Bioenergeticky vampyrismus

ÂÍČĚŔÍČĹ!  ÷ĺřńęîě čçäŕíčč áóęâű ń ăŕ÷ęŕěč, ÷ŕđęŕěč č ęđîóćęŕěč íĺ ďđîďĺ÷ŕňűâŕţňń˙ţ 

Igor  Saveljev

BIOENERGETICKY

VAMPYRISMUS


Diagnostika    a    lecitelstvi
Eko-konzult



Igor Saveljev
Karmo-energeticti vampyri
„Karmo-energeticti vampyri" jsou treti knihou I. V. Saveljeva, venovanou problematice energetickeho vampyrismu. Predchozi autorova prace - „Energeticti vampyri" -je touto publikaci podstatne doplnena. I. V. Saveljev v prave nabizene knize predklada novy pristup k vyzkumu zdroje vampyrismu, jehoz podstata spociva v tom, ze zakladem patologickeho naruseni vnejsi energeticke vymeny mezi lidmi je karma, ktera muze byt jak dedicna, tak ziskana. Kniha je urcena sirokemu kruhu ctenaru.


Saveljev I. 1997
Translation: Dr. J. Canochova 1999
Eko-konzult 1999
ISBN 80-88809-56-8




 



Predmluva

Vydani knihy ..Karmoenergeticti vampyri" je v podstate treti autorovou publikaci, venovanou problematice energetickeho vampyrismu. V letech 1995 az 1996 byly vydany jeho knihy „Vampyri ve snu i ve skutecnosti" a „Energeticti vampyri. Metoda rozeznani a ochrany".
Bioenergeticti vampyri jsou v lidske spolecnosti velice rozsirenym jevem. Nesmirne tezke choroby, ktere zachvatily lidstvo a jimz lekari ukuji syndrom chronicke unavy, do znacne miry vyplyvaji prave z energetickeho vampyrismu, ktery lekari v posledni dobe nazyvaji patologickym narusenim vnejsi vymeny. V cem se bioenergeticky vampyrismus  projevuje? Jaci vlastne vampyri jsou, jak je v sobe udolat a jak se pred nimi uchranit?
Odpovedi na tyto, ale take na mnohe dalsi otazky, ctenar najde i predkladane publikaci. V „Karmo-energetickych vampyrech", autor velice podstatne objasnil chapani pricin vzniku energetickeho vampyrismu, vcetne jeho spojeni s karmou. Predchozi 2. vydani je velice vyrazne doplneno novymi kapitolami a dodatky.
Dve predchozi vydani, podobne jako jine knihy I. V. Saveljeva, vyvolala velice siroky ctenarsky zajem. Zda se, ze nejde o nahodu, nebo; hlavni vklad jeho knih spociva v praktickem nasmerovani. At uz u chapani problematiky bioenergetickeho lecitelstvi ci v mechanismu jeho rozsireni. Ve zminenych knihach neexistuji zadna tajemstvi ani nedorecene myslenky. Vse, o cem se autor zminuje, nejenze vyvolava velky zajem, ale je take dostupne prakticky kteremukoliv ctenari. O tom ostatne svedci take nebyvaly zajem ctenaru obracejicich se na nase vydavatelstvi.
Autorem knihy je lidovy lecitel (bioenergoterapeut), magistr lidove mediciny, aktivni clen Mezinarodni akademie energo-terapeutickych ved. Krome jiz zminenych knih jen v roce 1996 publikoval: Bioenergetika o lecitelstvi aneb zarikavani bez mystiky (cast 1), Bioenergetika cinorodeho cloveka, Syndrom chronicke unavy, urknuti, zacarovani.
Tato publikace, podobne jako vsechny predesle, je urcena sirokemu kruhu ctenaru, nebot autor se v ni dotkl problemu, ktere vyplnuji prostor, v nemz zijeme.
vydavatel
                3



Predmluva autora

Snad kazdy z nas na sobe nekdy citil cosi, co lze oznacit nikoli jako zivot, nybrz trmaceni se zivotem. Clovek ma dojem, ze ho kdosi „obleha", trebaze ho nic zdola, ani shora netlaci. Onen led, chlad, bezvychodnost, pocit marnosti a unavy, kdy se jednomu zda, ze se jako neviditelna sila kymaci mezi ledovymi krami, ho vsak neopousti. Ma kniha je urcena tem, kteri uz podobny stav zazili (a takovych je vetsina) a z nich zejmena tem, jez sami svou dusi hodlaji spasit pred zadusenim a telo pred chorobami. Pred nemocemi, jez soucasna medicina neni schopna pochopit, u nichz nedokaze zjistit jejich priciny, ktere dokonce neumi diagnostikoval. Je pravda, ze v posledni dobe se v soucasnem lekarstvi objevil novy termin, nova diagn;za - syndrom chronicke unavy. Lekari rikaji, ze uvedeny syndrom neni o nic lepsi nez syndrom ziskaneho imunitniho deficitu -AIDS. Lekari se domnivaji, ze syndrom chronicke unavy (SCHU) je onemocnenim infekcnim, jez se pateri dostava do organu, celeho organismu a zatim ho nelze vylecit.
Nejdrive ma clovek z neznamych pricin spatnou naladu, po ni nasleduje ubytek sil, objevuje se lhostejnost k okoli i k zivotu, pokracovanim jsou nejruznejsi postizeni. V prvni etape objektivni udaje a rozbory krve, moci, RTG chorobny stav nepotvrzuji. Navzdory tomu je pacientovi stale hure a hure. lekari coby diagn;zu urcuji „podeziravost". A nakonec... Psychiatr chudaka postizeneho zacne cpat leky, pichat mu injekce, strci ho do stacionaru (jemuz se lidove rika cvokhaus), zve ho k sobe do ambulance, premlouva ho nebo mu neco nekam zastrkuje. Trpici (nebo trpitelka) upadne do jeho sparu, jelikoz ma skutecne „nepochopitelnou" nemot:, jiz v zadnem pripade nelze vylecit.
Tradicni lidova medicina, jejiz koreny sahaji daleko do hlubin veku, syndrom chronicke unavy nezna. Pod zminenym syndromem se ukryva nekolik hroznych chorob, ktere, prinejmensim v prvni etape rozvoje, maji spolecne priznaky: ubytek sil, lhostejnost, nekdy dokonce depresi. Je samozrejme mozne uvedene nemoci radit k infekcnim, vyvolanym zvenci prinesenym virem, avsak virem zvlastnich kvalit, presneji mnoha viru. Zminene „viry" jsou totiz energeticke. Takova postizeni jsou i mezi leciteli znama davno -jde o urknuti, zacarovani, pomluvu, prokleti, vampyrismus. Existuji jeste take tzv. karmicke nemoci, o nichz se toho jiz napsalo hodne a jeste se hodne napise. Hlavni ovsem neni, ze se o chorobach pise. Podstatne je, ze jejich nasledkem mnozi, a nejen lide, nybrz i zvirata, priroda, chradnou a hynou. Z uvedenych duvodu je tedy velice dulezite tylo nemoci x.nat, vedet, ze existuji, nezbytne rovnez je naucit se pred nimi chranit, jestlize nasinec mel tu smulu, ze je „chytil".
V teto publikaci rec bude o te nejobycejnejsi a nejvice rozsirene nemoci, o bioenergetickein vampyrismu.
Jaci vlastne vampyri jsou? Jak se pred nimi ochranit? Jak v sobe vampyra udolat? Autor doufa, ze na tyto i dalsi otazky spojene s energetickym vampyrismem, ctenar najde odpove; prave v teto knize.
V poslednich letech se zabyvam bioenergetikou v jejich ruznych aspektech, zejmena bioenergoterapii. Lide me profese jsou oznacovani jako senzibilove, velice citlivi lide. Takovych je ve svete mnohem vice nez necitlivych. Ostatne to nikoho neprekvapi. Zarazejici je neco jine ho. Soucasny nesmirne vnimavy clovek onen dar prirody nedokaze vyuzit ve svuj prospech, ani k uzil ku jinych lidi. Najdou se i taci, jez se z tech ci onech duvodu snazi bojoval proti tomu, aby clovek poznal sam sebe. a s hrdosti prohlasuji, ze „to" neexistuje. Veda se jiz davno vzdalila materialistickym postulatum, kdy se na prvni misto kladla hmota a duch, vedomi se stavelo az na misto druhe. Vsechno zavisi na technickych prostredcich poznani urovne materialna. Sahneme li napriklad do historie fyziky a chemie, pak si musime uvedomit, ze jsme od fyzickych tel nejdrive presli k molekulam a pozdeji k atomum a nasledne k elektronum. Uvedene castice se jevi jako hmota skryvajici energeticky naboj. V soucasnosti se dokonce ukazalo, ze vakuum vladne silnou energii. Jde vsak o zvlastni tema, jehoz hlavnim hrdinou je jediny bioenergeticky vesmir, proste jakehokoli deleni na materialismus a idealisrnus. Ostatne druhe Bozi prikazani hlasa:
„Nevytvoris si modri; a neco podobneho, ani na nebesich, ani na ze mi, ani ve vodach pod zerni: Ani klanet se jim nebudes, ani slouzit jim nebudes."
Zdalo by se, ze vsechno je prostinke. Nikoliv. Jsme tvurci. Jednou „klasiku" s rnorem krve, kterou prolevaji jejich nasledovnici, jindy jakehosi vudce ci „otce-demokrata", nebo senzibilu, z nichz se kazdy druhy povazuje za genia a ze dvou „geniu" je v krajnim pripade jeden zosobnenim Jezise Krista nezavisle na pohlavi a stari. Stoji v kostele se svickami a zpovidaji se z Hrichu. Bibli do ruky nikdy nevezmou, trebaze predstavuje nejen uceni, ale take leceni...





NIKOLIV v POHADCE, NYBRZ v ZIVOTE

Budeme-li verit Slovniku jazyka ruskeho S. I. Ozegova, pak vampyr zosob;uje pohadkoveho „vlkodlaka-mrtvolu, vychazejici z hrobu a sajiciho krev zivych" nebo jde o obycejneho netopyra velkych rozmeru. Velka sovetska encyklopedie se neomezuje takovou charakteristikou a vampyra predstavuje coby pijaka krve. kruteho cloveka, vykoris;ovatele.
Jestlize by vsechno bylo tak proste, jak o tom pisi tluste a vsevedouci encyklopedie, pak by nestalo za to se o vampyrech zmi;ovat. Sotvakdo totiz na vlastni oci videl mrtvolu sajici krev sve obeti. Horory nepocitame. Jiste, krutych lidi a vykoris;ovatelu je hodne, avsak prejeme-li si to, muzeme se jich snadno zbavit. V prenesenem i primem slova smyslu. Jenomze zbavit se vampyra, v primem slova smyslu, je daleko tezsi, o to tezsi, je-li vampyr blizkym clovekem, nerku-li pribuznym. Ukazuji se vubec „vlkodlaci-mrtvoly, sajici lidskou krev"? Co se tyce krve, nemohu rici nic. Avsak energii cloveka, pricemz i velice blizkeho, umrlci sat mohou, dokonce ani nemuseji opustit hrob.
O V lednu 1992 me navstivila padesatileta Valentina Ch. Pred dvema lety ji zemrel manzel, s nimz prozila vice nez ctvrt stoleti. Zpocatku jsem tomuto faktu prilis pozornosti nevenoval, trebaze vetsinu postizeni, ktera jsme se rozhodli lecit, pacientka na sobe zpozorovala prave po jeho smrti. Zena byla nesmirne vnimava. Po lecebne seanci se citi la podstatne lepe, avsak zlepseni se ukazalo jako docasne. Pokazde, kdyz prisla, zmi;ovala neboztika. Jednou na seanci jsem se pustil do hledani priciny chabeho lecitelske-ho efektu. Zcela neocekavane jsem u korene krku postizene spatril cosi jako chuchvalec pijavic. S obrovskymi potizemi se mi ho podarilo vyrvat z jejiho tela. K svemu nijak prijemnemu udivu jsem rovnez videl, jak soucasne s pija-vicemi do dali pomalu mizi i rakev s neboztikem. Ma pacientka si ulevne vzdychla. Tvare ji zcervenaly a prvni slova, ktera pronesla, byla: „Jakoby mi z duse nekdo kamen odvalil". Pote nase setkani probihala mnohem prijemneji a leceni se ukazalo jako uspesne. Co se vlastne stalo? Nic zvlastniho. Zkratka a dobre neboztik byl za sveho zivota energetickym vampyrem a cela leta se krmil manzelcinou energii. Za zivota byli spolu, jenomze po manzelove smrti ho zena oplakavala a nedokazala se se ztratou a osamelosti vyrovnat. Ani na okamzik na neho nezapominala. Duse zesnuleho se tedy dal zivila jeji energii.
V podstate tuctova situace. Ne nahodou nektere narody po tisicileti zachovavaji obrady, jimiz se louci se zemrelym, aby mrtvi nemohli zive „obtezovat". Duse zemrele musi byt tam, kde je jeji misto. Nemusi dusi ziveho pokouset, nutit ji, aby trpela.
O Mlada talentovana herecka L.  po rozvodu s manzelem-alkoholikem sve ano rekla znamemu divadelnimu kritikovi N. Trebaze manzelstvi bylo „nerovne", nejen co se tyce postaveni ve spolecnosti, ale take s ohledem na stari (ona je o dvacet pet let mladsi), ctvrtstoleti manzele prozili jako „dve hrdlicky". Manzel trpici radou chorob se dozil 82 let. L. byla ohromnym „darcem" a N. se stal obrovskym vampyrem.  Kdyz pisi tyto radky,  N. je uz tri roky po smrti a vdova po nem se porad jeste nevzpamatovala z hore nad bolestnou ztratou. Moralne i fyzicky se citi byt vyprahla, dokonce prestala vystupovat v divadle. Odchod z aktivni tvurci prace snizil priliv energie a. duse zemreleho se porad chova jako vampyr.  Bohuzel,  presvedcena materialistka L.  neveri,  ze neco takoveho je mozne a navrhy lecitelu na pomoc odmita. Pritom pomoci ji lze zcela proste. Staci pretrhnout astralni bioenergeticke spojeni s dusi mrtveho. Prikladu ciste pozemskeho vampyrismu muze kazdy z nas uvest mnoho. Neni pochyb, ze pri vysloveni slova vampyrismus nejednoho cloveka zachvati kdyz ne primo des, pak tedy aspo;, v krajnim pripade, pocit urcite nevolnosti. Na druhe strane lze uvest radu prikladu, kdy lide cely zivot ziji po boku a v primem kontaktu s vampyrem a navzdory tomu jsou porad zdravi, vedi-li, jak s vampyry zit a jednat.
O Ja jsem kuprikladu mel stesti, ze jsem se s nimi setkaval jiz od narozeni. Opakuji, mel jsem to stesti, bez jakekoli ironie. Ostatne pro me, i pro mnohe jine lidi, vampyr vubec nepredstavuje neco priserneho a odporneho. Velice zhusta se bioenergeticky vampyr az neuveritelne  peclive  stara o sveho darce (ano o darce, nikoli o jineho vampyra), miluje a nemuze bez neho zit. Mimoradne velkolepy je vampyr, ktery vi, ze se krmi svym vlastnim darcem. Moudry vampyr dokonce svemu darci muze davat vlastni energii, muze mu na zemi vytvorit raj.  Pokud vampyr a jeho darci umeji spravne naladit bioenergeticke vztahy, pak si mohou zit „jak v bavlnce". Sobe i druhym pro radost. Takze, mili ctenari, nejdrive premyslejte, ma-li cenu pred vampyrem utikat. Co kdyz se ukaze, ze je moudry?

JACI VLASTNE JSOU?

Nejdrive se zminim o obycejnych vampyrech (nijak zvlas; moudrych, ale take ne hloupych), tedy o tech, kteri si svou vampyrskou podstavu vubec neuvedomuji. O nevzdelanych vampyrech (neinteligentnich), o vampyrech vsednich, vampyrech-packalech.

Vampyr – zebrak

Nejruznejsi vampyry-packaly potkavame pomerne casto. Nejprimitivnejsi jsou zebraci. Takovy zebrak (ci zebracka) stoji na nejakem lidnatem miste s natazenou rukou a s litostive smutnyma ocima shrabne, co mu kdo da. Obcas podekuje, jindy to nestihne nebo na to proste zapomene. A ruku natahuje, nebo; vi, ze „ruka davajiciho na mizinu nikdy neprijde".

 Vampyr – tulak

Mene pritazlivy je vampyr-tulak. Nejcasteji jde o muze s nateklymi a „vychlastanymi" tvaremi, zhusta obleceneho do cehosi priserne spinaveho, potrhaneho, pricemz dirami lze spatrit zjizvene hnijici telo. Predevsim onen priserny zapach, pochazejici ani ne tak z alkoholu jako ze smetiste, nas nuti rychle hodit me;ak, jen aby prosiciho nenapadlo se k nam priblizit. I to se stava. Ostatne vampyri-tulaci, podobne jako vampyri jinych druhu, rozhodne ne vzdy patri „k cestnym". Jestlize na zivobyti nestaci, co kdo da dobrovolne, pak si proste neco ukradnou a rozsiri tak sferu sve pusobnosti, jindy zase, pokud jim sily staci, vyhlednutou obe; nevahaji oloupit. Ovsem o tom, abychom nenarusili zanrovou cistotu, se rozsirovat nebudeme.
Samozrejme, ze vampyri-packalove se negrupuji pouze z zebraku ci tulaku. A co pritel, ktery nikdy nema penize, aby pil na svuj ucet, soused, ktery od vas soustavne neco potrebuje (nejen zapalky ci sul), manzel existujici vylucne jako kus nabytku, by; s razitkem v obcance, zeje zenaty? Ostatne proc pouze manzel?
O Jeden z mych spolupracovniku se neozenil, aby „zena nezatezovala rodinny rozpocet". A takovou, ktera by mela vetsi vyplatu nez on (tehdy byl profesorem), se mu najit nepodarilo. Chlapovi bude temer padesat a razitkem v obcance dosud zadnou zenu neobs;astnil, ovsem svuj vydelek uchranil pred mnoha adeptkami a dokonce se soudne zbavil alimentu na dceru, nemanzelskou. Pomohl mu velice drahy advokat. Mozna se vam priklad s profesorem v souvislosti s vampyry-packaly zda nevhodny (nebral prece cizi a sve nedaval), kdyby ovsem nebylo jeho vedecke prace, ktera doslova a do pismene byla plagiatem. A; uz se nad tim zamyslime z te ci one strany, nijak zvlas; se nas profesurek nelisil od zebraku a tulaku, trebaze se oblekal, jak se na profesora slusi a patri, do cistych kosil a sak. Byl chamtivy nejen ve vztahu k moznym partnerkam do jeho manzelskeho loze. Vztahy se studenty (jimz mel do hlavy vlevat rozum a vecne pravdy) zuzil na minimum, pricemz vetsi cast prace hodil na krk kolegum a sam plnil pouze povinnosti stranickeho funkcionare a zastupce vedouciho katedry. Jeho prednasky byly nudne a nesrozumitelne. Napnuti posluchaci (a; uz na katedre nebo studenti) se snazili pochopit, co vlastne nadejna stranicka hvezda placa a ztraceli spoustu energie, ktera, jak si ctenari asi domysleji, mizela v jeho biopoli jako v cerne dire. S nasimi vzpominkami na zivot bez bidy v letech „temer
rajske stagnace", ktera na frak dostala v dobach prestavby a urychleni vyvoje (je pravda, ze urychlovac jakoby se sam znicil) jsme se priblizili k tluchubum, vampyrum-lharum.

Vampyr – kecal

Zdalo by se, ze nejmirumilovnejsi je vampyr-kecal, lhar, tluchuba. Netoula se, vetsinou se necpe za katedru ci na tribunu. Zpravidla je nas zvanil clovekem, ktery se nezamysli nad svou karierou a zivot si zuzil na urove; oficialni bidy. Hlavni profesi takoveho jedince je zvanit, tedy rikat, co mu slina na jazyk prinese. Dulezite ovsem je, aby ho nekdo poslouchal. Muze mit i jinou profesi, avsak podstatne je pokazde najit posluchace. Ovsem pozor! Posluchac nesmi byt jen lak nckdo, koho lze snadno premluvit (ci prinutit), aby zvasty poslouchal. Cim vice se posluchac rozciluje, tim je pro recnika  cennejsi.  Ostatne  kazdy z nas  si jiste vzpomina na okamziky, kdy jsme si prali, aby vystupujici prestal mucit nase usi, do nichz se vlevaly pomyje bohapusteho placani jedince touziciho po posluchaci. Upadame na duchu, cekajice na  finale  monologu.   Onen kecal  neni  „muj,  pouze  muj". Zhusta ho vubec nepotrebujeme, problem je v tom, ze nikoliv darce si vybira sveho vampyra. nybrz vampyr si podvedome vybira sve darce. Podobne jako ve svete zvirat si ona vybira jeho a proto se vystavuje jako nejake zbozi. Vzdy vybira ten, ktery citi potrebu.

Vampyrismus v manzelstvi

A kdyz jsme se dotkli „zenske otazky", povezme si neco z pohledu vzajemnych vztahu vampyr-darce. „Hledejte zenu" - toto tvrzeni neni nijak presne. Je mozne zenu hledat, avsak pouze proto, aby si jedna z hledajicich vybrala sveho vyvoleneho. O Olja T. vyrustala jako zdrava divenka.  Coby studentka institutu se seznamila se Sergejem. Mlady muz se divce zalibil peci a pozornosti, kterou ji venoval. Mladi se rozhodli vzit. A pak to zacalo... Nejdrive novomanzelka zacala trpet ruznymi bolestmi a potizemi: jedna byla horsi nez druha: cysta na vajecniku, srusty vejcovodu, bolesti zaludku, jater, zad, hemoroidy atd. Manzel byl vampyr.

10
 
O „Stisko" mela i jeji sestra Oxana, ktera se rovnez  provdala za vampyra. Muz s ni nema slitovani. Divky si sve partnery zvolily nikoliv srdcem, nybrz rozumem. Manzele prece byli pozorni, citlivi, sympaticti. Jenomze vampyr zustane vampyrem. By; hezkym a s tucnou prkenici. Ovsem stesti si za penize koupit nelze a hlavni zivotni silu - bioenergii, abys ji nebral od lidi jako ty, se musis naucit krast z okoli. Jiste, je snadnejsi „mlsat polidstenou" bioenergii, jenomze zamilujeme-li se do blizniho sveho jako do sebe, pak je nezbytne se o nej postarat a je vhodne silu brat nikoli jemu, nybrz z nekonecneho oceanu kosmicke energie.
o Jsou-li manzele nenapravitelnymi vampyry, pak je osud jejich vztahu predem urcen. V lepsim pripade, cim drive tim lepe, je ceka rozvod.
o V tom horsim soustavne choroby partnera-vampyra a jeho predcasna smrt. Samozrejme, ze na mysli nemam pripady, kdy se darce ci vampyr nauci chapat svou podstatu a energii brat z Kosmu.
O Jeden z mych znamych, vehlasny matematik-vedec Pavel C., se po ctyricitce ozenil s zenou podstatne mladsi, Idou 1. Vzali se z cireho rozumu: on potreboval peclivou hospody;ku a ona zase manzela schopneho postarat se o rodinu. Krome toho si tato divenka s podprumernymi schopnostmi a nijak zvlas; pritazlivym vzhledem od detstvi malovala svet v zarivych barvach s aureolou slavy. Zkratka a dobre sloucili se dva samotari. Bohuzel, ukazalo se, ze oba jsou nejen egoisty (on je jediny zazrak s talentem v rodine a ona zena nebyvale krasy), ale take energetickymi vampyry. Mohutna   zaporna   energie   rodinneho   duetu   systematicky v kazde ze smluvnich stran zacala likvidovat vse pozitivni. Narozeni synka, ktery se z maleho vampyrka rychle menil v syna hodneho svych rodicu, jim stesti neprineslo. Dusledkem bylo, ze matka se synem, nezavisle na sve vuli, hlavu rodiny poslali tam, odkud neni navratu. Samozrejme, ze si predcasnou Pavlovu smrt nikdo nepral. Oba moc touzili po tom, aby se naplnila jejich vysnena meta - nedlouho pred predcasnym umrtim se Pavel stal clenem-korespondentem Akademie ved SSSR.

11

Kdo nese vinu za rodinnou tragedii? Vedome nikdo, trebaze neznalost zakona cloveka neomlouva a nezbavuje ho odpovednosti. Nejen zmineni hrdinove, ale i mnozi dalsi, tenkrat i v soucasnosti, neznaji prirodni zakony, trebaze je obecne znamo, ze priroda nesnasi „pustinu". A je-li rec o nedostatecne bioenergetice konkretniho cloveka, co potom? O tom co delat, chybi-li ona energie a nechceme-li bliznimu uskodit, si povime pozdeji.

Vampyrismus v rodine

Vampyrismus v rodine je pomerne castym jevem. Zhusta, je-li vampyrem slabsi polovina, stava se z manzela flamendr hledajici posilu nekde „bokem" (v „pratelskem pijactvi" nebo v hazardnich hrach), dokonce si muze obstarat milenku. O Znami se nestaci divit, jak je mozne, ze manzel, ktery ma poradnou zenu-krasavici, utechu hleda v naruci prostopasnych spindir.
O Nebo opacne, zena uspesneho manzela-fesaka, jenz se prikladne stara o rodinu, opousti kvuli muzi, ktery je mnohem starsi nez ona a v zadnem pripade neni milionar.
O Jiste, nesoulad, presneji nesoulad charakteru, neschopnost psychologicky, sexualne a intelektualne se naladit na stejnou notu, nelze podce;ovat. Zminene potize lze resit, existuje-li to hlavni - bioenergeticky soulad. Je vsak tezke to pochopit rozumem ci uvidet ocima. Lze vsak tuto harmonii slyset, zaposlouchame-li se do hlasu sveho podvedomi, ktere lez netrpi. Nikdy.
O Igor J. a Galina K. se jevili jako harmonicky par. Priroda na hlave rodiny rozhodne nesetrila, co se tyce vzhledu i rozumu. Rovnez ona mohla byt dustojnou partnerkou jakehokoli muze. Vzali se pred vice nez triceti lety z lasky. Vaznejsi konflikty, jak se zdalo, mezi nimi nevznikaly. Navzdory tomu oba s;atku lituji. V jejich dome je ponekud chladno. Vzajemne se nezahreji. Co se tyce bioenergie, je, jak se rikava, „strevo prilis tenke". Ji choroby neopousteji a on „skripe zubama", ale trpi to.

12

Rodina nejsou jen manzele. Casto v ni existuji tri ctyri pokoleni - rodice, deti, prarodice, praprarodice. Pro rodinu s malymi detmi je hospody;ka, milujici babicka (jestlize zahodime emoce) cennejsi nez vyherni los. Ostatne to je znamo veky, stejne jako fakt, ze babicky a dedeckove sve vnuky miluji vice nez vlastni deti. Avsak to neni nas problem. Pro nas je mnohem dulezitejsi znat, jaky vztah maji nase babicky a dedeckove k vampyrum. By; pujde o smutne tema... jenze pravda je drazsi.

Vampyri – babicky

Mnozi z nas si jiste pamatuji doby, kdy se nejvetsi fronty v obchodech tvorily vecer, po pracovni dobe, jelikoz ve dne obcane schopni prace byli tam, kde jim vyplaceli prostredky slouzici k zachovani jejich existence. Finance se ve zbozi menily ve „spickach" a prave v tech chvilich se odkudsi zjevovaly nase mile babicky, jelikoz starecku jsme vzdycky meli nedostatek. Ze by pulty obchodu ve dne zely prazdnotou? Ale kdez... Zbozi nebylo o nic mene a take prodavaci stali nablizku. Jenomze starenky... Z jakehosi duvodu je to tahlo prave do nerv;znich front a jak se ukazalo, nervy mely „zelezne", pevnejsi nez radovi pracujici. Bystry ctenar mou ironii jiste chape. Je to tak: pro vampyra jsou nekonecne fronty utahanych pracujicich totez, co studna s vodou pro zizniciho poutnika.
Jak proste. Babicky, milovnice front, jsou vampyry. Kdo neveri, muze si to overit sam na sobe. Vampyri ve frontach, i jinde, se nesmirne radi tisknou ke svemu „soukmenovci". K tomu se hodi jakakoliv cast jejich vampyrskeho organismu. Prave v nejruznejsich frontach vampyri velice radi „pracuji", to znamena, ze brichem saji energii sve obeti. Navali se na pred nimi stojiciho jedince, a ejhle, sil najednou pribylo. Objekt vampyrovi pozornosti se zacne rozcilovat: „Netlacte se tak!" Pro vampyra je cizi nervozita doslova lahudeckou. Clovek, ktery se dokaze velice rychle nastvat, s jeste vetsi rychlosti prichazi o svou energii. Ostatne lide, kteri neco podobneho jiz zazili, pri cetbe techto radek sotva projevi nejake nadseni...
A co kdyz starenka vubec z domu nevychazi? Nemusi prece jen na nakup, co kdyz si nejde sednout ani na nedalekou lavicku? Tvrdil snad nekdo, ze vampyri sve remeslo provozuji pouze ve frontach?


VEDECKO - TECHNICKY POKROK A VAMPYRISMUS

Matka podnikatele Ivana Iljice, Nina Sergejevna, rozhodne do obchodu chodit nemusi. On sam je velice podnikavy clovek a jeho zena Anna pracuje coby reditelka velkeho obchodniho domu. Kdysi i Nina Sergejevna chodila po obchodech, starala se o vnucku Lidku. Rodina byla s;astna do doby, nez babicka  onemocnela.  Babiccin  domaci  rezim  se  ponekud podivne zacal odrazet na zdravi a naladach jejich ostatnich clenu.  Nikoho to netahlo domu  - „sice sviti,  ale nehreje". Vsichni byli porad nerv;zni a Anna s Liclkou soustavne marodily. Proc asi? Drive se Nina Sergejevna porad o neco starala, mela spoustu prace. Jenze jakapak prace, kdyz ma nemocne nohy? Cele dny starenka sedi ve svem pokoji a diva se na svou televizi. Sleduje vsechno. Televizor je vlastne zloduch. Nejenze majitele neustale ozaruje a kazi mu oci, ale navic je nesmirne silnym energetickym vampyrern a „cernym magem" v primem i neprimem smyslu. Cloveka cini bezbrannym, nebo; ten se stava pasivnim. Ne nahodou mnozi lide usinaji i pri tech „nejzajimavejsich" poradech. Ovsem prave tihle jedinci patri k s;astnym, jelikoz jejich organismus se tak brani nasili. Ti, kteri nedokazou usnout vlivem paprsku „rodinneho pritele", si nicnedelanim nici bu;ky mozku a dalsich organu. Zvidavy clovek, snazici se „jednou videt, nez stokrat slyset", se tak pomerne rychle muze zmenit v telezombi se vsemi z toho vyplyvajicimi nasledky.
V souvislosti s tim je velice zajimava informace z casopisu „Svet novinek" (c. 27, 1996), kterou ctenarum nabizi S. J. Kl-jucnikov, prezident moskevskeho kulturne-duchovniho centra „Belovodi". ktery se radu let venoval psychoterapeuticke praxi.

14

Tento psychoterapeut zduraz;uje, ze jakakoli negativni predpove;, dokonce je-li okamzite zapomenuta, nechava v psychice cloveka otisk, jelikoz podvedomi si pamatuje vse, na co vedomi zapomina. Je daleko snadnejsi cloveka ovliv;ovat, nachazi-li se jeho psychika ve stavu ochablosti, unavy. Pak je stejna jako plastelina. Negativnimu vlivu jsou zvlas; vystaveni lide s nestalou psychikou, nemocni, neurotici. Zhusta dokonce mozek zdravych jedincu jako houba vstrebava ruzne ideje, ktere velice casto maji nicivy charakter. Informacni programovani cloveka je mozne stejne jako pocitace, s vyuzitim 25. obrazu v dobe televizniho prenosu. Lidske vedomi umi prijmout pouze 24 obrazu za sekundu. Pokud tedy do sekundove „kapacity" zamontujeme jeste 25. zaber, pak ho bude prijimat jen nase podvedomi. J. S. Kljucnikov rika, ze na Zapade se po promitani reklamy na popcorn a Coca-colu prave ve 25. zaberu, prodej uvedenych produktu vyrazne zvysil. Ostatne na podvedomi utoci vsechny klipy -politicke, reklamni, hudebni.

Pozor na televizi

Informace, ktera ma negativni vliv na podvedomi, je vsak rozpoznatelna vylucne na urcite urovni psychologicke pripravy a schopnosti analyzovat. Informace prichazejici z televizni obrazovky je nezbytne tridit, v opacnem pripade se totiz muze stat, ze. se budou podilet na formovani zkazeneho psychologickeho „ja". Z toho duvodu je nutne se vychovavat tak, abychom se naucili chapat, ze to co vidime, co nam o zivote rikaji v televizi, a sam realny zivot, je neco zcela odlisneho. Nazory televiznich proroku zhusta predstavuji manipulaci s podvedomim a vedomim. Jimi vytvorena iluze se skutecnosti stava jen v pripade, zeji lide uveri a budou ji nasledovat.

Plizivy vliv na podvedomi

Nejlepsi ochranou pred nejruznejsimi televiznimi vlivy, ne-jsme-li presvedceni o vlastnich silach a schopnostech spravne oddelit zrno od plev, ktere spinou zanaseji mozek a podvedomi, je pokud mozno se nedivat na reklamu a ruzne politicke
15


porady. Vhodnejsi je si programy vybirat. Rada poraduje postavena na emocich, pricemz situace se jeste vice zhavi v procesu realizace. Velice vyznamnou roli pritom hraje moderator. Je-li klidny a vyrovnany, pak vliv prenosu nebude tak nicivy. V teto souvislosti bych rad nabidl sve mineni na moderatory televizniho  programu   „Zavery"   a   „Nazor".   Evgenij   Kiselov a Alexandr Ljubimov jsou pro divaky, jejich psychiku a podvedomi malo nebezpecni, jelikoz pravda je jim drazsi nez politicka konjunktura. Rikam to navzdory faktu, ze zmineni panove mi nejsou vzdy nejsympatictejsi pro jejich manyry jak diskutovat s hosty poradu a ne vzdy s jejich nazory souhlasim.  Pravda je pro me mnohem dulezitejsi nez bazirovani na mych sympatiich ci antipatiich. S. J. Kljucnikov radi ucit se divat na televizi tak, abychom nebyli jejim pod vlivem. D Kazdy clovek, ktery sam sebe povazuje za silneho a duchovne samostatneho, musi v jakykoli okamzik, na zaklade vlastni vule, a nejen kdyz je omezen casem, televizi vypnout.
f~I V zajmu ochrany vlastniho psychickeho zdravi je vhodnejsi sledovat neutralni programy a vyloucit horory, valecne filmy a jine plne sadismu a nasili.
O Prezident „Belovodi" potvrzuje mnou jiz drive vysloveny nazor, kdyz uvadi, ze mnozi lide trpi informacemi zahlcujicimi mozek a maji pocit silne psychologicke nevolnosti. Pritom jedna z nejrozsirenejsich stiznosti je:  „Koukal jsem na televizi a te; se citim jako vyzdimany citron, nemam silu cokoliv delat." Kljucnikov uvadi pripady daleko tezsich nasledku. Jeden z jeho pacientu se v televizi dlouho dival na rokove koncerty. Jednou, kdyz jel v aute, v radiu zaslechl znamou pise; a v dusledku  toho se dostal do  tzv. zmeneneho stavu, v nemz spachal nesmyslny cin, jenz pozdeji sam nedokazal rozumne vysvetlit - zapalil svuj vlastni byt. Existuji vseobecne zname pripady: jeden penzista spachal sebevrazdu jen proto, ze se Jegor Gajdar nestal premierem. Dva delnici se pohadali: jeden obhajoval Jelci-na. druhy Gorbacova. Vysledkem bylo, ze jeden toho druheho pichl nozem.
16



Negativni pusobeni pocitacu

Ostatne musim pripomenout, ze nejen televize, ale take pocitace (jejich sfera pouziti se v posledni dobe uzasne rozsirila) se stavaji nebezpecne pro lidske zdravi. Podivejme se, co v souvislosti s tim rika Tiskove stredisko TOO „TRIO PLUS" v reklamnim tydeniku Extra M ze dne 18. brezna 1995:
„V dusledku zivelne komputerizace se osobni pocitace objevily prakticky ve vsech uradech, nemluve o komercnich strukturach. Lide, kteri s nimi pracuji, jsou cely den nuceni sedet pred zapnutym monitorem.
Abychom si ujasnili, jak se tato skutecnost promita na zdravi lidi, provedl Vyzkumny ustav verejneho mineni specialni pruzkum. Zde jsou nektere jeho vysledky: 74 % dotazanych odpovedelo, ze pri praci s pocitacem ma unavene oci, krome toho 31 % zaznamenalo zhorseni zraku. Temer stejny pocet (30 %) ma po praci na pocitaci pocit silneho rozcileni. Soustavne blikani obrazovky se ne zrovna nejlepe odrazi na zdravi matek a jejich deti. 16 % dotazanych se domniva, ze jiz byli pocitacem nejak poskozeni.

Zaludne paprsky

Zapnuty monitor pocitace vas zahlcuje celou „hromadou" ne zrovna neskodnych paprsku a poli. Podivejme se na nektere z nich a na to, jak se vlastne na zdravi lidi odrazeji:
Elektrostaticke pole. Elektrono-paprskove trubky (EPT) displeju ozaruji dostatecne silny proud kladnych ionu. Ty „zanechavaji" a rozhaneji mikrocastice prachu ve vzduchu a nasledne „bombarduji" tvar a oci operatora.
Mozne nasledky: deprese, stres, bolesti hlavy, nespavost, podrazdeni kuze, unava oci. Krome toho pobyt cloveka v atmosfere, v niz prevladaji kladne iony, ma spatny vliv na psychiku.
Promenlive magneticke pole. EPT monitoru jsou obrovskym zdrojem promenlivych elektromagnetickych a elektrickych poli vysokych i nizkych frekvenci. Vselekem take neni vyuziti monitoru typu Low Radiation. Ty sve uzivatele dobre chrani pouze pred vysokofrekvencnimi casticemi, pricemz je
17


na pospas nechavaji nizkofrekvencnim elektromagnetickym polim.
Mozne nasledky: podle statistiky promenlive elektromagneticke pole vysoke intenzity sedmkrat prevysuje pravdepodobnost vzniku onkologickych chorob. Negativne ovliv;uje rovnez strukturu zubnich plomb, coz vede k jejich naruseni, pricemz se vyplavuji jedovate latky.
Ultrafialove paprsky. Pocitacovy operator je pod vlivem pomerne velkeho mnozstvi ultrafialoveho zareni.
Mozne nasledky: rychle starnuti kuze, ocni onemocneni. Domnivam se, ze vyse uvedena fakta nepotrebuji komentar.

Nebezpeci pasivity

Vra;me se vsak k Nine Sergejevne. Jelikoz je nucena vest pasivni zivot a byt prikovana k televizi, musi se aktivne krmit energii svych blizkych. Podle slov Ivana Iljice se objektem matciny pozornosti stala snacha Anna. Prikladu podobnych tomuto, lze uvest hodne. Slabnouci babicky nici a nekdy dokonce na onen svet posilaji sve blizke.
Vse, o cem pisi, je vseobecne znamo, trebaze se mozna najdou ctenari, kteri mne obvini z nelasky k starym lidem. S pripadnymi narcenimi predem nesouhlasim. Sam jsem jiz starik a v mladi jsem netrpel, co se energie tyce, ani vlivem babicek, ani vlivem dedecku. Je ovsem pravda, ze dedeckove zemreli drive, nez jsem se s nimi mohl seznamit. Jedna ma babicka, Jevdokije Jcgorovna, ktera se dozila temer sta let. byla cely zivot darcem, jelikoz az do pozehnaneho veku pracovala. Predevsim  fyzicky.   Davno je znamo,  ze  fyzicka  prace,  zvlas; na cerstvem vzduchu, stimuluje dychaci organy a nuti cloveka „zhltnout" obrovske mnozstvi kosmicke energie. Prace do umoru, kcly clovek popada „druhy dech", vyrazi spunty z energetickych kanalu, coz prispiva k splynuti cloveka a prirody. Problem totiz vubec neni v babickach a v tom, ze v pokrocilem veku ma clovek mene moznosti (v dusledku veku a dalsich okolnosti) zit aktivne, coz se pochopitelne negativne odrazi na jeho energetice.
H Bourlivy rozmach vedy a techniky ma soucasne s radou neoddiskutovatelnych kladnych stranek take mnoho nega-

18

tiv: atomove elektrarny, chemizace vyroby, ekologicke katastrofy, oz;nove diry, rabovani prirodnich zdroju (zivocisne a rostlinne rise, vodstava). A to zdaleka neni vsechno. A prave „ono ne vsechno" ma za nasledek bourlivy rozvoj vampyrizace lidstva. Problem nespociva pouze ve skutecnosti, ze rozvoj vedy a techniky cloveka zbavuje fyzickeho kontaktu s prirodou.
O Hlavni pricina lezi v necem zcela jinem. Jestlize se podivame na fyzicke proporce cloveka, zjistime, ze mozkova hmota dospeleho jedince predstavuje kolem dvou procent hmoty jeho tela. Ostatne o tom se muze presvedcit kazdy, nebo; lidsky mozek (ve veku od 20 do 60 let) ma podle anatomie vahu pohybujici se od l 100 do 2 000 gramu. Takze ona 2 % „vazi" lidske mozky. A co se tyce tlus;ochu, je tato cifra jeste nizsi. Pokud tedy v uvahu vezmeme zminene proporce, pak se snadno dopracujeme k poznani, ze 98 % cloveci masy vubec neni stvoreno k vedecko-technickemu pokroku. Ovsem fakt je, ze cinnosti rozumu jsou „nacpana" nejen zminena dve procenta mozku, ktera jsou k dispozici. Budeme-li se hrabat ve statistickych priruckach, pak budeme zarucene zasnout, a pochopime, proc vse, co v nasi zemi probiha, naprosto odporuje logice zdraveho rozumu (tedy zdravych mozku). Uka_zuje se, ze k onem dvou procentum mozku jeste musime pridat mnohem vetsi masu nejruznejsich lidskych organu, ktere rozhodne nejsou urceny k myslenkovym pochodum.
Nehodlam hovorit o politice. To vsechno se vztahuje k bio-energetice a k nasim vampyrum. Rozhodne nesouhlasim s temi „odborniky", kteri tvrdi, ze clovek se rodi bu; vampyrem nebo darcem. Vampyrismus vseobecne, tedy i bioenergeticky, predstavuji velice vazne onemocneni lidskeho organismu. Podobne jako jakakoliv jina choroba muze byt vampyrismus dedicny nebo ziskany, pricemz dedicnost muze byt jednak geneticka, jednak karmicka.

Proc vampyrismus vznika?

Vampyrismus v cloveku vznika, kdyz se mu cehosi nedostava. Jestlize mu cosi chybi, pak je logicky jeho organismus

19

cimsi neuspokojen. A neukojeni lidskeho organismu (vedome ci nevedome) ho nuti delat to, co mu nesedi ani z hlediska rozumu, ani srdce, ci podstaty a v konecnem dusledku to jeho organismus  dusi,   zpusobuje  energetickou   nedostatecnost. Dve procenta mozkovych darcu na svych bedrech tudiz vlecou 98 % zateze. Stejne je to i v jinych oblastech mozkove cinnosti. Neukojenost bezprostredne ovliv;uje bioenergetiku jedince,  pricemz deficit  bioenergie je zakladem  pro vznik energetickeho vampyrismu. Jen abychom se v dohledne dobe nezmenili v zemi „Vampyrii"! Vzdy; se, ctenari, rozhlednete a vsimnete si, kolik zroutu pripada na jednoho pracujiciho. Vetsina jedliku je jako „prase v bukvicich" - skodi tem, ktere poziraji. Zastavte se vampyri! Zamyslete se! Kdyz zmizi vsichni darci, kdo na vas bude pracovat, kdo vas bude kmiti? 3 Nenechme se vsak mylit. Vampyr neni pros;acek, jak se' na prvni pohled muze zdat. Je ovsem mozne, ze vampyr absolvujici skolu vcdecko-technickeho pokroku a vedouci cinnosti, se nicemu nenaucil. Tak napriklad Ta;a L. (drive ekonomka) byla v dusledku zdravotniho stavu nucena ode-jit do invalidniho duchodu. Nevim, jak tomu bylo kdysi, ale v soucasnosti ona i jeji matka pracuji jako dve obrovske odsavacky energie. Vzajemne se nesnaseji. Jak se rika, pi-jou si krev. Pritom manzela a zete Osju velice miluji. Jen Osja vystrci nos ze dveri, uz jsou na sebe jako vosy. Osja se venuje tvurci praci hudebnika. Musi ji obetovat vecery. Doma nema prazadne povinnosti. Vsechno zvladnou chudinky zenske. V praci se Osja neciti unaveny, ale doma se v dusledku pece obou zen sotva drzi na nohach. Zhusta se na ne obori, ale trpi - vzdy; tak prepeclive jsou ty jeho zeny! Ta;a s matkou nejsou obycejnymi energetickymi prizivnicemi.   Nepreji si „vyzdimat" manzela a zete v jedne osobe. Proto se obe spolecne vydavaji clo obchodu, nastupuji do dopravnich prostredku. Ta;a je clovek prosty, neni vychytrala. Kdyz znamym vypravi, jak v mistech, kde se hromadi lide, ziskava jejich energii,  jeji oci zari smirlive a nasycene.

20

NASYCOVANI VAMPYRU

Vampyri mohou byt individualni (nebo osobni) a verejni (nebo vsezravi). Ta;a L. je vampyrem-vsezravcem. Jelikoz si nepreje sveho Osju zcela vysat, s nemensim uspokojenim se dokrmuje jinde. V souvislosti s tim je nezbytne poznamenat, ze vampyri s velkou radosti energii berou darcum stejneho pohlavi. Zadouci je, aby se vyznacovali zjevnymi prednostmi - krasou, rozumem, silou atd.
Nejrozsirenejsim druhem individualnich vampyru jsou vampyri - holubi. Jsou mirumilovni, vsemozne se snazi sveho darce uspokojit, ziskat ho na svou stranu, zbavit ho vsednich starosti. Tito vampyri zhusta miluji jen jednoho cloveka.
Agresivni vampyri. neboli vampyri -jestrabove, nejcasteji pochazeji z rad vampyru-vsezravcu. Vampyri-jestrabove se vsemozne snazi si obe;-darce zotrocit, uchvatit ho do svych sparu, poradne stisknout. Hlavni pro ne je, aby darce na nich byl plne zavisly - materialne, sluzebne, zajmove atd. Vampyri-jestrabove se za jakoukoliv cenu usiluji zaujmout pozici vudce, politickeho nebo verejneho cinitele, vedouciho na vsech urovnich. Na ceste za svym cilem zhusta hraji roli „vlka v beranci kuzi", takze lide, kteri nevynikaji mimoradnou intuici, se v jejich hodnoceni mohou plest. Ostatne vsichni urcite znate spoustu prikladu, kdy hezka lez skryvala strasnou pravdu. Pro ilustraci uvedu nekolik vybranych z me pameti.
O Svetlana Serebrjanskaja, zena balzakovskeho typu, se zamilovavala vzdy jen do jednoho cloveka. Na pracovisti se stykala s ruznymi lidmi. Ke vsem se chovala velice slusne. Ve skutecnosti vsak lidska a laskava byla pouze k vedoucimu sveho oddeleni. Co se vedoucich tyce, mela ponekud smulu. Bu; byli propusteni nebo odchazeli sami. Ovsem pokazde Svetlana vernost zachovavala tomu, ktery prave zastaval vedouci funkci. Drzela ho „v pevnem objeti" sve pozornosti. Sefovi si stezovala na manzelovo spatne zdravi, vyznavala mu lasku, nosila drobne darky, pricemz si predem zjistila, co ma rad. Nenapadne a vytrvale mu podleza-

21

la, pela chvalozpevy. Neustale mu prisahala vernost. Svou vtiravou pozornosti ho dusila. Jestlize tuto zenu budeme hodnotit podle primitivnich meritek, pak dospejeme k chybnemu zaveru o jeji sexualni orientaci. Pokud je mi znamo, a plne verim nejen klepum, ale take svemu profesionalnimu citu, ani jeden z vedoucich na jeji chovani nereagoval kladne. Pouze jediny, jehoz svou pozornosti zdeptala natolik, az nad sebou ztratil kontrolu, se na ni nevybirave oboril. Jak se pozdeji ukazalo, nepovazoval ji za takovou, za jakou ji neslusnym vyrazem oznacil. Ono slovo vsak melo silu vrazedne kulky. Chudak vedouci za nej nevyslovne trpel. Jim, bezpartijnim, se zabyvaly stranicke a odborove vybory. Dostal dutku s vystrahou, odebrali mu premie a navic ho jeste soudil tzv. soudruzsky soud. Situace se zhorsovala. Ac se Serebrjanskaja tvarila jako holubicka, ve skutecnosti predstavovala energetickeho vampy-ra-labuznika. Rozhodne se nehodlala krmit jakoukoli energii. Pouze urcitou „vuni" a „pach" obeti jeji biopole prijimalo s nejvyssim koeficientem kladneho vlivu. Je nutne poznamenat, ze jeji vedouci rozhodne nevynikali mimoradnymi kvalitami, ktere pritahuji skutecne zeny a jichz si nezne pohlavi vazi. Nase hrdinka byla opravdovou zenovi, takze nema smysl hovorit o sexu v primitivnim, vsednim chapani.

