kapitalist; v d;sledku ;;jna 1917, zlikvidov;n;m soukrom;ho vlastnictv; p;dy, tov;ren, bank a jejich p;evodu do celon;rodn;ho vlastnictv; vytvo;ilo (veden; SSSR) mohutn; z;;dlo socialistick;ch ;spor, pokud jde o rozvoj pr;myslu.
3. Z;klad socialistick; industrializace – celospole;ensk; vlastnictv; v;robn;ch prost;edk;, kumulace majetku a ;spor jm;n; - tvo;en;ch prac; d;ln;k; a roln;k;; kter;;to jsou nerozlu;n; sv;z;ny se zkvalit;ov;n;m jejich materi;ln;ho postaven;.
4. Z;kladn; ;koly v boji za industrializaci: zv;;en; produktivity pr;ce, sn;;en; n;klad;, boj za pracovn; k;ze;, ;sporn; re;im , atd.
5. Pracovn; entuziazmus d;lnick; t;;dy umo;;uje uskute;nit vysok; tempo industrializace.
6. Socialistick; transformace zem;d;lstv; je mo;n; jen d;ky industrializaci zem;, kter; pro ni vytv;;; technickou z;kladnu .
Na konci roku 1927 slavila politika industrializace rozhoduj;c; ;sp;ch. ;hrnn; v;roba pr;myslu a zem;d;lstv; jako celku (v;etn; lesnictv; a rybolovu) p;ekro;ila p;edv;le;nou ;rove;. Jednalo se o bezprecedentn; ;sp;ch politiky industrializace. Rychl;m tempem se rozv;jel t;;k; socialistick; pr;mysl. Zem;d;lstv;, by; celkov; sv;m rozsahem p;ev;;ilo p;edv;le;nou ;rove; (1913), tak hrub; produkce obil; ;inila 91 procent, a pod;l komodit obil;, prod;van;ho m;st;m, dos;hl sotva 37 procent p;edv;le;n; ;rovn;. To bylo vyvol;no t;m, ;e likvidace vlastnictv; statk;;; v (roce) 1918 vedla k jeho drolen; na drobn; hospod;;stv;, odevzd;vaj;c; minim;ln; mno;stv; obil;. Pro ukon;en; t;to situace bylo nutn; sjednotit mal; rolnick; hospod;;stv; do velk; socialistick; v;roby s vyu;it;m zem;d;lsk;ch stroj; .
Ve Stalinov; zpr;v; na XV. sjezdu VKS (b) (2-19. 12. 1927) byl d;n ekonomick; mechanismus socialistick; transformace: 1) neust;l; sni;ov;n; n;klad;; 2) sn;;en; prodejn;ch cen, co; znamen; levn;j;; v;robky pro spot;ebitele; 3) r;st objemu na dom;c;m trhu d;ky tomu , jak st;le rostouc;m zdrojem je dal;; roz;i;ov;n; v;roby. Sni;ov;n; cen doprov;zet vz;jemn;m sbli;ov;n;m mezi m;stem a vesnic; – mezi proletari;tem a rolnictvem, a takt;; spolehnut;m se na d;lnickou t;;du, zaji;;uj;c; podporu a iniciativu obyvatelstva pokud jde o technologie, p;in;;ej;c; r;st produktivity pr;ce, jeho racionalizaci a spr;vu. Nad;azenosti v tempech rozvoje socialistick;ho pr;myslu nad kapitalistick;m bylo dosa;eno v d;sledku zn;rodn;n; pr;myslu a jeho vysok; koncentraci. To tehdy roz;;;en;m trhu vlastn; v;roby umo;nilo pl;novit;mu zp;sobu hospod;;stv; v;st jednotnou ekonomiku. Krom; toho, „zn;rodn;n; pr;mysl se op;r; o d;lnickou t;;du, jako hegemona v;eho na;eho rozvoje“. Stalin podtrhl, ;e „Na;e pl;ny nejsou pl;ny – progn;zy, nejsou pl;ny - dohady, n;br; pl;ny - sm;rnice , kter; jsou z;vazn; pro ;;d;c; org;ny a kter; ur;uj; sm;r na;eho budouc;ho hospod;;sk;ho rozvoje na n;rodn; ;rovni cel; na;; zem;“. V;deck; p;;stup je zalo;en na p;em;n; prost;ednictv;m optimalizace pl;n; - progn;z, pl;n; – sm;rnic, nutn;ch pro ;;d;c; org;ny a ur;en; sm;ru ekonomick;ho rozvoje v r;mci SSSR. Stalin u; byl hospod;;em pom;r; v zemi, dok;zal omezit prvky anarchie v ekonomice, rusk; ekonomice, je; byla zni;ena sv;tovou i ob;ankou v;lkou, v;le;n;m komunizmem, zahrani;n; intervenc; a spory ve veden; j;dra strany. Po uplynut; 10 let od ;;jnov; revoluce, se stal Stalin uzn;van;m l;drem strany a d;lnick; t;;dy. XV sjezd KSSS ( b) p;ijal usnesen; o pln; kolektivizaci zem;d;lstv;, jej; p;;prav; a uskute;n;n;, kter; pokud jde o hloubku a rozsah, mohou b;t uvedeny do chodu v jedn; ;ad; s Velkou ;;jnovou socialistickou revoluc;. Dne 1. 10. 1928 byl p;ijat prvn; p;tilet; pl;n na obdob; 1929 – 1933.