POLITICKY VAMPYRISMUS

V ekonomice existuje nasledujici zakon: je-li poptavka, musi byt take nabidka. Co se tyce vampyrismu, pak trzni axiom lze vysvetlit timto zpusobem: vampyri urcuji poptavku, jestlize existuji lide nabizejici svou energii. V poslednim uvedenem prikladu „sverenci" (vedouci) Svetlany Serebrjanske ji byli vnimani predevsim jako darci, by; mozna na urovni podvedomi. Faktem zustava, ze Svetlana to ponekud prehnala.
Umeni jemneho vampyrismu, ostatne jako mnoheho dalsiho, jsme tehdy neznali. Snad proto, ze bioenergetika byla
v zemi „vitezneho socialismu" pro nezasvecene zakazanym tematem a vetsina obyvatel (narozena proto, „aby pohadku" zmenila ve skutecnost) se coby darce nebo vampyr necitila. Krome toho klasici nepremozitelneho marxismu leninismu, zaujati „vyrobou" teorie o budovani blahobytne spolecnosti pro ohlupovany narod, nejdrive v jedne zemi a nasledne v celem socialistickem tabore, o energetickych vampyrech a darcich nic nepsali. Skoda! Skoda nikoliv z hlediska teorie, nybrz z ciste bezneho, vsedniho, jelikoz prave ono byti (jak kdysi rekl jeden z velkych klasiku) urcuje vedomi.
Zarazejici je, z jakeho asi duvodu „veliky Lenin" a jeho „verni leninovci" premysleli nikoliv o byti, nybrz biti sveho naroda, kolebaneho pohadkami o komunistickem raji? Vubec ne pohadkovy, nybrz „vecne zivy" Lenin lid nejen vysaval, ale take mu hojne poustel zilou. Jestlize se objektivne zamyslime nad jeho pracemi (vcetne drive utajovanych) a nad memoary jeho nohsledu i protivniku, vcetne nezavislych neutralu, pak pochopime, ze Lenin patril k velkym satanistum a soucasne zosob;oval nejvetsiho vampyra „vsech dob a narodu". Byl a zustane typickym vampyrem-jestrabem. V teoreticke i prakticke oblasti. Jednotlive holubici t;ny v jeho dilech nejsou nijak zvlas; dulezite. Jsou pouze mydlovymi bublinami leninske „pravdy". O Leninovi se zmi;uji nikoliv proto, ze souhlasim s tvrzenim jeho nasledovniku, ze „je vecne zivy". V souvislosti s jeho dobou toto rceni znamena nekomu vecne zpi°iso-bovat utrpeni a muka. Avsak zatim je Lenin „porad vecne zivy". Prave z techto duvodu jeho kritika neni hrichem tech, kteri o nem mluvi jako o umrlci. Jelikoz jeho telo nebylo pochovano ani spaleno jak se slusi, je mu jeho satansko-vam-pyrska duse neustale nablizku, presneji „visi" nad hrobkou -mauzoleem. Jasnovidci, potvr;te, prosim, ma slova! Je to on! Cerna duse hrde hledi na sve podrizene stado. Temny oblak duse je oramovan stribritym a zlatistym vencem. Jde o energii lidi, kteri jeho „viteznym ideam" uprimne verili a veri. Kousek niz jsou cerne chuchvalce energie - predstavuji skutecne, prakticke vysledky realizace jeho myslenek. Hrisnou zemi i dusi by osvobodilo pohrbeni tela. Je zcela mozne, ze pak se mnozi verici budou modlit za klid duse stvorene modly. Zrejme ne nahodou se „vudcove" nastupujici jeden po dru-
hem - nasledovnici Lenina - del svych predchudcu, posmrtne zbavovanych „koruny" modly zrikali. Nakonec prisla i Leninova chvile. Uplynou veky, ale v nich budou zit pohadky o Leni-novi-zbojnikovi, vlkodlakovi-umrlci. Desive pohadky!
Zivot jde dal. Existuji vampyri, darci, i ti, kteri nepotrebuji ani jedny ani druhe. Ti posledni po darcovskem „pokrmovani" rozhodne nebazi, jelikoz jejich organismus ma s prirodou normalni vztahy. Netouzi ani po setkani s parazity-vam-pyry. Ostatne proc prikrmovat ty, kteri si zvykli prijit k hotovemu! Ovsem darci se bouri. Potrebuji byt aktivni. Citi potrebu prebytek sve energie nekomu dat. Zhusta jsou bezelstni, okamzite pripraveni na sva bedra vzit spoustu povinnosti. Raduji se, kdyz se raduji druzi. Boze, kolik prace, sve i za ty druhe by zvladli, kdyby neexistovali vampyri! Nasi hrdinove se darce snazi pevne spoutat do chomoutu, aby na nich byli plne zavisli. Cim vice darci dovoli, aby je „jedli", tim aktivnejsi budou vampyri. V nasi zemi se zrodil vybrouseny system uspokojovani techto choutek. Organismus kazdeho cloveka „vselidove spolecnosti" byl zachvacen vampyrskymi chapadly vedouci sily sovetskeho lidu, komunisticke strany, a jejiho „verneho pomocnika" leninskeho komsomolu, vcetne „skoly komunismu" - odboru. Zminene struktury vsakovaly miliony lidskych zdroju a materialnich prostredku. Cozpak v techto organizacich nikdo nepracoval? Pusobilo v nich hodne lidi, zvlas; za dob Stalina. Pracovali ovsem na sebe, nic nezadali na oplatku.

Vampyrismus „demokracie"

Jak je to dnes, za „demokratu"? Jakych „demokratu"? Rozhodne nehodlam mluvit o cernem psu, ktereho, budeme-li verit lidove moudrosti, nelze vydrhnout. V teto knize vsak rec neni o politice a ideologii. Jelikoz je politika nejen cisarska, ale take vampyrska, ma k lidskemu zdravi primy vztah. Dane tema je lekarske i bioenegeticke. Musime se naucit chranit se jak pred vampyrismem konkretnich lidi, tak pred politickym vampyrismem. Nez se naucime obrane, musime vedet „kdo je kdo", tedy pred kym se vlastne mame chranit.

Vampyrismus kolektivni i individualni

Vampyrismus muze byt kolektivni i individualni. V prvnim pripade skupina lidi (kolektiv) vyuziva energii jednoho cloveka nebo kolektivu lidi-darcu. Pri individualnim (nebo osobnim) vampyrismu vampyr cerpa z energie jednoho darce.
Pro vsezravce-vampyry muze byt charakteristicky vampyr-sky syndrom „pastevce", kdy jeden clovek vsakuje energii z biopole na nem zavislych jedincu. Onemi pastyri jsou treba vedouci ve vztahu k podrizenym, vlastnici a prodavaci nejruznejsich materialnich hodnot atd. V zadnem pripade nehodlam tvrdit, ze vsichni sefove, majitele ci prodavaci jsou zarucene vampyry. Zhusta se mezi nimi najdou darci, berouci na sebe bremeno ruznych povinnosti a praci.

PRIBEH JEDNOHO VAMPYRA

Zena Cernuskin byl uzavreny, nesmirne pracovity a povolny chlapec. Otcim (jehoz jmeno si pozdeji vzal) a matka se v synovi videli. Zato vrstevnici baculatemu, pomalemu chlapci s beranima ocima a vlezlym hlaskem, synovi vazeneho vedce, davali „poradne kapky". Pro ne byl panskym synkem. Za Stalina si totiz vyznamni vedci zili jako knizata za cara-ba-;usky. Diky tomu mel Jevgenij (lidove Zena - pozn. prekl.) cestu k vede otevrenou.
Pracovitost Jevgenije Andrejevice, plus otcovo jmeno zname ve vedeckych kruzich, mu umoznily pomerne snadno ziskat vedecky titul doktora chemie. Pracoval v jednom z ustavu Akademie ved SSSR. Vzhledem k obrovske konkurenci mnohem talentovanejsich vedcu se mohl dopracovat nanejvys k hodnosti starsiho vedeckeho spolupracovnika. Navzdory zdanlive plachosti, stydlivosti, male vysce, uzkym ramenum, vypasenemu brichu a lesknouci se tvari, byl tento vedec nesmirne ctizadostivy. Jmeno si delal „razitkovanim" neuveritelne velkeho mnozstvi publikovanych praci, referatu. S;astna nahoda Cernuskinovi umoznila z globalni akademic-
ke vedy prejit do rad „specialnich" vedcu - ministerskych. Usedl na misto vedouciho odboru a podstatne mu zvysili plat (zaklad i premie).  Doktoru ved na ministerstvu bylo podstatne mene nez v akademii ved. Tak se stalo, ze kdyz byl vyhozen jisty reditel, ktery se dopustil jakehosi prestupku, jeho misto dali casta publikovanemu Jevgeniji. Neocekavane „vyletel" az do funkce reditele vedecko-vyzkumneho ustavu. Zastupci a pomocnici jeho predchudce se nemohli dohodnout, kdo ma na misto sefa usednout a tak ministrovi navrhli „posvatne" misto sverit skromnemu neutralovi, „velkemu vedci". Zadne „defekty" ve „vedcove" zivotopise neodhalili. Navic spl;oval nejdulezitejsi z pozadavku nutnych k tomu,  aby se do kyzeneho kresla prodral - byl clenem rodne komunisticke strany. A tak to zacalo...
Jedna za druhou padaly hlavy tech, kteri ho do funkce dosadili. Za jeho zady se mu dokonce dostalo nelichotive prezdivky - Cernodusin. Zrejme byvale vedouci elite zmineneho ustavu, nyni sverenemu Cernuskinovi, bylo jasnejsi, jakou dusi mel v te dobe jejich favorit a jakou barvu mely jejich vlastni duse. Vsem doslo, ze novy sef je vlkem v kuzi beranka, jemuz se hodi jakekoli prostredky. Nevim, zda nas hrdina zil,  aby „jedl" nebo „jedl",  aby zil. Rozhodne ale „jedl" a „snedl" radu lidi. Rikalo se, ze „poziral" vylucne jedince, kteri mu stali v ceste za vytouzenym cilem - byt jmenovan clenem-korespondentem Akademie ved SSSR. V tech dobach reditel vedecko-vyzkumneho ustavu s takovym postupem pocitat mohl. Jevgenij Andrejevic to povazoval za samozrejmost. Patnact  let  premital,   jak  prelstit  akademiky  a jak  obor „obs;astnit" jmenem nove vedecke hvezdy, zmi;ovane v encyklopediich. V prubehu onech patnacti let ani jednou nepropasl prilezitost zautocit na mista uvolnena prezidiem akademie. S kazdym novym utokem kandidat na misto clena-ko-respondenta ziskaval vetsi a vetsi vedeckou vahu hodnocenou mnoha meritky.
Kdyby sestavovatele Guinnessovy knihy rekordu byli sikovnejsi, ctenarsky svet by uz davno vedel, ze co do mnozstvi tistene produkce (by; jen referat, v nemz dva radky pripadaly na patnact autoru, se spoluautorem Jevgenijem Andrejevi-cem), i co do poctu nejruznejsich cen, a; uz za doby reditelo-
26
vani ci za jednotku casu (rekneme za rok), nema Cernuskin konkurenci. Podle uvedenych meritek se totiz vsichni ve svete i doma znami a uznavani vedci jevi jako mravenci u nohou slona-Cernuskina.
Zavistni;i, zmoudrete! Cernuskin neni genius. Je bezzasa-dovy vampyr extra tridy. „Cisty" vampyr. V soucasnosti v nasi zemi zije hodne chudych lidi. Jsou vsak mezi nami i bohati, kteri si vydelavaji zpusoby, ktere kdysi byly nezakonne. To, cemu se drive rikalo kseftovani, je dnes byznysem, podnikanim. Znam radu podnikatelu a obchodniku, kteri zcela legalne (zhusta v zahranici) nakupuji a svym spoluobcanum prodavaji nejruznejsi druhy zbozi. Nevim, jak to z hlediska moralky oznacit. Napriklad obchodnik zdaleka neni lehkou a bezpecnou profesi. Jestlize by se Jevgenij Cernuskin narodil o 40 let pozdeji, mozna by kseftoval s vodkou, „marskami ci snikerskami". Ovsem to plati dnes. Drive se o tom nikomu ani nesnilo. Pokud ovsem nebyl jasnovidec. Jevgenij Andrejevic bleskove pochopil, ze nikoliv Marxuv Kapital, nybrz ustav, v jehoz stenach ma pracovnu, je jeho skutecnym kapitalem...
Melo vubec smysl o nem psat? Snad ani ne. Jenomze vam-pyry nejsou jen pribuzni ci pobliz stojici cizi lide, vzajemne si kradouci energii. Jevgenij Andrejevic se svymi blizkymi spolupracovniky, presneji se svym vampyrskym aparatem, nelitostne z podrizenych vycucavali ohromne mnozstvi bioener-gie a s ni i jejich rozum, nervy a zdravi. Neomezovali se jen zivymi. Energii kradli rovnez z dusi mrtvych talentovanych vedcu - byvalych spolupracovniku vedecko-vyzkumneho ustavu, pricemz si pripisovali jejich vedecke zasluhy. Drancovani se „Cemuskinovcum" rozhodne nehnusilo.
Take v soucasnosti je Cernuskin ve vedouci funkci. Vladne nejen on. Jemu podobnych vampyru je prilis mnoho. Proto o nem pisi. Nechcete-li ztracet energii, utikejte pred vampyry stojicimi nad vami!

VAMPYRI – TVURCI

Je vubec vampyr schopen vytvorit neco potrebneho, uzitecneho? Muze byt energeticky vampyr tvurcem? Samozrejme ano. A jeste jakym! V tvurci praci jsou nesmirne uspesni vampyri-vsezravci, kteri se vyznacuji bystrym rozumem, nejruznejsimi vlohami a vynalezavosti. Lidem nezpusobuji mimoradne energeticke skody, jelikoz bioenergii „ze sveta ziskavaji po kousickach". Zhusta neziji rodinnym zivotem, ovsem nikoliv proto, ze by byli presvedcenymi stoupenci staromladeneckeho ci staropanenske-ho zivota. Druha „polovina" je proste nesnasi, zachra;uje se pred nimi utekem nebo soustavne churavi a predcasne odchazi na onen svet. O tom jsem se vsak jiz zmi;oval.
1~1 Uvedeni vampyri v dusledku absence blizkeho pribuzneho nebo individualniho darce chybejici energii hledaji ve spolecnosti, v davu. Znam spoustu vampyru ruznych stup;u a druhu, s nimiz udrzuji pratelske vztahy. Strpim je snadno, pokud vymenou za spotrebovanou energii podporuji kontakty prospesne pro obe strany. V procesu techto vztahu se rodi nove tvurci napady a zivot se stava plnohod-notnejsim. Jelikoz jsem cholerik-sangvinik, lepe snasim sangviniky a flegmatiky. Ostatne temperament neni pro vztahy nejdulezitejsi. Stezejni je vzajemna pozornost, ucta k partnerovi a tema setkani.
D Vampyri - tvurci nej cast ej i pusobi v kolektivech s velkym poctem lidi. Odhalit jejich vampyrismus mohou pouze ti, kteri s nimi bezprostredne prichazeji do styku. Jelikoz setkani jednoho proti jednomu jsou schopni zvladnout vylucne silni darci, jsou tito vampyri nuceni vyjit „mezi lid", do velkeho kolektivu, nekam, kde to bouri vasnemi. Zhavymi, zhusta zajimavymi vystoupenimi k sobe poutaji pratelskou pozornost posluchacu, kteri, aniz by si to uvedomovali, je zasobuji svou energii. Tyto tvurci vampyry nazyvam „bilymi". „Bili" vampyri si na chleba vydelavaji pocestne. Vysledky jejich cinnosti nachazeji sve spotrebitele, cini jim radost. Nicmene vampyr zustava vampyrem. Je nucen krmit se energii lidi ze sveho okoli.
28
 
) V sedmdesatych letech jsem dlouho do styku prichazel s „bilym" vampyrem, profesorem, doktorem ved Jurijem Ni-kolajevicem M. Tenkrat i te; prednasi na jedne z nasich nejvetsich univerzit. Jeho prednasky jsou vzdy zajimave. Ovsem v osobnim, lidskem kontaktu „jeden proti jednomu" jde o nesmirne sloziteho cloveka. Po setkani s nim se nasinec citi normalne i fyzicky vyzdimany. Vsichni vampyri, vetsinou nevedomky, podvedome, behem setkani s jinymi lidmi v nich tim ci onim zpusobem vyvolavaji tres, rozcileni,  nebo; jedinec,  ktery se zlobi,  ztraci podstatne vetsi mnozstvi energie nez kli;as. Jednim ze zpusobu, jak partnera znerv;znit, je pokusit se ho vtahnout do debaty na nezajimave tema. Jestlize vampyr citi, ze besedujici je k urcitemu   problemu   lhostejny,   okamzite   zacne   preskakovat z jednoho tematu na druhe tak dlouho, dokud se obe; nezacne rozcilovat. Kdyz se diky svemu bohapustemu placani nasyti energii jineho cloveka, kdyz z neho vycucne vse, co vycucnout lze, vampyr, stejne jako pijavice, od darce „odpluje" se slovy: „Tesim se na dalsi setkani." O Mezi sve pratele me Jurij Nikolajevic zaradil sam. Neustale mi telefonoval, zval me na prochazky, na spolecnou dovolenou. Rad se setkavam s tvurcimi a zajimavymi lidmi. V danem pripade vsak o to vubec neslo. Vsechno zajimave dal obrovskemu mnozstvi svych posluchacu. Neprednasel sice denne, ale denne potreboval „jist". Kazde rano mi telefonoval, aby se preptal na me zdravi. Tlachal. Prosil jsem ho, aby me tak brzo neznepokojoval, ale on jakoby me neslysel. Pritrz temto debatam jsem udelal tim, ze jsem telefon odpojil.
O Jednou jsem se rekreoval v Jurmalu na rizskem morskem pobrezi. Tenkrat jsem nemel ani nejmensi tuseni, ze jednou budu psat o vampyrech. Kdyz na ty dny vzpominam, uvedomuji si, ze Jurij Nikolajevic je pomerne zajimavy predstavitel ojedinele se vyskytujici tridy vampyru-hazar-deru. To se projevuje nejen preskakovanim z jednoho tematu na druhe. „Poj;te se projit," vybizi me. A ja jdu. „Je ponekud chladno. Podrzte mi tasku, obleknu si svetr." Podrzim ji. „Nemohu se zahrat, poj;te, probehneme se."
29
Bezim. „Jsem unaveny. Pujdeme." A ja jdu. „Sedneme si." Sedam si. „Mam zize;, poj;me ke kiosku." A zase s nim jdu...
G Takove nesmysly vypl;uji cely den. Zachranit se lze jen utekem. Mimochodem, beh je vynikajicim prostredkem obnovujicim vlastni biopole, stejne jako dalsi druhy fyzicke aktivity. Poslouzi dokonce i beh na miste. Bezite a vubec se nerozcilujete, ze vas nekdo predhonil.

Vampyr – tank

Nejruznejsich vampyru, tvurcich i netvurcich, je pomerne hodne. Napriklad vampyr-"tank". Mezi mymi znamymi takovi jsou. Jeden z nich je vehlasnou vsestrannou tvurci osobnosti. Budeme mu rikat L. podle prvniho pismene slova osobnost (rusky licnos; - pozn. prekl.) Dela hodne prospesnych veci. Znaji ho doma i v zahranici. Je zarazejici, kde tento nijak mlady clovek bere tolik energie. Ukazuje se, ze od darcu. Jeho stestim je, ze patri k vsezravym vampyrum-"tankum". Kdyz se mu nedostava energie, na sve zdroje „stravy" zautoci nekonecnymi   monology,   nezridka   naprosto   chaotickymi. Hlavni je, aby ho nekdo poslouchal. A jeste lepsi je, kdyz je tim nekdo nadsen. Vyhovuji mu take trpelive nerv;zni posluchaci. Nesmirne rad je valcuje „housenkami"-monology. Prevalcovat dokaze dobre, kvalifikovane: „namicha" hodne zajimavosti (coby navnadu) a spoustu unavnych nesmyslu (s cilem posluchace rozcilit a nadelat diry do jejich biopole). O Stalo se to v Peterburgu. Pozval jsem ho na ozdravnou seanci. Vystoupil po mne. Mluvil zajimave. Navzdory tomu mi poradili, abych ho uz nikdy nezval. Posluchacu se neseslo mnoho. Mucil je dlouhym monologem. Ostatne „tankem" je mohutnym. Nektere z pritomnych zcela znicil. Ti silnejsi je potom „krisili". Myslim si, ze pricina spocivala v tom, ze L. je svou podstatou hegemon,  ktery pokazde naprosto beztaktne a zhusta zcela neomalene jinym vnucuje svuj nazor. V one poslucharne „mineni" vetsiny neladilo s jeho presvedcenim. S temi, kteri stoji „mimo zakon", nezridka zatoci jako se zlocinci, tedy „bez pardonu".
 
"l Dostali jsme se k vampyrum, kteri se chovaji „bez pardonu", pricemz chteji zustat bili. Ovsem jak se stat bilym, kdyz je v nasinci cernota? Je to detska otazka. Vybavme si opet cerneho psa, ktereho nelze vydrhnout dobela. A je-li vampyr „cerny"? Co kdyz v nem klokota nenavist, vztek? Pak je i energie „cerna", nese zlo, nenavist. Patri-li k tvurcim typum, pak jeho prace budou vyuzivat stejna individua.
Z hlediska sveho presvedceni nebyl L. „cernym muzem". Disponuji radou faktu o jeho tvurci a spolecenske praci. L. je osobnosti, osobnosti vsestrannou, umejici jine spravedlive ohodnotit a chovat se k nim s uctou. Ma ovsem take obrovske minusy, ktere v dusledku nedostatecne sebekritiky nebyl schopen prekonat. Jednim z nich je zdanlive zesileny cich na „carodejnice". Tema „honu na carodejnice" bylo zmineno ! v jeho monologu.
) Na setkani s mymi sverenci se L. doslova prejidal jejich svetlou energii, a aniz by si to pral, na uvolnena mista „hazel cernotu" vlevajici se do tech, kteri se nepostarali o svou energetickou ochranu. Vinim z toho predevsim sam sebe. Ja byl prece „vedoucim" a L. jsem na seanci pozval, trebaze jsem dobre znal jeho plusy i minusy. Soucasne jsem v uvahu nevzal, ze na podzim, v prechodnem obdobi mezi vyrovnanejsim letem a zimou, se citlivi lide ne vzdy dobre citi dokonce sami se sebou. Bioenergeticka vymena s takovymi lidmi, vcetne (a predevsim) vampyru, z hlediska lidskeho zdravi zdaleka neni bezpecna. Zvlaste pro ty, jejichz biopole neni dost silne.
Lze vubec pocitem rozlisit tvurciho vampyra od tvurciho darce? Samozrejme. Tvurciho vampyra prijimame spekulativne, kladne vysledky jeho cinnosti hodnotime predevsim rozumem. „Sviti, ale nehreje." To se vztahuje i na neho. Tvurciho darce prijimame srdcem i rozumem. On totiz nejen sviti, ale lake hreje. Budeme-li kazdeho jedince pozorovat ze stredu kruhu jeho kontaktu, zjistime, ze na ty. kteri s varnpyrem prichazeji do styku, pusobi odstredive sily a na ty, kteri se stykaji s darci, dostredive.
 



NEJRUZNEJSI VAMPYRI

Zavisi do nejake miry lidsky vampyrismus na temperamen-tu jedince? Pro ktery typ temperamentu je vampyrismus charakteristictejsi a pro ktery mene? Odpove; je strucna - vam-pyrem muze byt libovolny clovek, avsak formy projevu vam-pyrismu mohou byt v zavislosti na temperamentu ruzne. Nejdrive si rekneme, co je to temperament a jake jsou druhy vlastni cloveku.

Vampyrismus a temperament

Temperament predstavuje individualni zvlastnosti psychiky, charakteru a chovani cloveka, urcujici dynamiku ruznych druhu jeho cinnosti a vztahu s okolni prirodou a jinymi lidmi. Rozlisujeme ctyri zakladni druhy: sangvinicky neboli zivy; flegmaticky pomaly, klidny; cholericky - energicky, vasnivy'; melancholicky - charakteristickymi znaky jsou uzavrenost, sklon k hlubokym prozitkum. Na oznaceni temperamentu tak jak vznikly v dobach pred dva a pul tisici lety jsme si jiz zvykli. Starorecky lekar Hippokrates rozdily v lidskych povahach vysvetloval pomerem zakladnich druhu tekutin v organismu. Prevlada-li v nem krev (latinsky sangvis) je jedinec sangvinik, prevazuji-li hleny (recky flegma) - flegmatikem, cerveno-zluta zluc (recky chole) - je cholerikem, cerna zluc (recky melanchole) - melancholik.
Clovek - sangvinik je zivy, pohyblivy, zvidavy, vesely a radujici se ze zivota. Nema ostre nazorove pohyby. Sangvinici jsou citove nestali, snadno podlehaji emocim, ktere zpravidla nejsou ani silne, ani hluboke. Bez potizi zapominaji na urazky, lehce preziji neuspech, miluji kolektiv, ochotne navazuji kontakty s jinymi lidmi a bez zjexoie snahy s nimi vytvareji vztahy.
Flegmatici jsou zase pomali, klidni, nikam nespechaji. Ve vsem se projevuje jejich promyslenost, oduvodnenost a vytrvalost. Maji sklon k poradku, miluji situace, na nez jsou zvykli, nesnaseji zmeny. Zapocatou praci dokonci. Vnejsi projevy
32
 
|< |ich psychickych pochodu jsou zpomalene. Ve vztahu li jinym lidem jsou primi a klidni. Jsou spolecensti, vyznacuji •ic stalou naladou. Vyhybaji se sporum, z rovnovahy je nevyvede ani neuspech. Obcas se v nich ve vztahu k praci, okoli, Hilem a dokonce k sobe samym, probudi lhostejnost.
Choleriky charakterizuje rychlost, narazovost a schopnost l >lcskove se rozzurit. Jejich psychicke reakce jsou pohotove .1 intenzivni. S nadsenim a vasnive se berou za praci, projevuji iniciativu, intenzita jejich aktivity je vzestupna. Jakmile vsak vycerpaji nervove energeticke zasoby, zvlaste behem jednotvarne, monot;nni prace vyzadujici houzevnatost ;i trpelivost, muze u nich dojit k emocionalnimu padu. U cho-Icriku vzruseni prevazuje nad zpomalenim. Ve vztahu k lidem sr projevuje citova nespoutanost, popudlivost, jsou dost ostri .1 snadno vybuchnou, coz v kolektivu muze byt pricinou kon-Iliktu.
Psychicke procesy melancholiku jsou pomale. City se v nich rodi postupne, avsak vyznacuji se silou, vytrvalosti, hloubkou. Jsou snadno zranitelni, velice tezko snaseji urazky a prikori, coz se na nich ovsem projevuje jen chabe. Maji sklon k uzavrenosti, vyhybaji se setkani s lidmi, ktere sotva /.naji. Zhusta jsou vyvedeni z rniry, v nove situaci se citi Irapne. V urcitych neprijemnych zivotnich okamzicich se v nich probouzi az chorobna zranitelnost, zasmusilost, podeziravost, pesimismus, ponura nalada, nepristupnost a stisnenost. Melancholici se vyznacuji mekkosti, jsou taktic-li, delikatni, maji cit a porozumeni pro jine.
Temperament v ciste podobe, je-li mozne se tak vyjadrit, se vyskytuje ojedinele. U jednotlivcu se zpravidla projevuji crty urciteho charakteru, avsak v nekterych zivotnich situacich se mohou objevit znaky charakteristicke pro jiny temperament. Navzdory tomu vsak kazdy clovek tihne k jednomu /, uvedenych typu.
1 ) Natalija Peskova je typickym sangvinikem. V detstvi prodelala tezkou chorobu, v jejimz dusledku zustala chroma. Je energicka, pracovita, zvidava, iniciativni, mluvi rychle a obcas zmatene. Energie ji staci pro spoustu lidi, ovsem pouze v pripade, ze jich je kolem ni hodne. Takovou moznost ma, jelikoz zastava by; ne prilis vysokou, ale presto
33

vedouci funkci. Spolupracovnici a znami se snazi jeji spolecnosti vyhnout. Po nekolika minutach v jeji blizkosti totiz citi fyzickou unavu, maji zkazenou naladu. Jde o zjevne priznaky kontaktu s vampyrem. Vampyrem se Peskova stala proti sve vuli. Tezka choroba v detstvi, omezena moznost pohybu a absence kontaktu s prirodou, ji bezdecne nuti „vampyrovat".
O Typickym prikladem vampyra-flegmatika muze byt jeden z nasich hrdinu Jevgeiiij Andrejevic Cernuskin. Je pomaly, klidny, nikdy nespecha, vyhyba se sporum. Sve zistne cile tykajici se kariery i protivniku rad dovadi do konce dukladne a vytrvale.
O Druhym prikladem je Ada Koristatinovna Ivanova. Je typickym flegmatikem. Systematicky a houzevnate jde za vytycenou metou - prozit nadherny zivot. Na zaklade ideoveho presvedceni se jeste v mladi stala clenkou komunisticke strany. Vdala se za talentovaneho doktora ved. Diky stranicke praci se stala vedouci laboratore v jednom velkem   vedecko-vyzkum nem   ustavu,   vsemozne   pomahala svemu vedoucimu, (aby ji pomohl k titulu kandidatky ved). Ve vztahu k lidem byla zmatene upovidana, cimz vsechny unavovala. Jak postupne stoupala po stupincich kariery, naucila se pomerne sikovne hrat na slabe strunky tech, na nichz zavisel jeji blahobyt. Nektere ovladala pochlebovanim a podlezavosti, jinym prokazovala drobne „technicke" sluzby,   dalsi   varovala   pred   moznym   nebezpecim   atd. Vsechny do jednoho udavala. Sve blizke,  rodnou KSSS, drivejsi vedouci. Jeji „presvedceni" se rychle vytracelo, jakmile svym zostrenym cichem zavetrila, „ze to nekde pachne". Ctenari se mozna zeptaji, proc mnohe hrdiny „uampyriady" radim prave k vampyrum? Treba jsem sije vsechny vymyslel. Kdepak. Mi hrdinove jsou realni lide. Rada z vas v nich pozna sebe sama nebo sve zname. Nejde totiz o konkretni jmena, nybrz o tema. A to je nesmirne vazne, nebo; a; uz se na vec divame z te ci one strany, faktem zustava, ze vampy-rismus je tezkym onemocnenim. Zda ho lecit ci nikoliv neni jen osobni zalezitosti postizeneho. V dusledku zminene choroby trpi nejen vampyr, ale take vetsi ci mensi cast spolecnosti.  Zalezi na  postaveni vampyra v rodine,  v kolektivu,
34
 
ve spolecnosti. Vampyri nesnaseji samotu. Znamena pro ne totez co smrt. Vetsina energetickych varnpyru si vedome i podvedome urcuje moralne-eticke hranice sve expanze. Je mezi nimi vice vykoris;ovatelu nez vykoris;ovanych, spotrebitelu nez vyrobcu. Vampyr nikdy nemuze byt nezistny. Vakuum ve svem biopoli a absenci materialnich pozitku zaplni jakymikoli dostupnymi zpusoby, aniz by to nejak zatizilo jeho svedomi.
1 ) „Nelze nekomu zakazat, aby prozil „nadherny zivot". To je kredo vampyra-flegmatika Jurije Abramova. Jako vsichni flegmatici je i Jurij velice houzevnaty. Zel, naplnit touhu po uchvatnem zivote nespojoval s faktem, ze hranice dovoleneho nelze v zadnem pripade prekrocit. Abramov byl souzen za kriminalni cin a dostal dvanact let. Devet z nich odsedel coby politicky. „Prestavbu" a rozpad SSSR (trest si odpykaval ve veznici ukrajinske Odesy) dokazal plne vyuzit ve svuj prospech. Jeho hlas a hlasy na jeho ochranu letely celou nasi planetou. Nejdrive se ozvala jeho oddana matka Tamara Leonidovna, potom ukrajinsky tisk, radio Svoboda,  novinarka Jelena Salnikovova (v poradu ruskeho rozhlasu Oblaka), pravnik Oleg Ljamin z Moskvy, moskevska televize a Natalija M., ktera se do neho zamilovala. A co nasledovalo? Naprosto necekane pro vsechny zainteresovane, vcetne samotneho „politickeho vezne", ho z vezeni vyhnali. Dostal ruske obcanstvi, cestovni pas a zakaz vstupu do zemi, z nichz se ozyvaly hlasy na jeho obranu. Jakymsi zazrakem odletel do USA, odkud se jiz nevratil. Zpusob „vypoklonkovani" Jurije z odeske veznice a jeho „vyhosteni" na americky kontinent,  se casem zarucene budou podrobne  rozebirat  psychology,   novinari,   tajnymi  sluzbami a dalsimi s;ouraly. Jde totiz o nesmirne zajimavy pripad. A neni vymysleny. Uvadim cistou pravdu. Pokud by v zakonech byvaleho SSSR nebo zemi nekdejsiho socialistickeho tabora byl clanek o udelovani titulu Hrdina, ktery by v uvahu bral zasluhy pri zachrane vlastniho zivota, pak by mu po dukladnem prozkoumani jeho osudu hlavy techto zemi tento titul stoprocentne udelily. Tajemstvi jeho „hrdinstvi" spociva v heroicke sile jeho vampyrismu. Vampyr je prvotridni. Nejdrive rozlitostni a obmekci dobraky. Nafoukne se jako bal;nek a pak tento vampyr-flegmatik pres-
35

koci na dalsiho darce, aby mu sebral energii. Hlavni je darce umet najit. Flegmatik Jura se moralnimi a etickymi normami rozhodne neomezoval. Vsichni jeho darci, tedy aspo; ti, ktere znam osobne, na neho vzpominaji s odporem a s nevoli. (I ja jsem byl jeho darcem.) Pro me je tento vam-pyr zajimavy z hlediska me profese. Ve vztahu k nemu necitim mimoradnou nechu;. Soucit nemam ani s jeho darci. Vzdy; se s nim sami spojili! To znamena, ze je z nejakeho duvodu take zajimal. Existovaly rovnez energeticke zdroje. A ze se k lidem nechova cestne? To je jeho minus. Odpor nevyvolava u vsech. Napriklad hodne zen citi potrebu se s nim sblizit. A jestlize vsechny tvrdi, zeje to hajzlik, pak to rikaji teprve te;, dnes. Kdyz vystoupil v televizi, nebylo snadne se zbavit vsech, ktere si praly verejne promluvit.
O Mezi choleriky jsem vampyru potkal velice malo. Z jejich raci casteji pochazeji darci. Mozna, ze choleriky nejsou nejen podle Hippokrata (v dusledku prevahy rude-zlute zluci), ale predevsim v dusledku prebytku energie, jiz disponuji.
O Sveho casu jsem pusobil na katedre ekonomiky Moskevskeho energetickeho institutu. Leta tam prednasel profesor, doktor ved, Igor Jevgenijevic Nelidov. Typicky cholerik. Neukazneny, drzy, ktery kolegovi do oci klidne vmetl urazliva slova. Presto se na neho nikdo, ani za jeho zady, nedival krive. Ve sve podstate totiz nebyl zly, ale spravedlivy. Igor Jevgenijevic, a tehdy mu bylo 80 let, byl ohromnym darcem, jenz doslova trpel prebytkem energie, kterou jen stezi ovladal. Pokazde ji i nelichotivymi slovy „vychrstl" na nejakeho unavneho demagoga-vampyra. Vampyr z katedry se okamzite uklidnil a kdyz svoji „davku" zachytil, zruzovel a spokojene se olizoval. Na cizi profesor zalusk nemel nikdy - prebytek rozdaval svym lidem.

Rad lidi rozciloval

Zato cholerik Valcrij Filkin, ktery se prodral az na misto vedouciho planovaciho odboru jednoho ministerstva, uz v mladi lidi privadel div ne k silenstvi. Mel zjevny fyzicky nedostatek a z hlediska zen nebyl ani trochu pritazlivy. Navzdory to-
36
lek a z hlediska zen nebyl ani trochu pritazlivy. Navzdory tomu zeny (mezi jeho podrizenymi jich bylo hodne) terorizoval mene nez muze. Rozhodne nikoliv proto, ze by byl dzentlmen. • Jim nikdy nebyl. Ani ve vztahu k zenam, ani ve vztahu k mu-/,um. Typicky vampyr. Podvedome citil, ze „vampyrovat" musi na tech, u nichz je co brat - vedomosti, vzhled, silu. Vybirat bylo z ceho. Ministerstvu, a tedy i planovacimu odboru, bylo podrizeno zhruba tricet prumyslovych, vedecko-vyzkumnych a  projekcnich instituci. Valera miloval dary:  alkohol,  nejruznejsi zbytecnosti,   ale take pozornosti v podobe psychicke, nervove vseobecne-biologicke energie. Jestlize v duchu tradice darky pro ty nahore pripravovaly darci, pak bioener-gii si Valerij Vladimirovic bral sam. Nehledal rafinovane metody ziskavani cizi energie. Jednal velice primitivne. Pohrdal napriklad pripravou. Aniz by pronikl do podstaty problemu, hledal v dokumentech chyby, ktere v nich ve skutecnosti nebyly, pricemz prehlizel ty, jez mohlo zaznamenat i netrenovane oko. Jakmile cholericky Valerij zavetril, ze clovek stojici pred nim „na koberecku" se zacina znepokojovat, okamzite se chopil tech nejtezsich zbrani: davam vam dutku, zbavim vas premii, prevedu vas na mene placene misto, propustim vas na zaklade clanku o profesionalni neschopnosti. Jelikoz Filkin nejen vyhrozoval, ale prostrednictvim poslusnych reditelu v guberniich sve vyhruzky take cilene realizoval, je snadne si predstavit, jak lide se slabymi nervy trpeli. Nerv;zni byli do te miry, ze svemu vedoucimu dovolovali, aby je „ohlodal" az na kost. Je pravda, ze nahlas Valerij nikdy nehrozil blazincem. Ovsem ty, kteri se nehodlali podridit, „dopravovali" prave tam. Dokonce na konkretni adresu - do nemocnice cislo 21, patrici treti hlavni sprave byvaleho Ministerstva zdravotnictvi.
il Mimochodem, vampyrismus mezi lidmi stejneho pohlavi (tedy muz bere u muze, zena u zeny) je onemocnenim mnohem rozsirenejsim, nez vampyrismus mezi ruznymi pohlavimi. Jednotliva bioenergeticka centra (cakry) lidskeho bio-pole jsou primo spojena s konkretnimi anatomickymi organy. Vampyr z darce vycucava muzskou silu i zenskou krasu, lidskou dobrotu a dalsi „pamlsky". V souvislosti s dobrotou jsem se neprerekl, trebaze je velice obtizne predsta-
37


vit si dobreho vampyra. Je pravidlem, ze zasluhou jidla se vetsina zivych bytosti stava lepsimi, jelikoz po nasyceni jsou mene agresivni. A ty, ktere se nasytily necim zvlas; chutnym, se meni v jeste lepsi. Jenomze fyzicky poznamenaneho Filkina nezajimala ani zenska krasa, ani dobrota. Hledal to, ceho se mu nedostavalo.
Psychicky se uklid;oval, kdyz clovek, ktery byl podle urcitych meritek mnohem silnejsi a vyznamnejsi, se pred nim zacal ponizovat a podlezat mu. Takova vitezstvi si Filkin vychutnaval a znovu a znovu se o ne pokousel.
O Cholerik Albert Muljavskij, s zenskymi rysy tvare, ve studentskych dobach nepatril k vudcim osobnostem. Byl obycejnym studentikem, ktery uz mel za sebou sluzbu v armade. Vedoucim planovaciho oddeleni se stal pozdeji. Vulgarni sprymar se snazil mit vrch nad „bazanty", kteri do institutu prisli rovnou ze skolnich lavic. Flamoval. Byl odporne vlezly, hloupe ukecany. Studentum na ekonomicke fakulte Moskevskeho leteckeho institutu nebylo mnoho. Zato vyber divek byl bohaty. Po dlouhych utrapach, prikorich a prolitych horkych slzach lehkomyslnych divek, jimz dal Albert kopacky, po vylouceni z rad „verneho pomocnika strany, leninskeho komsomolu", nakonec nasel skromnou, nenarocnou profesorskou dcerusku Stellu. Nevydrzela mu dlouho. Ve dvaatriceti letech zemrela. Stella nevynikala pevnym zdravim a manzel-vampyr, aniz by si to pral, k prodlouzeni jejiho zivota nejspise nijak neprispel.
O Na rozdil od Igora Jevgenijevice Nelidova Jevgenij Igorevic Mar;jusin nebyl cholerik ani darce. Igor Jevgenijevic byl sedivy, vysoky, pritazlivy, nikdy nenosil bryle. Dozil se 86 let. Jevgenijj Igorevic predstavoval jeho opak - nevysoky, vychrtly, s odpornym zevnejskem, mel na svych malickych, castecne slepych ocich, neustale nasazeny bryle. Z profilu pripominal datla. Pracoval jako vedouci oddeleni vedeckovyzkumneho ustavu, kde byl reditelem nas znamy Cernus-kin. Stydlivy melancholik Mar;juskin, pripominajici sveho opereneho dvojnika, mel mohutny zobak, jimz systematicky vy;ukaval svou pritomnost i budoucnost. Povazovali ho za reditelova cloveka ve stranickem vyboru a v ruznych kadrovych komisich. Celou dobu „kloval". Nebylo tajemstvim.
38
 
ze vlezly, temer tichy Ze;a donasi nejen rediteli. Metodicky .1 energicky si „vy;ukaval" i doktorat. Doslova ho lepil z malickych „cervicku", jez usilovne „vy;obaval" z vedeckych /.prav svych podrizenych a predchudcu. Aby zmatl mineni vcclcu a spolecnosti, vymyslel si pred zahajenim sveho obrovskeho   „zlodejskeho   vyzkumu"   pro   svou   disertaci ohromujici  nazev.  Obhajenou  doktorskou  praci  dotlacil k nejvyssi atestacni komisi, kde ji malem potvrdili. Jenomze autori okradeni Zenou a urazeni neoficialni oponenti nespali. Vlivem „perestrojky" neprodlene svuj nazor na Zenu sdelili  nejen vyse  zminene  komisi,   ale  take  nejvyssim instancim.   V  dusledku  toho  disertace   nebyla  uznana. V beznem zivote se vyskytuje spousta nespravedlnosti. Zda se, ze zdaleka ne ve vsech disertacich potvrzenych nejvyssi atestacni komisi se blyskaly vedecke myslenky. Bylo nesmirne obtizne zavrhnout praci s tak originalnim nazvem; jaky si Mar;ujskin vymyslel. Ostatne posu;te sami -„Rozpracovani, modelovani a mereni reaktoru s pseudokaso-vilou a plynne-obtekajici stup;ovitou vrstvou v procesu hlavni organicke syntezy". Nazev nekolikrat prectete a na dusi vam zavladne klid, nervy se upokoji. Neverite? Zkuste to. Clete a nepremyslejte. Ti, kteri ani zbla nerozumi, si mohou dat praci a nesrozumitelna slova hledat v ruznych priruckach.
) Melancholik Sergej Salatov se ani trochu nepodoba na Jev-genije Mar;juskina. Ma modre oci, meri 1,90 m a v rame-nou je jak almara. Je kandidatem na titul Mistra sportu. Ke spolecenske ci vedouci funkci neinklinuje. S Mar;juski-nem nema nic spolecneho ani co se chovani tyce. Na nikoho nedonasi. Je zamraceny a uzavreny, bezzasadovy. Ve financnich otazkach neni zrovna puntickar. Sve priznivce ochotne pozdravi, bude-li z toho mit nejaky uzitek. Po setkam s nim lide trpi pocitem fyzicke slabosti a moralni vyprahlosti. Prestoze vubec neni hloupy, soustavne sve kolegy prosi, aby mu vysvetlili i ty nejelementarnejsi veci. Tvrdosijne se snazi, aby se rozcilili.
) Vampyri - melancholici Galina Turcinova a Igor Leonidov „vampyruji" jinym zpusobem. Vzdy se stavi do role chapajiciho. Neustale se dopousteji chyb a kdyz na ne druzi po-
39


ukazuji, pokazde prohlasi: „Chapu." Nasledne chyby opakuji, stejne jako ono chapu. Tak cloveka, nejcasteji vedouciho, vyvadeji z konceptu. Cizi napady ochotne vydavaji za vlastni. Veskere jejich vedecke prace jsou cirym plagiatem. Intrikuji, penize se snazi ziskat necestnymi cestami.

A PRESTO JSOU BORITELI

Stalo se to davno. Pred temer dvaceti lety. Pracoval jsem ve vedecko-vyzkumnem ustavu, ktery se zabyval obrabecimi stroji. Tehdy tam rediteloval na „dobu stagnace" mladicky Jurij Petrovic Skovoroda. I v soucasnosti sedi uvelebeny v sefovskem kresle. Nebyl spatny ani hloupy, jenomze radu lidi nicil a znicil svym cholerickym charakterem. Zdalo se, ze rozzhaveny Jurij Petrovic, podle zverokruhu Lev, kazdym okamzikem vsechno kolem zapali a ze shori. Chyba lavky. Na stejnem miste sedi dodnes. Mnozi s nim nenasli spolecny jazyk a rozloucili se „na zaklade vzajemne dohody", nebo „na vlastni zadost". O jinych, vcetne zmineneho reditele, lze rici: „Zije." A samozrejme tim myslime, ze sve misto neopustil. Ostatne kam by se vsichni vrhli. Reditel ridi kolektiv. Neexistuje-li kolektiv, neexistuje ani reditel.

Vampyr – reditel

Proc se o tom zmi;uji? Jurij Petrovic je bez ironie hoden toho, aby se o nem mluvilo. Pri takovych deformacich v nasi spolecnosti a cetnych zmenach mezi vyse postavenymi, si udrzet „kreslo", zvlas; s jeho temperamentem, nedokaze kazdy. Navic je Skovoroda zajimavy z energetickeho pohledu. Jurij Petrovic je energeticky vlkodlak, tedy darce-vampyr nebo vampyr-darce, skrz naskrz bioenergeticky tunel. Proc jsem ho nazval bioenergetickym vlkodlakem, ctenari zrejme pochopili. Svou energii rozdaval, zrejme aniz by si to pral, a soucasne ji vyuzival od jinych. Nemel se totiz kam podit. Kdyz svym podrizenym nadaval (zhusta opravnene), rozpaloval se

40
 
a stavel se do pozice odpovidajici jeho reditelske funkci. Nedobrovolne tak prichazel o svou energii a pokud ten. jemuz nadaval, se dokazal energeticky chranit, menil se ve vypra-I ilcho jedince. V pripade, ze ten druhy byl v tomto ohledu naprosto negramotny nebo slaboucky, „na koni" se ocital Jurij Petrovic. Uklidnil se, menil se v dobraka a svou obe; v miru propoustel. Zel, ne vsichni jeho utoky vydrzeli. Nektere privedl k srdecnim zachvatum, k uteku „na zaklade vlastni zadosti". Dochazelo dokonce k tragickym pripadum, kdy ti, jimz se dostavalo kapek, zustali zcela vyprahli, energeticky vycucani ilo dna, takze se jim zastavilo srdce. Jednou z prvnich obeti, ktera zaplatila svym zivotem, byl namestek reditele G., ktery • liiriji Petrovici nebyl ve vsem povolny.
To, ze Skovoroda je energetickym vampyrem, bylo zjevne. Jestlize by sve „vychovne" metody pouzival vylucne ve vztahu k podrizenym, kteri se nejak prohresili, pak bychom otazku o jeho „prislusnosti" k vampyrske rodine vubec nekladli. Jeho hlavni vychovne zbrane totiz spocivaly ve smesnych, .ivsak podle t;nu velice krutych replikach typu: „Vcera jsem videl, jak jste sel v pracovni dobe s divkou k metru." nebo „Proc vase sympaticka spolupracovnice jeste neni vdana?" ci „Zda se mi, ze vas podrizeny M. pije. Tresou se mu ruce." otazky reditel kladl vedoucim oddeleni, jimz nezbyvalo nez nechapave krcit rameny, rozhazovat rukama ci reagovat jinymi podobnymi gesty. „Proc rozhazujete rukama?" zautocil reditel Skovoroda. „Nedelejte ze me hlupaka." A jak mel chudak podrizeny, zaujimajici dulezitou funkci s patricnym platem reagovat, kdyz si „jeho divenku", ktera jeste nedovrsila ctyricitku, vyzadali z ministerstva, aby prisla „udelat neodkladnou praci" a reditel v te dobe nebyl na svem miste, jelikoz slu-/cbnim autem uhanel k nejblizsi stanici metra zjistit, kdo s kym kam jde? Jak odpovidat „za neschopnost" „sympaticke spolupracovnice", jiz je sotva dvacet, vdat se, nebo za spolupracovnika M., jehoz nadrizeny v praci nikdy nevidel opileho? Vedouci ovsem nebyli hlupaci. Velice rychle si udelali zavery a pri dalsim reditelove pokusu vtahnout je do nesmyslne besedy, reagovali jednoznacne - pozorne mu hledeli do oci a sou-lilasne a radostne kyvali hlavou. „Proc neodpovidate? Nesouhlasite se mnou?" dotiral Jurij Petrovic. „Plne s vami souhla-
41

sim, avsak nemohu tak rychle vsechno pochopit," odpovidal chytrak vedouci, skryvaje ironii. S nim reditel brzo prestal mit chu; debatovat. Ostatne k cemu by asi bioenergeticky ziznicimu J. P. byl podrizeny, ktery na jeho pokusy vydrazdit jeho biopole vubec nereagoval? Rceni „ chces zit, musis se umet otacet", ve vztahu ke Skovorodovi neplati. V danem pripade je vhodnejsi „znehybnijako partyzan". Nechces-li zbytecne ztracet svou energii, nereaguj na toho, kdo te hodla rozcilit. Skovorodu jsem na zacatku z ciste „technickych" duvodu ocejchoval ne zrovna lichotive.
Vlkodlakem ho nazyvam proto, ze pod rouskou sympatickeho a ne hloupeho cloveka se skryva bioenergeticky dra-vec-vampyr. Vampyrem se nestal v dusledku uvedomele svobodne vule. Obcas v nem probleskla snaha, a dokonce se o to pokusil, lidem pomoci - v materialni, profesionalni i v tvurci oblasti. Nejenze se o to pokousel, on sva prani take realizoval. Receno jinak - z hlediska rozumu byl darcem, avsak z pohledu  fyziologie  sveho biopole predstavoval typickeho vampyra.   Tvoril jakysi   tunel,  jimz   bioenergie   prochazela a ztracela se. Z toho duvodu soustavne trpel jejim nedostatkem. Brat siji z okolni prirody vsak neumel. O Nebo jiny priklad.  Foma Trofirnovic  Chrenov ridi firmu Dentista. Je zrejme, cim by se mela zabyvat. S chrupem jsou na tom nasi lide. ostatne jako v celem svete, porad hure a hure. Sam Foma Trofimovic nikoho neleci. Je reditelem vlastni firmy, do niz najima pomerne kvalifikovane odborniky. Pracuji zde nejen zubni lekari, ale take specialiste na psychiku, kteri se mohou pochlubit unikatnimi moznostmi i vysledky. Patri k nim napriklad Olga Valuje-vova, Ta;jana Sokolskaja a Vera Usakova.

Pacienty vyhanel laskavosti

Pro svou firmu si Chrenov na mape Moskvy vybral mimoradne vyhodne geograficke misto - do Kremlu to neni vic nez 200 metru. Hlavni je, zeje to stred mesta a ne jakasi humna, kam je hromadnou dopravou dobre spojeni. Navzdory tomu pacienti do jeho firmy nechteji chodit. Tvrdi, ze je to tam netahne, pricemz ke stejnym zubarum, psychologum pusobicim
42
v jinych zdravotnich zarizenich (rovnez fungujicich na zaklade hospodarskeho rozpoctu) je nohy nesou samy. Srovname li Chrenova se Skovorodou, pak prvni je, co se jeho zpu-itobu chovani tyce, kdyz ne „sladkou zenuskou" jako ve stejnojmennem filmu, tak „sladkym partnerem" zarucene. Zdalo l>v se, ze zeny budou vlivem jeho sladkych poklon tat. Chyba l.ivky. Kdyz projdou slovnim filtrem Fomy Trofimovice (obejit lin nelze, jelikoz prave on coby reditel firmy prodava casenky k jednotlivym lekarum), usedaji do kresla lekare nikoli „zmekle", nybrz temer „zmrazene". Pravdou je, ze lekari stejne mu-MCJI celisti pacientu zmrazit, jelikoz coby anesteziolog je na-piosto neschopny. Vampyr je ovsem jak se patri - spojene nadoby bez poklicky a dna, jakysi druh sudu bez dna. A; lidem vc/,me jakekoliv mnozstvi energie, nenasyti se. A mluvi, M mluvi... O zene, detech, vnucich. Jiste, ma i vnoucata, tre-ha/.e mu pri prvnim pohledu vic nez padesat nedate. Omlazuje se cizi polidstenou kosmickou energii. Je na tom snad nceo zvlastniho? Energii ziskava bezplatne. V jeho firme totiz k i orne zubaru a psychologu rovnez pusobi v soucasnosti tak moderni bioenergoterapeuti-senzibilove. Vsichni jednohlasne krici: „Fomo Trofimovici, nevyhanejte pacienty! Neprekazejte nam v praci!" Neveri jim vsak nas Foma ncznaboh. Domniva we, ze jeho laskava slova jsou prijemna kazdemu. Kdepak prijemna. Kdyby slovnimi chapadly jen lechtal! Clovek nemusi byt odbornikem na vampyry, aby pochopil, ze v kazdem jeho filove-chapadle se ukryva take trubicka, jejiz druhy konec trci / bioenergetickeho bricha. V ostatnim je chlap jak se patri. Velice rad neco dostava zadarmo. Vzdy; kazdy cosi miluje. Navzdory jeho snaham financne i jinak zajistit deti a vnoucata, rnu laskou neodpovidaji. Trebaze vsichni maji dost penez, nejsou s;astni, trpi ruznymi chorobami, psychicky jsou labilni. Ve skole, v praci i doma se neustale predvadeji ruznymi vystrelky. Vsichni do jednoho pred otcem a dedeckem v jedne osobe utikaji. Pricinou je fakt, ze az vlezle milujici Chrenov je energetickym zbojnikem.
Domnivam se, ze dalsi priklady nejsou nutne. Ostatne problem neni v nich. Potiz je v tom, ze energeticti vampyri jsou ile lacto jevem z naseho zivota. Vztahy s nimi tedy de iure musime vyladit, jelikoz je treba brat v uvahu, ze bez kooperace s nimi se proste neobejdeme. To je fakt. Navic najit vedouciho-nevampyra, tedy neutrala ci darce, neni o nic snazsi, nez tu pravou zenu nebo muze. Vedouci-vampyry potkavame jeste mene nez uspesne manzelstvi na prvni pohled. Totez lze rici o obchodnich partnerech.
Pripad vampyra - obchodnika
Sergej Ivanovic Nikolajev do domaciho a pozdeji i mezinarodniho obchodu vplul temer nahodou. Nijak totiz nevybocoval z rady. Pusobil jako radovy pisar v obchodni organizaci SSSR v asijskych zemich. Jelikoz nepil a umel setrit, dokazal si nahospodarit slusnou sumicku. Samozrejme v dolarech. Nikolajev si otevrel soukromou firmu. Nikoliv typu Moskva -Voronez, nybrz Moskva-Peking, Moskva-Dilli. Ostatne nazev firmy neni podstatny. Mnohem dulezitejsi je vybrat spravny smer - komu a co z vychozi stanice Moskva, Petrohrad, SSSR nebo   Rusko   prodat.   Je-li   po   zbozi   poptavka,   pak   nam „Zapad"  (presneji kseftari kupcici s narodnim bohatstvim, ktere jim nepatri) „pomuze". Bohatstvi se prodava za pakatel a delit se se vsemi obchodniky se ziskem za kradene zbozi nikdo nikoho nenuti. Nikolajev se velice chytre „prifaril" k solidnim obchodnim transakcim v roli prostrednika mezi domacimi a zahranicnimi obchodniky. Ti zmodernizovali staletimi vzitou formulku ruskych i cizich kupcu „kup-prodej". Jeji podstata spocivala ve vymene jednoho ze slova, takze nova formulace znela podstatne jednoduseji - „vezmi-prodej". Soucasni byznysmeni, stejne jako bandita Ostap Bandera, nemuseji hledat „klice od bytu, v nemz se povaluji penize". Z otevrenych dveri naseho pribytku nic neukradne jedine prilis tupy a prilis liny zlodej. A sejdiri, zlodeji existuji prave proto, aby nebyli lini a tupi.
A tak se stalo, ze Sergej Ivanovic doslova bleskove zbohatl. Tak bleskove, ze se to neda vypovedet. Vedly ho nejen osobni, ale take narodni umysly. Vse pro Rusko, vse pro jeho lid. Na zacatku „velke cesty" se Nikolajev k pracovnikum sve kancelare choval privetive (mel ji zarizenou nejmodernejsi technikou) a jak se rika, nechaval je zit. Bohuzel bohatstvi cloveka nejen obs;astni, ale take ho zkazi. Sergej Ivanovic se nakazil „hvezdnou nemoci". Dospel k zaveru, ze za penize si lze obstarat vsechno. Tucne konto setrelo hranice mezi preludem a skutecnym zivotem. Prestal ctit osobnost druhych lidi. Jednim z jeho oblibenych konicku se stalo ponizovani tech, kteri mu pomahali a za pakatel (jimz odme;oval sve, jak tvrdil, lenochy-prizivniky) mu prokazovali sluzby. Soucasne prestal plnit povinnosti vuci svym partnerum. Nadsenim si mnul ruce, kdyz na neho cekali v prijimaci hale a on se v te chvili zabyval hloupostmi. Aby sam sebe ujistil, jaky je borec, vymyslel si dalsi zpusob: bu; ria setkani s partnery prichazel pozde, nebo se nedostavil vubec, pripadne pote, co nekomu urcil termin schuzky, nadlouho zmizel. Zcela neocekavane se ve spechu Sergej Ivanovic rozloucil se svymi spolupracovniky a partnery a prodal lvi podil svych nehnutelnosti.
V soucasnosti se Nikolajevova rodina, drive tak predvadejici vlastenectvi, od Moskvy nachazi dal, nez hranice patriotismu urcuji. Jenomze ani tam, jak tvrdi zle jazyky, ji „psenka nekvete". Nemam nejmensi chu; analyzovat, zda v souvislosti se Sergejem Ivaiiovicem lze pouzit nejake zname rceni typu „kdo jinemu jamu kopa" nebo „chamtivost lakomce sezrala". Bez ohledu na prislovi je zjevnym vampyrcm. Stesti vampyrisinus jeste nikomu neprinesl. A darcovstvi? Aby se ctenari na tento dotaz pokusili odpovedet sami, musime nejdrive rozlustit smysl nasledujiciho rceni: „Nechces, aby te zachvatilo zlo, neprokazuj dobro."

                VELKOLEPA OSMICKA,
NEBOLI NECHCES,
ABY TE ZACHVATILO ZLO,
NEPROKAZUJ DOBRO

Umoznete lidem byt vdecnymi

Pred mnoha lety se cesty meho spoluzaka Vladimiri llaki-na a me rozesly. Predtim jsme se vice nez deset lei pi.ilclili. V roce 1965 jsem mel prilezitost Vladimirovi pomoci vyiazne zlepsit bytovou situaci. Jako prvni projev diku mi nahnil posezeni v restauraci. Navrh jsem odmitl a poradil jsem mu, aby misto oslavy, bude-li k tomu nekdy prilezitost, pomohl nekomu, kdo to bude potrebovat. To jsem si ale dal. Urzy mi Bakin zacal delat vselijake podrazy. Rozesli jsme se. Po deseti letech nas cesty nahodou svedly dohromady. Navrhl mi pratelstvi. Odvctil jsem, ze co se tyce pratelstvi, mam vlastni nazor,   trebaze  na  zlo zapominam.  Zanedlouho tezce  onemocnel. Nemohl pracovat. Zcela uprimne jsem s byvalym pritelem-zradcem citil. Opakuji, nepamatuji si zlo, nicmene si nemohu dovolit udrzovat pratelske vztahy s lidmi, o jejichz spolecnost nestojim.
; Ostatne vzpome;te si, ctenari, na podrobnosti svych vztahu s temi, jimz jste prokazali nejakou sluzbu a soucasne jste odmitli projevy vdeku.
; Jak se jedinci, zbaveni moznosti odmenit se, chovali?
; Nejspise uz nejsou nablizku. Jestlize je nahodou potkate, je pravdepodobne, ze vas „nepoznaji". Neni nutne prokazaneho dobra litovat.
Ovsem skutecnost, ze ti, kterym jste urcitou sluzbu poskytli, se od vas „neocekavane" odvraceji, neni jejich, nybrz vase vina. Narusili jste totiz zakon - „zakon velkolepe osmicky". Neznate ho? Ani ja o nem leta nemel tuseni. Teprve nedavno, „nahodou", jsem dospel k zaveru, ze skutecne existuje. Umoz;uje nam pochopit, proc odpovedi na dobro je zlo. Ve vztahu k nam vinu za zlo druhych neseme my sami. Zduraz;uji my, nikoliv ti, kteri nas bombarduji neprijemnymi prekvapenimi. „Odvetne" zlo je totiz trestem za nedodrzeni zakonu, jez nezname.

       Pripad bankere

V roce 1993 me o pomoc poprosil banker V. Dlouho zil na vysoke noze. Materialnimi potizemi rozhodne netrpel. Byl velice uspesny. Doslova a do pismene predstavoval „citron", vezmeme-li v uvahu, co pod timto pojmem dnes chapeme. Navic „zeleny citron", tedy dolarovy.
Nijak neskryva, ze „zelenych citronu" ma celou „plantaz". Je ovsem pravda, ze peclive skryva, kde lezi. Adresu ani telefonni cisla nikomu nedava a lidi, s nimiz se musi setkat, vyhledava sam. Nehlede na bohatstvi neni V. spokojeny, jelikoz se mu nedari najit si zivotni druzku odpovidajici jeho pred stavam. Tedy clovek je rozhodne dustojny. Za svou karieru vdeci svym vedomostem a mazanosti. kterou vsevedouci lidova moudrost nazyva druhym rozumem. K „zelenym citronum" se dopracoval prostrednictvim obycejnych citrusu -zlutych citronu. Karieru zahajil za oceanem, kam pred vice nez dvaceti lety emigroval ze SSSR. Vzdelanim novinar se v Americe zamestnal na farme, kde pestovali citrony. Potom presel k vyrobe napoje pripominajiciho nasi limonadu. Navrhl jakousi zmenu v technologii vyroby a diky tomu se l ,5krat zvysil zisk z prodeje. Napad si nechal patentovat. Jak tvrdi, ostatni uz slo samo. V. slusne zbohatl. Nevim, jak se ve skutecnosti jmenuje, avsak lidem se predstavuje jako Limona-dov. Kdyz „se rozhorela Gorbacovska perestrojka", vratil se coby cizi statni prislusnik do SSSR, aby se na strelnici marxismu-leninismu venoval bankovnictvi v duchu formulace: dolary - sovetske (ruske) rubly - americke dolary jako suma prvnich dolaru i sovetskych (ruskych) rublu jako minimum.
Neznepokojujte se, ctenari, ze od vampyru odbiham k ci-tronovc-limonadove historii. Dejiny zivota naseho Limonadova totiz maji primy vztah jak k vampyrismu, tak k zakonu
46
47
velkolepe osmicky. Vampyr Limonadov - „limonardar" - byl totiz na velice dlouhou dobu „funkcnosti" zbaven mnohem silnejsim vampyrem - radovou sovetskou (nyni ruskou) kur-tizanou Stellou Dvorovou. Zbozne-profesni hodnota osmadvacetilete Stelly klesala, kdyz se ji podarilo ulovit smutneho Limonadova, hledajiciho chlapske stesti. Stali hoste valutove restaurace, kde „mladym" bylo souzeno se setkat vedeli, ze cizi bonvivan muze dostat jakoukoliv krasku. Je v tom snad problem, jde-li o nekom zvest, ze na cene mu rozhodne nezalezi? Ve vztahu k zenam Limonadov nebyl skrblik. Stella sedici u vedlejsiho stolu na neho zacala delat oci a on naletel. I kdyz byl inteligentni, vubec mu nedoslo, ze ocima krouti cilene. O cem take premyslet, kdyz se zbozi nabizi samo: vysoka divka s uzkymi boky, malymi prsy, plavovlaska. V pohybech mela neco muzsky sebevedomeho, hrubeho. Prave to se Limonadovi na zenach libilo. Proti gustu zadny disputat, trebaze ono gusto je ponekud nezvykle, netypicke. Estradni a divadelni pohanske knezky lasky, ktere dari Limonadove jesitnosti splatily v „limonardarove" posteli, v sobe, ve srovnani se Stellou pripominajici spagctu, mely kocici zen-skost. Aspo; tak to tehdy nas zkuseny, romanticky hrdina videl. Nemel nejmensi tuseni, ze co s tak obrovskym usilim a stestim ziskal - „krasne zit neni zakazano" - padne vnivec. „Medovy mesic" spontanne a neoficialne vytvorene manzelske dvojice se zmenil v „medenou lasku".
Domnivam se, ze o lasce jako takove ve skutecnosti nemohlo byt reci. Co se tyce Stelly, je vsechno jasne - potrebovala sponzora. S jejim vzhledem a extravagantnim charakterem nemela na ruzich ustlano. Kdo by vsak nechtel prozit krasny zivot? Tuto otazku kladu normalnim lidem. Stella byla schopna a rozvazna, navic vladla „normalni" zenskou logikou v duchu Gogola: „Kterypak Rus nemiluje rychlou jizdu!" Pokrok ve vyrobe automobilu existenci lidske slabosti pro rychlou jizdu, nejen u nasich spoluobcanu, potvrzuje. Jezdkyni byla Stella vynikajici. Limonadov byl u vytrzeni, kdyz usedala za volant jeho mercedesu. A kdyby jen „me;aku"! Dvorova dokazala najit paky, jimiz ovladala cloveka, jemuz vzhledem k jejimu intelektu a pracovnim schopnostem nesahala ani po kotniky. Jenomze Limonadov nejdrive z vlastni vule (Stellu
prijal jako darek osudu odpovidajici jeho pozadavkum a osamele dusi) a pozdeji v dusledku nepochopitelnych pricin spadl do jejich osidel. Utahne ho doslova na varene nudli. Kdyz pisi tyto radky, uz patym rokem Dvorova oskubava „sveho zlateho kohouta". V soucasnosti je ji 32 let, z nich deset let nikde nepracovala, pokud ovsem v uvahu nebereme ukojeni jejich sexualnich sklonu na „ucet zlatych rybek a kohoutu". Je pravda, ze jeji „vyrobni prostredek" vyzaduje soustavnou rekonstrukci. V tomto pripade je Limonadov, coby zdroj financovani „rekonstrukcne-lekarskych" sluzeb kvalifikovanych specialistu, nenahraditelny. Kdyby jen lekarskych. Stellu je treba rovnez obleci, nakrmit, je nutne ji pronajmout byt. Ten zpravidla zeje prazdnotou, jelikoz Dvorova na jednom miste nevydrzi dlouho. Za posledni ctyri roky v Moskve nezila dele nez v zahranici. Zaletet si, rekneme do Parize ci Londyna, neni pro ni o nic tezsi nez pro bezneho Moskvana vyrazit si za mesto, treba na Malachovku. A za jake „tintily"? Samozrejme za Limonadovy. Mozna je natolik citliva, ze vyspat se s ni jednou ci dvakrat rocne vyzaduje mnohatisicove dolarove castky. Limonadov to vyvraci. Podle jeho slov stovky zen, s nimiz se vyspal, Dvorovou prevysuji i v tom.
Navzdory tomu mu jakasi neviditelna sila nedovoluje z vlastni vule se od ni odpoutat. Je ocividne, ze Limonadov je vampyr. Znovu se nuti otazka, proc se jeden vampyr jako kliste drzi jineho a ne darce? V danem pripade je vsechno uplne jinak, nez jak se to Limonadov snazi vylicit. Jejich problem jsem si pozorne prostudoval. Stella je z hlediska charakteru saclistka, z pohledu temperamentu cholericka a z pozice energie vampyr. Limonadov, a; uz si to chce priznat ci nikoliv, je masochista, sangvinik a vampyr. Jejich skutky a zpusob zivota me presvedcuji, ze me zavery jsou spravne. On i ona pro klid duse i tela potrebuji darce. Stella nedokazala najit takoveho, kteryz by odpovidal jejim materialnim pozadavkum a navic snasel jeji podivinstvi. Limonadov je vampyr-labuznik, „cernota". Cernou, odpornou, hnusnou energetickou vibraci Dvorove dobre prijima jeho bioenergeticke bricho. Jenomze kdyz jeji energii hlta, Stella se v dusledku jejiho nedostatku stava zviretem. Kdyby Limonadov byl nejen masochista, ale take darce, pak diky jinym jeho kvalitam by si
48
49
zili jako dve hrdlicky. Krome toho pojida-li jeji spinavou energii, ktera je pro nej lahudkou, ve sve lasce k ni soucasne ji i jeji lasku, vcetne jejich dalsich kladnych vlastnosti a emoci. To se deje na zaklade zakona „velkolepe osmicky".
Souziti muze a zeny
Jak vlastne funguje mechanismus zakona, ktery nezavisle na nasich vedomostech z oblasti zakonu mezilidskych vztahu je ucinny vzdy? K normalnimu poklidnemu souziti muze a zeny jsou, v krajnim pripade, nezbytne tri shodne prvky: psychologicky, fyziologicky (sexualni) a intelektualni. To zduraz;uji pro negramotne, „zaky zakladni skoly" manzelskych vztahu. „Stredni skola" rodinneho vzdelavani k nim pridava vymenu bioencrgii. „Vysoka skola" vztahu mezi muzem a zenou klade duraz na dodrzovani zakonu techto vztahu. Z toho podle meho mineni plyne, ze „velkolepa osmicka" je nejvyssim zakonem vsech lidskych vztahu nezavisle na jejich urovni: psychologickeho, sexualniho, intelektualniho, bioenergetickeho ci jineho. V bioenergetice tento zakon funguje nejjednoduseji.
Zakon osmicky?

Pokusme se pochopit, co vlastne je onen „osmy zazrak sveta". Predstavme si nasi biocnergii (nebo sexualni sklony, dobrotu ci nase prani delat dobre skutky) jako bal;nek. Ten znazor;uje objem nasich dobrych umyslu, prani nasich dobrych umyslu, energii nasich umyslu. V prumetne rovine je bal;nek kruhem. Na tento kruh polozime (po jeho obvodu) nit (nebo provazek) a zavazeme ji (nebo ho) na uzel. Totez provedeme s podobnymi umysly, pranimi nebo energii jineho cloveka, s nimz udrzujeme presne vymezene vztahy. Napriklad rodinne, pracovni, pripadne jine. V kazdem pripade mame na mysli partnerske vztahy. Nase spolecne zajmy nase balon-ky-kruhy pritahuji k sobe. Objevi-li se podobny spolecny zajem (nebo naklonnost), zaciname ho uspokojovat. Na zaklade toho se rodi spolecna prace, pratelstvi, laska. Vzajemne se uspokojujeme. Zmeni se soucasne s tim neco v geometrii nasich balonku-kruhu? Samozrejme? Uzly kruhu se rozvazuji, aby se spojily a aby se tak vytvoril jeden kruh - nase sumarni vzajemne vztahy, nas zajem o partnera, nase spolecna cinnost. Z toho plyne, ze misto dvou kruhu-balonku mame jeden spolecny. V nem se prolinaji ruzne crty charakteru, citu, schopnosti, odlisna fyzicka sila a vydrz, ruzna energeticka sila dvou individualit. Ty jsou sice ria jedne strane jakoby spolu, ale na druhe jde o sumu dvou predchozich shodnych castic, v nichz, nebudeme-li kultivovat sily pritazlivosti, mohou vzniknout sily odporu, rozdelujici sily. Jestlize dva lide pusobi nebo sve city projevuji spolecne, jako jeden celek, pak je objem jejich aktivit a citu ohranicen kruznici nitc. Je-li dominantni individualni pocatek, pak se jednolita kruznice deli na dve mensi, coz lze zobrazit v podobe osmicky, v niz se kazda kruznice (ohranicujici individualni kruhy-balonky) dotyka druhe v jednom bode - uzlu.
l~) Jestlize v tomto spojeni jedna ze stran pro tu druhou dela vice, pak ono „vice" je ria ukor spotreby energie opacne strany. Snadnejsi je to vysvetlit na niti nebo na provazku zavazanem na uzel (do kruznice). Stahneme-li provazek, dostaneme „osmicku". Ci m vetsi je jedna smycka osmicky, tim mensi je druha.
l~l Zaver je jednoznacny — milovat a pracovat v jakemkoli svazku je treba spolecne, pricemz partnera nesmime pojidat ani v citech, tedy v jeho projevech, ani v jakychkoliv jinych aktivitach. V opacnem pripade bude ve svych citech a cinnosti „ohlodany" a to znamena konec.
[~1 V duchu zakona „velkolepe osmicky" se projevuje skryty vampyrismus, kdy v jednotlivci vznika potreba cinit dobro, pricemz toho druheho neuvazene zbavuje moznosti projevit se podobne. Tim ovsem partnera podvedome ochuzuje, „ohlodava", a jeho podvedomi proti tomuto neuvedomelemu loupeni jeho energie protestuje. Je spravne cinit dobre skutky, avsak nesmime jineho cloveka zbavit stejne moznosti, nesmime ho dusit svymi city, svym skrytym vampy-rismem, abychom coby odpove; na sobe nepocitili zlo. Proto bych v duchu velkeho humanisty Julia Fucika rad zduraznil jeho posledni myslenku. Zmenim pouze par slov:
Lide, miluji vas! Bdete!
50
51

VAMPYRSKY SYNDROM FENY
Snad kazdy z nas uz nekdy videl „psi svatbu". V zivote kazde dospele feny prichazi doba, kdy je pripravena zajistit pokracovatele psiho rodu. Ostatne to se stava nejen u psu, ale take u jinych zivych bytosti. Clovek neni vyjimkou. Feny haraji nanejvys dvakrat rocne. „Lidske feny" jsou k „vyrobe" potomku pripraveny kazdy mesic. Takovy je zivot!
O Nedavno se na me s prosbou o pomoc obratil ctyricetilety chirurg P. Ve sve profesi dosahuje vynikajicich vysledku. Ma nejen „zlate" ruce. ale take „zlatou" hlavu. V dusledku pracovniho vytizeni prakticky nema volno. Trebaze P. je vzorny otec rodiny a svou zenu a deti ma moc rad, je neustale ve stresu. Snazi se odvadet vynikajici praci a soucasne plnit povinnosti otce, manzela, hospodare. To ostatne mohou potvrdit vsichni, kteri jeho rodinu znaji, vcetne jeho manzelky Staliny a synu Jegora a Petra. Doufam, ze mi ctenari uveri. Do stresovych situaci P. nevhani prace, ani deti, nybrz vroucne milujici manzelka, ktera je na neho patricne hrda. Vyznacuje se nejen krasou a osobnim kouzlem, ale take umem a prakticnosti. Ctenar si samozrejme domysli, ze hlavu rodiny k silenstvi rieprivadeji dobre vlastnosti Staliny. Takovy zaver rad potvrdim, jelikoz nase okouzlujici Stalina bez jakychkoli pochybnosti patri ke kategorii rafinovanych vampyru-gurmanu, vyuzivajicich cizi bioenergii a vibrace zvlastniho druhu. Ty mohou produkovat pouze skupiny muzu, vzajemne na sebe kvuli ni zarlicich. Cim vice zarlivcu kolem sebe ma, tim je spokojenejsi, s;astnejsi. Jednani Staliny je z vetsi casti neuvedomele, instinktivni, podvedome. Zena po dvou neuspesnych manzelstvich se zcela uvedomele snazi znovu vypadat jako nes;astnice. Ne nahodou osud tuto panovacnou zenu a matku obdaril takovym historickym jmenem. Moc Staliny je vymezena rodinnymi hranicemi. Proto organizuje jakysi bioenergeticky sex, bioenergetickou „psi svatbu", kdy jedna zena-"fena" vyuziva, pojida energii „samcu" - muzu vzajemne na sebe zarlicich. Patri k nim manzel, sousede a pratele manzela, kamaradi z detstvi a buhvi kdo jeste. Cim vice zarlivcu kolem ni krouzi, tim je spokojenejsi.
G Zminene „psi svatby" patri nejen do sveta psu, ale take do zivota volne zijicich zvirat. Jsou vysledkem instinktu udrzeni a pokracovani rodu. Kvalita je zarucena prirozenym vyberem, jelikoz fenu ziskava pouze ten nejsilnejsi a nejzdravejsi samec.
G Zminene „psi svatby" patri nejen do sveta psu, ale take do zivota volne zijicich zvirat. Jsou vysledkem instinktu udrzeni a pokracovani rodu. Kvalita je zarucena prirozenym vyberem, jelikoz fenu ziskava pouze ten nejsilnejsi a nejzdravejsi samec.
D Faktem zustava, ze skutecne cile opravdovych zvirecich fen a „zen-fen" jsou naprosto odlisne. Kdyz zena-"fena" hraje zarlive divadlo, ani nahodou nepremysli o pokracovani rodu. Je zkratka a dobre vampyrem.
Ostatne podobnych „zenskych" prikladu lze uvest hodne. Takove historky zpravidla nekoncivaji dobre. Bohuzel, Shakespearuv Othello ci Lermontovova Maskarada nejsou pouze literarnimi dily. Nezavisle na konci vsednich dramat herci predstaveni nazvanych „vampyrsky syndrom fen" nikdy nebyvaji s;astni.
A co manzelska nevera?
Dochazi pri tomto vampyrismu k manzelskym neveram? Stava se ledacos. Nejen skandaly, rozvody, smrt. Jestlize je ve „smecce samcu" pritahovanych „fenou" zarlive zhave energie malo nebo se nekdo snazi ze hry vypadnout, pak jsou „k dosazeni cile vhodne vsechny prostredky". Soucasne „feny" sexualni neveru do kategorie hrichu nezarazuji. Vetsinou jsou samy pripravenu „zhasnout", pricemz manzelskou neveru vubec neberou vazne. Hlavni je, aby neutrpela jejich materialni zakladna. To je vsak jine tema.
Nymfomanie
Ponekud jine, nicmene tematu vampyrismu blizke, je tema nymfomanie. Puvod tohoto slova je v reckem slovu nymfa, ktere se do rustiny preklada jako „nevesta", „mlada zena" a manii, tedy „silenstvi". Zeny - nymfomanky jsou stizeny chorobnou pohlavni naklonnosti, kterou nelze kontrolovat
52
53
vuli ani vedomim. Zhusta je podminena endokrinnim nervovym nebo psychickym narusenim. Je prirozene, ze nymfomanie neni ohranicena pouze erotickymi fantaziemi predstavitelek hezci casti lidstva. V dusledku sexualni neukojenosti nejsou pri volbe sexualniho partnera vybirave. Ridi se principem cim vice tim lepe.

Sidlo v pytli neutajis
O Pred dvaceti lety osmatricetileta Galina T. po obhajobe disertace z vedecko-vyzkmnneho ustavu presla do jedne z nasich nejvetsich univerzit. Jak se rikava: „Sidlo v pytli neutajis." T. se citila pedagozkou a stikou pustenou do akvaria - individualni skladani zkousek studentu ve vhodnych poslucharnach nebo u ni doma se stalo pravidlem. „Sidla" si nikdo zvlas; nevsimal. Kvuli znamkam studenti ochotne privirali oci pred postarsi tvarickou „rozsevacky moudra a rozumu" a studentky, nasivane, ze na ne je profesorka prisnejsi nez na studenty, si v koutcich spitaly o tom co se deje, avsak sve rozhorceni prilis „vysoko ncvy-levaly".
O Temer ctyricet let byla rektorkou jine univerzity profesorka K. Meli ji radi studenti i kolegove. Co se tyce „neutajeneho sidla" nymfomanky K., vypravelo se mnoho bachorek. Je-riornze v tech dobach - od „samotneho Chruscova do samotneho Gorbacova" - se o tyto problemy nikdo vazne nezajimal. Je snad mozne se k nymfomankam chovat jinak nez soucitne? Dejme slovo zene, navic sexualni patolozce, Olze Seliverstove, ktera svuj nazor na dane tema zverejnila v casopise „Svet novinek" (c. 32, 1996).
O Ctyriadvacetileta Natasa se nymfomankou stala v sedmnacti letech po svem prvnim sexualnim zazitku. Byla jim zklamana, jelikoz cekala neco mnohem uchvatnejsiho, div ne nadprirozeneho. Od te doby soustavne hledala uspokojeni. Nakonec dospela k zaveru, ze se jeste nenarodil muz, ktery by ji dokazal uspokojit. Vylucne vysoky pocet pohlavnich styku muze odstranit znepokojeni a tuto divku ukojit a uklidnit. Div ne se slzami v ocich O. Seliverstove vypra-
vi, ze v praci se jiz vyspala se vsemi muzi - vytaharcm pocinaje a vedoucim odboru konce. (Trebaze ten posledni je seri;zni postarsi clovek.) Jeji touha „vyspat" se s nekym se probouzi nahle a tak intenzivne, ze seji zda, ze nebude-li okamzite uspokojena, omdli. V sexu je nenasytna, agresivni, bleskurychle prebira aktivitu a ze sebe i z partnera strhava odev. Nektere obeti jejich choutek to dokonce clesi. V dusledku nemoralniho chovani Natasu neustale propousteji z prace. Ta se nad svym chovanim vazne nezamysli a ze sveho postizeni ani netezi vyhody.
Natasa vyrustala ve velice prisne rodine. Jeji otce, vojak z povolani, se k ni choval spise jako k podrizene nez jako k dceri. Olga Seliverstova se domniva, ze riynilomaiiie je vysledkem spatnych vztahu s rodici. Natasa se boji lasky, tedy toho. co v detstvi nepocitila. Sexualni patolozka tvrdi, ze nymfomanie jako takova se v prirode nevyskytuje. Kxistuji vsak zeny. u nichz se v dusledku vychovy nebo socialnich podminek rozvijeji cele serie sexualne -emocionalnich poruch, majicich hluboke koreny. Okoli chovani nymfomanek nechape a povazuje je za moralni upadek.
Podle meho mineni ma sexualni patolozka pravdu, souca sne se vsak domnivam, ze zakladem iiymfomanie je vampyi sky syndrom leny, trebaze v ponekud sirsi forme. Podstatou uvedeneho chovani, tedy neustaleho preskakovani z jednoho muze na druheho, je totiz deficit „parcely pro lasku" v biopo-li zeny, vznikajici v dusledku energeticke vymeny s okolim, vcetne lidi opacneho pohlavi.

„Ma" Stalina, jak jsem se dozvedel z vypraveni lidi, kteri ji znaji od detstvi, zhusta trpela zachvaty sadismu. Libilo se ji, kdyz lide jejim chovanim trpeli. A; uz slo o zarlivost inuzii ci o zoufalstvi obchodniku nad skodami, ktere tato modrooka svetlovlasa „kouzelnice" zpusobovala. Jen ona vedela, jak pronikala do obchodnich domu, presneji do mist, kde byly uskladneny kozichy, ktere obycejnymi nozi nicila. Podobne historiky, jen v ruznych obmenach, se spojuji i s dospelou Stahnou. Jinak tomu neni ani v soucasnosti, kdy presahla ctyricitku. Naprosto jina je Natasa, o niz vypravela sexualni patolozka. V obou pripadech, v dusledku tech ci onech pricin, rany v biopoli vytvareji deficit bioeriergie urcitych energie
54
55
tickych vibraci, vyzadujicich podvedome hledani, jez se odrazi na chovani i na zpusobu zivota zen, trpicich zminenou poruchou.
Je zcela mozne, ze v hodnoceni krasnejsi poloviny lidstva nekteri ctenari budou nespravedlivi, jelikoz se dopracuji k zaveru, ze vampyrismus „feny" je vlastni vylucne zenam. Chyba lavky. Popsany syndrom se velice casto vyskytuje rovnez u muzu - energetickych vampyru. Znam pany, kteri se svymi vystrelky snazi vyvolat zarlivost predstavitelek zenskeho pohlavi, a dokonce i muzu.
Vampyrsky syndrom feny muzskeho pohlavi lze nazvat syndromem Casanovy. Narodil se 2. dubna 1725 v Benatkach a zemrel 4. cervna 1798 v Cechach. Prozil bourlivy zivot, zbrazdil celou Evropu, mnohokrat sedel ve vezeni. Napsal nekolik historickych del. V roce 1788 vydal „Historii meho uteku." - cast posmrtne publikovanych „Pameti". Memoary Casanovy se vyznacuji az zarazejici otevrenosti, s niz popisuje svuj intimni zivot, charakterizuje je pronikavy pohled na mravy tehdejsi spolecnosti, strizlive hodnoceni historickych udalosti.

LASKA A SEX BEZ VAMPYRISMU
Stalo se to v dubnu 1970. Tehdy me, ktery nikdy nebyl clenem „slavne" komunisticke strany neocekavane navrhli za clena komise jmenovane UV KSSS. Mela odjet do mesta Sa-ransk na proverku mistniho zavodu „Svitidla". Komisi vedl zkuseny odbornik z oblasti technologie vyroby elektrovaku-ove produkce Jurij Ivanovic Frolov - dvaactyricetilety vedouci oddeleni pripravy vyroby velkeho moskevskeho podniku.
Desetidenni sluzebni cesta byla zajimava nejen z hlediska toho, ze jsem se clo urcite miry dovedel neco noveho o ekonomice a vyrobe ruznych zdroju svetla. Poutave bylo i hlavni mesto Mordovic a jeho obyvatele. Zjistil jsem, ze obyvatelstvo teto autonomni republiky se zhruba deli na dve skupiny: erzju a moksu, pricemz crzjansky a moksajsky jazyk tvori zvlastni soucasti urgrofinskych jazyku. Rovnez jsem se dozvedel, ze davni potomci Ma;aru a Finu zili (ake v Povolzi a pozdeji se vydali na Zapad a Sever. V Saransku nas seznamili take s jednou z pametihodnosti - stalou vystavou del sochare (Ncfedova) Stepana Dmitrijcvicc Erzy. Spoustu zajimavosti jsem objevil i jinde, ale.
Zda se, mili ctenari, ze jsem se prilis vzdalil od daneho tematu a ze jsem upadl do vzpominek na svou minulost. I kdyz se vracim do uplynulych let, cinim tak ze soucasnych pozic. Vkladam-li do psaciho stroje cisty list papiru a vzpomiriam-li na Saransk, kladu si otazku proc? Udalosti, ktere nic privedly k onomu „proc?", se staly prave v Saransku. Clovek, ktery zde pobyval sluzebne a jemuz krucelo v zaludku, mel oklestene moznosti kde se najist - byla zde totiz pouze jedna restaurace. Prave v ni se daly, aniz jste o to jevili zajem, vyslechnout historky, ktere zde vypravely „loutky na sluzebni ceste". Rozebiraly nejruznejsi strany a podrobnosti sveho osobniho zivota, i zivota svych znamych. Myslim si, ze nejruznejsi skutecne a vymyslene klepy „komunalniho" zivota sotva koho skutecne zaujmou. Jestlize existuji, znamena to, ze tvori soucast naseho byti, svedci to o tom. ze je nckdo potrebuje, ze nekomu z nas neco chybi. Dokazuje to, ze pomlu-

56
57
vy v nas ziji jako nutnost uspokojeni potreby neceho mnohem dulezitejsiho, neceho, ceho z tech ci onech duvodu momentalne nejsme schopni dosahnout.
Ono se toho namluvi
Jiste, odpovedi na jakoukoliv otazku se lze zbavit mavnutim ruky a prohlasenim, ze je hloupa, netaktni, ale navzdory tomu. Navzdory tomu se objevuji nejruznejsi otazky, ktere se cas od casu stydime polozit dokonce sami sobe - co kdyz nekomu najednou dojde, co se nam honi hlavou?! Zrejme neni podstatne, kde a v jake chvili k nasim usim doletnou slova-po-mluvy, nebo kdy v nasem mozku myslenky-pomluvy vznikaji. Dulezitejsi je neco jineho - je nesmirne obtizne rozlisit pomluvy od pravd, ktere jsou v zivote namichany jako nejaky salat.
O V davnych studentskych dobach se se mnou ucila nadherna a mila divenka Lida, o niz sly hruzne zvesti, ze by je bylo mozne popsat v kapitole o nymfomankach. Co se toho napovidalo! Kdyz vzpominam na ojedinela setkani na prednaskach a praktickych cvicenich v Moskevskem leteckem institutu, ona dnes tak vzdalena studentka Lida byla mimoradne kouzelna, dobra, velice stydliva a citliva.
O Meli jsme mezi sebou Casanovu Alberta M., ktereho, jak si mane vybavuji, z rad komsomolu vyloucili prave za stiznosti jeho lehkomyslnych ctitelek, kterym se z nejakeho duvodu zdalo, ze si ho udrzi, kdyz si na nej pujdou stezovat na  dekanat  nebo   na  komsomolsky  vybor.  Alberta  sice z komsomolu vyloucili, ale urazene divky z toho nic nemely. Casem se Alik zklidnil, ozenil se s profesorskou dceruskou, znovu vstoupil do komsomolu a nasledne do strany. Te; vsak nehodlam hovorit o Alicich, Lidkach, casanovech a nymfomankach. Momentalne bych rad zminil mnohem dulezitejsi tema, do nehoz zapadaji nejen nymfomanky a casanove, ale take podstatna cast obyvatel obou pohlavi teto planety. Ostatne proc o tom hovorit, kdyz otazky sexualnich vztahu mezi lidmi popsala rada klasiku a neklasiku nasi i zahranicni literatury - od davnych dob po soucasnost. Nekteri hrdinove  jeste   nebyli   popsani.   Jejich   cas   teprve   prijde.
58
Pro „nektere z nekterych" vsak cas uz nastal, jelikoz je hodlam vylicit v teto sve zdaleka ne dokonale praci. Neni nutne se bat. Rozhodne nehodlam znovu vypravet vseobecne zname historky milostnych a manzelskych vztahu Cesara a Kleopatry, Romea a Julie, Anny Kareniny a Vronskeho, Vladimira Uljanova a Nadezdy Krupske, Adolfa Hitlera a Evy Braunove, Michaila a Raisy Gorbacovovych, Borise a Nainy Jelcinovych. Mych hrdinu, predevsim tech, kteri ziji obycejnym a malo zajimavym zivotem, je take hodne.
Kdyz chutna na cizi ucet
Saransk, duben 1970. Je osm hodin vecer. Clenove komise vyslane do zdejsiho mesta samotnym UV KSSS v mistni restauraci sedi u pratelske vecere. Naladu maji vsichni bajecnou, jelikoz analyticka prace nikoho z nas vyrazne nezatizi. Na zaklade domluvy mezi predsedou nasi proverovaci skupiny a generalnim reditelem Svitidel Kuznecenkcm, se vsechny materialy pripravovaly a proverovaly predem, takze my, komise, jsme se pod zfalsovane dokumenty meli „hodit" pouze podpis. Zato kulturne-ozdravny program jsme plnili svedomite - v duchu hesla delej si co chces! Zajemci hrali kulecnik - byl primo v hotelu Sovetu ministru Mordovske ASSR, kde jsme bydleli. Ti, kteri tuto hru urcenou pro elitu neovladali, se zaridili podle svych zajmu. Nekdo se toulal po pametihodnostech, jiny cetl knizky, nebo se prochazel mimoradne spinavym (spinavejsim nez Moskva) mestem. Kuznecenko, vcetne jeho vedouciho aparatu se k nam chovali velice pratelsky.
Ve dne nas hostili v jidelne pro vedouci pracovniky a lili do nas odesky ko;ak. Do te doby, ani potom jsem ko;ak z Odesy nikdy neochutnal. Panecku, ten ale byl! V takove chvili si mimodek musite vzpomenout na slova hlavniho hrdiny filmu „Briliantova ruka", ktereho tak velkolepe zahral Anatolij Papanov: „Na cizi ucet chlastaji dokonce vredari a abstinenti." My jsme k nim „dokonce" nepatrili. Proto jsme ko;ak popijeli s ohromnym nadsenim.
Ostatne nenalevali jsme se jim na tak cizi ucet. Kdyz uz jsme jednou dobrovolne souhlasili neco udelat pro pracovniky tovarny, pak z toho plyne, ze nase vzajemne vztahy se
59
zmenily na neoficialni, pratelske, ne-li pribuzenske. Uprimne receno nebylo vubec snadne se pijatiky zrici, kdyz tekla sama. Jen ji do sebe „kopnout". Diky ko;acku i vse ostatni slo jako po masle.
Touha po orgasmu
Lidi z Moskvy na sluzebni ceste bylo v restauraci hodne. Vsichni, pokud se doslova neutrhli z retezu, se chovali pomerne zabavne. Jedna „zizala" v letech, davno prekrocivsi dvacitku, So;a, se neklidne vrtela na zidli a pokazde, kdyz se na ni nejaky muz obratil, se nerv;zne chichotala a oddane, s teplym pratelskym ohnickem v hnedych ocich rezcchvivala snad kazdou bu;ku sve duse, sveho tela. Tahla se od ni vune tepleho morskeho vzduchu letni jizni noci. Duveryhodne pritelkyni Soni ji vykreslily coby vdanou zenu a matku okouzlujici dcerky. Navzdory tomu, podle jejich tvrzeni, za sedm let spokojeneho manzelstvi s uspesnym Fimou nepochopila, co je to sexualni stesti. O jeho existenci ji povedely v sexu mnohem uspesnejsi pritelkyne. Jak se rika, teorie bez praxe je totez jako telo bez ducha jakehokoli zivocicha, tedy i cloveka. Sonicka, stejne jako vsechny zeny neznajici orgasmus, chtela zit a radovat se bez jakychkoliv omezeni. Jestlize nekdo z ctenaru nevi, co to je, pak v zajmu vseobecne vzdelavacich cilu mohu doporucit encyklopedii.
Slovo „orgasmus" ma recke koreny a je odvozeninou od jineho pojmu, ktery v rustine zni jako „jsem bujary", ci „planu vasni". Zkratka a dobre orgasmus je vyssim stupnem sladce vasniveho pocitu, vznikajiciho v okamziku vyvrcholeni pohlavniho styku nebo, jak encyklopedie uvadi, jeho nahrazky, jiz jsou onanie ci polucie a pod. Zakladem orgasmu je nepodmineny reflex (vrozena reakce organismu na vliv vnejsiho i vnitrniho okoli, vznikajici prostrednictvim centralni nervove soustavy a nevyzadujici specialni podminky pro svuj vznik), ktery upev;uje soubor sexualnich reakci a formuje lidske chovani. Orgasmus neni podminkou oplodneni zeny. Samice vetsiny zvirat (krome nekterych savcu) orgasmus vubec neznaji. Jeho mechanismus neni jednoduchy. Podili se na nem
cela rada fyziologicky podrizenych (kurovych,  podkurovych a misnich) struktur.
Na rozdil od zdravych muzu, u nichz pohlavni akt vzdy vrcholi orgasmem, se u vetsiny zdravych normalnich zen takovy projev sexuality neobjevuje hned po zahajeni pravidelneho pohlavniho zivota, nybrz daleko pozdeji (po nekolika mesicich i letech). Ani potom zeny orgasmus nemaji pri kazdem pohlavnim styku. Za pomyslnou hranici „normy" se povazuje orgasmus v polovine pripadu pohlavnich styku. Z uvedenych faktu vyplyva, ze vetsina zen (do 41 %) orgasmus nikdy nepocitila a mnohe z nich lini trpi. Jine zeny lze podminecne charakterizovat jako „konstitucne chladne": znaji vsechny radosti materstvi a svuj s;atek ve vsech bodech povazuji za s;astny krok.
„Saranska" So;a, ktera se nahodou stala stredem pozornosti okoli, svuj s;atek zrejme za s;astny ve vsech bodech nepovazovala. Jeji biopole pravdepodobne poci;ovalo nedostatek „vybuchu" cehosi podstatneho v jejim organismu, cehosi, co ji nedavala manzelska laska - laska, ohranicena fyzicky, predevsim z hlediska irikcne-mechanickych vlivu na pohlavni zensky aparat. Nehledala by dobrodruzstvi, neptala by se na to pritelky;, kdyby to v sobe citila.
Vase; dobra i zla
Pripome;me si. co o vasni rikaji svetove zname autority.
G. W. F. Hegel:
Nic velkeho ve svete nevznika bez vasne.
Georgij Valentinovic Plechanov:
Ani jeden velky krok v historii nebyl ucinen bez vasne, ktera zdesateronasobime sily, tribi rozumove schopnosti lidi a sama predstavuje velkou progresivni silu.
Karel Marx
Vase; - to je k svemu cili energicky smerujici zakladni lidska sila.

60
61
Stefan Zweig
Vase; je schopna mnoheho. Muze u cloveka probudit nebyvalou nadlidskou energii. Muze svym neochabujicim tlakem dokonce z toho nejlhostejnejsiho cloveka vyzdimat sily titana.
Anatole France
Osvojujte si silne vasne, rozvijejte je a povznasejte se s nimi. Kdyz si vase vasne pozdeji podridite, jejich sila se stane vasi silou, jejich velikost vasi krasou. Vasne jsou duchovnim boharsiuim cioueka.
M. F. Voltaire
Ten, kdo by cloveka chtel zbavit vasni jen proto, ze jsou nebezpecne, se podoba jedinci, ktery si preje z cloveka vypustit veskerou krev s oduvodnenim, zeje pricinou mozkove mrtvice.
Vasne - to jsou vetry napinajici plachty korabu. Nekdy ho potopi, ale bez nich by nemohl plout.
Denis Diderot
Nekteri jedinci vasne soustavne odsuzuji, pripisuji jim vsechna lidska nestesti a pritom zapominaji, ze jsou take pramenem vsech nasich radosti.
Jean Jacques Rousseau
Nemaji pravdu ti, kteri vasne deli na dovolene a zakazane a soucasne se poddavaji prvnim a vyhybaji se druhym. Vsechny vasne jsou dobre, jestlize clovek nad nimi vladne a vsechny jsou spatne, kdyz se jim podrobuje.
Anatole France
Vasne jsou neprateli klidu, avsak bez nich by nebylo ani umeni, ani veda a kazdy by nahy drimal na hromade sveho hnoje.
Aristoteles
Nad vasnemi vladne nikoliv ten, kdo se jim vyhyba, nybrz ten, kdo je vyuziva stejne, jako se ridi lo; nebo ku;, to znamena, zeje smeruje tam, kde je to treba a kde je to prospesne.
Ostatne co je nam po nejakych autoritach. Sotva se najde ctenar, ktery sam na sobe nepocitil vase;. Slava Bohu, je-li kazdy z nas vasne schopen delit na dovolene a zakazane, aby se poddaval prvnim a vyhybal se druhym, jak se o tom zmi;oval jiz citovany Rousseau. A jak bychom mohli nevzpomenout Marxe: „Vase;, to je k svemu cili energeticky smerujici zakladni lidska sila." Vase; zustava vasni nezavisle na tom, je-li jejim predmetem So;ka, Nina nebo neco jineho a mnohem vyssiho, ci naopak daleko podlejsiho. Ale proc navzdory tomu dnes, kdy projevy mnoha vasni s sebou nesou nebezpeci (Na mysli mam predevsim pohlavni vasne, kdy se prave prostrednictvim tohoto „hrichu" vice a vice rozsiruji zivot ohrozujici choroby.), je vsechno jako vcera? Jedinec bloudici mezi stolujicimi saranske restaurace, So;a nabizejici se do bezplatneho „pronajmu" a mnozi dalsi ve stejnych nebo zcela odlisnych situacich hledaji neco, co marnotratnou vasni rozhodne nazvat nelze. Jako zcela jasne se nam napriklad jevi, co v nahodnych i cilenych setkanich, uspesnych i neuspesnych, pokracujicich i tech, ktera okamzite skoncila, hledali hrdinove literarnich del, vcetne lidi, kteri se umeleckeho ztvarneni zivych obrazu sveho vsedniho zivota zatim nedockali. Hledaji a budou hledat, aniz by vedeli, po cem vlastne pasou. Proboha snad vsechno nelze shrnout vetou: „Kaslu na to, ale ja musim!" Proto a; zije laska!
O lasce
„Zvlastni," rekne si ctenar. „V nazvu kapitoly autor sliboval hovorit o sexu a vampyrismu a dostal se k lasce." O nic pozoruhodneho nejde. O vampyrismu a sexu jeste mluvit budeme. A nejen z pohledu obrazku vsednich dnu, nybrz od zakladu vyrustajicich, jak se mi zda, z bioenergeticke podstaty techto jevu. Nejdrive se vsak zminime o lasce. Nevim jak kdo, ' ale ja si toto slovo vzdy spojuji s versi Stepana Scipacova:
Lasky si vazte uz te; v mladi
a s lety dvakrat vroucneji.
Laska - to neni jenom vzdychat, hladit,
vodit se s lunou v aleji.
62
63
Prijdou i mraky, necas, tise;.
 Pak zkrehle, kdo vas zahreje.
 Laskaje jako dobra pise;
 a pise; slozit tezke je.
Jinak lasku chapal Scipacov, jinak Vysockij, jinak Jesenin. Takze co vlastne slovo „laska" znamena, kdyz jeji smysl kazdy chape po svem?