XVI. sjezd strany (26.06-13.07 1930) se zapsal do d;jin jako „sjezd roz;;;en;ho n;stupu socialismu na v;ech front;ch, likvidace kulactva jako t;;dy a realizace ;pln; kolektivizace“. V letech1929-30 tvo;il pod;l pr;myslu nejm;n; 53 procent hrub;ho v;konu cel; ekonomiky, p;i pod;lu zem;d;lstv; - okolo 47 procent. „Nach;z;me se v p;edve;er transformace od zem; agr;rn; k zemi pr;myslov;“ , - vyhl;sil Stalin a objasnil, ;e vysok; tempa rozvoje pr;myslu si nelze pl;st s ;rovn; rozvoje pr;myslu, tam, kde jsme st;le je;t; daleko za vysp;l;mi kapitalistick;mi zem;mi . Kdy; u; mluv;me o glob;ln; hospod;;sk; krizi, ;ekl: „...Sou;asn; hospod;;sk; krize je kriz; nadv;roby. To znamen;, ;e je vyrobeno v;ce zbo;;, ne; m;;e trh absorbovat...Pokud by se kapitalizmus mohl p;izp;sobit ne z;sk;n; maxim;ln;ho zisku, ale systematick;mu zlep;ov;n; materi;ln; situace mas , pokud by mohl obracet v;nos ne k uspokojov;n; rozmar; parazitick;ch t;;d, ne k v;vozu kapit;lu, n;br; k systematick;mu pozvednut; d;ln;k; a roln;k;, pak by ;;dn;ch kriz; nebylo. Ale pak by kapitalizmus nebyl kapitalizmem . Aby se odstranily krize, je t;eba odstranit kapitalizmus...“
K t;to ot;zce se Stalin vr;til i na prvn; V;esvazov; konferenci d;ln;k; socialistick;ho pr;myslu 4.2. 1931: „Pod;vejte, jak se kapitalist; cht;j; dostat z hospod;;sk; krize. Sni;uj; maxim;ln; plat zam;stnanc;. Sni;uj; maxim;ln; ceny surovin. Ale oni necht;j; alespo; trochu seriozn; sni;ovat ceny na pr;myslov; a potravin;;sk; zbo;; masov; spot;eby. A m;sto p;ekon;n; krize doch;z; k jej;mu zhor;en;, objevuje se kumulov;n; nov;ch podm;nek, vedouc;ch k nov;, je;t; v;;n;j;; krizi“. A na tomt;; zased;n; - ot;zka ;ivota a smrti sov;tsk;ho st;tu, ;ivota nebo smrti sov;tsk;ch lid;: „Zastavit tempo – to znamen; zaostat. A opozdil; jsou biti... My jsme zaostali za vysp;l;mi zem;mi o 50-100 let. Mus;me tuto vzd;lenost p;eb;hnout za deset let. Bu;to to ud;l;me, nebo n;s rozdrt;.Nen; takov;ch pevnost;, kter; by bol;evici nemohli dob;t. N;m z;stalo nemnoho: nau;it se techniku, zvl;dnout v;du. A kdy; to ud;l;me, p;jdeme u n;s takov;mi tempy, o kter;ch nyn; nem;;eme ani sn;t. A my to ud;l;me, jestli se n;m toho zachce!“
Spln;n; pl;nu prvn; p;tiletky vy;aduje rekonstrukci v;ech odv;tv; n;rodn;ho hospod;;stv; zalo;en; na nov;, modern; technologii, kter; je velmi d;le;it;. Stalin p;edlo;il nov; slogan: „Technika v dob; rekonstrukce rozhoduje v;echno“. ;;d;c pr;ci XVII. sjezdu strany (26. 1. – 10. 2. 1934), jen; vstoupil do d;jin jako sjezd v;t;z;, v ;;etn; zpr;v; o pr;ci ;V Stalin takto shrnul z;v;ry v;t;zstv; socializmu: industrializace zem;, kolektivizace zem;d;lstv;, socialistick; syst;m v cel; ekonomice. Varoval, ;e a;koli jsou nep;;tel; pora;eni, zbytky jejich ideologie ;ij; a p;e;itky kapitalismu v mysl;ch lid; jsou v;ce hou;evnat; v n;rodnostn; ot;zce, ne; v kter;koli jin; oblasti. V reakci na ot;zku, kter; ;chylka p;edstavuje hlavn; nebezpe;;, - ;chylka k velkorusk;mu nacionalizmu, nebo k nacionalizmu m;stn;mu, Stalin ;ekl, ;e „hlavn; ;chylku p;edstavuje ta tendence, proti kter; p;estali bojovat a kterou nechali vyr;st do nebezpe;; st;tu“ . Vystoupil p;ed studenty vojensk;ch akademi; dne 4. 5. 1935 a ;ekl: „Mus;me si kone;n; uv;domit , ;e ze v;ech cenn;ch kapit;l;, existuj;c;ch ve sv;t;, nejcenn;j;; a (nejv;ce) rozhoduj;c; se lidem jev; k;dry. Mus;me pochopit, ;e v na;ich sou;asn;ch podm;nk;ch , „k;dry rozhoduj; v;e“. Pokud budeme m;t kvalitn; a po;etn; k;dry v pr;myslu, v zem;d;lstv; , v doprav;, v arm;d;, - na;e zem; bude neporaziteln;. Nebudeme-li m;t takov; k;dry – budeme kulhat na ob; nohy“.