TVuj svet na tisic let carodejove
 prede mnou i pred svetem ukryli –
Myslis si, ze neni nic krasnejsiho
nez tenhle zacarovany les.
I kdyz na listech neni ranni rosa
I kdyz se mesic s posmournym nebem hada,
- Presto si te odsud odvedu
Do svetleho zamku s balkonem na more!
Domnivam se, ze prave u Vysockeho lze odpove; na tuto otazku najit. Dozvi se ji clovek schopny procitit rytmus a hudbu vyzpivanych citu. Podle meho mineni je Vysockij v popisovani svych emoci genius. Nehlede na klikate cesty jeho vlastniho zivota je dobrym geniem, geniem srozumitelnym vsem lidem a prijimany vsemi, kteri svou dusi nezaprodali ;ablu. Laska opevovana v jeho lyrice je laskou velkeho cloveka plneho energie, schopneho lasku davat beze zbytku, jelikoz prave v nem se nachazi energeticky obrovska laska, pohlcujici nejen sveho nositele nebo „sveho vyrobce", ale take vsechno a vsechny, kteri ho obklopuji a prichazeji s nim do styku. Diky teto mohutne lasce a sile vychazejici z Vysockeho lze vysvetlit, aniz bychom si nejak zvlast museli namahat mozek, proc tak silne k sobe pritahuje posluchace.

Nedostava se vam zivotnich sil?
Domnivam se, ze hlavni pricina vsech nasich neuspechu se ukryva nejen v nasem uvedomelem vztahu k vlastnimu „ja", ale take v nasem podvedomem biopoli, kdy sice chceme vedome vykonat zivotni hrdinsky skutek, avsak nedostava se nam uvedomelych sil. Krome toho netusime, jak kvuli tomu pritok vlastnich zivotnich sil zvysit. Ani to neumime. Vladimir Vysockij vedel co ma delat a soucasne diky nepretrzitemu tesnemu kontaktu s vyssimi silami vladl mohutnou bioener-gii. Proto v zivote mohl uskutecnit mnohe z toho co si pral, proto presne vedel, co je jeho dusi cizi. Kdyz poslouchate, jak zpiva o lasce nebo o tom, co nema rad, vaseho ducha zaplavuje mohutny energeticky proud. Ci snad ne? Cozpak vam pri poslechu jeho pisni nestoupa nalada, zivotni tonus, sila lasky, lasky jak ve vselidskem meritku, tak lasky neohrani-cene vasi dusi a telem, lasky rozsirujici hranice nasich moznosti, prystici z vas a spojujici vas s Vesmirem, Kosmem, s Bohem? Pritomnost Vysockeho nas cini silnejsimi a mohutnejsimi. Na mysl mi prichazi Goetheho okridlena veta: „Zastav se okamziku, jak jsi nadherny." A co rikate slovum Gogola o ptackovi trojce, vytrzenym z jeho „Mrtvych dusi"?
„Kterypak Rus nemiliye rychlou jizdu? Je snad treba jeho dusi touzici zatocit se, zatoulat se, obcas rici: „Vein vsechno cert!" Jeho duse snad nema init rada sebe? Ji by snad nemel mit rad, kdyz v ni slysi cosi nadsene zazracneho? Zda se, ze se te? Zda se, ze se te zmocnila tajemna sila a uchopila te na sve kridlo, letis a vsechno leti: leti versty, na kozlicich svych vozu kupci uhaneji vstric lesum s temnymi radami smrku a borovic, s ramusem sekyrek a s krikem vran, leti cesta buhvikam se ztraceji do dalky, cosi strasneho se skryva v tom rychlem kmitu, kdy ani nestihnes zaregistrovat mizejici predmet -jen nebe nad hlavou, lehoucke mracky a vykukiyici mesic se zdaji jako bez hnuti. Ach, trojko! Ptacku trojko, kdo si te vymyslel? (Trojka - sprezeni se tremi ko;mi - pozn. prekl.) Pouze v bystrem narode jsi se mohla zrodit, v te zemi, ktera nemiluje posmech. Mziku jsi vyrazila do sveta, ostatne mazej pocitat versty, dokud se ti nedelaji mzitky pred ocima. Neni nijak dokonaly onen povoz, ani zeleznym sroubem neni spojen a sekyrkou a dlatem te narychlo spasil sikovny jaroslavsky muzik. Nema vozka nemecke holinky: vousaty a v rukavicich sedi buhvi na cem: nadzvedl se a rozprahl, zanotoval pise; - kone leti jako s vetrem o zavod, loukote v kolech se slily do jednoho hladkeho kruhu, zachvela se cesta, vykrikl lek nutim zarazivsi se chodec - a leti, leti, leti!. V dali je videt, jak cosi zveda prach a prorazi vzduch.
Nejsi i tii, Rusi, jako rychla trojka, kterou nelze dohonit? Prachem se hali cesta pod tebou, mosty prasti, vsechno zustava daleko za tebou. Zastavil se pozorovatel ohromeny bozim zazrakem: neni to snad blesk vyslehly z nebe? Co znamena onen pohyb vyvolavajici hruzu? A jaka ze tajemna sila se ukryva v tech zahadnych konich? Ach, kone, jake to jsou kone! Zdalipak ve vas plane kazda zilka? Z vysiny jste zaslechli znamou pise;, svorne a najednou se vypjaly vase medene hrudi, kopyty jste se temer nedotkli zeme a uz jste vytvorili jednolitou linii letici vzduchem a povzbuzovanou Bohem! Kam se vlastne zenes. Rusi? Odpovez. Neodpovida. Podivne zni zvonecek: hrmi vzduch vetrem rozervany na cary. Leti podel vseho, ukosem na ni hledi jine narody a staty a klidi seji z cesty."
Souhlasim s Nikolajem Vasiljevicem Gogolem. Jeho hymnus oslavujici ruskeho cloveka a Rus je vystiznou poezii zivota nasi zeme, kterou mi. necisti a nehodni, obvykle nevnimame. Nevidime, ze spolecne s Rusi kolem nas proletaji i nase vlastni duse. Pouze nekteri, z nas podobne jako onen Gogoluv chodec, vykrivnuvsi vi lekem, najednou zpozoruji, ze ztratili neco moc duleziteho a snad take pochopi, ze ono „cosi" je nasi dusi. Slava Bohu, jestli si aspo; obcas stacime uvedomit, hledice za ni, ze se „dala do trysku a uhani. A v dali je videt, jak cosi zveda prach a prorazi vzduch".

Vozko, neho; kone!

Vratime-li se k nasi „;de" na lasku a sex, potom se zarmutkem musime konstatovat, ze nase pradavne ruske - „A kterypak Rus nemiluje rychlou jizdu?" - doznalo znacnych zmen. Zhusta nas zachvativsi podvedoma sila neni nicim jinym, nez mimoradne materializovanou vasni k nejruznejsim vydobytkum. Patri k nim i „rychla jizda", jez je primitivne zasazena do obrazu automobilu s importovanou neruskou dusi. A tak se stava, ze v modernich „me;acich", volvcch ci „audinach" casto ztracime sve zbloudile duse a v nich prichazime o to „nad-sene-zazracne", ktere bylo vzdy vlastni ruske dusi a ruskemu duchu. Ostatne o jake lasce lze bez onoho „nadsene-zazracne-
64
65
66
ho" hovorit? Navic i laskou „zpracovany" sex se nekdy meni v komercni „akci", nezridka se take stava normou patologie bioenergeticke vymeny, ktera v mezilidskych vztazich nachazi mnohem vetsi uplatneni nez kdysi, a ktera svymi razantnimi projevy nekdy primo bije do oci. Jen ojedinele muzeme zaslechnout smutne romanticka slova: „Vozko, neho; kone!" Jakypak vozka, jakepak kone, jakypak smutek ci romantika! Nezajimaji nas aru kone, ani vozka. Vzdy; nemame cim nasytit deti! A prezident, ktery nasliboval hory doly, nas uz po buh-vikolite prechytracil. Opravdove prace se od neho nedockame, zato f;ukanim na adresu sveho zdravi morduje celou zemi. V tomto smeru Rusko nema stesti. Nejen Gogol nam z minuleho stoleti poslal nadsena slova opevujici Rus a ptacka trojku. Rovnez nas soucasnik Vysockij mel sve „kone":
Podel strze, nad propasti, po jejim okraji
kone sve bicem sleham, popohanim...
Vzduchu se mi nedostava - piji vitr, hltani mlhu
Ve smrtelnem nadseni citim, ze hynu. hynu!
Tak co ctenari, iiezmitaly vami nekdy podobne pocity, kdyz jste uhaneli se svymi ko;mi? Cozpak vas nekdy nervala mohutna sila, cozpak jste se nemenili v pericko, cozpak jste neprestavali citit tihu tela i sve rozpolcene duse, kdyz obrovska energie zalila vase telo, vasi dusi a vy jste meli rozhodnout, kterym smerem ji vyslete a chtelo se vam vykriknout: „Zpomalte kone, zpomalte!" Nezazili jste to snad? Pokud ne, o jake lasce potom hovorit? Kdo potrebuje lasku zbavenou energie? Co asi takovou „laskou" budete davat? Koho „ji" budete milovat? Nanejvys sebe, urazejiciho se a urazeneho bremenem vlastni bezmocnosti. Milovat objekt sve lasky muzete pouze svymi slinami, jimiz se budete snazit prilepit, presneji „prislinit" k vasi vymyslene lasce, bez niz nemuzete zit jen proto, ze se vam nedostava tepla jineho cloveka. Podobate se prokrehlemu poutnikovi, hledajicimu ohe; nebo kamna.
67

Rekneme si to otevrene

Budeme-li o lidskych vztazich z energetickeho hlediska hovorit otevrene, pak musime priznat, ze vsechny podvedome smeruji k „vzajemnym vztahum" energii ruznych jedincu. Pokud energetika kazde ze zucastnenych stran funguje normalne, znamena to, ze netrpi „zavadami" typu syndromu ehronicke unavy, uhranuti, zacarovani, pritezujici karmy, ruznych nemoci atd. Z toho plyne, ze se energetici spolu jakoby domlouvaji. Ostatne nikoli fantazie chorobne psychiky porodila napriklad rceni „laska na prvni pohled". „Prvnim pohledem" takove lasky neni nic jineho nez „oci" naseho podvedomi, nasi bioencrgetiky. Prave takova laska je tou „nejspravnejsi", nejcestnejsi, tou, kterou opevuji basnici, tou, ktera se v nehynoucich dilech ci na vlnach legend a povesti predava z pokoleni na pokoleni. Pravidlem je, ze prave tato laska je vzajemna, prinasejici nam radost z byti nasi duse, naseho tela. Nestoji za to zamotat se rozporuplnym tvrzenim, ze „laskaje zla - zamilujes se a...". V nasi podvedome lasce, v jejim fluidu bezesporu „sefuje" zena (ve svete zvirat samice). Proto se v tomto smeru „porazenym" muze stat pouze ten, jehoz biopole, podobne jako magnet, k sobe pritahlo nebo jako houbicka vsaklo podvedome biopole zeny, ktera si ho vybrala. Takova laska vubec neni zla. Proste je jen nekdy nesrozumitelna „uvedomelemu" rozumu jedincu, kteri dobrovolne prevzali povinnosti hanobitelu a soudcu, a kteri vyvoleneho kohosi klidne ocejchovali coby „kozla" ci „certa".
Znovu opakuji, ze jiz zminena „spravna" laska se rodi pouze tehdy, kdyz je energetika „obou smluvnich stran v poradku". A pokud ne? „Na neni ani soud neni," rikava lid. Jestlize tedy „neni", pak se ani neprobudi vzajemna s;astna laska. Bez ni je nemyslitelna jedna z jejich soucasti, vzajemne uspokojujici sex. Pokud „neni", pak v to, co je stvoreno samotnou prirodou, vrhne „cizorode teleso" - nas rozum, ktery ne vzdy dokaze spravne ocenit, co vlastne cloveka spojuje s Vesmirem. V takovem pripade vztahy pohlavi pomerujeme „spravnymi" kriterii rozumu, jimiz jsou napriklad „prospech", „spravnost", „tak se to slusi" atd. Takze na svou „spravnou" volbu muzi a zeny narikejte sami, pokud jste o svem osudu rozhodli na vlastni pest! V souvislosti s takovym vyberem je nutne mit neustale na pameti, ze priroda, svet, v nemz zijeme, jsou vzdy spojencem naseho podvedomi, naseho biopole, nikoliv naseho rozumu, pokud se nepovazuje za moudrejsi nez priroda, ktera je nejen mimo nas, ale take primo v nas.
68

Rodinny energososak
Julie T., triadvacetileta divka, je jiz ctyri roky vdana „za velice dobreho — (aspo; to tvrdi) cloveka jmenem Dimitrij. Z fotografie, kterou mi kvuli diagn;ze ukazala, na me hledel nejen „velice dobry" clovek, ale take nesmirne silny vampyr. „Co chcete vedet?" zeptal jsem se Julie. „Nechapu, proc se ve spolecnosti tohoto nadherneho muze tak spatne citim?" povzdechla si zmozena krasavice. „Kvuli me je ochoten udelat cokoli. Jenomze od chvile, kdy jsem se vdala, se mi porad nedostava sil. Pred dvema tydny jsme se domluvili, ze nejaky cas budeme zit oddelene." V teto krasavici se jako ve vaze usadila nevkusne vybrana kytice nejruznejsiho plevele, spiny, jejiz koreny vedly k mnoha nemocem. Co se Julie tyce, bylo vse jasne. Jeji mlady partner, vzdy kvuli ni pripraveny neco podniknout, byl obycejnym energetickym vampyrcm. Krome zbytecne ztraty sil se od neho nedalo nic dobreho cekat. Energetic ke ztraty, jak jiste vite, lze velice tezko cimkoliv kompenzovat.
n Dokonce i kdyz jsou vampyri nadmiru citlivi, starostlivi a vsemozne se usiluji ulahodit potrebam milovaneho darce. Zkusenemu cloveku, znajicimu zpusoby energeticke ochrany, necini potize se ubranit.
!~) Jestlize onen (ci ona) energososak je vani blizky, je to dokonce clen rodiny, s nimz „se vzajemne pouzivate v posteli", pak ochrana pred nim konci katastrofou. Casteji cle iae-to, a zhusta de iure rozvodem.
Rovnez spravne „podlozeni" nebo „nepodlozeni" sexualni partneri, kteri si nepreji ztratit jeden druheho, museji premyslet o energeticke hodnote vlastniho biopole. Domnivam se. ze odpove; ria podobne otazky lze najit v kapitole „Jak zvitezit nad vampyrem". Pak je na zaklade stejnych podminek (dusevniho, duchovniho, psychologickeho a intelektualniho souladu) mozne dosahnout harmonie i v sexualnich vztazich. Dany problem neni nijak jednoduchy, ale jak se rika: „Hra za to stoji." Krome toho i natolik „soukroma" otazka, jak dosahnout orgasmu, se v tomto pripade bude resit mnohem snadneji.
69
Orgasmus a nadorgasmus
„Hledani nadorgasmu" - tak se jmenuje reportaz americkeho novinare Breina Prestona ze skoly tantricke lasky, nachazejici se ve state Arizona v USA. Nektere jeji pasaze povazuji za velice zajimave i pro nase ctenare:
„Sex je umenim, tvrdi stoupenci tantry. Jde o proudeni energie celym telem a kolem neho. Jestlize seji naucime ovladat, muzeme dosahnout neuveritelnych vysin uspokojeni. Sexualni energii lze rovnez vyuzit v zajmu duchovniho povzneseni. Tajemstvi tantry maji vice nez 4 000 let. Poprve se o nich lide dozvedeli z textu napsanych formou dialogu mezi bohem Sivou a bohyni Sakti, symbolizujicich muzsky a zensky pocatek. Tantra hlavni koncepci j;gy sdili v tom. ze clovek predstavuje jednotu hrubeho tela a energeticke (nebo jemne) substance. Castice zminene substance - intuice, emoce, radost a bolest - jsou v sedmi cakrach, nebo, receno jinymi slovy, psychickych energetickych centrech cloveka. V prvni cakre nachazejici se u korene patere, je ukryta kuariclali-na - tvurci energie. Druha cakra je v oblasti genitalii a obsahuje psychickou energii sexuality. Ostatni cakry jsou rovnez rozmisteny podel patere, avsak nad dvema prvnimi. A tak je to az do posledni, vyzarujici pro vetsinu lidi neviditelne paprsky, tvorici nad hlavou svatozar.
Tantra uvol;uje energii kuandalini, ktera, stoupajice pateri, probouzi energii caker. spojuje se s ni, dosahuje temenni cakry a cloveka privadi do stavu duchovni extaze a osviceni znameho jako nirvana.
Tantricka laska
Podle nazoru stoupencu tantricke lasky je klitoris „severnim" nebo „vnejsim p;lem" osy druhe cakry. „Jiznim" neboli „vnitrnim p;lem" je jakysi svaty bod, (misto), ktery pritelkyni dava nejvyssi blazenost. Kdyz se zena vzrusi, vysvetlovali nam (studujici ve skole tantricke lasky - I. S.), je nezbytneji poprosit o souhlas vstoupit na toto svate misto (z pasaze, ktera zde neni uvedena je zrejme, ze onim „svatym mistem" je vagina). Odmitne-li, pak nema smysl ji nutit. Jestlize souhla-
si, pak opatrne prstenik prave ruky zasuneme do drahocennych vrat a na nejaky cas v nich zustaneme v klidu.
Nasledne prstenikem pomalu pohybujeme tak, jako bychom zenu k sobe lakali. Tak se nam proti zadni strane kosti stydke podari nahmatat zvlastni misto, ktere se zadnemu jinemu nepodoba. Je nerovne jako podnebi v ustech ci napnuta prsni bradavka a velice nezne. Kdesi tam v techto zahybech lezi zmineny svaty bod. Smer pohybu prstu me;te, zlehoucka jim poplavejte, vibrujte a otacejte. Najit svate misto je podstatne tezsi nez klitoris, ovsem zase je daleko citlivejsi. Vyhybejte se zvyku charakteristickemu pro muze: kdyz totiz uciti, ze se zena priblizila hranici orgasmu, snazi se, aby ho dosahla co nejrychleji. Nespechejte, mate pred sebou celou noc.
Zvlastni pozornost nasich dam vedouci kurzu obratila na vnejsi pole muzske sexualni cakiy, rozlozene v oblasti hraze, mezi sourkem a ritnim otvorem. Kdy/ si zena jednou rukou hraje s muzskym pohlavnim udem, prst druhe vsune do ritniho otvoru a zamiri k svatemu mistu. Ano, i muzi ho maji! Je v miste zlazy predstojne. Partnerka toto misto zacina masirovat, pricemz v muzi probouzi pocity, ktere v zaci nem pripade nelze srovnat s obycejnym muzskym orgasmem.
Zeny vas k orgasmu dovedou trikrat. Pokazde se musite snazit zadrzet ejakulaci a pokusit se energii presmerovat tak, aby pronikla celym telem. Jeden vyron semene v prumeru obsahuje tolik zivin, kolik jich maji 2 karbanatky, 10 vajec, 6 pomerancu a 2 citrony. Nema smysl jim zbytecne plytvat. Vsichni na instruktorku hledeli s pochybnostmi. Rozesmala se: „Pochopte, ejakulace trva zhruba 10 sekund. Jestlize se sexu venujete trikrat tydne, pak orgasmus trva celkem 26 minut. A co reknete, kdyz vas naucim takovou dobu orgasmus dosahovat najednou?"
Ukazala nam specialni dechova cviceni, s jejichz pomoci lze nezadouci ejakulaci odvratit. Velice dulezite rovnez je pravidelne trenovat svaly kostrce. Jejich zpevneni zvysuje silu a prodluzuje erekci. Dvestekrat denne stahujeme a uvol;ujeme svaly zadrzujici moc a mocime ve trech kontrolnich etapach, pokazde s petisekundovou prestavkou."

70
71
Sexualni harmonie a sexualni nespokojenost
Mozna se najdou ctenari, kteri me za vyse uvedene citace z „pornografickeho" clanku odsoudi a budou mluvit o „zvracenostech" v pokusech dosahnout sexualni harmonie mezi opacnymi pohlavimi. Uprimne receno, take mnou zmitaly vazne pochybnosti, zda ma smysl je uvadet. Nakonec jsem se rozhodl kladne. Nikoliv proto, ze zarizeni podobna skole tan-tricke lasky povazuji za jedina, ktera uci, jak dosahnout sexualnich potreb. Nikoliv proto, ze nektere zpusoby popsane v clanku radim v jejich praktickem pouziti k esteticky dokonalym. Ostatne kdo z lidi, kteri ziji pohlavnim zivotem, ve vetsi ci mensi mire nepouziva ruce? Jiste, sotva se najdou pocetne siky ctenaru, kteri se bez pocitu hnusu vyjadri k „terapii ritniho otvoru" v souvislosti se stimulaci prostaty. Pokud uvedena „terapie" aspo; casti pasivne „modrych" umozni prebarvit svou sexualni orientaci, pak rozhodne jsem za takovou „terapii". Jestlize tapani muzu pri hledani „svateho mista" zeny umozni dosahnout maximalniho sexualniho uspokojeni a upevni jejich svazek, pak si nemyslim, ze takove „hledace pokladu" nekdo odsoudi. Tim spise, ze za sexualni nespokojenosti stoji i rozbite rodiny, nemoznost stat se otcem, nervovy a psychicky stres. Nasledky toho vseho nejsou nijak potesitelne. Navic s sebou nesou dalsi potize, jez lze oznacit jednim slovem - katastrofa. A; tedy radeji existuji bloudici ruce nez bloudici a buhvikde a buhvi s kym hyrici muzi i zeny, utikajici pred vlastni samotou a tapajici v dost nebezpecnych houstinach mezilidskych vztahu. Pro cloveka plne a uvedomele ovladajiciho svou bioenergii, je tim padem otazka sexualnich vztahu s lidmi opacneho pohlavi podstatne jednodussi.
Je laska harmonii vibraci?
Jiz jsme zmi;ovali, ze vse, co existuje v prirode vibruje, pricemz „mnohem" zivejsi a mnohem slozitejsi biologicke organismy a zvirata maji ve sve spolecnosti daleko houzevnatejsi, daleko sirsi rozsah frekvence vibraci. Nemene siroky je rozsah frekvenci cloveka stvoreneho dle obrazu Boziho. Pod-
robneji o tom pisi v kapitole „Bioenergeticka podstata vampy-rismu a karma". Vibrace ma take pocit lasky a sexualni vztahy mezi pohlavimi. Jestlize podobne vibrace jednoho cloveka vyvolavaji odpovidajici vibrace u jineho, pak mezi temito jedinci vznika vibracni spojeni, jehoz clanky jsou dva vzajemne spojene subjekty - On a Ona. Pritom vibrace a jim odpovidajici sila systemu „On - ona" mnohonasobne prevysuji jak silu kazde z jednotlivych casti tohoto systemu, tak sumarni, jelikoz v prirode pri spojeni libovolnych sil nefunguje zakon slozeni, nybrz zakon umocneni sil. V dusledku toho je pri spojeni vibraci dvou nebo vice subjektu celkova sila vibraci podstatne vyssi, nez aritmeticky soucet jednotlivych casti. Kdo tomu neveri, muze si to proverit sam. Kontrolu lze udelat velice snadno na prikladech, ktere k nasemu tematu maji primy vztah.
Kdo si nepreje milovat?
Je mezi mymi ctenari nekdo, kdo si nepreje milovat? Nenapovidejte - vidim a citim, ze tech, kteri si to nepreji, je podstatne mene, daleko mene nez pocet mych stoupencu. Kdo z mych stoupencu prejicich si milovat, milovat umi? Vidim, ze z poctu jedincu, kteri po lasce bazi, jsou rady lidi, kteri zvladli umeni milovat, podstatne ridsi. Kdo z mych ctenaru touzi po tom, aby ho nekdo miloval? Vas je absolutni vetsina, prevysuje to dokonce houfy osob, ktere si preji milovat samy. Tem, kteri rozdily mezi prejicimi si milovat a touzicimi byt milovan nechapou, sdelim sve mineni. Domnivam se, ze jsme je odhalili predevsim zasluhou hrdinu teto knihy - energetickych vampyru, kteri od jinych lidi uvedomele i neuvedomele berou mnohem vice, nez jim sami davaji. Pocet prejicich si milovat je mensi nez pocet lidi bazicich po tom, aby byli milovani neznamo proc. Nezavisle na tom, zda takovi lide „kvetli" uz drive ci nikoliv, nechame „ohlodane kosti" jejich „lasky" stranou. Nechame je na pokoji a budeme s nimi mit soucit vyjadreny slovy basnika Jesenina: „Nezbylo nic, jen zluta hniloba a vlhkost." A; tedy zustanou s tou svou „vlhkosti" - sedivosti.
Tak co, libi se vam takova perspektiva, panove vampyri, zalostne skucici: „Nemilujes me, nelitujes me!"? Jsem presvedcen, ze ne vsichni z vas z me rady maji radost.
Tak co, mili a trpelivi pratele, pochopili jste, o cem je ve zminene kapitole rec? To je fantasticke! A te; prejdeme ke kapitole nazvane „Jak zvitezit nad vampyrem".
Zvitezili jste nad vampyrem ve vas? Samozrejme ze ano. Ostatne od zacatku nasi znamosti jsem byl presvedcen, ze tomu tak bude. V mych slovech neni ani spetka ironie, jelikoz ze svych zkusenosti vim, ze co Se tyce snahy dosahnout vytceneho cile, stykam se s nejzvidavejsimi, nejchapavejsimi, nejschopnejsimi a nejvytrvalejsimi ctenari. Tomu, ktery stoji nad nami blahorecim, ze je tak milostivy a dava mi prave takove ctenare.
Kianim se Tobe, Rozume Nejvyssi.
Klanim se Tobe, ; Boze.
Ja, sluzebnik Tvuj.
Slava Tobe, ; Pane, slava Tobe.
K vysinam lasky
Nakonec jsme se dostali k zaverecne etape. Kdyz ji zvladneme, dosahneme Vysiny, ktera je cilem teto kapitoly. Jestlize Ji skutecne ovladneme, zakusime nejen stav blazenosti a radosti, ale soucasne zasadne zmenime nas dalsi zivot, jelikoz jmeno te Vysiny je laska.
Pripravte se! Ech, proc se pripravovat, kdyz jste dokazali zvitezit nad vampyrem ve vas, energetickym, karmickym. To, cim jste v zajmu obnoveni vaseho biopole a ocisteni vasi karmy prosli, vas vyzdvihlo na novou urove; bioenergetiky. na niz vsechny potize, ktere jste drive s takovym usilim museli prekonavat, jakoby samy od sebe zacinaji mizet. Doslova jako mavnutim kouzelneho proutku, o jehoz existenci vite uz od detstvi. My mame prinejmensim tri „kouzelne proutky". Prvni je nase mysl, druhym oci a tretim ruce. Ve skutecnosti „carovnych proutku" mame daleko vic. Kolik? To spocitat nelze, jelikoz v energeticky silnem jedinci, ocistenem od nejruznejsich negativnich energetickych pritoku, jsou onemi
„kouzelnymi proutky" vsechny organy a bu;ky jeho organismu vyzarujici teplo a svetlo. Aniz bychom vyznam vsech zminenych „proutku" nejak snizovali, pokusime se problem uvedeny v nazvu kapitoly vyresit prostrednictvim vsech tri vyjmenovanych „instrumentu" - tedy mysli, oci a rukou.
Magie mysli
Prvnim „kouzelnym proutkem" je mysl, nikoliv obycejna, nybrz energeticky nabita.
fl Zamerte ji na Lasku, na Lasku abstraktni. Milujte vse, co existuje na nasi planete - lidi, zvirata, prirodu.
H Soucasne mejte radi vse ve Vesmiru, v nemz zijeme v dobe naseho pobytu na Zemi. Milujte rovnez Slunce, oblaka, hvezdy. Mesic. A samozrejme Nejvyssi Rozum, Boha, ktery vsechno na Zemi i ve Vesmiru stvoril. Ve vas se ukryva absolutni Laska, kterou coby soucast Vesmiru od neho cekate a take mu ji davate.
Nevim jak komu, ale mc se postestilo setkat se se dvema lidmi, v nichz abstraktni Laska ke vsemu existujicimu prevlada nad ostatnimi pocity. Nebudu ctenarum sdelovat, jake vztahy jsem se zminenymi lidmi udrzoval ci udrzuji, misto toho pronesu dve modlitby.
Spas, ; Pane, a milost dej sluzebniku Tvemu Vasiliji (synovi Andrianovu) a vsem pravoslavnym kres;anum. Odpus; jim. vsechny jejicJi hricliy vedome i nevedome, daruj jim zdravi dusevni i telesne.
Dej klid, ; Pane, dusi zemrele sluzebnice Tve Jevdokije (dceri Jegorovove) a vsem pravoslavnym kres;anum. Odpus; jini vsechny jejich vedome i nevedome hrichy, dany jim Kralovstvi Nebeske.
O Sluzebnice Bozi Jevdokije Jegorovna, zesnula v roce 1975 ve veku 97 let, byla hluboce verici, coz se projevovalo v jejich skutcich i presvedceni. Jeji syn, sluzebnik Bozi, Vasilij Andrianovic, se podle vlastnich slov k vericim nepocita. Co se tyce jeho nazoru a skutku, radim ho mezi ty, kteri Boha nosi v srdci nikoliv slovy, nybrz prostrednictvim cinu. A prave na techto lidech stala a na veky bude stat RUS a DUCH

74
75
RUSKY. Jak pri teto prilezitosti nevzpomenout naseho velkeho spoluobcana, sluzebnika Boziho, Alexandra Sergejevi-ce Puskina: „Tady je rusky duch, tady to Rusi voni." Dej klid, ; Hospodine, dusi zesnuleho sluzebnika Tveho Alexandra (syna Sergejevova) i vsem pravoslavnym kres;anum. Odpus;jim vsechna jejich zhreseni, vedoma i nevedoma, a daruj jim Kralovstvi Nebeske.
l~l Bohuzel, sam o sobe nemohu prohlasit, ze patrim k lidem, kteri tvrdi, ze kdyby se znovu narodili a kdyby znovu meli prozit cely svuj dosavadni zivot, pak by ho prozili stejne, to znamena, ze by vsechno delali jako kdysi. Z celeho srdce zdravim lidi, kteri od zacatku vedou zivot, jenz je uspokojuje a uprimne jim blahopreji. Kdybych ja mel moznost vratit se na zacatek sve zivotni pouti, snazil bych se spoustu veci zaridit jinak nez v minulosti, kdy jsem si „zadelaval" na karmu vlastniho zla a karmu vlastni hlouposti. Proto ve chvili, kdy za deset minut konci prvni den roku 1977, znovu prosim:
Andele Kristuv, ochrance miy svaty, ochrance duse me a tela meho, odpus; mi, jelikoz jsem hresil. Zbau me vsedi zaludnosti a nepratel, a; zadnym spatnym skutkem nerozzlobim Boha meho. Modli se za mne hrisneho a nehodneho, jakoz i za to, abych byl hoden blazenosti a milosti Nejsvetejsi Trojice Matky Hospodina meho, Jezise Krista a vsech svatych. Amen.
Jsme zahlceni laskou. Samozrejme ne kazdemu a ne najednou se povede zmenit se v cloveka, jehoz opanoval prave tento pocit. Jestlize jsme se uvedomele a naprosto vazne rozhodli na sobe vyzkouset, co je to opravdova Laska, pak se neda nic delat. Mam na mysli skutecnou Lasku, kterou nam dava Vesmir pod Bozi ochranou, nikoliv Lasku zlou. Ta totiz nepochazi od Boha.
Nam zbyva jedina cesta, cesta, po niz vede Laska vlevajici se do nas z nasi osobni hvezdy, k niz se obracime slovy zname romance A. Bulachova na slova V. Cujevskeho: „Plapolej, plapolej, hvezdo ma!" Uvedena slova budeme opakovat tak dlouho, dokud v myslenkach nezahledneme prave tu nasi hvezdu, jez se na nase volani ozvala a vzplala s takovou silou, ze neuvidet ji proste nelze. Hle;te, jakym jasnym a te-
plym svetlem vam vase osobni hvezda odpovida. Te; uz s jistotou vite, ze hvezda, pod niz jste se narodili, skutecne existuje, nezavisle na tom, z jakeho souhvezdi pochazi. Zamilujte si ji a ona se vam jeste vice odmeni. Vidite, mylili jste se, kdyz jste se domnivali, ze vas nikdo nema rad, nebo ze se vam nepodarilo se do nikoho zamilovat. Uz vite, ze vase laska ke hvezde a hvezdy k vam neni abstraktni Laskou - sami milujete a jste milovani vasi skutecnou milovanou (milovanym), ktera s vami byla (byl), bude porad. Vite, z jakeho souhvezdi ona hvezda pochazi, jelikoz to zavisi na datu vaseho narozeni. Predstavte si, ze jste s narodili ve znameni Panny a zde na Zemi jste si zamilovali a vzali cloveka zrozeneho pod hvezdou ze souhvezdi Stira. Predstavili jste si to? Jaky zaver z toho plyne? Mate pravdu, vas manzelsky svazek uz chrani hvezdy.
A co hvezdy po rodicovske linii z obou stran a co hvezdy vasich milovanych a vas milujicich deti? A co babicek, dedecku, prababicek, pradedecku? Vasich pratel? Vasich oblibenych zvirat? Umite si vubec predstavit, kolik hvezd vasich pratel a blizkych vas bude chranit a stane se vasimi spojenci, milujete-li a jste-li milovani? V takovem pripade zcela urcite nejste vampyrem. Naopak vyzarujete svetlo, ktere druhe zahriva a osvetluje jejich cestu ke stesti. Mi drazi a milovani ctenari, uz nejste temi, jimiz jste byli drive. Nebudu opakovat, co jiz bylo receno. Ostatne vy sami uz zajiste vite, ze jste se pouhym „skrtanim" sve mysli naucili zapalovat hvezdy. Vim, jste velice dobri lide. Dejte tedy svou dobrotu priteli, naucte ho delat to, eo delate vy. Rozvijejte svou mysl naplnenou energii, laskou a svetlem.
Magie oci
Nyni se pocvicime ve vyuziti naseho druheho „kouzelneho proutku" - oci. Ti, kteri jiz ovladli svou mysl coby nastroj lasky vedi, ze ne nahodou se zmi;ujeme take o ocich. Svou hvezdu kazdy z nas totiz mohl zahlednout nejen v myslenkach, ale i ve skutecnosti. Nahle, naprosto neocekavane zjis;ujeme, ze nase nebeska hvezda nase oci zacilila na konkretni pozemsky objekt, jehoz hvezda ho nuti na nas pohlednout.

76
77
;, jaky zazrakl Vase oci se setkaly s ocima jedince opacneho pohlavi. Vidite, jaka zar se na vas line z oci cloveka, ktereho jste jakoby necekane, jakoby nahodou potkali? Nemuzete to nepocitit, jelikoz zar oci, jez upoutaly vasi pozornost, vyzyvave opakuje pouha dve slova: „Miluji vas, miluji, vas, miluji vas."
Chapete, proc prave vam tyto oci vysilaji ona slova? Domyslite si to? Vim, ze hadat jste nemuseli, nebo; vase oci a oci vyzarujici paprsky uvedenych slov prinutily setkat se hvezdy. Zdalipak to, o cem premyslite, sdeluji tomu, kdo se na vas diva a na koho hledite? I v tomto pripade jste velice chapavi -vase oci pravi totez, co oci objektu vasi pozornosti. Take vyzaruji zminena dve slova: „Miluji vas, miluji vas, miluji vas." Co kdyz se stala chyba?
Co kdyz se vase oci a oci toho druheho zmylily, co kdyz Jen lzou? Ne, nejde o omyl. K chybe muze dojit pouze u lidi, kteri se setkali nahodne. Vase oci se potkaly a clo objeti jine osoby vas hodily na „prani" hvezd, pod nimiz jste se narodili. Na prani hvezd, ktere vasim prostrednictvim materializovaly sve touhy. Citite, jak se vam po mych slovech ulevilo? Nejen vy jste si oddechli, spolecne s vami si s ulehcenim oddechly i vase jeste jasneji zarici hvezdy. Hvezdy, pod nimiz se kazdy z vas narodil. Hvezdy, ktere vas ochra;uji spolecne s vasimi andely, kracejicimi s vami a usmer;ujicimi vas. Nemusite se prilis snazit, aby jejich pomoc byla co nejefektivnejsi. Staci zit v duchu zakona Boziho. Ovsem nikoliv ze strachu, nybrz kvuli svedomi bychom se meli stykat se s temi a videt Ty, kteri nas chrani. Takze chcete-li, aby vas nekdo miloval, milujte sami. Vzajemne spojeni vibraci lasky zesili lasku, jiz kazda ze stran „vyrabi" a „pouziva". Zaver je zrejmy - chces-li neco ziskat, vytvarej to, co je predmetem touhy.'
„To je sice zajimave," pomysli si ctenar, „ale co delat, jestlize nelze zacit od zacatku, jestlize milenecky par uz existuje?" Odpove; je stejna - pokracujte spolu ve formovani vasi vzajemne lasky, necekejte na tvurci praci partnera, nybrz se sami rozhodne chopte iniciativy. Nemate-li vlastni recept jak na to, zarucene se vam budou hodit dve „kouzelne hulky" - oci a mysl.
78
Magie rukou
Povezme si neco o tretim „carovnem proutku" zvanem ruce. Poj;te, pokusime se sami najit „recept" na vyuziti rukou v lasce a mozna i v sexu. Vyzyvam vas, ctenari, abyste bez rozmyslu neodsuzovali ty, kteri je budou vyuzivat stejne, jako je to popsano v uryvku o tantricke lasce. Svuj nazor na „technologii" zminene skoly jsem jiz sdelil. Nas „zpusob" vyuziti rukou v lasce a v sexu je ponekud odlisny. Domnivam se, zeje snadnejsi a take podstatne efektivnejsi, jelikoz jejich prostrednictvim budou pracovat i nase oci a mysl. Bude to stejne, jako kdyz jsme pri praci oci pouzivali mysl a kdyz jsme praci ocima umoc;ovali cinnost mysli. V danem pripade uz pouzivame nikoliv dve, nybrz tri umnozujici casti, tedy praci rukou budeme zesilovat aktivitou mysli a oci.
Uz znate bioenergoanatomii cloveka, ovladate rozlozeni a funkce energetickych caker. To je vse. A te; si s pomoci oci, rukou a mysli delejte co chcete. Postavte se napriklad vedle cloveka, ktereho milujete, pravou ruku polozte na cakru ana-hatu ze strany prsou a levou na tutez cakru ze strany patere. Potom pomyslne a navic treba i ocima, k nemu vyslete svou energii lasky. Uvidite, jak z vaseho milovaneho objektu pada napeti, jak se jeho oci rozzaruji, telo uvol;uje, ucitite, jak z neho, ci z ni sala teplo.
Spatrili jste to a pocitili? Vnimate, jak se vas i jeho pocit lasky umoc;uje? Ono zesileni prechazi na vaseho milovaneho ci milovanou se zvysenou silou. S nemensi intenzitou se tento umocneny pocit od neho (od ni) vraci k vam. Pripomina to houpacku, vase emoce se houpaji - „dva na houpacce". Kdyz partnera milujete i po sexualni strance, pak sami na sobe, stejne jako 011 nebo ona, pocitite co to je. Poznatky z clanku o tantricke skole lasky muzete vyuzit, vcetne jejich zkusenosti a pomyslne zvysovat energii jak v oblasti druhe cakry svad-histany, tak v oblasti genitalii. Body „dolniho poschodi" muze a zeny, jejichz existence vam neni neznama, nevyjimaje. Dulezite je, aby vase oci a vase mysl vasi energii smerovaly tam, kde je ji treba. Neni podstatne, zda soucasne rukama spocivate na objektu vasich myslenek ci nikoliv. Ostatni pochopi-
te sami. Coby odpove; se varn dostane toho, co sami davate, nebo; „nezchudne ruka davajiciho".
Strava a sex
A jeste jedna informace, ktera se muze hodit. Rekneme si neco o tom jak souvisi „Strava a sex", rekneme si neco o potravinach zvysujicich muzskou potenci.
fl Pecene brambory obsahuji radu mineralnich latek a bilkovin, ktere organismus snadno vyuziva a ktere mu odevzdavaji energii nezbytnou k udrzeni sil „pri tezke chlapske praci". Za vlast tohoto receptu je povazovano Rusko.
(~> Ukrajinci se zase domnivaji, ze muzskou silu zvysuji rajcata.
i~) Jizni narody sexualni vlastnosti pripisuji ruznym druhum trav a bylin. Na Vychode potenci zvysuji smesi skorice, le-vandule a granatoveho jablka. Dobry zvuk si v tomto ohledu rovnez ziskalo cerstve nadojene mleko pouzivane soucasne s reckymi orechy.
n Ve Francii za „nejsexualnejsi potravinu" povazuji hlemyzde a take celer, zvlas; jeho korenovou cast. Mezi „sexy" potraviny radi i cokoladu.
H Ve stejnem cisle uvedeneho casopisu se pise, ze podle jedne z teorii tajemstvi dlouhovekosti Mao Ce-Tunga spociva v tom, ze cely zivot ve velkem mnozstvi zvykal cervenou palivou papriku, ktera je zakladem cilosti, zvysuje potenci, rozsiruje srdecni cevy a zlepsuje „zasobovani" srdecniho svalu.
79
80
VAMPYRI A LECITELE
O Julii L. opustil manzel - dobry, starostlivy a navic jeste slusne vydelavajici. Prozili spolu vice nez pet let, narodil se jim syn. Najednou takova rana. Rok pred manzelovym utekem ho Julie ke mne privedla - byl velice hubeny. Kila zacal ztracet brzy po svatbe. Dostal se az na padesat kilogramu, pricemz meril 1,80 m. Diky trem lecebnym seancim ztloustl (za mesic a pul) o 16 kg, rozveselil se a odesel. Na rozloucenou Julii rekl, zeje vampyr. Ta ke mne prisla hledat pomoc. Dost jsem ji rozrusil, kdyz jsem ji sdelil, ze manzel ma pravdu. Po ctvrt hodine jsme se rozloucili a znovu jsme se setkali az za dva mesice. Prisla spokojena sama se sebou. Zarila teplem a presvedcenim, ze ma vliv na slabe muzske pohlavi. Po jejim vampyrisrnu nezustala ani stopa. Tehdy ji bylo 25 let. Podle jejich slov nikdy drive (ani v osmnacti, ani ve dvaceti) nemela tak omracujici uspechy u muzu jako nyni. Zkratka a clobrc „sex-bomba". „Skri;ka se teprve otevirala" - pri predchozim setkani jsem manipuloval s jeji energetikou a provadel jeji korekci. Soucasne jsem ji vysvetlil nektera cviceni uvedena v kapitole „Jak zvitezit nad vampyrem". Div ne kazdy muz iia ni zacal dotirat. Vanula od ni energeticka pritazlivost. Soucasni „rytiri" sexu povazuji za stesti „spojit se s damou sveho srdce". Julie se s nimi stykala. Tak casto, jak jen ji to materske a jine povinnosti umoz;ovaly. Tri roky predtim u mne byla z duvodu sve frigidity. Kde se vzala takova premena? Nejdrive nikoho nemela, potom ji opustil i vlastni manzel a najednou. A najednou „sloupy" z pokorenych tel a naplnenych kyzenych prani. Kazde telo ma svou dusi a srdce. Co se tyce srdci, myslim si, ze neni vhodne je vyrusovat. V danem pripade totiz srdce neni dulezite, jelikoz nasi soucasni energeticky „bezkrevni" muzi tihnou k „paprsku svetla v temnem kralovstvi". Podvedome totiz ucitili, ze Julie jim muze hodne dat, dokonce i kdyz na ni nebudou cinit natlak. A Julie davala. Rozdavala radost, ale take uspokojeni z radosti i z prilivu novych cerstvych sil. Da-
81
vala a byla s;astna, ze muze dat. To je ona premena! Co se tyce Juliirry tvare, mohu potvrdit, ze se v ni nic nezmenilo. Totez lze konstatovat o jejim tele. Na adresu jeji duse bych se komentaru radeji zdrzel, nebo; mi neprislusi strkat nos do cizich dusi. Jelikoz nas lidova moudrost varuje, ze „cizi duse je temnici", drzim seji a totez doporucuji i jinym lidem. Kazdy by se predevsim mel vyporadat s vlastni dusi a necmuchat v cizich „temnotach".
Nehodlam se rovnez vyjadrovat ani k moralce zminene zeny a odvolam se na mineni naseho soucasnika Igora Talkova:
Mozna je to moralni. Mozna to tak ma byt. Vse, co bi/lo amoralni, se stalo neamoralnim.
Podstata Juliiny promeny spociva v prerodu z vampyra v darce. I to je mozne. Julie L. neni jedinym takovym prikladem, ktery jsem v praxi zaznamenal.
~l Vseobecne lze konstatovat, ze prichazet pri lecebnych seancich i v zivote do styku s vampyry neprinasi buhvijake uspokojeni. Vetsinou jsou totiz prilis ukecani, doterni a nesmirne radi se leci. Takovy vampyr prijde s onemocnenim zaludku a na dalsim sezeni uz chce vylecit krk, potom krize, hrdlo atd. Pokazde si vymysli nejakou novou bolistku, jen aby se nemusel rozloucit s lecitelem, jen aby dal mohl mlsat bioeriergii, jiz se mu nedostava. Zkratka a dobre vampyr vzdy a vsude zustava vampyrem.
O Pred viee nez ctyrmi lety me navstivila padesatileta Galina Petrovna M. z podmoskevskcho Scelkova. Dosud se „kury-rovala" u lecitelky Larisy Valentinovny V. Galina Petrovna si stezovala, ze ji „blbnou" ledviny. Kdyz se v prubehu lecby „vyblbly", zacala „skotacit" pata. A tak to pokracovalo. Po oznameni, ze limit lecebnych sezeni uz vycerpala, uronila slzu a zacala, me premlouvat, abych se s ni setkaval aspo; jednou tydne. Zbavil jsem se ji s velkymi potizemi. Mazane jsem ji poslal k mladickemu leciteli Olegovi K. O Galine Petrovne se zmi;uji v dobrem. Je to obycejna, pozorna a slechetna zena. Krmit ji energii pro me nepredstavo-
valo mimoradnou zatez. Nemohl jsem vsak pripustit, aby jeji zivot a zdravi zavisely na jinem cloveku. K Olegovi K. jsem ji poslal, nebo; jsem vedel, zeje vampyrem. Proto jsem byl presvedcen, ze o nej brzy prestane jevit zajem.
D Jak jsem se pri sve praxi lecitele presvedcil, kontakty s vampyry mi nic neprijemneho nezpusobuji. Zpravidla jsou laskavi, slechetni, ale take desive doterni. Ostatne bioenergeticke leceni pacientum prinasi spoustu radosti nezavisle na pohlavi a veku. Pobizet takove lidi k vampyris-mu, zvlas; deti, jejichz organismus se teprve formuje a ktere jeste rostou, je z pochopitelnych pricin nepripustne.
VAMPYRI - LECITELE
Nikoliv, ctenari, neprerekl jsem se. I mezi leciteli „kvetou" vampyri, i kdyz jich je ponekud mene, nez mezi zastupci jinych profesi. Vampyrismem trpi rada celosvetove znamych lecitelu. Namiste je tedy otazka, jak mohou lidem pomahat, jestlize sami trpi nedostatkem bioenergie? Nerad bych se zastavoval u problematiky bioenergetickeho lecitelstvi, jelikoz nazor na dane tema jsem uz vyslovil napriklad v publikaci „Bioenergeticke lecitelstvi aneb Zarikavani bez mystiky". Radeji uvedu nckolik prikladu.
O V nasi zemi asi malokdo nezna „televizni hvezdu", jednoho z hlavnich moderatoru B. Mnozi take vedi, ze je velice silnym senzibilem. Sveho casu jsem se u neho ucil. Na hodinach nam vypravel, jak se v jednom zdravotnickem ustavu bez uspechu pokousel zabyvat lecitelstvim. Vydrzel v nem s bidou mesic. Podle jeho vyjadreni ho predstavitele administrativy druzstva nutili za jednu pracovni smenu prijmout obrovske mnozstvi pacientu. B., stezi zvladajici pet nemocnych, se „nijak nemohl vzpamatovat". Domnivam se, ze takovi lecitele, kteri se soustavne museji prikrmovat, jsou sotva komu prospesni. Skutecny lecitel totiz leci nikoliv vlastni bioenergii, nybrz energii okolniho kosmickeho prostoru, kterou bud' primo smeruje na pacienta, nebo ji
82
83
propousti skrz sebe. Lide jako B. maji spojovaci kanaly s vnejsimi vrstvami Kosmu uzavreny. Leci, ovsem nejdrive se sami prostrednictvim spodnich caker nahltaji energie a potom ji cpou do jinych pacientu. Je mozne, ze takovy lecitel krome energie muze z jednoho pacienta na druheho soucasne prenaset i choroby? I to se stava.
O Hypnotizer M., ktery se vydava za lecitele, „vampyruje" zcela otevrene a uspesne. Citi to pacienti i lecitele pracujici ve vedlejsich mistnostech. Podobne „kousky" na me nepusobi, jelikoz od doby, kdy jsem se zacal zabyvat bioenerge-tikou, problemy s vampyrismem nemam. Abych neuhranul sam sebe, kdyz o tom pisi, pro vsechny pripady za;ukam na dreveny stul.
O Ovsem „na usvitu ineho mlhaveho mladi" se mi v lecitelske praxi stala zajimava prihoda. Lecitel Valerij Besstyzij, ktery v te dobe (nehlede na jeho mlacli) mel jiz solidni pocet odpracovanych let coby zarikavac, na me budil dojem „temneho" cloveka a vampyra. Choval se ke mne normalne, ale ja pred nim uhybal. Zvlastni duvod jsem k tomu nemel. Proste se mi nelibil. Ostatne komu se to obcas neprihodi? Jednou se stalo, ze jeho pracovna ve druhem patre byla z jakychsi duvodu obsazena. Urednici mu tedy nabidli pracovnu ve tretim patre vedle mrie. Obe mistnosti byly velke, v tom vsak hacek nebyl. Problem spocival v jeho obrovskem a otevrenem vampyrismu - klasickem vampyrismu „horizontalni urovne". Mam na mysli fakt, ze Valerij Besstyzij energii z lidi stahoval po pasech paralelnich se stropem a podlahou. V dusledku toho mi pacienti padali do strany, ke stene, za niz Besstyzij „hospodaril". Krome toho si zacali stezovat, ze je jim spatne. Byl jsem proto nucen podniknout prislusna opatreni, diky nimz se mi „postestilo" uvidet neco, co jsem do te doby, ani potom jiz nikdy nespatril. Z pracovny Besstyziho „vyletel" mohutny energeticky had typu hroznyse a s uzasnou rychlosti, svijejice se, zmizel ve vzdalenem konci chodby, prosel stenou a zahynul v prostoru. Nerad bych k teto prihode poutal pozornost ctenaru, ale jak se rika, pravda je cennejsi. Odbornici me pochopi. Rozhodne mi vsak neporozumi ti, jimz je venovana dalsi kapitola teto knihy, psychiatri. Mezi nimi je
totiz spousta osob, ktere vladcum nasi zeme pomahaly strhavat ji do jamy, do niz se te; rychle koulime. Ma to primy vztah k vampyrismu? Zajiste. Jako kterekoliv jine hubeni vseho ziveho. A tak.
84
85