Osm; Mimo;;dn; sjezd sov;t; SSSR (25.11-5.12. 1936) p;ijal ;stavu SSSR,uznal skute;nost vstupu SSSR do etapy zavr;en; v;stavby socialistick; spole;nosti a p;echodu ke komunistick; spole;nosti , ve kter; se uskute;;uje princip rozd;lov;n;: „Od ka;d;ho podle jeho mo;nost;, ka;d;mu podle jeho pot;eb“.V;t;zstv; socialismu poskytlo p;;le;itost pro dal;; demokratizaci volebn;ho syst;mu zalo;en;ho na univerz;ln;m, rovn;m a p;;m;m volebn;m pr;vu p;i tajn;m hlasov;n;. V;echna nejv;t;; v;t;zstv; socialismu byla zakotvena v ;stav;: Spole;nost se skl;d; ze sp;;telen;ch t;;d – d;ln;k; a roln;k;; politick; r;mec SSSR – Sov;ty z;stupc; pracuj;c;ch, ekonomick; - socialistick; vlastnictv; v;robn;ch prost;edk;. Ob;an; maj; pr;vo na pr;ci, odpo;inek, vzd;l;n; a finan;n; zabezpe;en; ve st;;; v p;;pad; nemoci ;i zdravotn;ho posti;en; . V;ichni ob;an;, bez ohledu na jejich n;rodnost, rasu a pohlav;, jsou si rovni a jsou jim zaru;eny svobody: slova, tisku, shroma;;ov;n; a ve;ejn;ch shrom;;d;n;, sdru;ov;n; se ve spole;ensk;ch organizac;ch, svoboda osobnosti jednotlivce a pr;vo bydlet, pr;vo na listovn; tajemstv;, pr;vo na azyl ciz;m st;tn;m p;;slu;n;k;m, pr;vo na pron;sledov;n; k ochran; z;jm; pracovn;k;, pr;vo v;deck; ;innosti, pr;vo na n;rodn;-osvobozeneck; boj. Jednalo se o nev;dan; svobody v d;jin;ch pr;va a svobody pracuj;c;ch zabezpe;uj;c;ch se ekonomicky syst;mem socialistick;ho hospod;;stv; bez kriz;, (v;robn;) anarchie a nezam;stnanosti. Dne 31. 10. 1937 den;k Pravda cituje Stalina: „Na;i lid;, bohu;el, ne v;dy ch;pou, na jakou v;;ku (je) pozvedla jejich historie v podm;nk;ch sov;tsk;ho z;;zen;“. Ve zpr;v; na XVIII. sjezdu strany Stalin vyzdvihl nov; ;kol: v pr;b;hu p;;;t;ch 10-15 let hospod;;sky dohnat a p;edehnat hlavn; kapitalistick; zem; v ekonomick;ch vztaz;ch - v;robn; kapacit; na obyvatele.
Vzhledem k bl;;;c;mu se vojensk;mu nebezpe;; a v letech Velk; vlasteneck; v;lky se p;ij;mala mnohostrann; opat;en; na pos;len; obrany SSSR, na co; byl pot;eba ;as. Stalin p;ij;mal v;echny druhy opat;en;, aby odsunul za;;tek v;lky. Tomuto c;li slou;ila i ;mluva s N;meckem (23. 8. 1939) o nenapaden;, nikoli zasahov;n; do teritori;ln; celistvosti, nez;vislost a cti na;; zem;, Ale zaji;;ovala Sov;tsk;mu svazu m;r na nejbli;;; ;as a d;vala mo;nost p;ipravit se br;nit v p;;pad; napaden;.
V d;sledku industrializace a kolektivizace zem;d;lstv; v SSSR v roce 1940 byla vyprodukov;no:
15.000 tun surov;ho ;eleza - t;m;; 4 kr;t v;ce; 18.300 tun oceli - 4 a p;l kr;t v;ce; 166.000 tun uhl; - a; 5 a p;l kr;t v;ce; 31 000 tun ropy – 3 a p;l kr;t v;ce; 38.300 tun konzumn;ho obil; - na trh - o 17.000 tun v;ce; 2700 tun surov; bavlny - 3 a p;l kr;t tolik. Uveden; r;st odpov;dal produkci v;roby v carsk;m Rusku v 1913.
Obdob; do 22. 6. 1941 SSSR vyu;il k pos;len; obranyschopnosti a vyzbrojen; Rud; arm;dy. Tempo r;stu obrann;ho pr;myslu ve t;et;m p;tilet;m pl;nu 1938 - 1942), kter; p;eru;ila v;lka, p;ekro;ilo 39%. Po podeps;n; smlouvy ne;to;en; s N;meckem p;ed v;lkou byly vytvo;eny modern; typy letadel, tank;, d;lost;electva a lehk;ch zbran;. Dne 17. 4. 1940 vystoupil Stalin na setk;n; d;stojn;k; Rud; arm;dy: „Budete ;elet n;boje a gran;ty - bude v;ce ztr;t. Je t;eba ;et;it sv; lidi, udr;ovat s;ly arm;dy. Pokud chcete, abychom m;li v;lku s m;lem krve, nelitujte min“. Dne 6. 5. 1941 byl Stalin jmenov;n p;edsedou lidov;ch komisa;; SSSR. Dne 6. 6. 1941 bylo p;ijato usnesen; SNK SSSR a ;V VKS (b) o mobiliza;n;m pl;nu munice na druh; pololet; roku 1941 a 1942.
Dne 22.6. 1941 hrub; poru;;ce smlouvu o ne;to;en;, provedli N;mci v;rolomn; napaden; SSSR. Zformovan; 30. 6. 1941. St;tn; v;bor obrany (SVO) soust;edil ve;kerou moc v zemi. P;edsedou SVO byl jmenov;n Stalin, kter; vedl boj proti z;ke;n;mu nep;;teli, jen; v;lku zah;jil za pro n;ho p;;zniv;ch okolnost; a kter; m;l zku;enosti arm;dy o 170 diviz;ch z v;lky v z;padn; Evrop;, p;i;em; byl vyzbrojen tis;ci tank; a letadel, postoupil k hranic;m a vrhnul se proti SSSR.
(SSSR byla) pod tlakem po;etn; p;evahy sil nep;;tele, jen; pou;il v;hody p;ekvapiv;ho ;toku. Rud; arm;da byla nucena ustoupit z boje ve vnitrozem; zem;.
Od 19. ;ervence Stalin – komisa; lidov; obrany SSSR a od 8. srpna - Nejvy;;; velitel ozbrojen;ch sil SSSR.
V kr;tk; dob; byla provedena p;estavba n;rodn;ho hospod;;stv; pokud jde o obsluhu (pot;eb) fronty, byla uskute;n;na rozs;hl; evakuace civiln;ho obyvatelstva a pr;myslu na v;chod; zem; a zformov;ny rezervn; ozbrojen; s;ly. Rozt;;ela se v;stavba nov;ch obrann;ch z;vod;, do arm;dy se vl;valy nov; posily, ve frontov;m p;su se formovaly dobrovolnick; arm;dy, na okupovan;m ;zem; p;sobili partyz;ni. Aby zastavili paniku a zabr;nili def;tistick; n;lad;, vytv;;ely se z;tarasn; odd;ly v t;lu nestabiln;ch ;;st;, byla p;ijata p;;sn; opat;en; proti zbab;lc;m, dezert;r;m a zr;dc;m. Bez nich by byl SSSR zni;en v po;;te;n;m obdob; v;lky. Jeden z nejjasn;j;;ch doklad; vojensk;ho mistrovstv; Stalina v um;n; vyu;;t v;le;n; lsti k oklam;n; nep;;tele se projevil v bitv; o Moskvu, kdy; byl n;meck; ;tok zastaven a opat;en;mi kamufl;;e byly skryt; soust;ed;ny z;lohy v oblasti Moskvy. Nejv;znamn;j;; v;t;zstv; v historii velk;ch v;lek -v;sledek bitvy u Stalingradu - je korunou vojensk;ho um;n; a dokonalosti sov;tsk; vojensk; v;dy, triumfem stalinsk; strategie a taktiky. Debakl N;mc; pod Kurskem byl rozhoduj;c; pro dal;; pr;b;h v;lky. „Jestli;e bitva u Stalingradu, - ;ekl Stalin - p;edznamenala ;padek n;meck; fa;istick; arm;dy, pak bitva u Kurska ji postavila p;ed katastrofu“. Zapo;;n;me novou mohutnou ofenzivu Rud; arm;dy. Od 6. 3. 1943 Stalin – Mar;;l Sov;tsk;ho svazu. 1944 – t; se uk;zal b;t rokem rozhoduj;c;ch v;t;zstv; Rud; arm;dy, kter; nep;;teli zasadil 10 ;der;, kter; ve;ly do d;jin jako „deset stalinsk;ch ;der; Rud; arm;dy“. Dne 8. kv;tna 1945 byl z;stupci n;meck;ho vrchn;ho velen; podeps;n akt bezpodm;ne;n; kapitulace. Dne 9. kv;tna bylo vyhl;;eno v;t;zstv;.