HON NA „CARODEJNICE"
Bohuzel, v nasi vlasti psychiatrie nema dobrou povest. V sedesatych az osmdesatych letech totiz hrala „prvni housle" v obrovskem orchestru hrajicim symfonii, jejimz ustrednim tematem byl „hon na carodejnice". Nasi zemi muze byt prideleno prvenstvi v oblasti masoveho vyuziti psychiatrie pro dosazeni tohoto cile. Dlouha leta byl „dirigentem" zmineneho orchestru jiz zesnuly Andrej Vladimirovic Sneznevskij (jeden z nejvetsich psychiatru). Funkci „umeleckeho vedouciho" zastaval rovnez „zesnuly" UV KSSS a „skladatele" predstavoval nikoliv neznamy Nikita Sergejevic Chruscov, ktery prohlasil, ze se socialisticko-sovetskym rezimem muze byt nespokojen jedine blazen.
Jurij Vladimirovic Andropov, ktery dlouha leta ridil tajnou sluzbu SSSR a do zivota uvadel Leninovo uceni, nas zivot nevidel pod Sluncem, nybrz pod druzici Zeme - Mesic. Prave pod Mesicem, ve tme noci, jez se na dlouha desetileti nad nami rozprostrela, zili a mizeli nasi „lide". A „jedinci", kteri pod Mesicem nehodlali zit, se zhusta stavali schizofreniky a paranoiky. Zahloubame-li se do encyklopedie, kterou tak casto eituji, pak se dovime, jak nase psychiatricke hvezdy rozsirena onemocneni „vlku" a „carodejnic" vysvetlovaly.
Schizofrenie
Schizofrenie (z reckeho „schizo" - rozstepeni a „frcn" - rozum, mysl, um) je podle vyjadreni Sneznevskeho nejrozsirenejsim psychickym onemocnenim, jez charakterizuji nejruznejsi projevy, a jez ma tendenci k chronickemu pokracovani. Priciny a mechanismy schizofrenie jsou nejasne. Vetsina vedcu na ni hledi jako na endogenni (tedy vnitrniho puvodu) onemocneni, pri nemz znacnou roli hraji dedicne predpoklady. „Schizofrenikum", u nichz se dedicne sklony neodhalily, je v clanku urcena vysvetlivka, podle niz schizofrenie vlastne nepatri k dedicnym chorobam, jelikoz jeji rozsireni mezi obyvatelstvem (kolem 0,8 %) vyrazne prevysuje pocet


86
zaznamenanych dedicnych postizeni. Dale Sneznevskij pomerne logicky vysvetluje priznaky a metody lecby obrovskeho mnozstvi ruznych forem zmineneho onemocneni. To vsechno povazuji za nesmysl, nebo; v souladu s vychozi tezi jsou „priciny a mechanismy rozvoje schizofrenie porad nejasne". Kdo da souhlas, aby ho lecil negramotny chirurg nebo psychiatr? Myslim si, ze odpove; je jednoznacna.
Nemohu nevzpomenout tvrzeni psychiatra A. G. Gerisc, ze schizofrenie je odpadni jamou, do niz se „liji" nemocni s nejasnou diagn;zou. Geris se domniva, ze jednim z dulezitych priznaku psychickeho zdravi cloveka je logika mysleni. Jiny nazor ma kandidatka lekarskych ved, rovnez psychiatr, M. V. Duvakinova, ktera hlasa, ze „zelezna" logika je logikou vyssi nez je stredni urove; a jde tudiz o odklon od normy. Jiny psy chiatr, V. P. Modin, svemu znamemu rikal: „Olegu, ohol si vousy. Proc je vlastne nosis? Kdyz jsem byl mlady, take jsem se jimi honosil, ovsem jen do doby, nez me jeden opilec na ulici nazval „schizakcm". Potom jsem se okamzite oholil." Na Olegovu otazku, proc ma hlavni psychiatr Moskvy take vousy, Vladimir Petrovic odpovedel dotazem: „Myslis si, ze vsichni psychiatri jsou normalni?" Jiste, opilce nechape- strizliveho a hlupak zase chytreho.
Druhou nejcasteji pouzivanou diagn;zou pro „carodejnice" je paranoia.
Paranoia
Paranoia (z reckeho, stejne znejiciho slova - choromysl-nost) se vysvetluje coby trvala psychicka porucha projevujici se v soustavnem blouzneni (bez halucinaci), ktere se lisi slozitosti obsahu, logikou dukazu a vnejsi pravdepodobnosti (idea pronasledovani, zarlivosti, predstava o vysokem puvodu, o schopnostech vynalezce, o dosazenych vedeckych objevech, o zvlastni misi s cilem socialisticke premeny atd.). Vsechna fakta odporujici blouzneni se zavrhuji. Kazdy, kdo ma jiny nazor nez nemocny, jejim kvalifikovan jako nepratelska bytost. Emocionalni pozadi odpovida obsahu blouzneni. Boj za upevneni a prosazeni myslenek postizeneho je aktivni a tvrdosijny. Zjevne priznaky snizeneho intelektu se neproje-

87
vuji, profesionalni navyk si pacient udrzuje dlouho. V soucasne psychiatrii prevlada mineni, ze paranoia je komplex priznaku vznikajicich pri schizofrenii a jinych psychickych poruchach. Ojedinele se popisuje coby samostatne onemocneni. Na rozdil od paranoie paranoidni jedinec trpi halucinacemi a psychickymi automatismy (pocit pronasledovani, vnejsiho nasilneho vlivu) a rovnez strachem a roztrzitosti.
Psychiatrie ve sluzbach moci
V souladu s pranimi „tech nahore" a se souhlasem „specialistu" muze byt systematicke blouzneni, lisici se slozitosti obsahu, duslednosti dukazu a vnejsi pravdepodobnosti „pripsano" libovolnemu cloveku. Zasadni otazka spociva v nasledujicim: „Kclo je soudcem?" Uvedenou diagn;zu u nas stanovili mnoha lidem. Casteji „malym" tem, „velkym" jen ojedinele.
Schizofrenizace spolecnosti?
1. unora 1995 byl v Literarnich novinach publikovan clanek kandidata politickych ved Jegora Kuznccova „Idiotismus coby prechodne stadium od sociaiismu ke kapitalismu", s podtitulem „Psychiatri zaznamenavaji schizofrenizaci spolecnosti". Skutecnym autorem clanku je Kuznecovem soustavne citovany expert Nezavisle psychiatricke asociace Vladimir Bata-jev. Tento odbornik, drive zastavajici misto hlavniho psychiatra baumanskeho obvodu Moskvy repta na to, ze byl prijat zakon o psychiatricke pomoci obcanum a o jejich pravech pri jeji realizaci. Nelibi se mu, ze veskera cinnost psychiatru se uz kontroluje zakonem a ze kvuli psychiatricke zprave a umisteni do nemocnice je nezbytne rozhodnuti soudu. Krome toho se obcan a jeho pribuzni mohou proti rozsudku odvolat. V clanku se rovnez uvadi, ze „paranoia spolecenskeho vedomi zachvacuje nejen skupiny obyvatel, kteri jsou v dusledku zmen zcela „vykolejeni", ale ze rovnez zasahla politickou elitu". Zaverecna cast clanku odhaluje cile „duetu Jegor Kuznecov -Vladimir Batajev". Trebaze Kuznecov Batajeva, ktereho si vazi, nazyva „nezavislym a nepredpojatym expertem", jejich zaver je
88
ocividny. Naprosto bez obalu hlasaji, kdo se nemusi ucit ridit stat a kdo musi stat v jeho cele, by; v roli sede eminence, nebo vseho vsudy „kvuli analyze cinnosti parlamentu a prezidenta". Kdo? Presvedcte se sami, jak je dane tema v uvedenem clanku popsano a nakolik „zelezna" je logika jeho autoru. Posledni ctyri odstavce uvadim bez kraceni:
„.Domnivame se. ze v profesionalnich kruzich je muzeme posoudit {z textu clanku vyplyva, ze jde o fakta svedcici o psychickem zdravi prezidenta a jeho okoli - l. S.) a kvalifikovat, -rika expert asociace. - Znepokojuje nas napriklad soucasny stav nynejsiho prezidenta. Skandaly v Berline, zpomalena rec a pohyby. O tom, zda tento clovek nadale setrva u moci, nebudou rozhodovat psychiatri. Krome toho je lidi s takovou diagn;zou i mezi volici spousta.
Je smutne to poslouchat a tim spise o tom psat. A; uz je to paradoxni ci nikoli, smutna diagn;za nezavisleho ncpredpoja-teho psychiatra je dobrym argumentem proti pozadavku okamziteho obnoveni soucasnych mocenskych struktur. Lid, jak je pravidlem, nevoli ty nejlepsi, nybrz ty, kteri se mu podobaji. Lo;ske volby to jasne potvrdily.
V roce 1993 prezidentska strana moci hodlala upevnit vojenske vitezstvi fantastickym politickym zaverem. V dusledku toho parlament medem vydala nacionalistum, komunistum a v nekterych pripadech, zda se. psychopatum. Ted se certi a je nucena s nami vest parlamentni debaty a stavet se do pozice, jakoby se vubec nic hrozneho nestalo.
Jako zrcadlo slozeni Dumy odrazilo neprijemne zmeny ve spolecnosti, ktere se uskutecnily od dob. kdy se volil Nejvyssi Sovet RSFSR. Nasledne se degradace spolecenske psychiky nezpomalila. Jestlize to tak bude pokracovat, pak pro rozbor cinnosti noveho parlamentu a prezidenta nebudou potrebni politologove. Postaci psychiatri."
Uzasne! Takze i psychiatri se derou k moci!
Vra;me se vsak k rozboru paranoie. Domnivam se, ze psychiatr Batajev i kandidat jakychsi pochybnych politickych ved Kuznecov, ktery se snazi zviditelnit, plne spadaji pod popis nemoci: zvlastni mise socialnich premen, vnejsi pravdepodobnost, logika dukazu, oznaceni obrovskeho mnozstvi lidi (zda se, ze vsech krome psychiatru a zmineneho
89
kandidata  politickych ved) za nepratelske bytosti, aktivity v boji za uskutecneni blaznivych myslenek. Jedine co nenachazim, a co by pod uvedenou diagn;zu spadalo, je „zjeveny intelektualni upadek". Domnivam se, ze lidem usilujicim o prevzeti vlady by neskodilo, kdyby se zamysleli nad mnohem rozumnejsi argumentaci svych pozadavku. Nejsem ovsem psychiatr a, zapla; panbuh, ani sovetsky psychiatr.
Zneuziti psychiatrie
Od pocatku druhe poloviny osmdesatych let mezi sebou „nejurednejsi" noviny souperily v dokumentarnim popisu zverstev sovetske psychiatrie. A; uz to zni jakkoli paradoxne, mezi obeti psychiatrie (tedy lidmi s psychiatrickou diagn;zou) byli zarazeni take ti „nej, nej". Ovsem pochopitelne az po jejich smrti. Prectete si napriklad knihu Michaila Bujanova „Lenin, Stalin a psychiatrie". Vladimir Batajev a Jegor Kuznecov, kteri se vrhli na soucasneho prezidenta, nejsou, co se odvahy tyce, vyjimkou. Te; je to moderni. Pocinaje erou Michaila Sergejevice Gorbacova. Drive, v dobach, kvuli nimz Batajev tak teskni, mohli psychiatri bez jakekoli odpovednosti rozhodnout o osudu cloveka. Tenkrat nejen za vyjadreni nespokojenosti s hlavou statu, nybrz i za kritiku kdejakeho „cicmundy" typu reditele podniku ci tajemnika stranickeho vyboru bylo mozne „spadnout" mezi schizofreniky nebo para-noiky.
Psychiatri tyto diagn;zy stanovovali sebevedome, kdyz uz pro nic jineho tak proto, ze cloveku chybel pud sebezachovy a snazil se domahat stejnych prav jako meli mocni na jakekoliv urovni (sefem dilny nebo oddeleni pocinaje, pres vedouciho stranicke skupiny ci odboroveho funkcionare a vyse). Pan Batajev se na „psychiatrickych" represich podilel. Ostatne proc by jinak byl tak ciperny ve svych vyzvach k navratu onech casu? Asi mu vubec nedoslo, jak by s nim za jeho kriticke „zachvaty" kolegove zametli. Nepotrebovali by ani nasi verejnou kritiku, v niz bychom ho oznackovali coby provokatera. Pokud snad zapomnel, jak se drive jednalo s lidmi, uvedu pribeh, jenz nastesti neskoncil nejhure. Navzdory netypickemu zaveru vse ostatni probihalo „lehce" typicky.
90
Ovsem ne v souladu s intelektem jakychsi tupcu, nybrz v duchu „intelektualnich" obcanu „prvniho statu delniku a rolniku ve svete".
Za vlastni nazor na psychiatrii
Bylo jednou jedno kralovstvi, byl jednou jeden stat zvany Svaz sovetskych socialistickych republik. Zil byl jednou jeden chlapecek verici pohadkam, ktere mu v detstvi cetli ze sborniku „ruskych lidovych pohadek", z „Pionyrske pravdy" nebo jen z „Pravdy", ktera v tech dobach byla organem samotneho Ustredniho vyboru slovutne Vsesvazove komunisticke strany fVKSb). Trebaze VKS (b) pozdeji prejmenovali na KSSS, chleba kvuli tomu nezlevnel. Ani zivot nezesladl. Jenomze nas hosik byl optimista, jelikoz veril ruskym lidovym povidackam se s;astnym koncem. Veril, ze „dedecek" Lenin byl dobrym clovekem, ze „dedecek" Stalin byl tim nejlepsim, ze rodna Strana dela vsechno proto, aby se „pohadky staly skutecnosti", ze nejenom organ UV KSSS, noviny „Pravda", ale take dalsi o nic mene „ciperne" a o nic mene pravdivejsi organy maji „horouci srdce, chladnou hlavu a ciste ruce". Nebudu se zmi;ovat o rozcarovani a pochybnostech onoho chlapce, ktere ho zachvatily, kdyz dospival. Nechtel uverit dokonce ani samotnemu Alexandru Sergejevici Puskinovi: „Pohadka je lzi, ale presto je v ni naznak cehosi! Je to lekce pro dobre hochy." Nadale byl presvedcen o pravdivosti pohadek typu „Zijeme ve stoleti, v nemz vsechny cesty vedou ke komunismu." V dusledku techto zvastu „ve jmenu svetle budoucnosti" se mu zastavovalo srdce, opanovavaly jeho ducha.
Z podobnych povidacek nas mladicek vystrizlivel (budeme mu kratce rikat M.) prostrednictvim vlastniho byti, ktere, receno slovy Bedricha Engelse, urcuje vedomi. Jeden z prvnich a nejvazenejsich vedoucich M. mu kategoricky rekl: „Zadam, abyste mel na kazdou otazku vlastni nazor." „Souhlasim," pritakal M. To se odehralo v roce 1964, kdy bylo stale jasnejsi, ze „mnoho povyku pro nic" je udelem generace, ktera podle slov Nikity Sergejevice Chruscova bude zit v komunismu. Vzhledem k tomu, ze mel vlastni mineni, ktere se rozchazelo s nazory vedoucich, zacal M. v roce1985 „vypadat
91
z role". „Vyhrabal" se az za tri roky. Tenkrat ho ovsem jeho vlastni stanovisko malem podrazilo. Dostal se do postaveni „stihacky" a jeho nazor do role pilota z Vysockeho „Pisne sti-hace"
Udelal jsem s nim, co se mi zachtelo, —
A ten, ktery sedi ve mne,
Mi desne leze na nervy!
V predchozim boji me skrz naskrz prospikovali
Mechanik me zalatal, —
Avsak ten, ktery sedi ve mne,
me znovu nuti delat vyvrtku.
Zezadu se ke mne blizi „mesersmit"
Zdrhnu - jsem udolan z ran!
Ale ten, ktery sedi ve mne,
se rozhodl jit na taran!
„Mesersmitem" byl pro M. v tech dobach reditel jednoho vedecko-vyzkumneho ustavu (v nemz nas „stihac zpival") Jevgeriij Andrejevic Cernodusin a sluzebne nad nim stojici zastupce vedouciho hlavni spravy, jakysi Valerij Filippok. Prave oni „odtroubili" hon na „vlka-stihace" M. Lovcu bylo podstatne vice: tajemnik stranickeho vyboru Volo;a Zverev. predseda odboroveho vyboru Tolja Cibulka, pomocnici Cer-nodusina Viktor Capsarapov a Slava Chromenky, lekari Val-ja Murzikovova, Ira Mitrofanuskinova a Manona Davakinova, predseda soudruzskeho soudu Va;ka Durakov a dalsi smej di typu Volodi Scerbatova, Zeni Mar;juskina.
S pruvodnim dopisem „trojuhelniku" Chromenkij-Zverev-Cibulka, a s „lekarskou zpravou" Davakinove - paranoia, schizofrenie, soustavne blouzneni - „Anton 03" s M. dorazil do protekcni psychiatricke lecebny mesta Elektrostaly. Patrila hlavni sprave Ministerstva zdravotnictvi SSSR.
Prijeti do lecebny
Anatolij Ivanovic Molcunov, sluzbukonajici lekar na prijmu M. poslal do druheho, takzvaneho sanatorniho oddeleni. M. sebrali vsechno, krome hrebenu a hodinek. Vydali mu spodni pradlo a pyzamo praskajici ve svech. Na nem se skvelo razitko omracujicich rozmeru - „Psychiatricka lecebna MSO-
21, druhe oddeleni". Timto cejchem byly oznackovany vsechny kusy odevu. Od kabatku od pyzama po slipy. Do druheho poschodi M. doprovodila na prvni pohled dobrosrdecna „teticka". To se stalo v patek 29. kvetna 1985. Sluzbukonajici lekarka L. V. Zabugornaja M. oznamila, ze byl „zadrzen" v souladu s jakymsi „tajnym" usnesenim, ktere psychiatrum „dava zvlastni pravomoci" rozhodovat o osudu obcanu. Dale mu sdelila, ze komise zabyvajici se jeho pripadem, bude zasedat az za tri dny, tedy v pondeli 1. cervna. Zabugornaja se k M. chovala laskave. Rozhorcovala se nad jeho zadrzenim a slibovala, ze bude clenkou komise projednavajici jeho zalezitost.
V „sanatornim" oddeleni blazince se M. nelibilo. Hlavni osazenstvo tvorily poslusne loutky vyzadujici sva „kolecka" (tak rikaly tabletam). Narazil ovsem i na zajimave lidi. Tri dni, ktere M. prozil v „sanatornim" oddeleni, udrzoval pratelske vztahy s byvalym zlodejem-recividistou, Sergejem Vasiljevi-cem Karjakinem z Arzamasu. Sergej se M. sveril, ze zkusene oko ho z pohledu zakona zaradilo mezi spodinu. Ostatni „vezni" „cvokhausu" se Karjakinovi nelibili. Podle nej slo o male hajzliky, nebudici zadnou vaznost. Pocten vysokym hodnocenim sve malickosti M., ktery miloval setkani s novymi lidmi, novemu priteli v nestesti rovnez odpovidal pozornosti. Castecne paralyzovany byvaly zlodej byl moudrym a chapavym clovekem, jemuz dobrota a pocit soudrznosti nebyly cizi. Do vezeni se dostal jeste jako dite. Jak priznal, „v hladovych povalecnych letech slohl bochnicek chleba". Ve veznici stravil 15 let. Potom se „usadil", ozenil se, pracoval „v nebezpecne" tovarne. Ve 49 letech ho znicila mrtvice. Zil doslova ve zvirecich podminkach - „Ostatne koho zajima mrzak, navic byvaly kriminalnik"? — vypravel. Do blazince se dostal na zaklade lziveho udani lekaru sanatoria, v nemz ho po prekonani mrtvice lecili. Stalo se to hned potom, co na kohosi houkl, ze s jeho onemocnenim je snad lepsi „si na krk hodit masli". Lekari onu „masli" vzali vazne. Jak se rika, „cvokhausy" pomahaji i proti „zhebnuti". Sergej M. poradil, aby na znak protestu proti svemu umisteni do blazince vyhlasil hladovku. „Nebudou vedet co delat a pusti te." M. se podle tohoto doporuceni zaridil.
92
93
Prijimaci pohovor
V pondeli l. cervna ho pozvali do pracovny Eduarda Alexe -jevice Bezchvosteho, vedouciho „sanatorniho" oddeleni. Krome neho byly pritomny jeste dve osoby: dama s zivou tvari a s falesnym usmevem - psychiatr E. A. Starodevinova a spekaty brunet s bradkou a malickyma, cernyma, behajicima ocima. Brunet se na M. obratil se skodolibym dotazem:
- Vite, kdo pred vami sedi?
M. : Albert Iljic Parchusko, vedouci lekar blazince. Brunet: Jak to vite? M: Neztracel jsem cas. B: Vite, cim jsme se od rana zabyvali? M.: Ne.
B.: Studovali jsme vase papiry. M.: Dekuji. B.: Jste nemocny. M.: Jak jste na to prisli?
B.: Nemame duvod neduverovat doktoru psychiatrie Davaki-nove, ktera vas sem poslala. Navic toho mate v papirech tolik, ze sluzbukonajici lekari, kteri vas videli, rozhodli, ze jste nas clovek.
M.: Tady nejsou lekari, ale „kmotri". B.: (ozivene): Kdo to je?
M.: V jazyku kriminalniku vysetrovatel. Chytrak. B.: Kdo? M.: Vy. B.: Co?
M.: Upiral na nej pronikavy pohled. (Jednal uskocne, jelikoz oci Parchuska hluboce vnimave rozhodne nebyly. Mel nadute hloupy pohled cloveka, na nemz zavisi osudy jinych lidi). B.: (se skromnosti jedince znajiciho svou cenu): Nemam takove oci, avsak Eduard Alexejevic (vrhl pohled na Bezchovsteho) ma skutecne pronikave oci (Pri techto slovech uz napohled nevzhledny Iljic prozradil zavist, jelikoz ve srovnani se svym sefem vypadal jako osel vedle uslechtileho hrebce). M.: Mozna jsme se v pondeli nemeli setkat? B.: (znovu ozivene) Proc?
M.: Pondeli byva namahave.
B.  (se spechem honiciho psa zahanejiciho pronasledovanou zver do pasti): Co to ma znamenat?
M.: (snazice se nehledet do oci Bezchvosteho, jehoz tvar byla nejen hezka, ale navic nesla zjevne stopy po nedavnem poziti poradne davky alkoholu): Nekteri z pritomnych to na sobe citi. B.: (sfcionii hiauu a jako karatista zacal prudce mavat rukama): Blouzni, blouzni! „Ty jsi psychopat," pomyslel si M.
B.: (skodolibe): Napsal jste stiznost. Myslite si, ze vas nekdo potrebuje? Jestlize hladovku neprerusite, presuneme vas do mnohem „ostrejsiho" prvniho oddeleni. Budeme vas krmit umele. Dokud vas nevylecime, nepropustime vas. Cozpak nechapete, kde jste? M.: Delejte jak myslite.
Kdyz se M. vratil do „sanatorniho" oddeleni, prisla sestra-hospoclarka z „ostreho" oddeleni. Prinutila ho prevleknout se do jineho pradla, ktere se od predchoziho lisilo jen v tom, ze razitka hlasila spolupatricnost k prvnimu oddeleni. V „jednicce" bylo zakazano mit u sebe hreben a hodinky. M. vzpomina, jak se po obede kdosi pokusil schovat lzici. Hruza, co nasledovalo. Personal vtipalky z „ostreho" vsemozne premlouval, aby lzici vratili do jidelny. Dokonce jim zakazali poustet si televizi. Neco takoveho „psychici" nemohli vydrzet a tak se lzice objevila v jidelne.
Presun na „ostre" oddeleni
Kdyz se tentyz den odpoledne manzelka M. na neho Bezchvosteho ptala, vedouci oddeleni ji odpovedel, ze ho presunuli do „ostreho" oddeleni. Pri techto slovech hystericky vykrikoval, ze M. blouzni. Pozdeji se M. s Bezchvostym pomerne casto potkaval na chodbe. Dokonce se zdravili, avsak Bez-chvosty pritom vzdy uprene hledel do zeme. Drtiva vetsina zdravotnickeho personalu na M., jeho zenu a dalsi navstevniky pusobila podivne. Zrejme se nemoci z povolani nakazi vsichni profesionalove bez vyjimky.
94
95
Jakmile M. preveleli do „ostreho" oddeleni, bez otaleni ho podrobili psychickemu utoku. Sanitarka - „teta" Masa, jiz bylo hodne pres sedesat, zajecela: „Nejis, myslis si, ze jidlo je otravene! Blouznis!" Jeji tvar se zversky zmenila. Krecovite mavala rukama, jakoby chtela odehnat mouchy. Masa. Parchus-ko a jeho kolega Bezchovsty byli zkusenymi diagnostiky. Rozhodne meli bohate zkusenosti se stanovenim takove diagn;zy, jakou potrebovali, aby mohli jednat tak, jak se jim zachtelo.
Kapitulace
Pratele ho varovali, aby si neztezoval jiz tak neprijemnou situaci, do niz se dostal. Postarsi zdravotni sestra mu pichla injekci, pricemz ho predem varovala, ze v pripade odporu ho privaze k posteli. Nechtel zit na „jeste kratsi uzde", a proto trpelive prijimal injekce a spal. Dva dny stravil ve specialnim pokoji se zprisnenym rezimem. Dusledky injekci byly hrozive - priserny tres, lhostejnost a omezena „zvireci" prani - jist a spat. Chuzi mel souravou, koordinace pohybu byla narusena. Ovladala ho jedna jedina myslenka - co nejrychleji se dostat na svobodu. Dalsi dva dny M. prozil v „prechodnem" pokoji spolecne s narkomany. 5. cervna se ocitl v pokoji „pro uzdravujici se" spolecne s „aliky" (alkoholiky) a „schiziky" (schizofreniky). ,Alici" byli pomerne sympaticti (mnozi se sem dostali v ramci boje proti alkoholizmu), a „schizici" se dost obtizne dali odlisit od zdravych (zrejme trpeli jakymsi „systematickym" bludem, ktery mohli rozeznat vylucne lekari). M. se s „aliky" pratelil. Jakymsi zahadnym zpusobem si dokazali obstarat alkohol.
Elektrostalsky „cvokhaus" byl velice hezkym zarizenim, jelikoz se tesil privilegovane pozici. Jiste, neslo o nemocnici ctvrte hlavni spravy Ministerstva zdravotnictvi SSSR, ani o tridu nizsi treti hlavni spravy tehoz ministerstva. V kazdem pripade vsak zdravotnicky personal blazince dostaval vyssi plat nez meli v jinych* zarizenich. Si; zarizeni, kterou obhospodarovala treti sprava, do znacne miry byla rovnez protekc-ni - disponovala vydobytky vedy, techniky a prumyslu z nejrozvinutejsich oblasti narodniho hospodarstvi SSSR. „Spadnout" do ni nasinec mohl take jen „diky protekci". Vubec senemusel citit nemocne. Stacilo, kdyz neumel nebo nechtel vyhovet tem, kteri stali nad nim. Skla v pokojich byla neroz-bitna, takze se zde obesli bez mrizi. Jeden z „povstalcu" se marne snazil okno rozmlatit zeleznou nohou zidle, stejnym nastrojem dvere ze dreva rozbil na padr;. Na prochazky osazenstvo blazince vodili na dvorek obestaveny 2,5 m vysokou kamennou zdi. Zeny - „policajtky" v bilych plastich (zdravotni sestra nebo sanitarka), uprene sledovaly kazdeho pacienta a pri sebemensim podezrelem pohybu kohokoli z nemocnych prochazku ukoncily.
Aklimatizace
V prvnim oddeleni blazince byli „cvoci" i nemocni od narozeni. Ovsem jak zcela spravne poznamenal basnik, „skutecnych silencu zde bylo malo". Jeden z tech „mala" kdovi proc M. povazoval za cara zavrazdeneho „vernymi Leninovci".
„Pamatujes, Nikolaji, jak jsme je s Hitlerem u Demidova probodavali?" ptal se M.
- Nevzpominam si," odpovidal M.
„Nemas pravdu. Dcery Lenina nam prinasely vzkazy."
„Lenin ale dcery nemel."
„A Na;a a Ma;jasa?"
„Uz si vzpominam," pritakaval M., kdyz mu doslo, ze odporovat nema smysl.
Postizeny proste blouznil. Jineho nemocneho, Ljosi, se zase ptali, kolik je mu let. Odpovidal ruzne. Co mu prave slina na jazyk prinesla: jednou 379, jindy 748. Zhusta se stavalo, ze jeho rodice se jevili podstatne mladsi nez on. Celkem obstojne hral Ljosa s „aliky" a narkomany sachy. V blazinci se nachazeli basnici, umelci, normalni kriminalnici snazici se vyhnout „base" a pomerne dobre simulujici psychicke poruchy. Nechybeli zde ani vojaci, ktere sem poslali „kvuli zaska-tulkovani", narusitele poradku „v pracovnich kolektivech", pravdomluvni jedinci a disidenti. Co se tyce poslednich tri kategorii „cvoku", ukol byl prosty: aspo; dva mesice v blazinci vydrzet (jde o minimalni dobu stravenou v psychiatricke lecebne, po niz clovek mohl byt uznan za psychicky nemocneho) a vymyslet si co nejmazanejsi diagn;zu (jeste lepe neko-
96
97

lik najednou, to kvuli „jistote") typu schizofrenie, paranoie nebo cehosi endogenniho a nechat se „vypoklonkovat" do psychiatrickeho dispenzare podle mista bydliste. Nasledne se jakakoli pravdomluvnost „nemocneho" kvalifikovala coby reci-diva nebo zhorseni „choroby", v dusledku toho se dostal znovu do nemocnice, avsak uz na mnohem dalsi a nezridka velice dlouhou dobu.
My te vylecime!
Jeden z mych znamych, kapitan prvniho stupne, ucastnik valky a nositel radu, na samotce stravil osm let. Potom pracoval, pricemz mu zapocitali odpracovana leta a do nemocnice ho soupli jenom kdyz mela prijet nejaka dulezita zahranicni delegace na urovni prezidenta Reagana, pripadne o neco nizsiho kalibru. Kdepak asi jste, Sergeji Vasiljevici z Jaroslavli?
Sve povinnosti „lekari" plnili skutecne dusledne. „Nemocne" casto „dolecili do diagn;zy" zarucujici trvalou invaliditu. Mnozi pacienti blazincu po navratu na svobodu na dlouhou dobu a nekdy navzdy ztraceli zajem o „proceduru" nezbytnou k „vyrobe obyvatelstva". Vetsine tech, kteri pobyvali v „cvok-hausu" (nemam na mysli skutecne nemocne), se rozpadly rodiny, pribuzni s nimi prerusili kontakty (ne kazdy totiz v sobe nasel silu vydrzet ostudu setkavat se s „nenormalnim" manzelem, otcem ci synem).
Denne lekari chodili na vizity. Pravidelne (priblizne jednou tydne se jich ucastnil sam Albert Iljic Parchusko. Nastesti pro M. v polovine cervence na dva mesice odjel na planovanou dovolenou. Jeho povinnosti prevzal Jurij Ivanovic Zvezdunov, ktery vzhledem nevyvolaval takovy odpor jako paranoicky hlavni lekar. Kdyz na „sledovacku" prichazel hlavni lekar, jeho kolegove pobihali zvlas; nerv;zne. Dobrosr-decny, lidsky, avsak na Parchuskovi plne zavisly vedouci oddeleni Molcunov sam o nicem nerozhodoval. Mlady, dvaatricetilety lekar Ivan Nikolajevic Ptickin, ktery lecil M., pri vizite Parchuskovi cosi zmatene a rychle septal do ucha. Ptickin mel normalni rozmery, uces jako chlap a libil se zenam. Jeho hvezdou, za niz nasledoval, vsak byla kariera. Zdalo se, ze ji miluje nejvice. Dva roky po zminenych udalostech se stal ve-
98
doucim oddeleni. Ptickin byl presvedcen, ze M. nesmi na svobodu vyjit drive, nez uplynou dva mesice.
„Schizofrenie" doktoru
Ptickin rozhodne nikdy nebyl hlupak. Sefovy prikazy typu „Musis Fe;o!" ve vztahu k M. realizoval v duchu prislovi: „Slovo je stribro, mlceti zlato." Nejenze sam mlcel, ale ucil to i M. Na otazky M. a jeho manzelky ohledne diagn;zy nedokazal rici nic rozumneho. „Rozbory, rozbory." Jen clovek se spatnym charakterem rika to, co si mysli," stydlive a rozpacite drmolil Ptickin. Snazil se M. vnutit myslenku, ze zdravy clovek za zadnych okolnosti nesmi rikat pravdu do oci lidem s vyssim postavenim. Rozumny jedinec podle jeho mineni nesmi na ceste hledani pravdy spechat. Upozor;oval, ze dokonce samotni vudci prestavby v drivejsich dobach, aby prezili, zhusta lhali. Napriklad tim, ze vychvalovali domaci „fuhrery". „Proc ma hlupak vykecat, ze je hlupak?" Normalni clovek po jinem kamenem hodi zpoza rohu a soucasne bude tvrdit, ze to udelal nekdo jiny," duverne pacienta poucoval Ivan Nikolajevic. Z teto psychoprofylaxe se M. delalo spatne.
Lecba zabira
Kdyz M. prestali pichat injekce „cert vi ceho" (nazvy leku pred nim drzeli v tajnosti), zacali do nej denne cpat nejruznejsi medikamenty (9 tablet toho, 6 tablet onoho, k tomu 3 kousky neceho dalsiho.). Leky podle moznosti tajne vypli-voval. Mely na nej negativni vliv. Vedly ke krecim licnich svalu, nestalosti (kdyz chodil, chtel sedet, kdyz sedel, chtel lezet atd., jako v zacarovanem kruhu), nemluve o zpomalenych reakcich, narusene koordinaci pohybu apod. Kdyz se M. Ptickina ptal, proc to vsechno, ten mu nadsene vysvetloval, ze je to proto, aby M. presla chu; odporovat vedoucim, nebo; se tak dostaval do nebezpecnych pozici a vlastne tim pohrdal zajmy rodiny. Jedna ze zdravotnich sester (ctyr sluzbukona-jicich) zpozorovala, ze M. leky nepolyka a schovavaje pod jazyk. Nutila ho tedy hltat, jakysi lektvar. Navic zalovala Ptic-kinovi. Jenomze Ivan Nikolajevic iniciativni praskacku nevzal

99
na vedomi a velevyznamne se chechtal. Vzdy; hlavni vubec nebyla lecba M., nybrz vypracovani dokumentace o jejim prubehu! Ostatne o nic neslo, vzdy; cejch cvoka M. jiz prisili. Ten v blazinci stravil plne dva mesice. Pred propustenim byl durazne upozornen, ze v pripade stiznosti na predstavitele zdravotnictvi nebo konfliktu s vedoucimi bude znovu izolovan, ovsem ria mnohem delsi dobu.
Bezmocnost po propusteni
Prvni, co M. po svem propusteni pocitil, byl pocit hanby z toho, ze mu nespravedlive prilepili spinavy cejch. Zmitala jim rovnez bezmocnost, nemoznost postavit se hrube a vetsi sile protivnika na odpor. A aby toho nebylo malo, rysovala se pred nim perspektiva dozivotniho blazna, schizofrenika atd. Aspo; podle papiru. A jak je znamo, podobne diagn;zy jsou velice casto dedicne. Brzy se tak podezrelym stane psychicke zdravi jeho deti. Aby takove „dedictvi" M. potomkum nezanechal, musel se co nejrychleji, jeste za sveho zivota, zbavit znamky cvoka. Potiz byla totiz v tom, ze ani nahodna predcasna smrt diagn;zu „nezabijela", ta na dalsi pokoleni prechazela coby zhoubna rodinna dedicna „tradice", coby jakysi sverazny „erb".
Sotva M. vysel na svobodu, uz si ho pozvali na kliniku teze spravy, pod niz take patril elektrostalsky blazinec. Zde pracovala nam jiz znama Davakinova. V te dobe vsak byla na dovolene, proto M. prijala doktorka psychiatrie Kuzminova, ktera mu predepsala nejake psychotropni latky. Na otazku M., jak dlouho takove lektvary bude muset pit, odvetila, ze po cely zbytek zivota. „Z jakeho duvodu?" se zajmem se vyptaval nas hrdina. Lekarcina odpove; znela lakonicky: „Abyste se znovu nedostal do nemocnice." Na dotaz tykajici se diagn;zy stanovene v blazinci odvrkla cosi nesrozumitelneho s tim, ze mu do toho nic neni. Udajne ma totiz zachvaty, na nez si v dusledku vypadku pameti nevzpomina a lide z jeho okoli je zase kvuli sve nekompetentnosti nemohou rozeznat. Zkratka nechapou, kdy je zdravy a kdy cvokati. Navic mu Kuzminova oznamila, ze do Elektrostaly ho dopravili ve stavu silenstvi, v ramci neodkladne prvni pomoci. Neni podstatne, ze

100
svedkum jeho „zatceni" (spolupracovnikum M. z laboratore a osazenstvu kadroveho oddeleni, kam si ho zavolali udajne kvuli vyjasneni nekterych rodinnych podrobnosti) se o podobnych bezduvodnych podezrenich ani nesnilo. Jelikoz M. zadna leciva predepsana „lekari-specialisty" neuzival, za evidovali si ho v obvodnim psychoneurologickem dispenzari. Tamni lekari - Pegova a Archipova - se pokousely M. ze seznamu vyskrtnout, avsak staricky hlavni lekar prohlasil, ze „takove" diagn;zy nelze jen tak odepsat a ze M. z nich ma obrovsky uzitek - napriklad v pripade spachani trestneho cinu ho nelze soudit, leky bude dostavat bezplatne a mimo poradi mu musi byt pridelen byt a bez sousedu. Z omezeni nazval pouze: nemoznost dostat ridicsky prukaz, zbaveni prava na drzeni zbrane a zakaz vyjezdu do zahranici.
Skonceme s timto smutnym pribehem. Zasluhou tisku (presneji redaktora „Socialisticke industrie" G. B. Porozenko va), autora teto knihy a diky tomu. ze po nastupu Gorbacova k moci byla ucinena pritrz radeni psychiatru utrzenych z retezu, vsechno skoncilo s;astne. I co se tyce omezeni. Pravdou ovsem zustava, ze lekari z teto historie vysli beztrestne.
Bez trestu
O Trest nestihl ani psychiatry Alexeje Ogncva, Nataliji Scjno-Vou, Irinu Markelovou a dalsi, kteri znamku „pripadu pro psychiatry" a cejch invalidy druheho stupne „priklepli" i Nikolaji Petrovici Starostiriovi - za jeho nesouhlas s nazory vedoucich administrativy a stranickych funkcionaru. V ramci spravedlnosti musim poznamenat, ze na konci osmdesatych let jiz citovany Vladimir Petrovic Batajev Nikolaji Petrovici a dalsim pomohl zbavit se „diagn;zy" i „invalidity".
O Bez trestu vyvazli rovnez ti, kteri pronasledovali byvaleho vedouciho jednoho useku nekdejsiho Statniho agrotechnickeho prumyslu, Nauma Josifovice Slobodskeho. Slo o lekare druhe polikliniky ctvrte hlavni spravy Ministerstva zdravotnictvi RSFRS, ustredni kliniky teze spravy a „cvo-karskeho" oddeleni Ganuskinovy nemocnice. „Pomalu pro-
101
bihajici schizofrenie", nasledne nahrazene „maniakalne-depresivni psych;zou", takove „vyznamenani" Slobodsky dostal za neadekvatni cin. Rozumej neprimereny z hlediska jeho sluzebniho postaveni. Naum Josifovic, jemuz vlivem „perestrojky" a jejich hesel narostla kridla, napsal dopis Politbyru UV KSSS, presneji J. K. Ligacevovi, v nemz upozornil na falsovani dokumentu jeho uradem. Dopis k adresatovi prirozene nedorazil. „Schizofrenii" a „psych;zou" vsak pripad neskoncil. Slobodskeho sanitari „cvok-hausu" zversky zbili a na tele mu zpusobili cetne rany a zlomeniny. Po prodelani ctyr operaci a zarazeni do druheho stupne invalidity Slobodsky, marne se dovolavajici spravedlnosti, s celou rodinou emigroval do USA.
Jsou psychiatri skutecne naruseni?
Domnivam se, ze jsem uvedl dost prikladu, abychom mohli zavrhnout nazory Jegora Kuznecova a Vladimira Bataje-va, ze v zajmu reseni otazky stavu zdravi nasi spolecnosti „nam staci pouze psychiatri". Mimochodem, znate psychiatry, kteri vylecili by; jen jednoho jedineho psychicky nemocneho? Jsem presvedcen, ze takove odborniky nemame.
D Psychiatri pouze na nejaky cas dokazou chorobu potlacit, pripadne pacienta na jistou dobu priznaku choroby zvane psychicka zbavit. Ovsem vylecit - to nesvedou nikdy. A co kdyz clovek zabyvajici se nejakou cinnosti ve sfere sve pusobnosti nedosahuje patricneho umeni a mistrovstvi? Pak u neho muze vzniknout a temer zarucene se objevi pocit menecennosti, tedy chorobne uvedomeni si vlastnich nedostatku, vlastni neschopnosti.
O Trebaze ve spolecnosti prevlada mineni, ze podivne jednani vetsiny psychiatru a neuropatologu je vyvolano nemoci z povolani (udajne jde o vysledek neustaleho kontaktu s psychicky narusenymi lidmi), existuje rovnez jiny nazor -do psychiatrie se hrnou psychicky nemocni jedinci. V te souvislosti se domnivam, ze komplex menecennosti psychiatru hraje dulezitou, a mozna hlavni roli, v jejich vaznych psychickych poruchach.
102

D Nemene zavazna je skutecnost, co vlastne psychiatrie coby veda nezna - tedy priciny vzniku te ci one psychicke choroby. Z toho duvodu se radu poruch pripisuje dedicnosti. Jak a v cem se „dedictvi" projevuje, nejsou odbornici schopni vysvetlit.
Cozpak nejaky clovek bez odporu nasedne do letadla nebo do autobusu, ktery bude pilotovat ci ridit nekdo, kdo tomu vubec nerozumi?
Odpove; je jasna. Pro zdravi a zivot je stejne nebezpecne, kdyz se najde odvazlivec, ktery se s prosbou o pomoc obrati na psychiatry. Mozna prave proto prevazna cast lidi, vedome i podvedome, nehleda zachranu u psychiatru - predstavuji pozemske peklo, do nehoz lze velice snadno spadnout, ale vyhrabat se ven nasinec dokaze jen obtizne.
Mezi nami, jiz davno se vi, ze radu takzvanych dusevnich poruch s uspechem leci duchovni a zarikavaci.
103
ZE SYNA VYROSTE SVINE
Zajiste kazdy muze uvest spoustu prikladu, kdy ho zcela necekane prepadla slabost, ztratil naladu a ve spolecnosti pribuznych, blizkych, znamych i nahodnych lidi se necitil dobre. Na koho z nas se nekdy nenalepili spoluzaci, kolegove, sousede a dalsi „mile osubky" vyvolavajici v nas rozcileni, prani zachranit se utekem a nekdy dokonce hnus? Uzitku je z nich malo, zato nase sily, zdravi pojidaji s velkou chuti.
A co takhle vlastni dite? V ranem detstvi bylo andilkem. Potom se nahle zmenilo. Vsechno dela opacne, odmlouva. Zkratka a dobre je nesnesitelne. Zivot se stava rodicovskou tragedii. Nezvedene ditko dal s radosti hraje roli hlavniho narusitele klidu, hlavniho rozcilujiciho. Nespechejte s hledanim priciny v dedicnych ci nejakych psychickych poruchach. Vase ratolest zrejme byla podrobena zarikavani nebo ji kdosi uhranul. To je vsak zvlastni tema. Je ovsem nutne dodat, ze ten, kdo je zacarovan nebo urknut, se vampyrem stava nedobrovolne. Ostatne vsechno muze byt mnohem jednodussi -nejde ani o urknuti, ani o zacarovani.
Dite se proste stalo vampyrem, presneji onemocnelo vam-pyrismem. Vyrust ve vampyra mu zpravidla pomuze rodina. Jen si vzpome;te co delalo, kdyz zacalo chodit a snazilo se doma pomahat - myt nadobi, podlahu, prat pradlo?
O Tvrdosijne chtelo prilozit ruku k dilu a rodice ho od teto prace nemene tvrdosijne vyhazovali: jsi jeste maly(a), prekazis, jen pridelavas starosti. Nakonec se ratolest znudena necinnosti stava pasivni. Sama od sebe ani slamu krizem neprelozi.
O Snizena potreba jakekoli prace, zvlaste iyzicke, zpomaluje fyziologicke a energeticke procesy kazdeho ziveho tvora. Oslabuje kontakty s okolni prirodou a kosmem - hlavnim zdrojem energie vseho ziveho. V cloveku se zvysuje nedostatek energie a spojeni s jejim hlavnim pramenem, ktery jsme prave zminili, je z vule rodicu preruseno. Kdo za to muze, kdo z ditete udelal vampyrka? Je to presne
jak pravi Vladimir Majakovskij: „Vyroste ze syna svine, je-li

104
syn podsvincetem." Z nasich vampyrku - synu a dcer - vyrostou skutecni vampyri.
A co kdyz dospeli deti lasce k praci ucili na zaklade vlastnich zkusenosti, v duchu doporuceni Makarenka a jinych pedagogickych autorit a ty se navzdory tomu od daneho smeru „odklonily"? Co delat, kdo je vinen? Jak se zachovat si rekneme pozdeji. Priciny mohou byt nejruznejsi, ani nemuseji spocivat v rodine.
- Nase dite, i jakykoliv jiny blizky clovek, se mohlo dostat do vlivu nejakeho „nedomaciho" vampyra - ve skole, na fa kulte, v praci.  O takovych vampyrech jsme jiz hovorili.
„Uzavreny kruh" existuje i doma:  rodice v praci a dite s vampyrkou-babickou.
- V materske skolce to muze byt vychovatelka, ktera si ho oblibila coby darce. Doma, ve skolce vampyrky dite ani na krok nepousteji samotne.
- Vecer se sotva zive dostava do rukou z prace utahanych ro dicu, nejcasteji maminky. Zacina si vymyslet, sekyrovat, nic mu  neni po chuti.  Maminka samozrejme znerv;zni,
znepokoji   se   a  dite   se   prirozene   uklidni.   Nesnazte   se bez rozmyslu potomka nazvat sadistou. Je totiz vampyrem proti sve vuli.
Kdo jsou energeticti vampyri?
Co tedy vampyrismus predstavuje, kdo jsou energeticti vampyri? Zcela urcite je vampyrismus chorobou. Ne nevinnou, ale infekcni. Lze ji nakazit i jine lidi. Pokud si vampyr nenajde darce, muze, a nejspise se tak stane, onemocnet jakoukoliv chorobou, jelikoz jeho biopole je nesmirne oslabene a „nakyprene" tak, ze ho snadno ovlivni jakakoliv vnejsi agrese. Je tudiz naprosto pochopitelne, ze organismus takoveho cloveka muze onemocnet i zevnitr, sam od sebe. Churavet zacne take jedinec, jehoz biopole vycucal jiny vampyr. Mimochodem, lide trpici mnoha chorobami, predevsim zhoubnymi nadory, se velice rychle stavaji vampyry. Vampyry mocnymi a nelitostnymi.
O V jedne rodine zil chlapec, muj jmenovec, Igor. Moc nemocny hosik. Jeho matka svou bioenergetikou a charakterem

105
zustava mohutnym vampyrem (podle charakteru je choleric-ka). Co se tyce zverokruhu, je Ryba a on Stir. Oba patri ke stejnemu zivlu - k vode. V rodine zila jeste jedna Ryba - darce,   babicka   z   otcovy   strany.   Zminenou   rodinu   znam od detstvi. Igor je mym vrstevnikem a take blizkym pritelem. Zosob;uje me druhe „Ja". A mozna me „Ja" je „druhe On".
    To ovsem neni zasadni otazka. Oba jsme jako dvojcata. Svou  babicku  Igor  povazuje  za  svatou.   Ne  bezduvodne. Hodne mu dala v duchovni, nabozenske oblasti. S matkou mel   soustavne   neshody.   Nicim   si   nedokazali   padnout do noty. Te; je mu temer sedesat a ji vice nez osmdesat let. Vsechno je pri starem. K matce Igor chova velkou vdecnost a uctu, vetsinou za jejimi zady. A; uz to zni jakkoliv paradoxne, vdeci ji za jeji bionergeticky vampyrismus, za to, ze ho od raneho mladi ucila lasce k praci.  Kdysi zili na Sibiri. Nemeli vodovod, plyn a dokonce ani zachod. V zime v lete si chodili ulevovat kamsi za dum. Vodu brali z potoka, drevo z lesa, v chleve meli kravu a vse ostatni. Jako v nejake zapadle dire, kde ani lisky nedavaji dobrou noc, Igorova maminka nesedela se zalozenyma rukama, pokoj nedala ani ostatnim. Syna vychovavala krute, bez mazleni. Trebaze mu to soustavne lezlo na nervy, tak ci onak se Igor s velice slozitym charakterem stal mohutnym darcem. Nechme charakter charakterem. Faktem zustava, ze samotou nikdy nestradal a nestrada. Ovsem co se tyce volneho casu, toho ma poskrovnu.
Jak je videt, take vampyri mohou hrat kladnou roli, jestlize sveho darce donuti pracovat take za sebe i za ty druhe. Ne nadarmo se rika: „Bez prace nejsou kolace." V nasem svete vsechno „maka", vrti se, vibruje. Vibrace - fyzicke, duchovni a jine - to je nas zivot, to je pohyb zivota, to je nepritel Smrti.