Vrchn;mu veliteli ozbrojen;ch sil SSSR J. V. Stalinovi byla dne 27. 6. 1945 ud;lena nejvy;;; vojensk; hodnost – Generalissimus Sov;tsk;ho svazu. Na konferenci vedouc;ch ;initel; SSSR, USA a Brit;nie v Postupimi (17. 7. – 2. 8. 1945) byla p;ijata rozhodnut; na upevn;n; v;t;zstv;, a;koliv existovalo je;t; jedno ohnisko v;lky – Japonsko, odm;taj;c; po;adavky USA, Velk; Brit;nie a ;;ny o bezpodm;ne;n; kapitulaci. Spojenci se obr;tili na sov;tskou vl;du s prosbou p;ipojen; se k v;lce proti Japonsku. V;rn; povinnosti spojence vyhl;sil SSSR Japonsku v;lku, zah;jil 9. 8. 1945 vojensk; akce japonsk; Kwantunsk; arm;d;. V z;v;ru prudk;ho ;toku odd;l; Rud; arm;dy a debaklu velk;ho mno;stv; japonsk;ch vojsk byly osvobozeny Man;usko, Ji;n; Sachalin, Severn; Korea a Kurilsk; ostrovy. Dne 2. 9. 1945 byl v Tokiu podeps;n dokument o bezpodm;ne;n; kapitulaci Japonska. V den v;t;zstv; nad Japonskem , Stalin promluvil v rozhlase: „Od nyn;j;ka m;;eme pokl;dat na;i vlast za osvobozenou od hrozby n;meck; invaze na z;pad; a japonsk; invaze na v;chod;. Nastoupil dlouho o;ek;van; m;r pro n;rody cel;ho sv;ta.“
V;lka byla t;;kou zkou;kou materi;ln;ch a duchovn;ch sil Sov;tsk;ho svazu, zkou;kou jej; s;ly a ;ivotaschopnosti. Zku;enosti z v;lky, ;ekl Stalin, uk;zaly, ;e „ekonomick; z;klad Sov;tsk;ho st;tu se uk;zal nesrovnateln; v;ce ;ivotaschopn;, ne; hospod;;stv; nep;;telsk;ch st;t;“. V t; dob; jak hospod;;stv; nep;;telsk;ch st;t; (na N;mecko pracovala cel; Hitlerem zotro;en; Evropa) b;hem v;lky do;la k ;padku, SSSR ne jenom zaji;;oval frontu zbran;mi a munic;, ale i vytv;;el rezervy. V posledn;ch t;ech letech v;lky se v Sov;tsk;m svazu ka;doro;n; vyrobilo: v;ce ne; 30.000 tank;, samo;inn;ch a obrn;n;ch; na 40 tis;c letadel; na 120.000 zbran;; na 450 ru;n;ch a tankov;ch kulomet;; p;es 3 mil.pu;ek a okolo 20 a okolo 2 mil. automat;; a; 100.000 minomet;. Sov;tsk; zbran; p;ekon;valy n;meck; i co se t;;e kvality. Ideologie besti;ln;m nacionalismu a rasov; nen;visti byl pora;en sov;tskou ideologii rovnosti v;ech ras a n;rod;, ideologi; rovnosti v;ech ras a n;rod;. Stalin zd;raz;oval velkou z;sluhu sov;tsk;ho lidu p;ed lidstvem: „Sov;tsk; lid sv;m ob;tav;m bojem zachr;nil civilizaci Evropy p;ed fa;istick;mi zr;dami“. Obrovskou d;le;itost m;lo p;itom sov;tsk; vlastenectv;: „S;la sov;tsk;ho patriotismu, - ;ekl Stalin, - je v tom, ;e jeho z;kladem nejsou ;;dn; rasov; nebo nacionalistick; p;edsudky, ale hlubok; oddanost a v;rnost lidu jeho sov;tsk; vlasti“. N;mecko utrp;lo rovn;; i mor;ln; - politickou por;;ku.
Mimo;;dn; vklad k V;t;zstv; SSSR ve Velk; vlasteneck; v;lce vlo;il J. V. Stalin, jen; byl nejen praktick;m organiz;torem V;t;zstv;, ale a rozvinul i modern; sov;tskou vojenskou v;du. P;ipravil pojedn;n; o neust;le p;sob;c;ch ;initel;ch, kter; rozhodly o osudu v;lky; o aktivn; obran; a z;konech protiofenz;vy a ;toku; o interakci dod;n; vojsk a bojov; techniky v modern;ch podm;nk;ch v;lky; o roli velk;ch kolon tank; a ;loze letectv; v modern; v;lce; o d;lost;electvu jako o nejmohutn;j;; vojensk; s;le. V r;zn;ch f;z;ch v;lky na;el v;dy stalinsk; g;nius spr;vn; rozhodnut;, pln; vz;t v ;vahu konkr;tn; situaci. Stalinsk; v;le;n; um;n; se projevilo jak v obran;, tak i v ;toku. Na pokyn Stalina se aktivn; obrana Sov;tsk;ch vojsk spojovala s p;;pravou proti;toku. ;tok se spojoval s odolnou obranou. Stalin je rozpracoval a aplikoval:
novou taktiku man;vrov;n;; taktiku soub;;n;ho prolomen; fronty nep;;tele v n;kolika z;n;ch, kdy jde jeden pr;lom za druh;m, tak aby nep;;tele zanepr;zdnil a ten nem;l ;as ani s;ly na p;eskupen; sv;ch vojsk; taktiku pr;lomu bok; protivn;ka, obejit; v t;l; obkl;;en; a zlikvidov;n; velk;ch nep;;telsk;ch uskupen; .
Stalin lu;til pl;ny nep;;tele a odr;;el je. Bitvy, ve kter;ch Stalin velel sov;tsk;m vojsk;m, zt;les;uj; vynikaj;c; vzory vojensk;ho operativn;ho um;n;. Tv;r;; sv;r;z, originalita intence charakterizuj; v;echny bojov; operace, uskute;n;n; Rudou arm;dou. On tak; dal p;;klady v;deck;ch ot;zk;ch mezin;rodn;ch vztah; a sov;tsk; zahrani;n; politiky za v;lky a pov;le;n;ho obdob;. Dal tak; p;;klady v;deck;ho vy;e;en; ot;zek mezin;rodn;ch vztah; a zahrani;n; politiky SSSR v podm;nk;ch v;le;n; a pov;le;n; doby. Stalin vytvo;il konkr;tn; praktick; program opat;en; a politiky v pr;ci organizace na obnoven; st;tn;ho, ekonomick;ho a kulturn;ho ;ivota evropsk;ch n;rod; po v;t;zstv; nad N;meckem.
V pov;le;n;m obdob; strana a sov;tsk; vl;da v ;ele se Stalinem vykonali obrovskou pr;ci p;i mobilizaci sov;tsk;ho lidu k boji za obnovu a dal;; rozvoj n;rodn;ho hospod;;stv;, uskute;nili zahrani;n;politick; kurs, zam;;en; na upevn;n; mezin;rodn; pozice SSSR, na zaji;t;n; m;ru a bezpe;nosti n;rod; v cel;m sv;t;. Rozpo;et finan;n;ch prost;edk; na v;du byl v roce 1946 nav;;en t;ikr;t a v;de;t; pracovn;ci z;skali v;znamn; zv;;en; mezd. V roce 1947 byl uveden do provozu prvn; jadern; reaktor. ;el na dal;; zlep;en; ;ivotn;ch podm;nek sov;tsk;ho lidu. Nejd;le;it;j;; v tomto pl;nu byla rozhodnut; SSSR a KSSS (b) „O proveden; m;nov; reformy a zru;en; l;stk; na potravin;;sk; a pr;myslov; zbo;; od 14. 12. 1947 a „O nov;m sn;;en; od 1. b;ezna 1949 st;tn;ch maloobchodn;ch cen v;robk; masov; spot;eby“ z 28. 2. 1948.