106
BlOENERGETICKA PODSTATA
VAMPYRISMU Ŕ KARMA
V zajmu normalniho fungovani organismu musi clovek vyuzivat energii okolniho sveta. Odbornici se domnivaji, ze energie, kterou bere ze vzduchu, z vody a stravy, predstavuje mene nez ctvrtinu energie vyuzivane z jeho okoli. Nejvetsi podil rentabilni casti energeticke bilance cloveka patri kosmicke energii (podle pravoslavi jde o Bozi slast, podle indickych joginu o pranu). Prave na vyuziti teto energie do znacne miry zavisi normalni funkce dychacich organu, krevniho obehu a dalsich soustav a organu. Kosmicka energie je hlavnim zdrojem energie procesu mysleni a psychicke cinnosti. Lze se skromne stravovat, pit malo tekutin a soucasne byt fyzicky i duchovne zdravym. Jakmile je narusen normalni prisun kosmicke energie do organismu, zacinaji problemy v jeho cinnosti, nebo; prave zminena energie urcuje stav energeticke urovne cloveka.
Podle ni se lide deli na nekolik stup;u.
Bioenergeticka klasifikace lidi
1. Na prvni stupe; radime nemocne a ne zcela zdrave jedince. Jejich biopole je znacne oslabeno a poruseno, zatimcobiopole zdraveho cloveka je energeticky pevne, plne a ma
zretelny elipsovity tvar.
2. Na druhy stupe; patri vetsina lidi, kteri nestradaji zjevny mi projevy nemoci, avsak nejsou schopni citit existenci vlastniho  biopole  a  take  biopole jinych jedincu,   zvirat
a ruznych predmetu okolniho sveta.
3. Lide ze tretiho stupne energeticke urovne mohou sve biopole vnimat, stejne jako biopole jinych lidi, zvirat a ruznych predmetu sveta, ktery je obklopuje. Tito lide jsou
oznacovani jako senzibilove.
4. Na ctvrtem stupni jsou jedinci schopni koncentrovat svoji bioenergii a cilene ji vyzarovat na jakykoli objekt. K nim patri lecitele, zarikavaci, samani, carodejnice.
5. Osoby z pateho stupne energeticke urovne dokazou ridit rozmnozovani bunek sveho organismu, s vyjimkou pohlavnich. Teto urovne mohou dosahnout vylucne v procesu
cilevedome prace, zamerene na zesileni sve energetiky.
6. Sesty energeticky stupe; umoz;uje kontrolovat rozmnozovani a strukturu pohlavnich bunek (vajecnych a spermatozoidu) a ridit dedicnost. Na tuto urove; se radi jen maly
pocet bioenergetiku a lecitelu vyssich kategorii.
7. Jedinci, kteri dosahli sedmeho stupne energeticke urovne, jsou schopni kontrolovat psychiku lidi, stojicich na pod statne nizsi energeticke urovni. Sem patri vetsina lecitelu
vyssich stup;u.
8. Na osmem stupni jsou jedinci vladnouci nebyvale velkou tvurci i nicivou silou, kterou umeji kontrolovat a vyuzivat s cilem dosahnout splneni svych prani a vytycenych met.
Poslani a smysl teto urovne chape kazdy clovek po svem, podle miry priblizeni se k danemu stupni sveho energetickeho rozvoje. Lide z osme urovne se dokazou premis;ovat
v case (mimochodem jasnovidectvi je vlastni i jedincum z podstatne nizsich energetickych stup;u), v prostoru (levitace) a doslova a do pismene ovliv;ovat pocasi a ekologickou urove; ruznych oblasti. A co vic, umeji zvysovat urodnost zemedelskych kultur a plodnost skotu.
Prechod cloveka z nizsiho stupne energeticke urovne na mnohem vyssi probiha ve skocich v procesu cilevedomeho zvysovani vlastni energeticke urovne.
Biopole cloveka
Biopole kazdeho jedince ma vlastni rozmery, pevnost a strukturu. Osoby schopne vnimat sve biopole, biopole jinych lidi, predmetu zive (tak se obvykle oznacuje) i nezive prirody, z nich mohou vycist odpovidajici informace. Tak treba i rceni typu: „Je to blbec"; „Ma bystry rozum."; „Lezi mi v zaludku." atd. jsou „vyctena" prave z biopole.
Ve strukture biopole je nad lidskou hlavou energeticky kuzel. Cim ostrejsi ma uhel, tim je intelekt cloveka vyssi a opacne. Z biopole jedince, jenz na nekoho pusobi zaporne, se do oblasti jater ci sleziny toho druheho tahne cerna energeticka „hadice".
Co rici o energetice vampyrismu? Zdalipak se na biopoli vampyru a darcu odrazi? Zajiste. Predevsim na biopoli a jeho aure (cast biopole vychazejici za hranice fyzickeho tela cloveka), zvlaste na jejich rozmerech, forme, pevnosti a strukture biopole. Energeticka urove; cloveka ma podstatny vliv take na jeho vedomi a vztahy s lidmi. Co se tyce vampyrismu a darcovstvi, otazku „Byt ci nebyt?" lze postavit mnohem konkretneji: „Brat ci davat?" Pri teto prilezitosti musim zminit radky z dopisu Maxima Gorkeho synovi Maximovi: „Mej vzdy na pameti, ze je prijemnejsi davat nez brat."
Brat nebo davat?
„Demarkacni cara" mezi vampyry a darci prochazi prave hranici „brat-davat". Psychologie chovani vampyru je pokazde zalozena na citovych vztazich k okoli ve vsech sferach: ciste lidskych, materialnich, energetickych. Vampyri se vzdy snazi vyhrat, ziskat libovolne vyhody a pokud mozno darem. V predchozich kapitolach jsme jiz hovorili o psychologii chovani vampyru. Najde-li vampyr nejakou vec, kterou kdosi ztratil, ci penize, pokazde ma radost: „Te; je to moje."
Darce se v podobnych situacich rozhorci a snazi se zjistit, „kdo ztratil...".
Jak jsem se jiz zminil, energetickym vampyrem se clovek zpravidla nenarodi, nybrz se jim stava. Z lidi nachazejicich se na ruznych energetickych urovnich vampyri nej-casteji pochazeji z jedincu z prvni energeticke urovne, oje-dineleji z druhe a jeste mene jich byva ze treti. Rovnez senzibilove byvaji vampyry. Nejen energeticka urove; totiz urcuje podstatu vampyra ci darce. Vse zavisi na tom, do jake miry je harmonicky rozvinuto bioenergeticke pole cloveka, nakolik spravne funguje.
Bioenergeticka centra
Lidske biopole ma svou anatomii a fyziologii. Hlavnimi energetickymi organy biopole jsou energeticka centra, jejichz nejrozsirenejsi nazev je "cakry". Zakladnich energetickych center - caker ma clovek sedm. Jejich stezejnim ukolem je
107
108
109
podporovat energetickou vymenu lidskeho organismu s okolim prostrednictvim specialnich spojovacich kanalu, pracujicich na urcitych vibracnich frekvencich. Vetsina lidi hustotu frekvenci caker nedokaze vnimat smyslovymi organy, avsak prave zminenymi spojovacimi kanaly. Cakrami vede hlavni vazba cloveka se vsim, co existuje ve Vesmiru. Jsou i druhorade cakry, ktere, podrizene hlavnim cakram, plni pomocne, dilci funkce. Jestlize tedy stezejni cakry pracuji normalne, pak lze uvazovat, ze s organismem jedince je vsechno v poradku, jelikoz soucasne s nimi bezchybne funguji rovnez pomocne cakry.
Centra sedmi hlavnich caker se rozkladaji na ose tela prochazejici pateri a s vyjimkou dvou hlavnich caker, prvni a sedme, se promitaji do predni i zadni casti tela. Kazda ca-kra ma sve presne urcene misto a ji vlastni „tvar": vibracni hustotu, mantru (slabiku, jejiz pronaseni umoz;uje cakru rozvijet), notu, barvu. Vliv konkretni barvy ma kladny vliv na lidske zdravi.
Ucinky barev na lidske zdravi
Cervena barva povzbuzuje nervovy system, stimuluje emoce, aktivuje praci cele soustavy krevniho obehu, pomaha pri leceni infekcnich chorob, nasledku radioaktivniho zareni a ultrafialovych popalenin. Fuxin, cili cervena anilinova kyselina, svou barvou zklid;uje emoce, krevni tlak vyrovnava na normal, stimuluje praci ledvin a nadledvinek.
Jasne cervena (purpurova) barva rovnez podporuje funkci ledvin a nadledvinek, zvysuje emocni urove; cloveka, aktivuje cinnost pohlavnich organu, zvysuje krevni tlak.
Oranzova barva prispiva k ozdraveni plic a prudusek, podporuje cinnost stitne zlazy a zaludku, odstra;uje svalove krece a krecovite svirani cev, napomaha rustu kosti.
Zluta barva podporuje cinnost lymfatickych cev, motorickych a citlivych nervu, traveni, umoc;uje tvorbu hormonu.
Modra barva vladne antikancerogennimi vlastnostmi.
Kazda cakra kontroluje cinnost konkretnich organu a soustav organismu, predem urcene psychicke projevy, zajis;uje funkce odpovidajici kazde cakre. O patologickem stavu caker lze soudit podle tech ci onech poruch. Zakladni charakteristiky energetickych caker jsou uvedeny v tabulce.
Spojeni biopole cloveka s vesmirem
Prostrednictvim caker je zajis;ovano spojeni biopole cloveka s Vesmirem, s jeho energiemi. Prvni (svadhisthana) se poji s energii vody, treti (manipura) s energii slunce a ohne. Posledni tri cakry jsou spojeny s ruznymi vrstvami atmosfery: ctvrta (anahata) s energii spodni vrstvy atmosfery (troposfery), pata (visuddha) se stratosferou, sesta (adz;a) s mezos-ferou. Vyska troposfery se meni od 8-10 km v polarnich sirkach do 16-18 km u rovniku. Jelikoz s vyskou hustota vzduchu klesa, je v troposfere soustredeno kolem 80 % veskere masy atmosfery. Stratosfera je rozlozena ve vysce od 16-18 km do 45-55 km. Plynne slozeni vzduchu se ve stratosfere lisi od troposferickeho mensim mnozstvim vodnich par a vysokym obsahem ozonu. Nejvetsi mnozstvi oz;nuje ve vrstve nachazejici se ve vysce 20-30 km od zemskeho povrchu. Mezos-fera je vrstvou atmosfery lezici nad stratosferou ve vysce od 50 do 80 km.
V ruznych vrstvach atmosfery dochazi ke snizeni atmosferickeho tlaku a teploty. U horni hranice troposfery tlak ve srovnani se zemskym klesa lOx, na horni hranici stratosfery l OOOx a na horni hranici mezosfery 100 OOOx.
Teplota se v troposfere snizuje priblizne o 6 stup;u na l km, pricemz na horni hranici za rok v prumeru dosahuje -55 °C v polarnich sirkach a - 80 °C u rovniku. V dolni casti stratosfery teplota s vyskou klesat prestava, stabilni zustava priblizne do vysky 25 km. Vyse teplota zacina stoupat a ve vysce kolem 55 km dosahuje zhruba O °C. V mezosfere se znovu zacina snizovat od 0° C na dolni hranici, do -90 °C na horni.
Vrchni, sedma cakra (sahasrara) se spojuje s energii nejvyssich sil - Boha, Nejvyssiho Kosmickeho Rozumu. Z fyzikalniho pohledu jde o energii vakua. Nepodleha zadnemu fyzikalnimu vlivu. Je nezavisla, pricemz vsechny ostatni druhy energie jsou ve vztahu k ni v podrizenem postaveni. Zminena energie dokaze ovliv;ovat vse, co ve Vesmiru existuje. Vedome ji mohou vyuzivat jedinci navazujici kontakt s Nejvyssimi silami.
110
111

Z uvedeneho vyplyva, ze clovek je prostrednictvim stfych energetickych center (caker) spojen s Vesmirem. Pri normalnim (nikoliv patologickem) spojeni, za soucasne absence kar-mickych ci dedicne-fyzickych chorob, clovek muze byt absolutne zdrav a pod ochranou prirody, Vesmiru, Kosmu, Nejvyssiho. Jsou-li energeticke kontakty naruseny, projevuji se nejruznejsi nemoci a jedinec je navic pod vlivem jinych lidi (urknuti, zacarovani, prokleti, pomluva). Dokonce se sam muze stat vampyrem.
Energeticke trychtyre
Do peti caker (od druhe po sestou) se energie dostava ku-zelovitymi rotacnimi trychtyri zepredu i zezadu trupu s vrcholy na linii patere. Trychtyre se otaceji ve smeru hodinovych rucicek ve vztahu k trupu. Energie se tedy z obou stran jakoby zavrtava do sebe, zasobuje energeticka centra cloveka. Do prvni cakry energie pronika ze zeme rovnez kuzelo-vitym trychtyrem s osou otacek podel patere. Sedma cakra je zakoncenim vertikalniho siloveho proudu.
D Do kazdeho trychtyre se energie dostava v podobe rotacnich proudu, jejichz pocet se meni od ctyr (prvni cakra) do 972 (sedma cakra). Tyto proudy vytvareji odpovidajici vibracni hustoty. Kdyz se na ne clovek s pomoci fyzickych a (nebo) dechovych cviceni naladi, pripadne pomyslne, pak dokaze energeticky pritok do sveho organismu pres biopole regulovat.
D Kazda z caker je spojena s odpovidajicim energetickym telem biopole, jehoz rozmery sahaji za hranice fyzickeho tela. Krome toho hranice biopole, „krmiciho" se prostrednictvim kazde z nasledujicich caker, se od fyzickeho tela vzdaluji dale nez hranice biopole vytvoreneho predchozi cakrou.
G Energie biopole vyssi urovne pronika energii biopole nizsiho stupne, tedy energie biopole prvni cakry pronika fyzickym telem cloveka a lehce (na 1,5 — 2,5 cm) ho jakoby omotava. Energie druhe cakry odstupuje jeste o 3 — 4 cm a pronika biopolem prvni cakry a fyzickym telem cloveka atd. Energie sedme cakry se od fyzickeho tela jedince vzda-

112




ZAKLADNI   CHARAKTERISTIKI ENERGETICKYCH    CAKER


 Nazev cakry
 Faktorograficke misto jejiho rozlozeni

Hustota
vibraci
Mantra
Nota
Barva 1.Kontrolovane soustavy a organy. 2.Odpovednost za psychicke projevy.  3. Zajisteni funkci. Poruchy pri
patologii v prace
 caker
1
2
3
4 5
6 7


 1. Muladhara  – mezi kostrci a kosti stydkou

4

LANG


DO

Cervena 1. Cich, vymesovani a pohlavni system.
2. Pozitivni a negativni psychicke projevy.3. Psychologicka stabilita a vira v sebe sama. 

Sklicenost  a zivocisny strach

 2..  Svadchistana   –  3 cm pod pupkem

6

VANG

RE

Oranzova
1. Mocova a pohlavni system, tluste a tenke strevo. 2. Sexualita, ,  sexualni neur;zy. 3. Reprodukcni funkce, krev-ni obeh.
Vnitrni nespoko-jenosti,  sexualni neur;zy,  poruchy  biologicke vyme-ny latek a krev-niho obehu   


 3. Manipura – 2 cm nad pupkem
(pletene slunecni)

10

RANG

MI

Zluta

1. Zaludek, jatra,_zlucnik. 2. Socialni projevy. 3. Funkce vegetativni nervove system. 
Lokalni nespoko-jenosti v oblasti  pletene slunecni, pocit nebezpeci

 4. Anachata  – 2 cm nad mecovitym
vybezkem   (na urovni bradavek)

12

JANG

FA

Zelena
1. Srdce, krevni system. 2. Vyssi  moralni aspekty. 3. Pozitivni emocni pozadi.
Depresivni reakce a patologie srdecni-vaskular-ni system   


 5. Visudha – hrdelni jamka  (urove; 7-ho obratle)



 

6.  Adzna –  1  cm nad korenem nosu

   


16               



 

96

HANG



 

AUNG

 SOL



 

LA

Svetle modra



 

Tmave modra

1. Bronchialni a hlasove  ustroji, plice, hltan, jicen,  stitna a pri stitna zlaza. 2. Tvurci a socialni  projevy, intuice. 3. Schopnost estetickeho  chapani  a tvurci schopnosti. 


 
1. Spodni  cast mozku, leve oko, usi, nos.
2. Intelekt. 3. Premysleni a volne projevy.
 
Lokalni nespoko-jenosti v oblasti predni casti krku, zvysena emocio-nalni labilnost.
 
Funkcni poruchy  centralni nervove system, ruzne psychicke choroby


7. Sahasrara – chocholka hlavy stred lebecni klenby

972

AUM

SI

Fialova
1. Horni cast mozku, prave oko.  2. Vyssi  psychicke funkce. 3. Vyssi  duchovni a intuitivni projevy. Primitivnost apercepce social-nich projevu 



 
luje nejvice, pricemz prosakuje energiemi vsech sesti predchozich caker. Z toho vyplyva, ze clovek je jakoby omotan sedmivrstevnym zamotkem a crty jeho biopole pripominaji obrysy drevene hracky- matriosky.
D Pokud biopole funguje bezvadne, pokud se rotacni kuzelo-vite trychtyre otaceji a energie volne pronika do center energetickych caker, pak vsechny lidske organy a soustavy pracuji v normalnim rezimu a clovek se rozviji jak po fyzicke strance pres dolni tri cakry, tak po duchovni pres horni tri cakry. Ctvrta cakra dodava energii nezbytnou pro astralni rust cloveka.
Normalni funkce caker a prisun energie maji nesmirne dulezity vyznam, jelikoz cim vice energie je v cloveku, tim je zdravejsi. Naruseni bilance ci blokacc prisunu energie jsou pricinami nemoci.
Energeticke drahy
Stara vychodni medicina prohlasuje, ze energeticka soustava cloveka se sklada nejen z caker. ale take z kanalu (poledniku), ktere na povrch tela vychazeji akupunkturnimi body. Ve svete rozsirena lecba jehlami a jeji efektivita existenci energetickych kanalu-poledniku a akupunkturnich bodu, v nichz se ve smeru poledniku snizuje elektricky odpor kuze, potvrzuji. Je ovsem nezbytne podotknout, ze energeticke kanaly nemaji nic spolecneho s rozlozenim nervu, cev a zil.
Osobne akupunkturu! body krevnich cev, centralni i periferni nervove soustavy neustale vyuzivam k leceni tezkych chorob, pricemz, pracuji s unikatnim systemem A3. jenz, podle verohodnych pramenu, v Rusku ovlada velice omezeny okruh lidi. Ti maji stejneho ucitele, jenz je vyucuje individualne.
Korejsti vedci s pomoci elektronoveho mikroskopu v lidskem organismu odhalili tenoucke trubicky-vlnovody - „na-di", tvorici samostatnou-soustavu, jez je totozna se soustavou poledniku, zesilenych v mistech akupunkturnich bodu. Telem cloveka pronika kolem 700 milionu nadi, ktere smeruji ke trem hlavnim kanalum, prochazejicim podel patere. Centralni, nejdulezitejsi kanal - susumna -je ve stejnem mis-
114
te jako micha hrbetni. Uvnitr susumny je jeste jeden kanal -vadzranchija a v nem dalsi, treti - citrini.
i~l Po cele delce susumna, vcetne v ni rozlozenych kanalu, jakoby pronika centry sedmi hlavnich caker. V oblasti seste cakiy (adzni) se se susumnou spojuji dve dalsi trubicky-vlnovody (nadi) - zprava pingala a zleva ida. Oba vlnovody zacinaji v mozku v sedme cakre (sahasrare) a konci v horni cakre (muladhare).
H Kazdy z trychtyru caker rozlozenych podel patere zezadu (na zadech) je spojen s funkcemi prave mozkove polokoule a odpovida za emoce. Temto trychtyrum se rika jangske cakry.
D Trychtyre rozlozene zepredu (ze strany prsou) se nazyvaji jinske cakry. Spojeny jsou s levou mozkovou polokouli odpovidajici za logicke mysleni.
Nedavno jsem slysel, ze jakysi vyzkumnik z Kazane prisel na to, ze o rozvoji ruznych mozkovych polokouli svedci delka usniho boltce lidskeho ucha. Jestlize delka leveho boltce prevysuje delku praveho, pak logicke mysleni prevysuje nad emocemi a opacne. Toto dulezite zjisteni umoz;uje jiz od raneho detstvi usuzovat na tvurci predpoklady jedince - dlouhe leve ucho - dite bude rekneme matematikem, fyzikem, strojarem atd., prave - basnikem, socharem, malirem, skladatelem...
Proudeni bioenergie v lidskem organismu
Bionergie, kterou clovek z vnejsiho okoli dostava prostrednictvim caker, ale take vzduchem, vodou, stravou a slunecnimi paprsky, se v cakrach soustre;uje v pasivnim, „spicim" stavu. Trubicky-vlnovody (nadi) zajis;uji prepravu kosmicke energie prichazejici cakrami do hlavnich kanalu (susumny, pignaly a idy) a do jakehokoli mista tela.
[~1 Ve snaze odstranit blokace v energetickych cakrach a kanalech se vyuzivaji nejruznejsi zpusoby. Jejich ukolem je zesileni pohybu bioenergie tremi hlavnimi energetickymi kanaly. Energie se pohybuje po susumne od prvni cakry (muladhary) nahoru do sahasrary a vraci se dolu po ide
a pingale do muladhary.

115
:~) Pri pohybu nahoru energeticky impulz prochazi vsemi ca-krami a aktivuje v nich obsazenou bioenergii. Rytmickym pohybem energie nahoru-dolu se nasava do sedme cakry (sahasrary), pricemz se jeji energeticky naboj vyrazne zesiluje. Tento chomac energie lze silou vule vyuzit k dosazeni toho ci onoho vysledku odpovidajiciho vytycenym cilum.
Tajemstvi pranajamy
J;ga a ji blizke systemy velky vyznam prikladaji cestam ziskani bioenergie (prany) regulaci dychani a spravnym dychanim nazyvanym pranajama.
Pri dychani nosem, jez vyzaduje hatha-j;ga, prana sliznici nosu pronika do pingaly a do idy levou nozdrou. Pingaloti prochazi kladny energeticky proud, ktery se oznacuje zvukem „ha". Symbolizuje Slunce-Boha Sivu, muzsky pocatek. Vodicem zaporne energie je kanal ida, oznacovany zvukem „tha", jenz symbolizuje Mcsic-Bohyni Sakti, zensky pocatek. Oba proudy, kdyz se dostanou do mulaclhary, se v ni hromadi v podobe spiciho stoceneho hada kuandalini nebo Sakti -potencialni energie zaporneho zenskeho p;lu, pricemz kladny muzsky p;l se v teze dobe nachazi v sahasrare, uvnitr mozku.
Pri rytmickem dychani se prana aktivuje a dostava se nahoru po susumne do sahasrany. Zvysuje energeticky potencial v cakrach, jimiz pronika.
V dusledku vstrebani a ovladnuti kosmicke energie, vzduchu a stravy v zivem organismu vznika vnitrni bioenergie, ktera kazdych 24 hodin prochazi 12 pary klasickych poledniku, pricemz pary se postupne stridaji: 2 jinske poledniky - 2 jang-ske atd. Maximalniho naboje se dosahne v okamziku pruchodu energie poledniky, minimalniho za 12 hodin, v dobe pruchodu energie diametralne protichudnym polednikem.
Energeticka tela cloveka
Krome fyzickeho tela ma clovek jeste sedm energetickych tel pronikajicich fyzickym. Energeticka tela jsou od fyzickeho vzdalena a tvori auru biopole.

116
Fyzicke telo
Je zakladem fyzicke existence cloveka. Je mozne ho nasimi smyslovymi organy videt a citit. Ma bezbarvou zar vznikajici v dusledku vyzarovani kosmicke energie ziskane organismem a vstrebane soustavou jeho tkani a bunek. Vyzarovani fyzickeho tela lze zaznamenat rukama. Umoz;uje ohodnotit zdravi jedince. Krome toho se na fyzickem tele - jeho kuzi -v podobe zmenene barvy jednotlivych mist kuze, ruznych zesileni, vridku, loupani atd. odrazi „obraz" choroby vnitrnich organu.
Etericke telo
Je presnou kopii fyzickeho, kopiruje jeho obrysy aje od ne ho vzdaleno maximalne ria 5 cm. Toto telo je tvoreno mnohem jemnejsi latkou nez fyzicke. Ma tutez strukturu jako fyzicke, vcetne jeho organu a casti. Etericke telo je spojovacim clankem mezi fyzickym a astralnim telem. Obcas se mu take rika etericky dvojnik cloveka. Jeho barva se meni od svetle-modre po sedou. Citlivy clovek ma etericke telo s namodralym odstinem, u atletickeho a fyzicky pevneho jedince zase prevladaji sede t;ny.
Astralni telo
Ma mnohem jemnejsi energetickou strukturu nez etericke. Co do tvaru je rovnez vernou kopii iyzickeho tela. Toto telo je energetickou matrici iyzickeho a soucasne s eterickym podporuje vsechny funkce lidskeho organismu.
- Astralni telo pronika fyzickym a eterickym a obklopuje je: v podobe aury.  Rozklada se nekolik desitek centimetru od fyzickeho. Astralni telo muze projevovat autonomni sa
mostatnost. Od fyzickeho tela se oddeluje a nezavisle na nem putuje. To je pricinou vzniku fantomu a priznaku, predstavujicich bioenergeticky model cloveka, zvirete ci ji
neho subjektu nebo jevu. Mimoradne citlivy clovek je muze vnimat nezavisle na vzdalenosti nebo case, kdy k nim doslo (v minulosti, soucasnosti, budoucnosti).
- Autonomni samostatnost astralniho tela se projevuje predevsim ve spanku. Clovek je fyzickou bytosti patrici Zemi, jeho astralni telo nalezi Vesmiru, v nemz existuji i dalsi te
la. V bdelem stavu obe tela - fyzicke a etericke – astralni drzi v sobe a podrizuji si ho, jelikoz v te dobe clovek okolni

117
svet vnima smyslovymi organy. Kdyz se pohrouzi do snu, s fyzickym telem zustava etericke, ktere je tvurcem i stavitelem fyzickeho.
- Etericke telo je vsak sve funkce schopne plnit pouze v pripade, ze ho povzbuzuje astralni telo obsahujici pravzor, na jehoz zaklade etericke formuje vzhled fyzickeho. V dobe bdeni clovek sve pocity zameruje na sebe a okolni svet, coz je prekazkou pro ty obrazy, ktere etericke telo nuti udrzovat fyzicke a predavat mu prototypy astralniho tela. Receno jinak, kdyz clovek bdi, jeho etericke telo se neprojevuje plne, coz se krome jineho zvyrazni unavou. Ve spanku zadne vnejsi dojmy praci astralniho tela nebrani, nebo; tehdy
pohasinaji uvedomele pocity jedince: utrpeni a uspokojeni, radost a hore, schopnost projevovat uvedomelou vuli apod.
- Jestlize v dobe bdelosti astralni telo svou funkci zastava pouze castecne, nachazi se uvnitr fyzickeho tela, pak ve spanku opousti fyzicke a etericke a pracuje nad nimi zvenci. Podobne jako fyzicke telo potraviny prijima z fyzickeho sveta, astralni sve obrazy cerpa z okolniho sveta, kdy mu spici clovek neprekazi. Diky tomu astralni telo obnovuje je ho karmicky vztah k Vesmiru. Astralni telo charakterizuje namodrale-seda zar.
-
Mentalni telo

Je telo mysli a vychazi za hranice astralniho. Pronika a omotava vsechna predchozi tela. Tvori ho mnohem jemnejsi substance spojene s mentalnimi (myslenkovymi) procesy. Mentalni telo ma vej citou formu. Zari jasnou aurou, v niz lze v podobe chomacu rozmanitych konfiguraci a jasu spatrit ruzne myslenkove tvary. Ty v sobe odrazeji rovnez emoce ruznych barev.
Nizsi a vyssi energeticka tela
Vyjmenovana ctyri lidska tela - jedno fyzicke a tri energeticka - patri k nizsim telum. Mnozi lide auru (cast biopole vychazejiciho za hranice fyzickeho tela) techto tel vnimaji. Senzibilove nejvyssich kategorii jsou dokonce schopni ji videt celou a v barvach.
     Jestlize tri prvni energeticka tela (etericke, astralni a mentalni) se „krmi" energiemi fyzickeho sveta (zeme, voda, ohe;) a jejich cesta v energetickem tele cloveka je totozna s prvnimi tremi cakrami (muladharou, svadhisthanou, manipurou), pak energeticka tela spojena se tremi vrchnimi cakrami (visudhou, adz;ou a sahasrarou) patri k energiim duchovniho sveta. Ctvrte energeticke telo spojene s cakrou anahatou je jakymsi zarizenim, jehoz prostrednictvim energie proudi z jednoho sveta do druheho - z duchovniho do fyzickeho a o-pacne. Duchovni energie musi projit anahatou, jinak zvanou srdecni cakra (cakra duse), aby se premenila ve fyzickou energii. Ta spojena se tremi spodnimi cakrami (tremi spodnimi energetickymi tely) musi projit dusi (srdcem), aby se stala duchovni.

Karmicke telo

Je telem duse obsahujici priciny vsech lidskych skutku nezavisle na vnejsich pricinach. Zminene telo zahrnuje vzpominky na vsechny predchozi ciny jedince a take to, cemu se rika dedicna pame; - vzpominka na minule zivoty. Karmicke telo ziskava energii anahatou ze spodni vrstvy atmosfery -troposfery.

Intuitivni telo

Je bioenergetickym telem, koncentrujicim v sobe vyssi neuvedomele procesy. Je telem nadvcdomi, stoji nad intelektem, cloveka inspiruje. Patou cakrou visudhou do intuitivniho tela proudi energie ze stratosfery.

Nebeske telo

Je bioenergetickym telem, jehoz centrem je sesta cakra adz;a - treti oko, epifyza. Toto telo pronika peti predchozimi a ovliv;uje normalizaci vsech vymennych procesu v lidskem organismu. Prostrednictvim adzni nebeske telo prijima energii mezosfery.

Keterni telo

Telo ducha neboli keterni (z kabalistickeho terminu keter, ktery se do rustiny preklada coby „venec", „koruna" a oznacujiciho Nejvyssi Rozum, Ducha svateho, Boha) je integratorem rozvoje vsech predchozich tel (sesti energetickych i fyzickeho) cloveka. Toto telo se take nazyva telem Absolutna. Jeho energie se sklada z energii vsech predchozich tel i jeho vlas-

118
119
tniho tela. Pozvedavame-li sve vedomi do Absolutna, pak odhalujeme svou jednotu s Nejvyssim Kosmickym Rozumem, s Bohem. Nezbytnou podminkou normalniho rozvoje uvedeneho energetickeho tela v cloveku je koordinace prace a rozvoje vsech tel. Bez toho totiz uvedene telo nema moznost z kosmu cerpat informace.
Vsechno je jinak
Takove je nase biopole, je-li, jak se rika cis;oucke jak padly snih, tedy zcela normalni, kdyz i energie do neho vstupuje bez potizi, kdyz jsme ji nasyceni, kdyz netrpime zadnymi bolistkami a mame spravnou naladu. A nebo je to snad tak, jak zpiva V. Vysockij?:
Ani kostel, ani hospoda -
Nic mi neni svate!
Kdepak, chlapci, vsechno je jinak:
Vsechno je jinak, chlapci...
Skutecne, co kdyz je vsechno uplne opacne? Ve snu je to jine a ve skutecnosti to neni o moc lepsi. A to v uvahu neberu, kdyz nas, nedej Boze, nekdo uhrane, zacaruje, prokleje... O tom jsem pomerne podrobne psal ve svych predchozich publikacich. Tak ci onak sam sobe nasinec sotva pomuze. Pak je ovsem nutne hledat nejakou „babku" nebo „dedka", nebo buhvi koho jeste, proste nekoho, kdo se vyzna, aby nam pomohl se z prusvihu vyhrabat.
O Sedite napriklad v nejake „kukani" a tvarite se, ze pracujete. Pritom se desne nudite. Na praci temer nic nemate, ale nedostava se vam ani sil. Coz takhle proklouznout nekam mezi lidi, ohrat se? Jenomze penizky vam plati nikoliv za ono „proklouznuti", nybrz za to, ze si pracovni hodiny pekne odsedite. Mimochodem, smutek je zelene barvy, jelikoz duse boli a ta je v cakre zelene barvy. Ma-li opravdu zelenou barvu, nikdy neonemocnime. Je-li v ni vsak nejaky „humus" nebo podivne „prisavky" jine barvy, pak potes panbu: najednou vas tlaci na prsou, nemuzete se nadechnout, priserne vas zacne bolet hlava, kdosi vam macka bricho - chvili u pupku, chvili ve strevech – dokonce i v trislech vas cosi picha, skube. Smarjankote, co se to tam deje? U doktora jste byli, nic nenasel. Jedna lekarka, baba protivna, vas dokonce nazvala simulantem. Navstivili jste i senzibila. Prohlasil, ze jste vampyr. A co cert nechce, ani vase manzelka na tom se zdravim neni o moc lepe. Zasla k zarikavacce. Taji vyjevila, ze ji nikdo neuhra-nul, ale ze ma doma vampyra - na vas narazela. Svata prostoto, kdo se v tom ma vyznat, kdo ma vedet, proc je vam obema „soufl", zvlas;, kdyz vy sedite v praci? A kdyz si doma date „lehara" vase draha polovicka „zelena". Proc je ji spatne? Vzdy; bez ni nemuzete zit. Ostatni vam dokonce zavidi, nebo; veskery volny cas travite s ni, se vsim ji pomahate, ani v praci porad nernarodite. Cas od casu k vam zavita zajimavy clovek. Vtahnete ho do debaty a ejhle, na dusi je vam najednou lehceji, v tele prestava pichat.
Podobne nebo stejne uvahy o sve „malickosti" mohou prepadnout snad kazdeho. A kdyby jen uvahy, i pochybnosti, zda se k nasim blizkym a znamym chovame spravne, vcetne lidi, ktere jsme potkali nahodou. Jakmile nami zacnou zmitat pochybnosti, ovladnou nas vselijake myslenky, musime se ptat, zda to nekdo potrebuje. Odpove; je samozrejme kladna - nase premitani o nas a nasich vztazich k jinym lidem se nerodi v pustine. Koreny, z nichz nase „filozofovani" vyrusta, zhusta vedou do minulosti. Na mysli mam rovnez predchozi zivoty nasi duse i zivoty nasich rodicu, babicek, dedecku, praprapradedecku a babicek. Ony koreny jsou pevne zapusteny v nas samotnych, v nasem soucasnem biopoli, v nasem tele. Jde snad o genetiku? I o ni. Ale nejen to. Co kdyz jde o cosi, co chapeme pod nyni tak m;dnim, leta zapomenutym slovickem „karma"? Odkud se vlastne vzalo, proc k nemu mnozi z nas nejsou lhostejni?
Karma
Aniz bych nejak prehnane mudroval, pokusil jsem se rozebrat v tom, co se v hlubine, v prostoru nachazejicim se za „priveskem" jmenem „karma" vlastne ukryva. Zjisteni, ktera jsem v hlubinach karmickych „lozisek" ze znamych prame-
120
121

nu specialistu-karmovedu, minulych i soucasnych vykopal, a take ta, ktera jsem odhalil diky praktickemu pozorovani a proverkam „fantazie" tykajici se teto problematiky, jsem mel tu drzost zverejnit na strankach jiz drive publikovanych praci. Jelikoz me ma pozorovani v oblasti energetickeho vam-pyrismu privedla k zaveru, ze je ve sve podstate karmicky, povazuji za nezbytne ctenare odkazat na jine prameny a soucasne aspo; kratce karmu osvetlit ctenarum, kteri do dane problematiky nebyli zasveceni jiz drive. Jen tak spolecne muzeme kracet k nasemu vytycenemu cili - zvitezit nad vampy-rismem, sobe i svym blizkym pomoci zapomenout, ze neco takoveho vubec existuje. Jde o to, abychom s karmoenergetic-kym vampyrismem uz nikdy nemeli potize.
OStalo se to davno, na jare roku 1978. Tehdy malo znamemu novinari Alexandru Vasiljevovi jsem poskytl rozhovor na v te dobe aktualni tema tykajici se ekonomicke problematiky. Muj nazor na „aktualitu" onen pisalek zaradil do sve prace, do sveho „monologu s komentarem", pod nazvem „Stanou se prostredni prvnimi?" zverejneneho 23. kvetna 1978 v novinach Moskevsky komsomolec. Tenkrat me ani ve snu nenapadlo, ze po mnoha letech, po temer dvou desetiletich, se zajmy zmineneho periodika a me znovu setkaji. V techto zpolitizovanych novinach milujicich zhava temata, ale navzdory tomu podle meho mineni pomerne objektivnich, se 5. rijna 1995, v rubrice „Tam za horizontem" bez jakychkoli moskevsko-komsomolskych „sklebu" objevily nazory na tema, o nemz prave mluvime. Bylo prijemne, ze se „pratele znovu setkali", trebaze MK nepise vyslovene o karmickych vampyrech. V podstate ani ja jsem na vampyrismus nehledel z karmickeho uhlu pohledu, trebaze nez v MK vysel onen clanek, v breznu 1995 spatrila svetlo sveta ma brozura „Vampyri ve snu i ve skutecnosti" a o rok pozdeji publikace „Energeticti vampyri. Metoda rozeznani a ochrany". Asi jsem udelal „diru do sveta". Ano, „diru", abych kdyz uz jsem nezmenil, tedy jsem aspo; rozsiril uhel pohledu vlastniho nazirani, sice ne z kosmickych vysin, ale z karmicke platformy zarucene. Pohle;me vsak, co pise nas „Komsomolec".