Stalin pokra;uje v teoretick;m v;zkumu sov;tsk; spole;nosti p;i v;stavb; komunismu. V roce 1950 publikoval svou knihu Marxismus a probl;my jazykov;dy, ve kter; poskytl definici (mezi) z;kladnou a nadstavbou: „Z;kladna je ekonomick; struktura spole;nosti v dan; f;zi sv;ho v;voje. Nadstavba - to jsou politick;, pr;vn;, n;bo;ensk;, um;leck;, filozofick; n;zory spole;nosti a jim odpov;daj;c; politick;, pr;vn; a dal;; ustanoven;“. „Marxismus neuzn;v; v;vody a nem;nn; formule z;vazn; pro v;echna obdob; epochy a epochy. Marxismus je nep;;telem ve;ker;ho dogmatismu“.
V roce 1952 napsal svou posledn; pr;ci Ekonomick; probl;my socialismu v SSSR, ve kter; rozeb;r; ot;zky: 1) o charakteru ekonomick;ch z;kon; za socialismu; 2) o zbo;n; v;rob; a z;konu hodnoty za socialismu; 3) o zru;en; protikladu mezi m;stem a venkovem, mezi du;evn; a manu;ln; prac; a odstran;n; rozd;l; mezi nimi; 4) o rozpadu sv;tov;ho trhu a prohlouben; krize sv;tov;ho kapitalistick;ho syst;mu; 5) o nevyhnutelnosti v;lek mezi kapitalistick;mi zem;mi; 6) o z;kladn;ch ekonomick;ch z;konech modern;ho kapitalizmu a socializmu.
Pro z;kladn; ekonomick; z;kon kapitalizmu je charakteristick;: 1) maximalizace zisku; 2) v;voj v;roby od boomu ke krizi a od krize k rozvoji; 3) periodick; p;eru;en; ve v;voji technologi;, doprov;zen; ni;en;m v;robn;ch sil spole;nosti.
Z;kladn; ekonomick; z;kon socialismu byl Stalinem zformulov;n jako „zabezpe;en; maxim;ln;ho uspokojov;n; neust;le rostouc;ch materi;ln;ch a kulturn;ch pot;eb cel; spole;nosti prost;ednictv;m st;l;ho r;stu a zlep;ov;n; socialistick; v;roby zalo;en; na vysp;l; technologii“.
Na XIX. sjezdu strany (5.-14.10.1952) byla p;ijata nov; ;stava a nov; n;zev strany – Komunistick; strana Sov;tsk;ho svazu. Do nov; ;stavy SSSR byly samotn;m Stalinem veps;ny body, kter; mohou b;t pokl;d;ny za jeho z;v;; (v obdob; destalinizace budou vy;krtnuty ze stanov strany): „Nen; t;eba, aby byly ve stran; dv; discipl;ny – jedna pro v;dce, druh; pro ;adov; (;leny)“. 2. Nepravdivost komunisty p;ed stranou a klam;n; strany jsou nejv;t;;m zlem a jsou neslu;iteln; s ;lenstv;m ve stran;. 3. Nep;ipou;t; se v;b;r k;dr; na z;klad; p;;buznosti a protekce, osobn; oddanosti“. Poru;en; t;chto pravidel: v;b;r zam;stnanc; na z;klad; (p;;telsk;ch) vztah;, osobn; loajality, rod;ctv; a p;;buzenstv; - (je)neslu;iteln; s ;lenstv;m v ;ad;ch strany“. Za Chru;;ova zv;t;zil princip „beztrestnosti“ stranick; nomenklatury, byla odhozena stalinsk; n;ro;nost ke ka;d;mu ;lov;ku, t;m v;ce, ke komunistovi, bez ohledu na jeho pozici. Stalinovo prohl;;en; o odstoupen; z funkce tajemn;ka ;V nebylo na pl;nu p;ijato. Cestou v;emo;n;ch intrik ze strany Chru;;ova, Malenkova a dal;;ch za;ala intenzivn; izolace Stalina. Byli odstran;ni jemu loaj;ln; lid; – velitel ochranky Vlasik a velitel osobn; kancel;;e Poskreby;ev. J. V. Stalin byl otr;ven v noci na 1. b;ezna, l;ka;sk; pomoc byla odlo;ena, a 5. b;ezna 1953 ve 21 hodin 50 minut skonal.
Prakticky okam;it; po jeho smrti za;ala intenzivn; diskreditace d;l i jm;na Velik;ho V;dce a spolu s n; i zbour;n; nadstavby. Setrva;nost v;deck;ho a technick;ho pokroku a industrializace v souladu se z;kladn;m ekonomick;m z;konem socialismu a jin;ch objektivn;ch ekonomick;ch z;kon; pokra;ovala. Ale s diskreditac; jm;na a d;la Velik;ho Stalina, se zbour;n;m ideologick; ;;sti nadstavby socialismu, s p;em;nou ;;sti veden; komunistick; strany ve veden; tenk; elit;;sk; bur;oazn; vrstvy socialistick; spole;nosti - za;alo zbour;n; ekonomick; z;kladny socialistick;ho z;;zen;.
Ve stalinsk;m ekonomick;m modelu akumulace finan;n;ch prost;edk; n;rodn;ho hospod;;stv; do;lo v d;sledku r;stu produkce ke sn;;en; jej;ch n;klad;. To dovolilo tak; systematicky sni;ovat velkoobchodn; a maloobchodn; ceny.
V souladu s hospod;;skou reformou dle modelu Kosygina (1965), p;ipravenou za Chru;;ova podle koncepce ekonoma Libermana (Pravda, 9. 9. 1962) byly v;nosy z;sk;ny v podob; p;ir;;ek k v;robn;m n;klad;m, a ne v d;sledku sn;;en; v;robn;ch n;klad;. Zisk byl stanoven v pl;nech jako hlavn; souhrnn; m;;;tko „efektivity“ pr;ce podnik;. P;i tom se projevila zainteresovanost, p;edev;;m ;;f; podnik; bojovat ne pro ;sporu n;klad;, ale naopak, za jejich r;st za ;;elem dosa;en; zisku jako zdroje obohacen; na stejn;m principu jako v kapitalistick; ekonomice, ale v nep;;tomnosti hospod;;sk; sout;;e (v;t;inou pozitivn;ho principu tr;n;ch vztah; v r;mci kapitalismu) mezi v;robci. Ekonomick; z;jmy podnik; a odv;tv; o dosa;en; maxim;ln;ho zisku se dostaly do konfliktu se z;jmy st;tu a zni;ily syst;m pl;nov;n;. Do;lo k ekonomick; antisocialistick; pl;;iv; kontrarevoluci shora, je; se uk;zala b;t hlavn;m pusto;itelem a ni;itelem socialistick; z;kladny – ekonomick;ho z;;zen; SSSR. V souladu s t;m ;la degradace i hesel k boji o titul ;dern;k; a kolektiv; „komunistick; pr;ce“ do boje za v;stavbu „rozvinut;ho socialismu“, „rozvinuj;c;ho se socialismu“ a ozn;men; o politick;m a ekonomick;m syst;mu „stagnace“ a „totalit;“. Vznik komunistick; strany RSFSR v roce 1990 pos;lil odst;ediv; s;ly ideologick; nadstavby v rozpadu SSSR .
Z ru;tiny p;elo;il Luk;; Sluka
[1] Rusk; soci;ln; demokratick; strana d;lnick;
[2] Caricin, v letech 1589–1925 n;zev dne;n;ho m;sta jm;nem Volgograd, kter; v letech 1925–1961 hrd; neslo pojmenov;n; Stalingrad, ;;m; byla ofici;ln; ocen;na Stalinova v;znamn; role p;i chrabr; a bezprecedentn; obran; m;sta proti B;l;m v letech 1918 – 1920.
[3] ;st;edn; kontroln; komisi
sobota 9.8.2014 6:44
ÏÅÐÅÂÎÄ ÍÀ ×ÅØÑÊÈÉ ËÓÊÀØÀ ÑËÓÊÈ.
ÎÏÓÁËÈÊÎÂÀÍÎ ÒÀÊÆÅ (â ïðàâèëüíîé ÷åøñêîé îðôîãðàôèè):
http://newsland.com/community/1920/content/3315491
http://maxpark.com/community/1920/content/3315491
http://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=472375
ÊÐÀÒÊÀß ÁÈÎÃÐÀÔÈß È.Â. ÑÒÀËÈÍÀ (àâòîðû È. Ñàâåëüåâ è À. Õàð÷èêîâ) âïåðâûå èçäàíà íà ðóññêîì ÿçûêå â àëüìàíàõå «ÏÐÀÆÑÊÈÉ ÏÀÐÍÀÑ» ¹32. Èþëü 2011 (Ñ. 20-33):
http://www.literator.cz/pdf/pp32.pdf
×èòàé òàêæå íà:
https://maxpark.com/community/1920/content/3315491
http://forum.17marta.ru/index.php?topic=2662.0
http://www.pravda-pravo.ru/forum/index.php/topic,210.0.html
http://centrum-ruske-diaspory.webnode.cz/news/i-v-stalin/
Igor Saveljev, Alexandr Char;ikov: Josif Vissarionovi; STALIN
kominternet.cz/subdom/.../stalin_zivotopis.doc
Ïåðåâåñòè ýòó ñòðàíèöó
Praha. Rok 2012. Igor Saveljev, Alexandr Char;ikov. Josif Vissarionovi; STALIN – revolucion;;, st;tn;k, vojev;dce. (KR;TK; BIOGRAFIE). Kdo nen; slep;, vid;.