Astrologie a vampyrismus
„Jak jinak ocenit analyzu Artema Chudjakova, ktery, odvolavaje se na astrology tvrdi, ze v nasich casech „se hlubinne zvlastnosti lidske povahy projevuji zvlas; silne", trebaze otazka energetickeho vampyrismu vyvstala uz v okamziku objeveni se lidstva. Sklony k vampyrismu nebo obetovani se dar-covstvi lze urcit za pomoci osobniho horoskopu, pricemz pro ruzne znaky zverokruhu jsou charakteristicke rozmanite zpusoby vampyrismu, jehoz spolecnym „principem" je volba obeti a jeji „rozpaleni do bela". Pote nasleduje vybuch emoci predstavujicich pro parazita pramen energie.
Autor uvadi, ze Blizence charakterizuje prace v prostredcich hromadne dopravy. Jakmile si vampyr vybere obe;, zacne do ni strkat, slapat ji na nohy, snazi se vyvolat hadku, ktera zakonite nasleduje a je balzamem na vampyrovy rany.
Vampyrum-blizencum se podobaji Berani, pro nez je priznacne obeti vynadat a vyvolat rvacku. Proste potrebuji fyzicky kontakt.
A Parma vyznacujici se povrchnim charakterem vsechny „dostane" sekyrovanim a otravovanim. Duvodem napriklad muze byt nedosolena polevka nebo spalene maso. Takovym zpusobem se snazi navodit energeticky vybuch sve obeti.
Pedant-Strelec poci;uje uspokojeni, kdyz poucuje a kaze o moralce. S potesenim svou korist „morduje" treba kvuli pozdnimu prichodu ci za nejake jine hrichy.
Lvi svuj „ulovek" radeji nici autoritou, ve spolecnosti se snazi zaujmout pozici vudce. Radi si druhe podrizuji.
V tomto jsou Kozorozi Lvum podobni, avsak na rozdil od nich partu organizuji s cilem spachat nejaky spatny skutek, pricemz uspokojeni jim prinasi jak cin, tak jeho nasledky.
Vampyri, kteri se narodili ve znameni rovnovahy Vah, se nepratele naoko snazi smirit, avsak ve skutecnosti je provokuji k jeste vetsim roztrzkam, jelikoz, podobne jako jini vampyri, i oni se krmi energii negativniho charakteru. Vampyr si spokojene lebedi, protoze ten druhy trpi.
Zatimco v rodine parazituji a pribuzne tyranizuji, mohou byt Raci mimo domov „chlapci do nepohody", nezistnymi kluky, dusi party.
122
123
Naprosto nelichotive Andrej Chudjakov oce;uje me rodne znameni - Stira. Vampyry, kteri se narodili v tomto zverokru-hu, povazuje za nejbystrejsi. Neustalymi stiznostmi, vycitkami Stir u sve obeti vyvolava pocit viny a soucasne z ni pumpuje zivotni sily. Pro tyto vampyry jsou priznacne take maso-chisticke sklony. Neni-li totiz nablizku prihodna obe;, zacina Stir pozirat sam sebe.
Nemusi to tak vsak byt
Samozrejme, ze priklady uvedene ve zminenem clanku, tykajicim se ruznych znameni zverokruhu, mohou byt prisouzeny i jinym znamenim. Nejen pouze jeden z „otcu" ditete -souhvezdi - ale take geneticka dedicnost a podminky vychovy v rodine, ve skole a v dalsich spolecenskych institucich, nechavaji ve vedomi a podvedomi konkretniho cloveka svou pece;. Takze pri rozboru vampyru se jakykoli nazor, i zevseobec;ujici, v zadnem pripade nemuze jevit coby jediny spravny, nebo; dokonce marxismus sam Lenin nazval nikoli dogmatem, nybrz navodem k cinu. Na roli dogmatika si narok necini ani autor techto radek, ktery svym ctenarum nabizi pouze informace k zamysleni, jez nashromazdil na zaklade osobnich zkusenosti behem prakticke a vyzkumne prace. Za absolutni autoritu nemohu povazovat ani takoveho „klasika" energetickeho vampyrismu, jakym je autor vystupujici pod pseudonymem Astrogor. V doslovu kazdeho vydani svych knih se navic nazyva Synem Slunce. Jiste, Alexandr Alexan-drovic z astrologickych vysin lepe rozezna, kdo je ci syn nebo dcera. Jeste jednou bych rad zduraznil, ze z mych vysek, ktere dokonce ani nejsou ptaci, v sobe a v lidech, kteri me obklopuji, jsem schopen „vseho vsudy" videt „jen" sluzebniky Bozi. A; se na me nezlobi ti, jez nesouhlasi s tim, ze jsem je oznacil za „sluzebniky (otroky) te nejvyssi, nejrozumnejsi a nejspravedlivejsi vesmirne sily, jez nas stvorila a jez nad nami drzi ochrannou ruku. Pro ty, kteri slovo „otrok" ve vztahu k sobe rozhodne odmitaji (v rustine rab, coz v nabozenskem smyslu lze prelozit take jako sluzebnik - pozn. prekl.) bych rad doplnil, ze jeden z nejvetsich jazyku sveta, nas rodny rusky, pod pojmem „otrok" nechape pouze cloveka zbaveneho
124
vsech prav, ale take jedince, ktery se cemusi plne podrobil na zaklade vlastni vule a cinu. Takze si myslim, ze nema cenu otrokum (sluzebnikum) Bozim, ani „synum Slunce" ci jakekoliv jine planety zavidet, jestlize se zasvetili sluzbe Nejvyssimu Rozumu, Bohu. Domnivam se, ze ctenare manie veli-kasstvi vubec nezajima. Svuj nesouhlas se „synem Slunce" bych rad vyjadril v souvislosti s jinou otazkou.
Rika se leccos
Ve svem clanku autor zapomnel na lidi narozene ve znameni Vodnare, Ryby a Byka. Mozna stoji za to, obratit se na Astrogora s timto dotazem?
Pri hledani odpovedi jsem narazil na pomerne zajimave tvrzeni „syna Slunce": „Pri svych vyzkumech a pozorovanich jsem si vsiml, ze vampyri nemohou pit horky caj, pali je. Horky caj miluji jedinci, jez se umeji radovat ze zivota, jez dokazou milovat. Cim mene radosti nasinec v zivote ma, tim vice si chladi caj. Zdalipak si hodne lidi vsimlo poznamky B. N. Jelcina ucinene v televizi, kterou adresoval rodinnemu kruhu: „Proc jste mi prinesli studeny caj, kdyz vite, ze mam rad pouze horky!" Ma ucta k nemu jako k cloveku v te chvili jeste vzrostla.
Bylo dokonce zaznamenano, ze tam, kde se pracuje s obrovskym mnozstvim lidi, se pije hodne caje, kazde 1,5 az 2 hodiny. Tento zachranny obrad pomaha obnovovat sily. Uzitek z neho je veliky a chorobnost pracovniku se snizuje. Po prednaskach za mnou pokazde prichazeji posluchaci, kteri maji na starosti prijem navstevniku, pacientu a klientu, nebo uci a priznavaji, ze aniz by vedeli proc, organizuji cajove dychanky. V jejich rytmu probiha cely pracovni den. Po odchodu nekterych navstevniku totiz citi okamzitou potrebu napit se horkeho caje, trebaze si ho dali pred pul hodinou. Zajimave je, ze svym sefum sekretarky caj nosi bezprostredne po vzneseni prvni zadosti, ale kdyz pri piti caje nachytaji vas, muze se to proti vam obratit.
Nasledujici vyzvu adresuji vsem sefum a reditelum najednou: Chcete mit zdrave podrizene? Pak jim zajistete cajniky a samovary, nebu;te lakomi a obstarejte jim take caj. Jako
125
prvni totiz na sobe citi udery, vratnym pocinaje a sekretarkou konce. Nezapome;te ani na ucetni, kolem penez je vzdy ta nejnapjatejsi energie. Zme;te rovnez styl a metody prace, aby vampyri nemeli duvod vytvaret energeticke vakuum. Zatim do prace cho;te s termoskou, v ni je spasa."
Vazeni ctenari, zrejme jste sokovani, ze jsem si dopral tak dlouhou citaci podobneho nesmyslu. Samozrejme, ze vam ve-Ifce dobre rozumim, jelikoz jsem temer presvedcen, ze pri cetbe o objevech vampyrskeho klasika a „syna Slunce" Astro-gora, jste se poradne vydali z energie a jejich zasob. Kdyz jsem zminene Astrogorovy radky pretiskoval, dostal jsem se do stavu jakesi dusevni lhostejnosti, prazdnoty. Priznejte si, ctenari, ze i vam bylo prijemne „napojit se" na Vysockeho, trebaze se neprohlasil za „syna Slunce", ani za vzdaleneho pribuzneho nejakeho jineho nebeskeho telesa. Ostatne Vy-sockij si nikdy nedaval tituly.
Ani ja bych se do sporu se „samotnym" Astrogorem nepoustel, kdybych tak zasadne neodmital jeho hodnoceni energeticke podstaty cloveka v zavislosti na jeho vztazich s horkym cajem. Pokud Astrogor a nas soucasny prezident miluji horky caj, a; si ho propanajana piji na zdravi. Nic spatneho v tom nevidim, i kdyz, jak se v nasich zemepisnych sirkach rika: „Caj neni vodka, moc ho nevypijes." Rikam to navzdory faktu, ze diky „cajove sedlinc" Astrogor zacal lepe chapat prezidenta a vazit si ho jako hlavy naseho statu. Musim se ovsem priznat, ze mi vubec neni jasne, proc cloveka hodnoti podle lasky k horkemu caji a ne podle prace. Domnivam se totiz, ze z hlediska profese je prezidentova prace takrikajic na kocku, a najednou se objevi vyhonek „Slunce" se svymi narazkami na horky caj. Ostatne co se caje tyce, je vsechno jasne i bez vselijakych hltacu tohoto napoje a „slunecnich srkacu". O lecivych ucincich caje jsme jiz hovorili. Na adresu „vodniho" predelu mezi vampyry a darci z hlediska cajoveho principu musim poznamenat, ze nas vampyrsky klasik podle meho mineni „svymi vyzkumy a pozorovani" neuhodil hrebik na hlavicku, nybrz strcil prst na presneji neurcene misto „tam dole", trebaze, jak tvrdi muj pritel, svuj mozek do cizi, promi;te za vyraz, zadnice nestrcite.
    Myslim si, ze cim vice bioenergie clovek ma, tim mene stravy potrebuje a to vice jej tonizuji napoje, vcetne horkeho caje. A je-li clovek vampyr, pak mu ani caj, ani nic ostrejsiho, by; by se s cajnikem ci samovarem v duchu Astrogora ube-hal, nepomuze. Nezavisle na tom, kolik cajovych dychanku usporadal. Ostatne je vubec cas o tom mluvit, kdyz poradame cajova sezeni, ale navic take propijime Rusko? Co se tyce vampyru, s radosti budou popijet nejen horky caj. Zvlaste budou-li poslusni prikazanim „jako slunce rozjasaneho" Astrogora, tedy budou si uzivat na ucet nekoho jineho, kdo je vybavi cajem a potrebnym nadobim. Dej Boze, aby se diky tomu stali veselejsimi a umeli milovat, jak to tvrdi „sluncem osvojeny" peclivy pozorovatel a ucitel, kvuli nam kopajici v hluboke studnici moudrosti.
Neodhaluj kazdemu tajemstvi sveho srdce
Tak jsem se sporem se „slunci podobnou znamenitosti" nechal unest, ze jsem malem zapomnel, proc jsem vlastne do houstin jeho paprsku lezl. Uz si vzpominam, ve vyse uvedenych uryvcich z clanku jsem hledal charakteristicke zvlastnosti vampyrismu ve vztahu k Vodnari, Rybe a Bykovi. Mimochodem, prezident Ruska, jehoz nas Astrogor tak dobre chape, se narodil ve znameni Vodnare., ale na zaklade tvrzeni „slunecniho syna" nepije studeny caj, takze otazka pada sama o sobe. Heureka! Ne nadarmo jsem tedy sledoval Astro-goruv „vysadek" - to je prece kapitola z drive citovane knihy „Karmicka medicina. Energeticti vampyri", kterou jsem v takovych mukach stvoril. To je ona cast nazvana „Astrologie o vampyrismu". Ukazalo se, ze jsem se radoval marne. Muj mozek byl naprosto neprizpusobeny k hledani dalsich pouzitelnych informaci, ktere by patricne zaplnily mezery v mych vedomostech v dane oblasti, za coz se stydim. Stejne jako za to, ze jsem nepochopil prevelice jem;oucka moudra ciziho cloveka. Jak pri teto prilezitosti nevzpomenout ponauceni naseho blahoslaveneho Serafinna Sarovskeho: „Kdyz clovek prijme cokoliv bozskeho, srdce se raduje a kdyz ;abelskeho, upada do rozpaku." Pro jistotu pripomenu jina jeho slova: „Co je v srdci nejlepsiho, to, neni-li to nezbytne, ne-
126
127
smime odhalovat, nebo; co Je v nem nashromazdeno, v bezpeci pred zjevenymi i neviditelnymi neprateli zustava jen tehdy, je-li onen poklad uvnitr srdce chranen. Neodhalnj kazdemu tajemstvi sveho srdce."
Tak co, bratri a sestry, ohradime tedy nase srdce pred lstivymi jedinci a nebudeme pred nikym zbytecne odhalovat to nejlepsi, co je v nasich srdcich?!
Co se tyce zvlastnosti vampyrismu lidi narozenych ve znameni, ktera jsme „minuli", dejte si „domaci ukol", pozorujte a analyzujte jejich chovani a ciny na prikladu svych znamych, ci verejnych cinitelu - politickych i kulturnich - a soucasne si dopl;ujte „seznam" vampyru vypracovany „Moskevskym komsomolcem".
O vampyrismu jinak
V materialu „Tam za horizontem" se pise, ze oficialni veda jev energetickeho vampyrismu nazyva patologickym narusenim vnejsi vymeny, kdy stav postizeneho touto poruchou charakterizuje malatnost. ospalost, problemy se strevy bez zjevnych vnejsich pricin. Nejlepsim prostredkem lecby je, podle mineni lekaru, odstraneni pricin. Jimi mohou byt nejen kontakty s vampyry sajicimi energii, ale take s jinymi biologickymi objekty, ci predmety, s nimiz clovek oblibeny vampyry tak ci onak prichazi do styku.
Melodie a zpevaci
Mnozi z vas si jiste vsimli, ze po vyslechnuti nejake melodie se najednou citite jako rozlamani a padla na vas unava. Tento stav vyvolala skutecnost, ze melodie pro posluchace predstavovala energetickeho vampyra.
- Zpravidla energii z energeticky nechranenych lidi vysavaji
melodie  slozene  hudebnikem-vampyrem  nebo  autorem,
ktery mel v dobe jejiho zrodu spatnou naladu.
- Je  nezbytne  pripomenout,  ze nesmirne  dulezita je  rov
nez  energeticka  urove;   muzikantu   hrajicich   zminenou
skladbu, vcetne zpevaka.
   - Negativni vliv na nas mohou mit nejen absolutni vampyri, tedy ti, kteri saji vsechno a vsechny, ale take ti, s nimiz neladi nase fyzicko-biologicke parametry biopoli, pripadne jedinci, kteri jsou nam z hlediska psychologickeho ci emocionalniho neprijemni.
Napriklad ja nesnasim nektere zname a velice oblibene zpevaky obou pohlavi, zvlaste ujecene zenske. Proti gustu zadny disputat. Mne jsou energeticky nesmirne blizke vyjimky v zenskem pohlavi: Ludmila Zykinova, Anna Germannova, Edita Pjechova, Sofia Rotarova. Ty me napadli okamzite. Kdyz zpivaji, maji vibrace jejich hlasu na me blahodarny vliv, presneji na muj bioenergeticky tonus. Zkratka a dobre mam radeji ty, kteri se hudbe a pisni plne oddavaji, podobne jako zpevacky, jez jsem vyjmenoval. Nelibi se mi muzikanti a zpevaci, kteri jen hraji a zpivaji, jako kdyz si plni povinnost. Muzne hlasy prijimam s vetsim uspokojenim, nez vetsinu hlasu zpravidla hysterickych pevky;.
Obrazy, knihy a noviny
Blahodarny nebo odpudivy ucinek mohou mit i obrazy, knihy a dokonce noviny. Napriklad snadno urcim, jaka energetika vychazi z te ci one knihy, aniz bych ji oteviral. Stejnou informaci dostanu pri proneseni jmena neznameho autora nebo nazvu nezname knihy. Timto zpusobem lze informace znasobovat a soucasne jineho cloveka ovliv;ovat. V kazdem pripade prinejmensim prostrednictvim „treti ruky". Ostatne nechapu proc o tom pisi, vzdy; to, ctenari, dokazete sami, dokonce i kdyz o tom mozna ani nevite.
Fotografie lidi
Negativnimi vlastnostmi se vyznacuji fotografie nemocnych lidi, invalidu, vampyru a jedincu trpicich syndromem chronicke unavy, uhranutim, zacarovanim. Totez plati o snimcich maniaku, zlocincu a dalsich osob nenavidejicich lidi.
128
129
Rostliny a stromy
- Jiz jsme zmi;ovali stromy a jine predstavitele rostlinneho sveta. Vampyrskymi schopnostmi z domacich rostlin vladnou nektere druhy kapradin, fikusu a kaktusu.
- Je  davno  znamo,  ze  diky  svym vampyrskym  sklonum strom osika dokaze odstra;ovat bolesti hlavy a lecit nektere formy nadoru. Proto pri dlouhodobejsim kontaktu muze mit uvedeny strom stejny vliv jako energeticti vampyri.
- Topoly z okoli aktivne odsavaji zapornou energii, avsak soucasne obyvatele, kolem jejichz domu topoly rostou, zhusta trpi bolestmi hlavy a onkologickymi chorobami.
- Ctenari zajiste vedi, ze dub je generatorem blahodarne energie. Z toho duvodu dubovy nabytek a podlaha kladne pusobi na lidi. kteri jimi maji zarizen pribytek.
Slunecni vampyri
Uvadi se, ze vsechny vampyry lze zhruba rozdelit na takzvane slunecni a mesicni. Slunecni vampyri jsou energetickymi vampyry pusobicimi otevrene a bezohledne. Z obeti dokazou bleskove vysat energii, pricemz je naprosto vycerpaji. Pri setkanich s takovymi vampyry se cloveku rychle meni tlak, vznikaji a zhorsuji se kardiovaskularni choroby. Zcela „neocekavane" cloveka muze stihnout infarkt nebo mozkova mrtvice. Slunecni vampyri nasince provokuji ke konfliktum, skandalum a hadkam. Jsou agresory, kteri se svou obe; snazi znicit moralne, zastrasit ji a ponizit. Jestlize tento druh vampyra zaujima vedouci postaveni, pak, aniz by ho hryzalo svedomi, nici nervy a zdravi svych spolupracovniku. Z drive uvedenych prikladu bych k typu slunecnich vampyru zaradil J. P. Skovorodu a S. I. Nikolajeva. Mimochodem, oba se narodili ve znameni Lva.
Mesicni vampyri
Na rozdil od slunecnich vampyru mesicni „pracuji" tise a skryte. Jsou to nudni lide, kteri s oblibou narikaji a skuci nad svymi problemy a nemocemi. Druhym hraji na nervy
130
a tim je nuti se rozcilovat. Svym chovanim ostatni vyvadeji z miry.
O M. F. Podarcevova podle meho nazoru predstavuje prave zmineny typ vampyra. Je docentkou na jedne starobyle vysoke moskevske skole. Tvrdi, ze miluje studenty, jez ji udajne rovnez maji radi. Je zcela mozne, ze kdyz je mezi masou studentu a energii sbira doslova po kousickach, nema na sve sverence mohutny vampyrsky ucinek. Ovsem mezi ctyrma ocima je Podarcevova „peknym" dareckem. Tichy, vtiravy hlas, smutne-ustarany pohled, soustavne f;ukani, stiznosti na choroby a neuspechy clenu rodiny, znamych a blizkych. Jeji manzel se uz davno stal beznadejnym alkoholikem. Cele tydny a mesice se kdesi coura a mizi u svych kamaradu z mokre ctvrte. Deti, rovnez „obdarene" spoustou nemoci, se take snazi od domaciho krbu zdrhnout. Jak znamo, slovo „krb" je i mistem, z nehoz se cosi siri, je stredem cehosi. Neni tezke uhadnout, co se v takovem „domacim krbu" soustre;uje nebo co z neho unika. Klid v hnizde s vampyrskou Marii Filipovnou nenachazi predevsim jeji starsi ratolest Nikolaj. Stale casteji a casteji nohy sedmnactileteho chlapce odvadeji nekam do neznama. Kam ho nohy a oci v nasich casech nesou, zna kazdy z vlastni zkusenosti. A; se hospody;ka sebevic snazi vsechny zahrat, jeji „kridla" teplo nevyzaruji. Filipovna vynaklada hodne usili, aby (vim to zcela urcite) situaci v rodine normalizovala. Marne. Dokonce ja sam, trebaze jsem co se meho energetickeho obsahu tyce v pohode, po setkani s pedagozkou nejvyssi kvalifikace Poclarcevovou jsem nucen nakrmit se dalsi energii a na dusi je mi nejak tezko. A to navzdory tomu, ze me zadna prace neunavuje - ani fyzicka, ani dusevni. Podobnych prikladu lze uvest hodne.
O Muj stary znamy z prace - Sidor Alexandrovic Por;jankin -je moudry, prijemny clovek. Navic je jeste poradny a pracovity. Rozhodne na krku nikomu nevisi. Nevim, zda mu chybi vule, nebo mu snad cosi prekazi, avsak sam v sobe zvitezit nad vampyrem podobnym mesici nedokaze. Snad bude lepsi, nez charakterizovat mesicniho vampyra, poslechnout si Vysockeho:
131
Proc je vsechno jinak? Naoko je vsechno stejne:
Totez nebe - zaseje modre,
Tentyz les, tentyz vzduch a tataz voda.
Jen on se nevratil z boje.
Nechapu, kdo z nas mel pravdu
v nasich nekonecnych sporech.
Teprve te; mi zacal chybet -
Te;, kdyz se neuraiir z boje.
Mlcel nevhod, nezpival do taktu.
Vzdycky mluvil o necem jinem
Nenechaval me spat, vstaval se sluncem, —
A vcera se nevratil z boje.
„Vzdycky mluvil o necem jinem." - prave tahle veta je jako usita na Sidora Por;jankina. Nedej Boze, aby z rad mych pratel a znamych zmizel prave takovy clovek. Je uzasny temer ve vsech smerech. Sluvko „temer" bych velice rad odstranil, kdyby se mi pri setkani s timto „lenochodem" nedelalo spatne od zaludku. Mam na spech a on porad cosi mele a mele. Pritom to vubec neni zajimave. Jen bohapuste placa. Najednou zavola: „Igore Vasiljevici, mate cas?" nebo „Nemate co na praci?" Mam obrovskou chu; odvrknout: „Jiste, nemam do ceho pichnout a tak tu plivu do stropu a cekam, kdy mi zavolate." Jenomze ja ne. Ac se sotva drzim, odpovidam: „Pozorne vas posloucham Sidore Alexandrovici." A on pokracuje: „Mohu vam polozit tri otazccky?" Div ze ho neposilam kamsi (muze je prece vznest hned): „Bude-li to v mych moznostech, vynasnazim se vam sdelit svuj nazor." Po uspesne zahajenem utoku pokracuje: „Myslim, ze mi dokazete odpovedet. S vasimi vedomostmi..." Aniz bych mu umoznil vetu dokoncit, hledim s nevoli na hodinky a pokousim se jeho poklony prerusit. Zbytecne. Na adresu me „lebecni krabicky" porad vysila komplimenty. „Dovolte, abych vetu dokoncil, vzdy; mluvim uprimne, z cisteho srdce," brani se prelibezny Sidor Alexan-drovic. Prave proto zeje dobrak, ho nedokazu vykazat na ono misto. Zapla; panbuh, ve svych pochvalach k nemu nedochazi. Pohravam si s myslenkou, proc misto hlavy uvazuje „sedacim" mistem.
   Abych nezapomnel, jeho tri otazky obvykle byvaji velice primitivni. Na adresu mych odpovedi bezelstne a prostoduse pritakava: „Ano, take jsem si to myslel." Myslel, myslel, o tom nepochybuji. Nemel jsem nejmensi pochybnosti ohledne praveho duvodu jeho telefonatu - prepadl ho energeticky hlad. Navzdory tomu neustale opakuji, ze Sidor Alexandrovic je nesmirne prijemny clovek.
O Damou, jez je mi mila ve vsech smerech, je ma davna znama Mira Alexejevna Rassvetovova. Za .svobodna se jmenovala Munova, coz v rustine znamena, budeme-li prijmeni chapat v duchu jiz drive citovaneho Astrogora, Mesicni (z anglickeho muun - Mesic). Jiste, pokud se narodila, jak tvrdi „syn Slunce" Astrogor, pod Mesicem, pak Mini Mimovou, tedy Mesicni, lze zaradit k dceram Mesice. Mirocka, trebaze ma ve svych nadhernych ocich zar mesicniho svitu, netrpi velikasstvim. Naopak je skromna. Pred peti lety jsme se spolu na lodi .Anna Karenina" plavili ze Sankt-Peterburgu do nemeckeho Kielu. Zcela nahodne se mi do ruky dostal jeji pas. Ukazalo se, ze podle dokladu neni Mira, nybrz Miroslava. „Proc jste tak nadherne jmeno nahradila cimsi, co pripomina prezdivku?" „To se se mnou tahne uz od detstvi," odpovedela. „Cozpak potrebuji slavu odpovidajici jmenu? Kdovi, jaky bude muj zivot?" Zapochyboval jsem o tom, zda by Munova-Rassvetovova svetove slavy dosahla. Je totiz prilis sympaticka a slechetna. Nebudu vyjmenovavat vsechny jeji dobre skutky. Prece jen mluvime o vampyrech, nezavisle na tom, je-li kdo „dcerou" Mesice ci „synem" Slunce. Bohuzel, i Rassvetovovou zasahla vampyrska epidemie. Nejde jen o chladny lesk jejich se-do-hnedych oci. Abych se neopakoval, musim jen dodat, ze co se telefonickych debat tyce, i pri blizsim kontaktu je M. A. Rassvetovova stejna jako S. A. Por;jankin. Zkratka a dobre jsou „jedne krevni skupiny".
Nevim zda, jak zpiva Vysockij, nezpivaji do taktu ci nevhod mlci, ale na kazdy pad vzdycky mluvi o necem jinem, cimz sve posluchace rozciluji. V ostatnich smerech jde o pozoruhodne jedince. Lidem by sa rozdali z posledniho. I kdyz faktem zustava, ze si za to vezmou poradnou davku energeticke krve.
132
133
Vampyrismus neni vymysl
Pote co vyslo prvni vydani mych „Vampyru", nekteri ctenari, jez v „hrdinech" zminenych publikaci primo ci neprimo poznali sami sebe, zneklidneli jako vydrazdene mraveniste nebo vosi hnizdo. Me coby autora nazyvali div ne zloduchem a hanobitelem. Jiste se mnou budete souhlasit, ze tema vampyrismu neni vyplodem mysli jakehosi maniaka, posedleho chorobnymi predstavami. Dokonce nejde ani o teoretizovani, nybrz o prakticke realie z naseho zivota. Mel bych snad, pisi-li o vampyrech, priklady uvadet ze zivota naprosto opacnych lidi? Navic musim dodat, ze mi hrdinove, trebaze pochazeji ze skutecneho zivota, jsou vetsinou uvedeni pod pseudonymy. Pochybuji, zeje nekdo zna. A pokud si nekdo neco domysli, vubec to neznamena, ze uhadl. Skutecne, jmena osob, o nichz pisi, se zrodila na zaklade pravdy a zivota. Navzdory tomu mohou byt vetsinou ctenaru chapana negativne. Obcas dokonce maji zvlastni a ojedinely odstin. Jsem presvedcen, ze vetsina obyvatel teto planety sotva kdy slysela jmena podobna Cernuskinovi, Podarcevove atd. Ostatne ocernit nebo obelhat pravdu a cisteho cloveka stejne nelze. Jedinec verici ve svou pravdu vzdy jedna v duchu lidove moudrosti: „Psi stekaji, karavana jde dal," Nebo snad budeme reagovat na jakekoliv „kychnuti"? Pak nam ovsem na praci nezbude cas ani sila.
Vampyrismus v politice
Obcas hledite na ty svine-vampyry a mate dojem, ze na vas vlk ceni zuby. Davi nas ovci narod po celych stadech. Ci snad ne? Kdo tedy v rijnu 1993 zmackl kohoutek na zakonne zvoleny Nejvyssi sovet Ruska? (Autor ma na mysli boj o tzv. „Bily dum", rusky parlament, kdy moskevskymi ulicemi ujizdely kolony tanku a mestem dunela palba. Boris Jelcin se postavil na odpor svym politickym rivalum, ukrytym v budove parlamentu. - pozn. prekl.) Kdo ma na svedomi dvoulete krve-proliti v Cecne, kde jen na zaklade velice skromnych odhadu zahynulo temer 100 000 sluzebniku Bozich nejen ruske a cecenske krve? A kolik je (vetsinou daleko vice) fyzicky a moralne zmrzacenych zivotu a lidi?
134

O Nedavno mi bylo souzeno setkat se s jedenactiletym Hasanem z Grozneho. Leci se v oddeleni vseobecne hematologie detske republikove nemocnice v Moskve na Leninske tride. Dostal se sem po zraneni v rodnem meste. Lekari tvrdi, ze drive nez za dva roky odsud nevyjde. U Hasana je soustavne jeho matka Fatima, vyzarujici teplo a svetlo. V Groznem ma jeste tri deti a invalidniho manzela v moskevske nemocnici. To jsou jen skrom;oucke priklady z oceanu nestesti a krve.
Spas nas, ; Hospodine a slituj se nad sluzebniky svymi Fa-timou, Hasanem a vsemi pravoslavnymi kres;any, mohame-dany, jakoz i nad sluzebniky Tvymi jinych vyznani. Odpus; jim vsechny vedome i nevedome hrichy a daruj jim zdravi dusevni i telesne.
Jak se u nas rikava: „Ulicnik se vecpe vsude." Dokazal to -se smeckou „sakalu" v duchu hesla „Hlasuj nebo prohrajes!" - s „inteligenty" ruznych kalibru a prichuti. Pod pojmem „prichute" nemam na mysli jedinou prichu;, vseobecne meritelnou mnozstvim snedene valutove „zelene". Nevim, ani me to nezajima, kolik vag;nu techto „zelenych" papirku sezrala sakali mla;ata, navzdory tomu vsak s mirnou prevahou vetsina z tech, kteri se rozhodli hlasovat, hlasovala tak jak hlasovala, by; je jasne, ze vetsina z one vetsiny prohravala na cele care. Logicky, nasi vlci totiz moc dobre vedi, ze pracuji v ovcine.

Negativa v mezilidskych vztazich
Rad bych jeste podotkl, ze nekteri z mych ctenaru, podle meho mineni predevsim vampyri, mi pote, co vysly me knihy o vampyrech, vzkazali: „Autor jen ocer;uje, hrdinove knih jsou pouze negativni."
Jim odpovidam: tema onech knih je spinave, je o negativech v mezilidskych vztazich. Ne nahodou dokonce tupohlava oficialni medicina v mnohem uznava jev energetickeho vampyrismu coby patologicke naruseni vnejsi vymeny. Jak znamo slovo patologicky znamena chorobne-nenormalni, neodpovida norme. A ja prece ve svych „Vampyrech" pisi o chorobne-nenormalnich narusitelich vnejsi vymeny, tedy o energetickych a mozna karmoenergetickych (o nich pozdeji)

135
vampyrech. Mi vampyri-narusitele porusuji zakony prirody, ktere nam dal Nejvyssi rozum, Buh. Ti zvlas; liti, systematicky utocici na zdravi a normalni zivot jinych lidi, snad maji prijemnou tvar? Uchyluji se k vselijakym chytristikam, jen aby dosahli sveho - bionergie tech, kteri jsou prave po ruce. Pozorni ctenari si zajiste vsimli, ze rozebiram i kladne hrdiny. Ti ovsem nepatri mezi vampyry. Abych se k jiz zminenym kladnym osobam nemusel vracet, doplnim jejich seznam jeste o nekolik clenu.
Vsichni jsme obe;mi
O Do noveho roku 1997 na jedne autobusove zastavce, u stanice metra „Prospekt Vernadskeho" stal stanek. Nevim, jak to funguje v jinych stancich, ale v tomto prodavacka pracovala sedm dni v tydnu od osmi od rana do pulnoci. Tim take upoutala mou pozornost. Nekolik mesicu pozorovani zkrotilo muj ostych a moje vsetecnost vykoukla na povrch. „Neunavite se?" zeptal jsem se prodavacky jizniho typu, snazice se drzost zakryt soucitnym t;nem. Hra nebyla uspesna, jelikoz mlada zena si v mem hlase nevsimla pro muj charakter priznacne false. Zcervenala rozpaky („Ma" Kav-kazanka si ocividne jeste nezvykla na bezprostredni reakce lidi, kteri se svym odevem snazili zduraznit, ze patri k opacnemu pohlavi.) a odpovedela: „A co mam delat?" Dali Lamtatidze byla bezenkou z vesnicky gagrskeho okresu Abchazie. Aby mohla nasytit rodinu, vcetne starych rodicu, byla nucena se za praci vydat az do hlavniho mesta. Z jejiho strucneho vypraveni jeji predchozi zivot, do rozpadu SSSR, predstavoval prochazku ruzovym sadem. Nechtela se stat zebrackou. „Postestilo" se ji si na chleb vezdejsi vydelavat 16 (!) hodin denne. Na vse ostatni podle zakonu hlasanych „rezniky" jednotneho statu „reforem" casu zbyva sotva vice, nez ho meli otroci zijici ve staroveku nebo nevolnici. Lidi jako Dali, kteri nemini umrit hlady, jsou v byvalem velkem state desitky milionu. Jsou to vampyri nebo duverivi lide, kteri se chytili do siti „radobypolitiku", pro nez jsou moc a osobni bohatstvi vsim? Jak zpival Vysockij:
136

Tak kdo je kdo, kdo byl cim? — to nikdy nevime.
Z genu a chromozomu se genetici nacisto zblaznili.
Je mozne, ze tamhleten olezly kocour byl kdysi padouchem
a tamtem mily clovek zase dobrym psem.
Jiste nebylo by to k zahozeni, kdyby se drivejsi darebak stal pouze olezlym kocourem. A co kdyz to neni kocour, nybrz oly-saly politik z nekdejsich mocnych? Avsak o nich neni rec.
O Lena Doroninova z vesnicky Gricov v tulskem kraji neni politickou. Je ctrnactiletou skolackou. Presto vsak uz na sobe vampyrismus pocitila. Lena je cistokrevny darce. A; uz ve vztahu k jeji energetice ci k jejimu zpusobu zivota. Pocit povinnosti a odpovednosti ma toto vlastne jeste i dite v krvi. Jeji hlava a ruce se nezabyvaji hrami, nybrz tim, jak pomoci jinym lidem. Mozna by nestalo za to se o ni zmi;ovat, kdyby se na karmickem retezu pri myti nejruznejsich energetickych hrichu nedostala na posledni misto. Neni vsak sama.
C) Zminim jeste jednoho cloveka - Olgu Ivanovnu Valujevovou. Vice nez tricet let tato osubka po skonceni mediciny pracovala v lecebnach, lidove zvanych blazinec. Rika se jim take   „cvokhausy"   nebo jeste   poeticteji   „psychy".   Koho v nich vlastne leci a nici vi jen Buh. Toto tema jsem zminil v kapitole nazvane „Hon na carodejnice". Valujevova se na „honech" nepodilela. A; uz je cimkoliv, lovcem rozhodne ne. Olga Ivanovna delala vsechno proto, aby se jeji „blazni" uzdravili.   Pracovala   dlouho,   dusledne   vedecky.   Jejimi sverenci dokonce byli pacienti Kascenkovovy nemocnice, nebo, jak se rovnez rika „Kanatcikovovy chaty". Jak ona chata  vypadala,   se   nejlepe   dovime  z Vysockeho   pisne „Dopis    do   redakce    televizniho    poradu    „Ocividne    -nepravdepodobne" z blazince, z Kanatcikovovy chaty". Drahe vysilani, v sobotu malem placici, se osazenstvo cele Kanatcikovovy chaty nahrnulo k televizi, — misto aby se spolecne najedlo, umylo, nechalo se pichnout a zapomnelo, se cela blazniva nemocnice shromazdila u televize.
137

Mluvil, rukama zalamoval,
zvanil a lhal
o bezmocnosti vedy
pred tajemstvim Bermud.
Vazeny redaktore!
Mozna by bylo lepsi par slov o reaktoru prohodit
nebo snad o milovanem mesicnim traktoru?
Copak to jde! cely rok: jednou taliri strasite -
pry, mrchy, letaji.
Pak zase nasi psi stekaji,
rozvaliny mluvi.
Priblizne tak zacala prakticka cesta Valujevove. Praxi v „Kanatcikovove chate", kterou tak uzasne zvecnil Vladimir Vysockij. Tvurci i praktickou cestu studentka Olga zacinala pod vedenim velkych osobnosti moskevske psychiatricke skoly. Mezi nimi se skvela jeji tehdejsi letita hlava, A. V. Subeznevskij. Vynikajici diagnostik, predevsim „psychochorob", jejichz „nohy" vyrustaly z politickych nazoru „nemocneho". O tom jsme se vsak jiz zminili. Olga Ivanovna byla v oblasti diagnostiky vynikajici studentkou Subeznevskeho a nejen psychickych poruch. Ovsem nikdy si neosvojila politicky cich souvisejici s otazkou „kdo je kdo?" Prirozene, ze vyse postaveni kolegove si okamzite vsimli, zeje s diagn;zou, z pohledu politicke orientace „postizeneho", promi;te za vyraz, analfabetem. Jak pravi lidova moudrost: „Vsechno spatne je k necemu dobre." .Apoliticky" psychiatr se totiz mnohem seri;zneji mohl zabyvat profesionalnimi problemy. Jiste, lze pochopit i psychiatry patrici do trestniho systemu prvniho statu „delniku a rolniku" na svete, jelikoz uvedeny rezim se v potu tvare pachtil, aby zajistil materialni a kulturni urove; celeho naroda, ale take vlastni. Proto „drzounum", kteri mocnym ruznych stup;u zpusobovali starosti, bylo treba „pristrihnout kridla", nebo; nejvyssi politicke a statni vedeni zeme bylo ve jmenu svetle budoucnosti sovetskeho naroda a vseho lidstva pripraveno tak dobre, ze bylo dokonce ochotno dobrovolne, i na nekolik desitek let odejit do ilegality. Aby ma slova nevyznela jako ocer;ovani, uvedu priklad.
138

Podzemni mesto
Na konci osmdesatych, zacatku devadesatych let tohoto stoleti nasi politicti pracovnici utrpeli sok. Veskery propagandisticky „soubor" nasich tridnich nepratel, vysilajici do SSSR, zustal bez prace. Nasi „demokrate" a „demokraticky tisk" se tak usilovne hrabali v rodinnych klenotech, neboli, omlouvam se za vyraz, v hovnech, az se zapach aktivity „hledacu hoven" roznesl po cele nasi planete, na niz jsme se i v tomto smeru projevili coby avantgarda. Nekteri z takzvanych stvacu praci zacali hledat i v nasem rodnem tisku. Ostatne proc ne? Zdaleka ne neznamy Mark Dejc, ktery pri pokusu ocer-nit Vysockeho na strankach novin ci ve sfere „novinecek" „Vecerni klub" sezral obsah vlastnich strev, se zamestnal v „Moskevskem komsomolci". Nehodlam vam ctenari naladu kazit jmeny pripominajicimi demona Dejce. Krome toho zrovna o tomhle nemluvime.
V jednom ze svych cisel, domnivam se, ze to bylo v devadesatem prvnim roce, autoritativni tydenik .Argumenty a fakta", ktery si zachoval tvar, opublikoval odpove; na dotaz J. Kumace z Kyjeva: „Muj soused, byvaly spolupracovnik KGB (slo o sovetskou statni bezpecnost - pozn. prekl.) tvrdi, ze sveho casu jeho urad pod Moskvou postavil podzemni mesto, do nehoz se v pripade nebezpeci muze schovat stranicke a statni vedeni zeme. Co o tom vite?" Prectete si, jakymi fakty uvedeny tydenik, a my vsichni, disponoval.
„Podle informaci ministerstva obrany USA se dva kilometry na jihozapad od Moskevske statni univerzity, v moskevskem obvodu Kamenky skutecne nachazi jakysi veliky podzemni objekt, k nemuz vede zvlastni trasa metra, zacinajici na uzemi Kremlu. Podle vypraveni jednoho z dustojniku KGB, ktery se udajne na budovani tohoto zarizeni podilel, je podzemni mesto rozlozeno na nekolika urovnich, v hloubce od 70 do 120 metru, pricemz rozloha kazde urovne predstavuje vice nez 2 kilometry ctverecni. Mesto je projektovano pro 120 000 lidi. Se stavbou se zacalo ve druhe polovine sedesatych let. Zakoncena byla v prvni polovine sedmdesatych let. Mesto bylo zarizeno poslednimi vydobytky techniky te doby. Vetsinu obytnych mistnosti predstavuji hotelove pokoje luxusni
139
tridy. Jsou zde take kina, pradelny a jine sluzby, sklady potravin a odevu, umoz;ujici zajistit autonomni a soucasne plnohodnotne prebyvani v prubehu 25 - 30 let. Ze slov tehoz dustojnika KGB je zrejme, ze v pripade atomoveho utoku na Moskvu se do podzemniho mesta schova vedeni zeme, clenove UV KSSS a vyssi predstavitele ustrednich organu, vcetne jejich rodin. Rika se, ze Leonid Iljic Breznev po dokonceni vystavby toto mesto navstivil a byl jim nepopsatelne nadsen."
Umite si, vazeni ctenari, vubec predstavit, jak vysokym pocitem odpovednosti stranicke a statni vedeni nasi zeme „trpelo"? Jak na nas myslelo? Obyvatelstvo by bu; zahynulo nebo by bylo v dusledku atomoveho vybuchu neschopne jakekoliv cinnosti. A nasi „papalasi" by za nas vsechny v podzemi museli sami odpracovat 4 — 6 petiletek! No reknete, cozpak bylo mozne tak kris;alove ciste a odpovedne vudce nechranit pred temi, kteri si dovolili myslet jinak? Vzdy; nejen ve sporech se rodi pravda!
Protoze se Olga Ivanovna nehodlala reseni konfliktu za pomoci blazincu ucastnit, logicky nebyla vedenim vyznamenavana. Ma tedy cenu drit jak tazny ku;, kdyz za praci nic nedostanete a nicim vas za to neodmeni? Jak pro koho, nebo; „zvyky nam byly shury dany". A jde pouze o zvyk? Olga Ivanovna, pracujici ze zvyku bez ohledu na to, co za to bude mit, dostala odmenu, jiz ji muze zavidet dokonce i odbornik takoveho kalibru jako akademik Sneznevsky. Nevim, jakym zpusobem sve sverence diagnostikoval politicky psychiatr Andrej Vladimirovic, ale Olga Ivanovna za svou apolitickou psychiatrii od Nejvyssich sil dostala dar jasnovidectvi.
Umite si predstavit co to znamena videt svet vlastnima ocima? Jake to je spatrit to, co nemohou zahlednout nejen ti, kteri si nevidi ani spicku sveho nosu? Nekteri mozna zapochybuji, je jasnovidectvi darek? Co kdyz je necim uplne jinym, treba karmou? Nemyslete si, ze vas chci odvest od debaty o karme, kterou jsem teprve pred chvili zahajil a neocekavane prerusil. Vsechno, co je na strankach teto knihy, ma primy vztah i k ni. Na toto tema budeme hovorit konkretne, ale nejdrive uvedu jeste jeden priklad.

    Jak jsem sam sebe zklamal
Jiz jsme zmi;ovali, ze vytvarna dila, tedy i obrazy, mohou mit blahodarny nebo naopak skodlivy vliv na energetiku cloveka, na jeho fyzicky a moralni stav. Bohuzel, memu osudu se zachtelo, abych se v prubehu zivota s umenim setkaval jen ojedinele, nebo; jsem se soustavne nachazel ve stavu „magicke" uspechanosti, z niz se lze vymanit velice tezko. Z tohoto duvodu vam v pameti utkvi prave ty okamziky, kdy do vaseho vsedniho zivota jako jasny paprsek svetla do zdanlive neproniknutelne mlhy vtrhne cosi uchvacujiciho vas novotou pocitu   a   znovu   a   znovu   dokazujiciho,   ze   nejen   Vesmir ve vsech jeho podobach, ale take vas vlastni zivot jsou natolik nevycerpatelne, ze nepoznany zustanou az do konce. Napriklad do 12. ledna 1997 mi slovo „impresionismus" znelo ponekud   prazdne.   Mozna,   ze   ve   vzpominkach   z   detstvi ve mne dokonce prebyvalo jako sverazna nadavka. Socialisticky realismus, tak to je „jiny kafe". To je to „spravne orechove". Kdo „to" potrebuje a proc jsem nerozebiral. Vse ostatni jsem chapal jako sveho druhu „kontru" v umeni, ktere ma patrit lidu. Nejruznejsimi „kontrami" se v nasi zemi zabyvaly vselijake informovane prameny. Vcetne tech „s chladnou hlavou, horoucim srdcem a cistyma rukama" („Chladnou hlavu, horouci srdce a naprosto ciste ruce." To jsou slova Felixe Edmundovice Dzerzinskeho, zakladatele VCK (Vseruska mimoradna komise pro boj s kontrarevoluci a sabotery), predchudkyne KGB, jimiz charakterizoval spravneho cekistu.  -pozn. prekl.) Ostatne proc chodit kolem horke kase. Vzdy; kontrarozvedka „kontru" odhalovala a likvidovala. Zasluhou me vychovy ona pro me tehdy tak carovna slova „rozvedka a   kontrarozvedka"   byla   cimsi   nedosazitelnym,   predelem mych detskych iluzornich kyzenych cilu. Zato kontra fuj! Dokonce i dnes, kdyz si vybavuji sve nekdejsi pocity, muj optimisticky tonus zachvacuje cosi jako jedovaty hnus mrazici dusi.
Dokazete si predstavit, jaky panicky des rne 12. ledna ovladl, kdyz jsem v sobe nahle odhalil nikoliv rozvedcika nebo kontrarozvedcika, vzory meho detstvi, nybrz „kontru"? Prikradlo se to neocekavane, navic vedlejsimi cestickami - pres
140
141
vlast hrdinu meho detstvi Josifa Vissarionovice Stalina (Soso Dzugasvili) a Goergie Saakadze. Vdova zesnuleho gruzinske-ho umelce Reno Turkiji - Esma Gomelaury - me pozvala do hotelu velvyslanectvi Gruzie, aby si popovidala o mych knihach. Nalakala me tvrzenim, ze me a sveho manzela povazuje za jakesi duchovni bratry. Toto konstatovani se mi jevilo jako ponekud podivne, nebo; jak jsem uz priznal, k malirstvi jsem nemel zadny vztah a navic jsem vubec nechapal, jak jsem se mohl stat bratrem, a jeste k tomu duchovnim, velkeho umelce Kavkazu (jak se pozdeji ukazalo).
Jaka hruza! Byl jsem potupen hned tremi udery najednou -jako clovek nevidici kolem sebe nic hezkeho, jako clovek nemajici potuchy, ze je duchovne spriznen s geniem (tento fakt stoji za roztroubeni do celeho sveta) a nakonec jako clovek povazujici se za mimoradne ostraziteho ve vsech smerech a navzdory tomu neschopny ve sve dusi, ve svem srdci odhalit nepritele tak desiveho jako je hydra vseho revolucniho -„kontra", aspo; v mem pojeti. Onou mazanou zenou, ktera mi trojity uder zasadila byla me do te doby neznama Esma Surenovna. Vyjadrila obdiv k mym nevyraznym bioenergetic-kym opusum (Ostatne je snad nekdo, komu se nelibi, kdyz to co vytvori lide nejen chvali, ale take pouzivaji?), kdyz prave Esma ve mne provedla kontrarevolucni prevrat, jenz mi dokazal, ze ma ostrazitost ve vztahu k memu „ja" je hodna tech nejsurovejsich cekistickych, jak bych to jemne rekl, dutek.
Pozor impresionismus
Prede mnou lezi alba s reprodukcemi obrazu Rena Turkiji. Hledim na svet impresionismu, ktery mne nadchl. V jeho souhvezdi zari jedna z nejjasnejsich hvezd - dusi a rukama gru-zinskeho Mistra nakreslena velkolepa dila - portrety, krajiny, mista, kde prebyvaji lide i zvirata. A to vsechno je zaramovano do kosmicke energie dila Nejvyssiho pronikajici dovnitr. Nejen ruzne odstiny biopole a jeho aury lze pouhym okem kazdeho jedince, ktery s temito uzasnymi dily prijde do styku, spatrit. Divak muze vnimat i kouzelne vibrace dusevniho a duchovniho tepla a t;ny hudby uklid;ujici a povznasejici dusi. Ony, receno slovy Gogola, jako „neuvedomela sila", popadly „te na sva kridla a ty letis, letis... a vsechno uhani, odusevnele Bohem!"
Jako cloveku, ktery se v umeni vubec nevyzna, je pro me obtizne vam sdelit vsechno, co jsem z obrazu Rena Turkiji „sejmul". Citim vsak, ze jsem to ucinil sikovne a vzal si hodne. Jeste bych rad dodal, ze vsichni, kteri se zajimaji o bioenergetiku, by umelcovy obrazy mohli vyuzit pri studiu struktury biopole a aury. Mam pred sebou obraz Turkiji „V dali od vlasti. Smrt Aljochina". Aljochin je zeleny, zelene jsou i oblacky kolem neho. Co to je? Nic mensiho nez nachazejici se v jeho bezprostredni blizkosti a omotavsi jeho telo duse genialniho sachisty. Fyzicky sice zemrel, avsak jeho duse je vecne ziva. A zde je „Portret Murmana Lebanidze". Jak se rika, ziva „vidina". Vychazeji z neho nejen barvy duse, ale take dalsi barvy a odstiny duhy vyzarovane biopolem ziveho cloveka. A jake uzasne energeticke gama barev ma clovek zobrazeny jeste za sveho zivota, ktery je jiz po smrti! Zmi;uji se o „Portretu Jakoba Curtaveli".
Rovnez vsechny ostatni obrazy jsou namalovany ve fyzickych barvach a soucasne z nich sala tezko popsatelne gama biokosmickeho zareni. Tim svuj ponekud negramotny popis pocitu z dila Rena Turkiji zakoncim, pricemz musim priznat, ze neznam sam sebe. Co se tyce sebebicovani coby „kontry", jsem nucen konstatovat, ze impresionismus byl jiz davno u-znan i nasi kulturou. Pred ctvrt stoletim totiz Velka sovetska encyklopedie (VSE) tomuto smeru zasvetila cely clanek, v nemz se ovsem narazi jeste na cosi, nez je jen obycejne zachytavani materialniho sveta znamymi smyslovymi organy. Jak jinak nez jako existenci sesteho smyslu lze napriklad chapat nasledujici odhaleni autoru clanku „Impresionismus" ve VSE.
„Impresionismus esteticky vyznamnym cini skutecny soucasny zivot v jeho prirozenosti, bohatstvi a lesku barev, pricemz fixuje viditelny svet v jeho soustavne promenlivosti a vytvari jednotu cloveka s okolim. Zduraz;ujice jakoby pohledem nahodou zachyceny okamzik nepretrziteho behu zivota se impresioniste zrikaji vypraveni deje. V krajinkach, portretech, kompozicich s mnoha postavami, se maliri snazi o nepredpojatost, o zachovani sily a svezesti „prvniho dojmu",
142
143
ktery ve videnem umoz;uje zachytit to neopakovatelne charakteristicke, aniz by upadli do detailu. Zobrazujice svet jako vecne se menici opticky jev se impresionismus nesnazi zvyraznit jeho trvale vlastnosti skryte v hlubinach. Poznani sveta v impresionismu je zalozeno predevsim na bedlivem pozorovani, vizualni zkusenosti umelce, vyuzivajiciho v zajmu umelecke presvedcivosti vytvory a zakony prirozeneho optickeho vnimam. Tento proces, jeho dynamika, se odrazeji ve strukture dila, ktera aktivne „usmer;uje vnimani obrazu pozorovatelem."
Z citovaneho je jasne, ze se socialistickym realismem to nema zhola nic spolecneho, jelikoz i „jakoby nahodny pohled", „prvni dojem", „bedliva vsimavost" nejak nelze vtesnat do „Zahorova loze" socialistickeho realismu.
; A co se ostatniho tyce, to zajimave v zivote se deje, kdyz nas nepsane zakony vedou k jakoby nahodnym setkanim a cinum, ktere na nas nemaji neocekavany vliv, nybrz des-poticky-zakonity, kdyz najednou citite a chapete, ze se nachazite v naprosto odlisne dimenzi, v dimenzi svych pocitu a predstav.
; Vezmeme si kuprikladu energeticke vampyry. Obcas se dostavate do slepe ulicky, snazite-li se pochopit, zda se jimi lide stavaji nebo rodi, ci zda na spolupatricnost jedince ke „klanu" vampyru (nebo naopak) ma vliv neco uplne jineho. Mozna, ze jiz v samotnem chapani obsahu bioenerge-ticke podstaty vampyrismu je cosi zalozeno v karme. Ostatne, co karma vlastne predstavuje, kdyz se o ni v posledni dobe tak casto mluvi?
Rika se, ze je uzasna. Nikam totiz pred ni nelze uteci, ani se schovat, jelikoz v kazdem z nas „sedi" nase vlastni karma. Videl ji uz nekdo? Ci snad cizi? Jaky tedy je vyznam tohoto slova?

Co je karma?

V prekladu ze sanskrtu karma znamena cin, aktivitu, vysledek skutku. V praktickem smyslu predstavuje soubor cinu spachanych zivou bytosti a jejich nasledku, ktere ovliv;uji jeji dalsi existenci. Pro vetsinu lidi je karma neviditelnym
144
vnitrnim mechanismem skutku, jenz je nesrozumitelny, trebaze prispiva nejen k vzniku prijemnych, ale i neprijemnych existencnich podminek (zdravi - nemoc, bohatstvi - bida, uspech - neuspech, stesti - nestesti atd.). Ma vliv take na urceni pohlavi, pokracovani zivota, socialni status apod., ale i na pokrok nebo upadek ve vztahu k osvobozeni jedince od dogmatickeho mysleni, poznani prirodnich sil, zakonu Vesmiru a sveho mista v nem.
Pod karmou rovnez chapeme odmenu ci odplatu cloveku
za jim spachane skutky. Sama o sobe se karma nenici. Jeji tresty nelze zrusit. Je mozne je pouze ulehcit, odpracovat a tim vykoupit svou vinu, zrozenou ze spatnych cinu. Jelikoz karma predstavuje soubor cinu jedince a jejich nasledku, jak zlych tak dobrych, jelikoz sam clovek vytvari priciny narusujici harmonii ve Vesmiru, nese v sobe prave tu karmu, kterou si zaslouzil."
Kdyz si ji odpracovava, tedy dela same dobre skutky, pak do urcite miry svou vinu muze vykoupit a soucasne si karmu ulehcit a dokonce zlepsit. Nerii-li clovek schopen to ucinit za sveho zivota, neodpracovana karma prechazi na nove narozeneho jedince, v nemz se usidlila duse s podobnou karmou. To znamena, ze karma se dedi spolecne s dusi. Karmu lze dedit rovnez tzv. pribuzenskymi kanaly. Muze prechazet z rodicu na deti a vnuky.
Je znamo, ze na lidsky zivot maji vliv tri prvky ulehcujici nebo pritezujici jeho karme: mysl, prani a skutky.

Vliv mysli na karmu

Ani jedna lidska mysl nehyne zbytecne, jelikoz diky uzasne pohyblivosti a jemnosti vibraci je nejen tvurci ci rusivou silou myslenkovych procesu a jejich „domova" - mozku, nejen kontroluje nase prani a ciny, nebo naopak je k nim shovivava, ale pusobi take na stav a rozvoj cloveka, na jeho zdravi.
O Myslenky jedince predstavuji soucasne hlavniho architekta a strujce karmy.
O Krome toho ideje ruznych lidi prechazeji od jednoho cloveka k druhemu, aniz bychom je pronesli nahlas nebo ji-

145
nak vyjevili (mimikou, gesty, ciny atd.). V souvislosti s tim mezi jedinci vznikaji neviditelne nitky vzajemnych vztahu, vytvarejicich osudy, lasku, lhostejnost, nepratelstvi, nenavist. To vse se deje zdanlive bez zjevnych pricin. Materialnim nositelem a vysilacem myslenek je prirozene lidske biopole.
O Nikoli „byti urcuje vedomi", nikoli okolni prostredi podmi;uje kvality ci nedostatky naseho rozumu, nybrz my sami, vedeni zakony karmy, smerujeme prave do toho prostredi, jez odpovida nasim sklonum, nebo; nase myslenky formuji nas rozumovy a volni potencial, nas charakter, nase prani, nase ciny. Diky ucinku myslenek jednech lidi na druhe a zpetnemu spojeni dochazi k takovym karmickym „zapletkam" a kontaktum, jimiz budou svazani prostrednictvim nasledujicich vteleni dusi.
Kdo jsou soudci a bile a cerne vrany?
Jak pravil nemecky spisovatel a vedec Georg Lichtenberg: „V charakteru kazdeho cloveka je cosi, co nelze zlomit: je to kostra charakteru." Nelze-li tedy v duchu Lichtenbergova zakona charakter zlomit, pak hodnotit charakter nebo nad nim dokonce vynaset soudy lze pomerne uspesne. Vsechno zavisi na odpovedi na otazku hrdiny Gribojedovova Cackeho: „Kdo jsou soudci?"
V ruznych dobach ruzne charaktery soudili ruzni soudci, kteri nad „sverenymi" charaktery vynaseli nejrozmanitejsi rozsudky. Ve vsech casech se nejprisnejsi tresty davali tem, kteri se v dusledku svych charakteru stavali „bilymi vranami" v hejnech obycejnych, nepritazlivych „sedych vran". Jestlize se obycejne, nicim zajimave a do urcite miry vampyrske „sedivky" ke svym bratrim-albinum chovali vice ci mene trpelive, pak pozorne, neustale bdici oko „cernych vran" vzdy bylo ve strehu, vedouce sve sverenkyne „belicky" vylucne „chodbami" postavenymi mocnymi zeme. Kdyz byla nedavno „shora" otevrena stavidla demokratizovaneho hledani pravdy, okamzite do oci uderilo zjisteni, jake velke mnozstvi „bilych vran" bylo jen v nasi zemi uklovano „cernymi vranami", pricemz zhusta za bourliveho nepretrziteho potlesku „sedivek".
    Pokud lide lisici se od jinych vladnou silnou vuli, pak smer rozvoje sve karmy dokazou zmenit prechodem do prostredi, ktere jim je blizsi. Do nevhodnych mist se jedinci dostavaji v dusledku toho, ze v predchozim vteleni jejich duse nebyla ocistena jedincem, v jehoz tele se nachazela, a jenz se svymi hrichy a skutky spojil s lidmi z jine spolecnosti, a nikoliv z te, v niz se narodil.
Nase prani a vasne
Druhym cinitelem tvoricim nasi karmu jsou nase prani a vasne. Prani nas tahnou k tem ci onem lidem, predmetum, jevum tvoricim nedilnou soucast obklopujiciho nas svetil, probouzeji v nas vasne a urcuji dalsi os»d nasi duse po fyzicke smrti. Vnitrni pocit cloveka necim vladnout nebo cosi uskutecnit, ho tahnou do prostredi, v nemz by jeho prana mohla byt uspokojena, trebaze clovek mnohdy vubec nechape, v cem tkvi podstata jeho tuzeb, kdyz ho to tahne tam, kde je mu dobre, jelikoz tam nejsme. Jak zpiva Vladimir Vysockij:
A; uz je nam jakkoli, obcas i dobre -vracime se domu. Kde je nase hvezda? Mozna tady a mozna tam.
O Prani cloveka urcuji misto noveho vteleni jeho duse. Pokud jeho tuzby byly neciste, nachazeji pro reinkarnaci telo vhodne k realizaci jeho vasni. Duse se vteli do cloveka narodivsiho se v rodine, ktera mu muze dat fyzicky obalod-povidajici jeho pranim.
O Podobne jako myslenky i prani prechazeji z jednoho cloveka na druheho. Jelikoz prani jedince ovliv;uji vice nez myslenky, i karmicke spojeni skladajici se z prani, ruzne lidi sjednocuje nebo rozdeluje silneji nez myslenky. Spojujice lidi pouty lasky nebo nenavisti, prani formuji pratele nebo nepratele.
145
146
O Pritom se stava, ze se miska vah mezi dobrem a zlem kloni na tu ci onu stranu v dusledku energetickych vibraci poryvu dobra nebo zla jineho cloveka. Prani nas ovliv;uji, tvori energeticke telo vasni ovliv;ujicich rozvoj fyzickeho tela pri nejblizsim vteleni duse. Jak jiz bylo receno, prani urcuji misto narozeni lidi, s nimiz se v budoucnosti nase duse bude stykat.
Nasi karmu vytvareji i nase skutky
Tretim prvkem vytvarejicim nasi karmu jsou nase skutky. Jejich ucinek na jedince a nesmrtelnou dusi je podstatne slabsi nez vliv myslenek a prani. Ciny podstatu cloveka ovliv;uji neprimo - prostrednictvim novych myslenek a novych tuzeb, ktere vyvolavaji. Nesrovnatelne vetsi vliv na lidskou dusi ma rozum, srdce, pripadne vule cloveka, jeho prani a nikoli jejich vnejsi projevy. Mnohokrat opakovane skutky rodi zvyky, ktere mizeji soucasne se smrti fyzickeho tela, i kdyz tak to nemusi byt pokazde.
G Pokud tedy nasledky nasich cinu pusobi na nase okoli, nuti ho radovat se nebo trpet, pak nas ciny, podobne jako myslenky a prani s lidmi, na jejichz osud maji vliv, spojuji. Jestlize jedinec v minulosti lidem ve svem okoli zpusobil bolest, bude v budoucnu stradat stejne.
G A opacne, vytvarime-li kolem sebe kladne emoce, vyvolava-me-li v okoli svymi skutky radost, pak i nas zivot bude s;astnejsi a uspesnejsi. V takovem pripade nasledky cinu nezaviseji na motivaci.
C! Ostatne to se proveruje nejen v daleke budoucnosti, ale take okamzite. Vzdy; urcite kazdy z vas v tomto zivote pocitil ucinky svych cinu na vlastni naladu a dokonce zdravi. Domnivam se, ze je zbytecne se o tom dal rozepisovat, nebo; je to ocividne jasne a proste.
G Pokud se tedy nasinec dopousti skutku prinasejicich mu blaho nebo utrpeni, aniz by se soucasne dotykal zajmu jinych lidi, pak se to na jeho nesmrtelne dusi nijak neodrazi. V ostatnim plati totez jako o myslenkach a pranich.
  D Lhostejny motiv cinu zustava pro dusi bez nasledku, slechetny ji obohati, spatny zpomali jeji rozvoj a prinuti ji stradat.
G Kdyz clovek nevi, jak se zachovat, pak by si mel rozebrat vsechny motivy majici nejaky vliv na prijeti rozhodnuti a vybrat z nich ten nejmene koristnicky. Dopusti-li se pritom chyby, jeji pripadne nasledky se zvladnou mnohem snadneji nez nasledky chyby zpusobene v dusledku skutku vychazejicich z egoistickych zajmu.
Lze videt karmu v aure?
Materialne se karma v cloveku realizuje prostrednictvim bioenergie. Podobne jako ona ma svou barvu rozprostrenou na barevne stupnici duhy. Dve kontrastni barvy - bila (blaho, dobro, svetlo) a cerna (negativni, zlo, tma), se rozkladaji na sedm zakladnich barev. Prvnich sest (u cerne i bile barvy) je shodnych: cervena, oranzova, zluta, zelena svetlemodra a trnavemodra.
Posledni zakladni barva ziskana rozlozenim bile barvy je fialova a rozlozenim cerne hneda. Rozdil je tedy pouze v jedne ze sedmi barev, spojime-li je vsak, dostavame dve naprosto odlisne barvy - bilou (zivot) a cernou (smrt). Jak je znamo, fialova barva prestavuje barvu energie sedme cakry, spojujici cloveka s Bohem. „Prebarvime-li" tuto cakru hnedou barvou, dostane se clovek do vlivu cerne energie, energie ;abla. Mozna prave odtud pochazi rceni o „hnedem moru".
Karma se tvori, vypracovava, prosvetluje nebo zacer;uje predevsim lidskymi myslenkami. Spoji-li se svetle myslenky, umoc;uje se dobro a svetlo. Slouci-li se cerne, vysledek je opacny - zesili zlo a tma. Nositel svetlych myslenek a tvurce blahodarnych skutku karmu ulehci, svuj zivot zmeni k lepsimu. Jedinec s cernymi myslenkami hyne a hubi sve blizke, predevsim dedice sve duse a tela.
Karma   a osud lidstva
Na podstate otazky nic nemeni ani poznani, zda karma existuje ci nikoliv. Karma zde byla a bude vecne. Clovek, majici
148
149
povedomost o tom co to je, muze svou dusi, zivot, osud svych blizkych a take spolecnosti v niz zije, velice seri;zne ovlivnit. Vcetne osudu celeho lidstva. Domnivam se, ze neni nezbytne uvadet dalsi dukazy, potvrzujici tuto skutecnost, nebo; nejen objeveni se te ci one osobnosti v libovolnem miste na svete je vysledkem predchoziho chodu dejin lidstva. Urcita osobnost se objevuje proto, aby tim ci onim zpusobem zapusobila na jeho rozvoj. Nebo snad ne? Poptavka vyvolava nabidku a ovliv;uje uspokojeni potreby nebo probouzi novou a opacne.
Uvedu jeste jeden priklad. Je znamo, ze kres;anstvi do Ruska proniklo nasilne. Jak sel zivot, postupny odklon knezi od sluzby Bohu a prechod ke sluzbe monarchovi, ovlivnil hloubku viry v Boha vetsiny naroda. Vysledek na sebe nenechal dlouho cekat. Moc v zemi zachvatili besove v podobe „plamennych revolucionaru" a dejiny nechutne uhanely dal za doprovodu radostnych volani a halekani vetsiny. Prakticky vsichni besove byli nejakym zpusobem poznamenani. Jenomze s rackovanim pronasene slovo „revoluce" melo doslova hypnoticky a sebeznicujici ucinek na vetsinu naroda, ktera se vzdalila duchovnim hodnotam.
Kdyby prevazna cast obyvatel zila v pevne vire v Boha, kdyby dodrzovala vsechna prikazani, jen stezi by bylo mozne, aby besove dlouha desetileti v Rusku poradali reje temnych sil. Ne nahodou vsichni dalsi „verni leninovci" hubili sobe podobne predchudce. V lepsim pripade se jich zrikali. Posledni plejada dnes uz byvalych leninovcu, ktera se zrekla sveho vudce, vsak v nekalych rejdech pokracuje. Jak nevzpomenout nasledujicich slov: „Revoluce ma zacatek, ale nekonci!"
Diagnostika karmy
Nyni si neco povime o diagnostice karmy. Ma metoda je jednoducha. Nejdrive provedu vseobecnou analyzu pacienta. Potom se zabyvam urcenim priciny choroby. Je nezbytne dostat jasnou odpove; - je choroba dusledkem karmy nebo vznikla z nejakeho jineho duvodu? Treti etapou, nese-li onemocneni stopy karmy, to se rovnez vztahuje k patologii vnejsi vymeny (energetickemu vampyrismu), je rozliseni ctyr moznych variant pricin postizeni:
    - Karma je zatizena v dusledku spatnych myslenek a skutku jedince spachanych v jeho soucasnem zivote. Takovou karmu nazyvame karmou vlastniho zla.
- Postizeni vzniklo coby vysledek „predani" karmy jinym clovekem, jenz ji mel zatizenou, nebo; pacient se vedome ci nevedomky nejak podilel na jeho cinech, soucitil s nim, podporoval ho. Teto karme rikam karma vlastni hlouposti.
- Geneticka karma, jiz postizeny ziskal dedictvim po rodicich.
- Karma minulych zivotu, ktera na cloveka presla spolecne s jeho dusi.
Prvni co delam je, ze zkoumam karmu konkretniho cloveka. „Hledim na ni". Pokud nic nevidim v oblasti ctvrteho energetickeho centra - cakry anahaty - je s karmou vsechno v poradku. To znamena, ze s dusi jedince v souvislosti s karmou nejsou problemy. Kdyz vsak v oblasti anahaty spatrim cosi, co pripomina pavucinky nebo cerne nitky, je mi okamzite jasne, ze muj pacient ma zatizenou karmu.
V kazdem konkretnim pripade si pri urcovani pricin energetickeho vampyrismu kladu dalsi otazku: „Je vampyrismus tohoto Jedince nasledkem karmickeho zatizeni?" Jestlize skvrna v oblasti anahaty zustava, je odpove; na uvedeny dotaz kladna. V opacnem pripade vampyrismus ke karme nema zadny vztah. Odpove; na otazku lze rovnez ziskat jednim ze zpusobu bioenergolokace. Dostatecne podrobne se o tom pise v cetnych publikacich ruznych autoru, vcetne me prace „Bioenergetika v lecitelstvi aneb Zarikavani bez mystiky".
Dalsim mym krokem je hledani pricin karmickeho onemocneni, i karmoenergetickeho vampyrismu.
Priciny karmickeho onemocneni
Zjistim-li, ze cerna stopa se tahne do oblasti prave mozkove polokoule, znamena to, ze choroba je dusledkem karmy vlastni hlouposti, kdyz do leve, pak jde o karmu vlastniho zla.
150
151

; U karmy vlastni hlouposti jde stopa z prave polokoule mozku za hranice cloveka v podobe jedne, pripadne rozvetvujici se linie. Na jejim konci, nebo na konci jejich „vetvicek" lze spatrit jednoho nebo nekolik lidi. To jsou osoby, do jejichz nekalych rejdu se pacient zamotal „diky" vlastni hlouposti.
; Analogickou diagnostiku lze provadet i u karmy vlastniho zla, kdy se z vlastni vule stavame spolupachateli temnych skutku jinych. Objektem pozornosti se stava leva mozkova polokoule sledovaneho pacienta a zni vyrustajici „stebla" nebo „rozvetveni".
; Jestlize stopy karmy smeruji do oblasti pupku nebo pletene slunecni (treti cakra manipura), pak nemoc, v danem pripade karmoenergovampyrismus, je nasledkem geneticke karmy z matciny linie. Vede-li do oblasti pohlavnich organu (cakra svadhisthana) jde po linii otce.
; Kdyz stopy karmy z cakry duse vychazeji za hranice fyzickeho tela postizeneho do okolniho prostoru, pak je karma na zaklade mych zjisteni „vypracovana" v minulem zivote a do pacientova tela se reinkarnovala spolecne s dusi.
Mnohem podrobnejsi karmickou analyzu nemocneho lze provest cestovanim jeho karmou. Vychozim bodem cesty muze byt datum v okamziku prohlidky. Toto cestovani bych nazval „zpet do karmy". Abych se neopakoval, ctenarum, kteri maji zajem „cestovat" karmou, pripominam sve jiz drive publikovane prace „Urknuti, vampyrismus, karma".
V karmicke pavucine - nebo jsme neoddelitelnou soucasti okolniho sveta?
Nezbyva nam nez ucinit pomerne neradostny zaver:
; My vsichni, ostatni prislusniky naseho plemene nevyjimaje (coz je jen chaba utecha), v tomto svete zijeme v pavucine nasich vedomych i nevedomych skutku, myslenek a prani, ktera jsou viditelnymi a neviditelnymi nitemi svazana se vsim, co se ve Vesmiru deje.
      O Na to mame i my pomerne silny dobrovolny a nedobrovolny vliv. Kladny nebo zaporny. Navic jsme, vcetne nasich potomku, zavisli na tom co bylo, je a bude. Takze kdyz jinym „podrazime nohy", bezdecne se stavame vlastnimi neprateli a neprateli svych blizkych. Nad touto skutecnosti se zamyslete velice dukladne!
Odpus;te mi mentorsky t;n, jimz se na vas obracim. Soucasne jim promlouvam sam k sobe, jelikoz se ze spolecnosti ostatnich lidi nevydeluji. A; uz jsou prijemni ci nikoliv. Neni-li mi clovek dvakrat sympaticky, stoprocentne vim, ze v jeho neprijemnosti je ukryta take castecka, a mozna i vice, spiny, ktera na neho presla ze mne. Ze mne jako soucasnika nebo jako nekoho, kdo zil kdysi v minulosti. Tento fakt mi rozhodne nezpusobuje radost. Tu mi cini druha strana mince a totiz skutecnost, ze „myt" se muzeme vylucne spolecne a ze cim vice lidi do „umyvarny" zatahneme, tim lepe se „umyjeme" sami. Ostatne jinak to ani nemuze byt - z dobra prece pochazi dobro, ze svetla svetlo, z bohatstvi bohatstvi. A o-pacne. Je-li tomu jinak, zcela naruby, pak je to vsechny daleko tezsi. Pro vsechny plavici se na lodi jmenem VESMIR, rizene Nejvyssim Rozumem jejiho kapitana, jehoz jmeno je lidstvu znamo od doby, kdy ho na onu lo; privedl, nebo; Jeho jmeno je BUH. A prave proto:
Klanim se Tobe, Rozume Nejvyssi,
 klanim se Tobe, ; Boze.
 Ja - sluzebnik Tvuj.
Dnes, 19. ledna 1997 je den Krtu Pana. Proto znovu opakuji:
Pane Jezisi Kriste, Syne Bozi, modlitby sve posilame Matce Tve neposkvrnene, jakoz i vsem svatym. Amen.
Uvedu jeste tri modlitby na pocest Matky Bozi, nase Hospodina, naseho Jezise Krista, Syna Boziho, neposkvrnene Panny Marie:
Bohorodicko, raduj se, blahorecena Marie, Pan s Tebou, blahoslavena jsi v zenach a blahoslaveny budiz plod tela Tveho, jenz jsi porodila ke spase dusi nasich.
152
153
Zaslouzis si, abychom Te blahoslavil jako Bohorodicku, nezapomenutelnou, a laskavou Malku Boha naseho. Cestnejsi dierubina a slavnejsi serafina jsi Ty, ktera jsi porodila. ;, Bo-horodicko nase, Tobe chvalu pejeme.
Opevujeme Te my, sluzebnici Tvoji, Bohorodicko nase. Vlad nes nad nami, pred vselijakymi utrpenimi nas ochra;ujes, vzyvame Te, nevesto Nebeska.
Jezis Kristus vsak neni synem Panny Marie, ale take Boha:
Otce nas, jenz. jsi na nebesich, posve; se jmeno Tve, prij; Kralovstvi Tve, na nebi i na zemi. Chleb nas vezdejsi nam dej a odpus; nam nase viny, jakoz i myje odpoustime. Neuve; nas v pokuseni, zbav nas vseho zleho. Tve je Kralovstvi i sila. Ve jmenu Otce, i Syna, Ducha svateho. Az na veky. Amen.
Pridam jeste cive modlitby adresovane Duchu svatemu, ktere duchovne materializuji nase spojeni s Bohem:
Kraii nebes, utesiteli nas, duse skutecna, kteraz jsi vsude, poklade blazenosti, darce zivota, prij; a vstup do nas, ocisti nas od vselijakych hrichu nasich, spas nas i duse nase.
Boze svaty, svaty nejvetsi, svaty nesmrtelny, smihij se nad nami. (opakovat trikrat)
Jeste dve modlitby svate Trojici:
Trojice nejsvatejsi, smiluj se nad nami. Hospodine zbav nas iirichu iiastch, odpus; nam nase viny, zacel rany nase ve jmenu Tvem. Slaua Otci, i Synu, i duchu svatemu, nyni i na veky. Amen.
Mozna, ze v souvislosti se zminenym svatkem stoji za to si pripomenout symbol viry:
Verim v Boha jedineho. Otce, Tvurce nebes i zeme. Verim v jedineho Pana Jezise Krista. Syna boziho, jedineho, pred mnoha veky se zrodivsiho. Svetlo svetla, pravdo Bozi od Boha dana, pro cloveka a pro jeho spasu jsi sestoupil z nebes, Ty, pochazejici z Ducha svateho a Panny Marie sta; se clovekem.

   Je „prezident" Kennedy opet tady?
V souvislosti s karmou bych rad pripomnel, ze kazdeho z nas jeste ceka nejeden navrat na Zemi. Tak napriklad zastreleny americky prezident Kennedy se okamzite narodil znovu. Vsimneme si, co o tom pise Andrej Sidorenko ze „Sveta novinek" (cislo ze 6. ledna 1997), jenz svuj nazor zverejnil v clanku „Divoch - prezident".
„22. listopadu 1963 ve dve hodiny vychodniho casu se u kmene Otobej - Ria v Nove Guineji narodil domorodec Ara-an. Jeho narozeni by probehlo bez povsimnuti, nebyt jistych okolnosti. Narodil se totiz prave ve chvili, kdy v USA bylo oznameno zavrazdeni prezidenta J. F. Kennedyho, pricemz za nejaky cas vyslo najevo, ze negramotny chlapec zna tajna fakta ze zivota predcasne zemrele hlavy statu. Jak uvedl psychiatr z Nizozemi, doktor Klaus Demolen, pro vyzkum zmineneho domorodce byla sestavena zvlastni komise, skladajici se z parapsychologu, lekaru a historiku. Vyzkumne prace probihaly v jedne z nemocnic mesta Mosting v Nove Guineji.
Dokazat teorii opetovneho zrozeni prezidenta Kennedyho v podobe Araana, coz by kdovi pokolikate potvrdilo moznost reinkarnace, bylo mozne pouze metodou bezpoctu otazek tykajicich se zivota a politicke cinnosti americkeho prezidenta, na nez mel Araan dat absolutne spravne odpovedi. K nesmirnemu uzasu komise se tak stalo. Domorodec nakreslil presny plan rozmisteni mistnosti v Bilem dome. vypravel spoustu malo znamych podrobnosti z Kennedyho detstvi. A co vic, dokazal take zopakovat text jeho teze o vladnouci tride v Britanii, jenz byl napsan v roce 1940. Komisi nezbyvalo nez priznat skutecnost znovuzrozeni prezidenta J. F. Kennedyho.
Zahadou je, proc si pro reinkarnaci vybral tak nepohodlne misto? Zda se, ze v tomto ohledu nemame moznost si vybirat. Konec koncu v zajmu osvojeni si dalsich vedomosti a ziskani novych dojmu obcas nezaskodi Bily dum vymenit za chysi divocha.
Tuto historku jsem slysel jiz drive, zhruba pred osmi lety. Ostatne v ruznych dobach se proslychalo ledacos, i podobne pribehy. Plne jim verim, jelikoz jsem se ve svem zivote setkaval uz s vselicim. Zvlas; kdyz se to, co pripominalo mystiku,
154
155

potvrzovalo fakty, argumenty pochazejicimi z ruznych, na sobe nezavislych zdroju. Pokud se to Bohu bude hodit, mozna, ze se k tomuto rozhovoru jeste vratime.
Proc „karmoenergeticky" vampyrismus?
A nyni si snad, ctenari, sami muzete udelat zavery o puvodu vampyru. Skutecnost, ze zakladem energetickeho vampy-rismu jsou poruchy funkci biopole, je ocividna. Je nam uz naprosto jasne, ze energetickymi vampyry se lide mohou stat nejen za sveho zivota (v dusledku karmy vlastniho zla nebo karmy vlastni hlouposti), ale ze vampyry se rovnez rodi (jde o vniknuti do cloveka spolecne s reinkarnovanou dusi nebo o energetickou cestu po linii rodicu). Zcela jasne je i to, ze energeticky vampyrismus ma na sve „obrazovce" energeticke poruchy a karmicke privesky. Z toho duvodu za vhodnejsi povazuji podobne vampyry nenazyvat energetickymi, nybrz kar-moencrgetickymi. V uvahu pritom beru fakt, ze i kdyz podstatou vampyrismu jsou energeticke poruchy, jejich priciny je nutne hledat v lidske karme.
Proc miluji vampyry?
V dobach meho detstvi jsem casto slychaval posmesne vykriky typu „Miluji vojaky." nebo „Mami, zamilovala jsem se do letce." Na sklonku zivota, kdy se byti meho fyzickeho tela velice rychle zene dolu a pravdepodobnost, ze duse se kazdou chvili odlouci od tela a zmizi v energetickych prostorach Vesmiru je stale zretelnejsi (a to vsechno tvrdim bez ohledu na to, ze nejlepsi devizou meho zivota porad zustava, ze „nejlepsi pise; jsem si jeste nezazpival, vsechno je jeste prede mnou"), mohu zcela otevrene vykriknout: „Miluji vampyry!" Ano, mam rad i letce, i vojaky, ale take vampyry (Podle meho nazoru nikdo krome vojaku, tak dobre nevi, co je to valka, proto take museji usilovat o mir. Z toho duvodu jsem v poslednich volbach hlasoval za statecneho generala Lebede.)
Jiste, ve sve podstate jsou vampyri odporni. Svemu okoli zpusobuji mnoho neprijemnosti. Minuty, hodiny, dny (a daleko vetsi zivotni useky) meni v utrpeni. V dusledku jejich po-
156
chybnych aktivit lide stradaji, predcasne umiraji. Z tohoto sveta odchazeji zasluhou „sosaku", ktere si je oblibily. Na onen svet se ubiraji neznami jedinci i ti vehlasni. Nam „stred-;akum", kteri na svych bedrech neseme vag;ny vselijakeho hnoje (sam sebe pocitam mezi „sedive" stred;aky, nemyslim si, ze mohu zemrit nasledkem velikasske manie), pripadl s;astny ukol - cely svuj zivot prevazet pokud mozna co nejvice nakladu, ktery nas cich a dusi ne vzdy oblazuje. Jestlize se ti „velci" brzy ztrhnou a vypadnou z role „diky" pretizeni sveho obrovskeho talentu, pak nekdo prece musi „karu" tahnout dal, aby ti, kteri sezrali vsechny viditelne talenty, take mohli dal zit, mnozit se a dava praci tem, kdoz dobrovolne nebo zasluhou sve karmy stesti nachazeji ve vysledcich vlastni prace, pricemz pracuji nejen za sebe, ale take za ty druhe, nezavisle na tom, zda tim druhym je vampyr-drzouri nebo tentyz vampyr, avsak s mnohem vetsimi ambicemi. Ostatne na kom by se z hor vlastniho uspechu vampyri meli vozit, kdyz ne na nas, kteri stojime kdesi uprostred zivota, na nas „stred;acich"? Nebudou prece sve stesti pod sluncem stavet na flakacich a vecnych skemralech, kteri jsou ze stejneho energeticko-vampyrskeho plemene. My „stred;aci" jsme sedivi a nenapadni lide, takze se obejdeme bez tech i onech. Co je nam do nich! Jak zpival Vysockij: „Je to priserne, az hruza!"
Jiste, vselijake neciste sily, vcetne vampyru, se vzajemne nesnesou. Tak dlouho se budou bit „hru; o hru;, az se u tyraji". Na kom se maji vozit, koho maji vycucavat, kdyz ne pracovite vcelicky-darce? Dokonce ani nakradene drobecky pracujicimu cloveku nedokazou zaplatit! Zname tyhle vampyrske chytraky, jakymikoli prostredky i to posledni slohnou.
Jak nadherne je vznaset se
Navzdory tomu mam vampyry rad. Miluji je uz desitky let. Jak si vzpominam snad uz od detstvi. Cozpak je to spatne, kdyz te zaprahnou a honi jak nadmutou kozu a ty mas dojem, ze se uz uz v tobe neco utrhne, kdyz tve srdce malem mele z posledniho, kdyz se v mladi zastavi uplne a ty svym strizlivym rozumem pochopis, ze vsechno konci a cosi z tebe se zveda kamsi nahoru? Jak je nadherne vznaset se a letet tam k vysinam, do neznicitelneho oceanu Svetla. A tam nahore pozoruji, jak se k nim priblizujes (podobne dobri lide, vsichni v bilem, v bilych turbanech, s bylimi vousy). Tvuj vzhled provazi jakasi uzasna klidna, doslova bozska hudba, v niz se prolinaji zvuky bubnu a kostelnich zvonu. Tvuj nos nahle zaplavi do te doby neznama, ale prijemna vune.
Dokonce i dnes, po ctyriceti letech, jez uplynuly od cervence 1958, kdy nasi neunavni pracovnici-medici, kteri si pne-umonii spletli s brisnim tyfem, te umistili do pokoje s pacienty s touto nemoci, lecili te na ni a te; se te snazi dolecit, mas vse v zive pameti. Ach, jak prekrasny byl onen let duse, opustivsi telo, v nemz se zastavilo srdce. Dokonce ani jakysi hrbitov, ktery lze shora zahlednout, a ktery je v pripade neuspesneho letu ocividne pripraven prave pro tebe, ani zalostne vyti psu te, odletajiciho do nadherneho sveta Svetla a zvuku, nezneklid;uje. Cozpak to neni radostne, letet z nemocnice, v niz v dusledku chybne diagn;zy a tudiz i spatneho „leceni" umiraji i mladi lide. Cozpak neni uchvatne opoustet spital, v nemz chrabremu dvaapadesatiletemu vousatemu valecnemu veteranovi zpusobuji bolesti, ktere ho nakonec dovedou k infarktu s rychlym koncem? Chlap pritom trpel jakousi jaterni chorobou. Lecili ho vsak na otravu, delali mu vyplachy s velkymi davkami tekutiny, vcetne jakychsi fyziologickych roztoku. Panecku, co jen nasinec v nasich nemocnicich nevidi! Ani sam na sebe nemas chu; hledet, kdyz do tebe cpou chomac niciveho hnusu a tva kuze nahle zacina menit barvu. Z sede pres zelenou k bile. Je vubec dulezite, jakymi barvami hrala tvoje kuze a v jakem sledu? Vzdy; pak stejne nasledoval let tam do vysin. Sluzbukonajici zdravotni sestra v te chvili s desem v ocich vykrikla: „Co je to s vami?" A pak se ocitla pod vami, v ohavne nemocnici, nedaleko stanice moskevskeho metra Sokolniky, nazvane Ruda sovetska prvni infekcni klinika. Komusi se vsak zdalo, ze je ponekud brzy, aby se do nebe odebral nekdo, kdo si tady dole sve jeste neodpracoval.
Tohle mi vypravel velice blizky clovek, vrativsi se na rodnou zem. Srdce zacalo pracovat a nasledovalo „pristani". Nevim, jak to vsechno nazvat, ale memu priteli se zrejme skutecne docasne „zastavilo" srdce. Mnozi z vas se zajiste jiz ocitli ve stavu, kdy se cas „roztahl" a clovek mel najednou dojem, ze v prubehu nekolika sekund pred nim proletel ohromny kaleidoskop vidin a pocitu. Na adresu zdravotni sestry. ktera se k „odletu" meho pritele nachomytla poznamenal, ze na neho civela jako na mutanta ci vlkodlaka. V kazdem pripade ji nebylo nejlepe. Domnivam se, ze kdyz se ocitla v blizkosti cloveka stizeneho klinickou smrti, musela i ona na sobe neco pocitit. V kazdem pripade se behem dalsich sluzeb snazila „kosmonautu-letci" vyhnout. Priznejme si uprimne, kdo prahne po setkani s umrlcem, by; docasnym? V tech casech takova svoboda slova ve vztahu k podobnym jevum neexistovala. Teprve nyni lze v literature objevit vse, co se drive ve svete vydavalo a vydava.
Porucha bioenergeticke vymeny
Bioenergeticky vampyrismus je nasledkem poruchy bio energeticke vymeny mezi clovekem a Vesmirem. Kdyz jsou cakry zablokovany, zanaseji se spinou stojici energie, obsahujici energeticke strusky. Jejich otaceni je nerovnomerne nebo opacne (proti smeru hodinovych rucicek), objevuje se choroba a biopole se kazi ci dokonce nici. Clovek muze i zahynout.
G Nedostatek energie se lide, aniz by se zamysleli nad pricinami sveho chorobneho stavu, sve slabosti, svych neduhu, snazi doplnit tou nejsnadnejsi cestou, kradezemi energie od lidi vladnoucich mnohem silnejsi energii - od darcu.
3 Jak se bioenergeticti vampyri chovaji v rodinnem kruhu, jsme jiz zmi;ovali. Nekteri s darci navazuji velice tesne fyzicke kontakty, usiluji se jim priblizit, dotknout se jich (laskavi vampyri) nebo se snazi obe; vyvest ze stavu nervove a psychicke rovnovahy. Rozruseni totiz rozsiruje hrani ce biopole a narusuje jeho celistvost. Vampyr. ktery pronikl za hranice biopole nastvaneho cloveka nebo ktery energii hlta „dirami" v biopoli sve obeti, dosahne sveho cile.
n Zpravidla to probiha na urovni podvedomi. Nasledne se vampyr chova bu; promyslene nebo podvedome, dostava
157
158
159
se do stereotypu. Ma snahu se se svou vyhlednutou koristi sblizit, aby se mohl nalokat jeji energie. Posleze se od ni vzdali, aby ziskanou energii stravil a pak hura znovu na „lov". Chovani vampyra pripomina hmyz (komary, blechy, stenice) - najde si obe;, vysaje ji, vzdali se, „pokrm" stravi, aby se opet vydal na hon.
Mi vampyri se chovali ruzne. Nejen v dusledku psychickych rozdilu a odlisnosti ve vychove. Zkratka a dobre kazdy z nich, v zavislosti na zivotnich nebo psychologickych zajmech, ale take poruchach organismu, ma svou praci.
; Muzi se sexualnimi potizemi „piji" energii z odpovidajicich caker zdravych muzu.
; n Lide trpici chorobami ruznych organu energii vyuzivaji prostrednictvim caker zajis;ujicich normalni praci odpovidajicich organu.
; n Karieriste touzici dostat se vyse ve vede, se snazi do styku prichazet s moudrymi tvurcimi lidmi. Osvojuji si ziskane informace a soucasne podvedome dobijeji prislusne cakry.
 Vsechno zle je k necemu dobre. Vysavanim energie darcu vampyri bezdecne prispivaji k rozvoji jejich energetiky. V zajmu doplneni ztrat totiz darci pracuji za sebe i za ty druhe. Navzdory tomu je socialne-psychologicky aspekt vampyrismu odporny.
Vetsina lidi si sotva preje stat se vampyry. Vampyrismus je drive ci pozdeji odhalen. A; uz by vampyri byli buhvijak vynalezavi, lide podstatne radeji maji darce, trebaze ti nekdy nejsou zrovna nejlepe vychovani, jsou ztresteni a vrtosivi.
Abychom se nestali vampyry nebo abychom obnovili energetiku lidi, kteri zasluhou vampyru trpi, mame k dispozici celou radu metod. Podivejme se na nektere z nich.

   JAK ZVITEZIT NAD VAMPYREM
Jsou lide, kteri se, jak byva zvykem tvrdit, ani certa neboji. Vampyr je nebezpecny slabym a negramotnym „vsevedum", kteri ve skutecnosti nicemu nerozumi. Vedi jen to, co je jejich umu dostupne. Lenost je jejich prokletim a prahem, pres nejz jim prave ona zahalcivost a absence vule nedovoluji prekrocit.
Je-li nekdo moudrym, vzdelanym a slusnym vampyrem, pak si najde „pracovitou vcelicku-darce", jenz ma energii pro tisice vampyru. Staci jen zbavit ho casti prace, ktera je pro nej nezajimava a spokojene s nim zit. Jenomze kde takoveho darce najit? Jiz jsem zminil, ze v dobe vedecko-technickeho pokroku s jeho naslednymi ekologickymi dopady je to s darci stale obtiznejsi. Rozrustajici se ridici aparat a vselijake spolecenske organizace a strany je take nutne nakrmit. Nemyslim si, ze vsemozni prizivnici jsou spokojeni se svym zivotem parazitu. Vzdy; nas prece stvoril Buh!
Ochrana modlitbou
Priznejme si tedy, ze jsme zbloudili, ze jsme zatoulanymi detmi a vra;me se k nasemu Bohu, k nasemu Otci. Ten, kdo tuto publikaci docetl az k temto radkum a nema u sebe bibli ci modlitebni knizku, a; mnohokrat za sebou opakuje tri modlitby - prisahy:
Klanim se Tobe, Rozume Nejvyssi! Klanim se Tobe, ; Boze! Ja, sluzebnik Tvuj.
Behem modleni se snazte uvolnit a zkoncentrovat na smysl pronaseneho, v duchu nebo nahlas. Zkuste to! Uverte tomu, sluzebnici Bozi. Vseho vsudy jde o tri kratke fraze davajici cloveku ohromnou silu. Ten, kdo ji v sobe nepocitil hned napoprve, si muze byt jist, ze trpeliva duslednost v nejblizsi dobe prinese sve ovoce.
160
161

Ohrozen je i vampyr
V organismu energetickeho vampyra vznikaji jakesi zatky, jez ztezuji pronikani energie z okolni prirody, kosrnu. Brat si energii zpracovanou „poclovecenym" darcem je podstatne snazsi. Soucasne s tim, jak vampyr svemu okoli skodi, se sam muze nakazit jakoukoliv, i „neinfekcni" nemoci, napriklad gastritidou, osteopor;zou atd. Rovnez je nutne dodat, ze zhoubne novotvary se z jednoho cloveka na druheho prenaseji bioenergeticky. Z toho tedy vyplyva, ze vampyrismus je nebezpecny i pro vampyra!
Bioenergie stromu
Podstatne snadneji, bez nebezpeci, lze energii dopl;ovat za pomoci stromu - darcu, ktere maji obrovske zasoby bio-energie a schopnost rychle ji obnovovat. Mezi nejsilnejsi dar-ce-stromy patri: dub, jehlicnany (predevsim borovice), akat, briza, javor, jerab. Mohutny darce-strom ve svem blizkem okoli (ne mene nez 6-10 metru) nema zadny dalsi strom. Stromy rostouci bliz k sobe, se velkymi zasobami energie nevyznacuji. Prakticky kazdy clovek muze energii libovolneho stromu proverit dlani, pak u stromu s velkou energetickou zasobou muzeme ucitit pevnejsi prostor, teplo, brneni („jiskreni").
Od pradavna je znamo, ze cloveku narozenemu v urcitem znameni odpovida konkretni druh stromu. Lidem narozenym ve znameni:
Kozoroha (22. prosince az 20. ledna) - borovice
Vodnare (21. ledna az 19. unora) - smokvo;
Ryby (20. unora az 20. brezna) - jilm
Berana (21. brezna az 20. dubna) - svestka
Byka (21. dubna az 20. kvetna) - myrta
Blizencu (21. kvetna az 21. cervna) - vavrin
Raka (22. cervna az 22. cervence) - jiva
Lva (23. cervence az 23. srpna) - dub
Panny (24. srpna az 23. zari) - jablo;
Vahy (24. zari az 23. rijna) - buk
Stira (24. rijna az 22. listopadu) -jerab
Strelce (23. listopadu az 21. prosince) - palma
162

; Samozrejme, ze ne vsude vas strom najdete. Energii vsak lze dobijet z jakehokoliv jineho stromu-darce, ktery se cloveku zalibi, pricemz mu v duchu adresujeme prosbu o doplneni energie. Pokud nepocitime nic neprijemneho nebo dokonce touhu odejit, pak pomoc muzeme vyuzit.
; Znamy jsou ruzne zpusoby „piti" energie. Mne osobne se jako nejefektivnejsi jevi nasledujici. Postavte se zady ke stromu, pritisknete se k nemu zatylkem, pateri, kostrci a patami. Strom uchopte dlanemi. Uvolnete se a v duchu si predstavte, jak do kazdeho mistecka vaseho tela proudi cista, stribrne-bila energie. Jakmile ucitite, ze vase telo je ji skrz naskrz prosaknuto, podekujte stromu za pomoc. Cely proces zbytecne neprodluzujte. K ziskani energie stromu staci pouhe tri minuly. Preberete-li, muze se vam zvysit krevni tlak, coz s sebou nese odpovidajici nasledky.
; Krome stromu-darcu rovnez existuji stromy-vampyri, poziraci energie. I je lze vyuzit. Napriklad k procisteni energetickych kanalu, k odstraneni poruch, zanetlivych procesu, k ieceni ruznych nemoci. Nejvetsimi spotrebiteli energie jsou topol, kastan a osika. Pri styku se slromem-vampyrem muzeme pouzit stejny zpusob jako u stromu-darce. Ovsem pritom si zase musime predstavit, jak do stromu unika vsechno spatne, vcetne chorob. Jakmile ucitime ulehceni a soucasne slabost z nedostatku energie, je nezbytne stromu podekovat a nasytit se bioenergii stromu-darce.
Bioenergie zvirat
Zvyseni bioenergetickeho potencialu cloveka take napomaha styk s domacimi zviraty a ptaky, prace v sadu a na zahonech se zeleninou.
V posledni dobe v nasi i zahranicni medicine znacneho rozmachu dosahl novy smer nazvany animaloterapie. Jde o system leceni, kdy se soucasne s leky nemocnemu predepisuje styk se zviraty. Lekari vedi. ze kontakt se psern, kockou nebo ptackem zhusta predstavuje jediny prostredek pomoci nemocnemu. Jiz vice nez ctyri tisice let lidem pomoc poskytuji „zazracni psi" - peruansky nahac, mexicky nahac a nejmensi cinsky chocholaty pes. Postizene zbavuji astmatickych zachvatu, normalizuji jejich srdecni rytmus a krevni tlak, zbavuji je alergie a nekterych koznich chorob. Pozorovani ukazala, ze uvedeni psi dokonce zpomaluji rozvoj onkologickych nemoci. Uvedene skutecnosti lekari vysvetluji zvysenou telesnou teplotou techto zviratek na 40,5 °C. Takovou teplotou, beznou pro tyto male psy, se nevyznacuje ani jeden zivocich v prirode.
Jeste jedno lecive plemeno je jiz davno znamo ve starocin-ske medicine - sarpej. Tento"pritel cloveka" k svemu „starsimu kamaradovi" patri vice nez dva tisice let. V lecebnem smyslu se sarpejove ceni kvuli neobycejnemu biopoli. Lekari doporucuji, aby se s temito psy stykali nerv;zni, vybusni, nevyrovnani lide, jedinci, jimz „skace" tlak a kteri trpi bolestmi hlavy. Psi vsak nejsou jedinymi domacimi lekari cloveka.
D Kocky nejen ulehcuji samotu, ale take uklid;uji a snizuji krevni tlak.
Cl Jizda na koni zase prospiva jedincum s narusenou psychikou.
Bioenergeticka cviceni
Jiz vime, ze chaba bioenergetika cloveka je vlastne narusenim jeho kontaktu se zakladnim zdrojem energie - s prirodou, kosmickym prostorem. Kosmicka energie je nejmohutnejsi. Z jejich nitek je utkana veskera ziva i neziva priroda. V ruznych nabozenstvich ji nazyvaji pranou ci Bozi blazenosti. Spojit se s ni a doplnit si zasoby lze za pomoci nize popsanych fyzickych a dechovych cviceni.
1. cviceni
Po probuzeni se 12x poklo;te kazde svetove strane. Zacnete od vychodu a pokracujte ve smeru hodinovych rucicek.
2. cviceni
Vestoje se snazte uvolnit. Zacnete krouzit boky ve smeru hodinovych rucicek tak, aby se horni cast tela nehybala.
3. cviceni
Telo je uvolneno, kolena lehce ohnuta. Ostrym pohybem zvedejte dolni cast bricha dopredu a dozadu. (Tyto pohyby vynikajicim zpusobem provadi Michael Jackson.)

163
164
4. cviceni
Brichem krouzite ve smeru hodinovych rucicek, masirujte tak vnitrni organy. Snazte se nepohybovat hlavou, rameny, boky a nohama.
5. cviceni
Pokuste se sjednotit praci tela a mysli. Stujte v uvolnene poloze, zacinejte se trast. Pritom si predstavujte, jak se z vas v podobe temnych skvrn „vytrepavaji" vsechny bolesti. V duchu tuto spinu spalte.
6. cviceni
Delejte drepy.
7. cviceni
Postavte se na vsechny ctyri koncetiny, opirejte se o kolena a lokty, panvi, pohybujte dopredu a dozadu (dolu a nahoru).
8. cviceni
Nekolikrat se vytahnete, uvolnene se poveste a pohoupejte se na hrazde.
9. cviceni
Odrazte se od podlahy. Zadouci je mit oporu ve trech bodech: na rukou a spicce jedne nohy, pricemz druhou nohu polozime na prvni. (Toto cviceni pomaha zabranit rozvoji skler;zy, nebo; diky zesilenemu prilivu a odlivu krve promyva mozkove cevy.)
10. cviceni
Povrchove dychani podle pevkyne A. N. Strelnikovove. Dychejte rychle, jako po behu. S castymi nadechy a vydechy nosem soucasne prsty rukou svirejte do pesti a zase ji otevirejte.
Pri nadechu dlanemi jakoby zachytavate energii, propoustite ji skrz sebe, pri vydechu prsty otevirate, jako byste prijatou energii odhazovali. Takovato dechova cviceni je nutne delat 8-krat. Potom je opakujte 4-krat, to znamena celkem 32x. Nasledne vse zopakujte 3x. Dohromady napocitate 96 ostrych nadechu a vydechu. Tolik take prsty a dlanemi rukou prijmete a odhodite energie. Podminkou je ostry nadech a vydech. Nemene razantni musi byt take zachyceni energie. Je nutne vzdy pocitat do osmi. Cim vyssi je tempo, tim je cviceni lepsi. Jestlize nestacite s dechem, udelejte po dalsi osmicce malou pauzu. Provedete-li vsechny kroky spravne, pak uz po triceti dvou nadechnutich pocitite teplo. Kdyz cviceni zopakujete jeste 3x, zaznamenate priliv sil.
165
Kdyz vam cviceni cini potize, nemusite je hned od zacatku provadet cela. Pokazde se ovsem snazte pocet osmicek zvysit. V cem smysl ostrych nadechu a vydechli spociva? Kdyz je delate, „krmite" se jemnou energii, jiz si biopole osvojuje.
11. cviceni
V duchu si predstavte, ze vasi pateri prochazi stribrne-bila trubice. Jeji vrchni okraj se tahne vsemi vrstvami atmosfery do prostoru bez vzduchu. Spodni okraj kostrci pronika do zeme, do jejiho stredu, do oh;oveho magmatu. Do dolniho konce trubice v duchu zasouvate mohutny k;nicky trychtyr. Jim proteka svetla cista energie, ktera v nasem pozemskem, fyzikalnim chapani neni hmotna. Tato energie je, co se biologickeho chapani tyce, nejmohutnejsi energii vakua, je Bozi milosti, pranou. Jedinec, ktery se svou existenci - dusi i telem - zminene energii podrobi a najde s ni prime i zpetne spojem (to znamena, ze se v ni rozpusti), bude nekonecne moudry, silny a nesmrtelny.
Uvedena cviceni jsou pouze zacatkem uvedomele cesty. Bu-dou-li ti, kteri se vyznacuji vysokou citlivosti (a mozna i jasno-videctvim), tuto energii skrz sebe propoustet, mozna uvidi, jak do „trubice" z ruznych mist naseho tela vtekaji spinave „praminky". Znazor;uji nase hrichy a choroby. Odchazeji dolu, do oh;oveho magmatu zerne, kde shori. Samotna cista energie, prosta fyzikalni hustoty, neni podrizena zadnym fyzikalnim procesum. Nemeni svuj vzhled, nemizi a nevznika opetovne. Je vecna a nesmrtelna. Clovek, jenz ji duveruje a jenz ji uznal, ji byva ocisten. Zpocatku muze cvicici v hlave, ramenou a v dalsich organech citit jakousi tihu, jindy se zas objevi neprijemne chorobne pocity. Nejde o nic hrozneho. Z organismu se prave v tuto chvili vylucuji energeticke zatky, jez vakuum vtahuje do trubice.
Cilem uvedenych zpusobu a cviceni je normalizace cinnosti energetickych caker a obnoveni biopole. Jestlize sami se sebou budeme pracovat systematicky a pomahat svych blizkym, muzeme se nejen zbavit vampyrismu, ale take se vylecit z rady nemoci, vcetne (budeme-li dostatecne durazni) sejmuti uhranuti a zacarovani.

    Univerzalni metoda
Tem, kteri popsana cviceni zvladli a domnivaji se, ze jsou mimoradne citlivi a schopni vnimat prinejmensim vlastni biopole, nabizim mnohem silnejsi a zejmena univerzalni metodu zvyseni vlastniho bioenergetickeho potencialu a leceni ruznych nemoci. Uvedeny zpusob vyuzivam pri uzdravovani postizenych (v poslednich ctyrech letech jich myma rukama proslo vicc nez dva tisice). Take s nim seznamuji posluchace kurzu nazvanych Zaklady bioenergie.
Clovek si bionergeticky potencial muze zvysovat bu; sam nebo muze vyuzit sluzeb lecitele. Podstata metody spociva v jejim postupnem plneni. Zadouci je, aby to bylo ve stoje, avsak je nezbytne, aby se clovek citil uvolnene nebo mel otevrene oci.
1. etapa
Pozornost soustre;te na prvni cakru. (Behem vsech etap lecitel bedlive sleduje pacientovy eakry). V duchu si uprostred cakry predstavte (posledni obratel kostrce) malicky bal;nek, do nehoz se k;nickym trychtyrem, ctyrmi rotacnimi proudy, ze zeme vleva energie cervene barvy.
Trychtyr se otaci ve smeru hodinovych rucicek (hleclime-li na nej zdola). Bal;nek se napl;uje, siri se do celeho tela i za jeho hranice, prosakuje jim a omotava ho. Pote se deformuje a spolu s telem se meni v neco, co pripomina inatriosku. Samozrejme, ze vylucne po obrysech biopole.
Hodlate-li tento zpusob vyuzivat, doporucuji, abyste si nahlas nebo aspo; pro sebe zpivali mantru „lang" a notu ,.do": laang-doo, laang-doo atd. Zvuky vydavejte tak dlouho, dokud neucitite, ze se cele telo i povrch zmenily v jeden chomac cervene energie, zbavene jakychkoliv cernych ci sedych bodu. A; uz se to jevi sebetezsi, musi biopole vzdy mit cervenou barvu a jeho obrysy ve vztahu k vertikalni ose prochazejici stredem patere museji byt vzdy symetricke. To je velice dulezite!
Nemene podstatne je v duchu (pro jasnovidce take zrakem) fixovat pritomnost cervene barvy energeticke matriosky (ci zamotku). Jestlize odhalite nejake cerne nebo sede skvrny, predevsim v podobe pijavic, trubicek nebo pletencu, pak vsechno vase tasili okamzite zamerte na to. aby je vytlacila
166
167
cervena barva. Skvrny musite v duchu spalit. Pritom zcela zretelne ucitite pach horici organicke latky, zhusta bavlny nebo neceho mnohem neprijemnejsiho. Nejde o mystiku. Pachy mohou zaznamenat take lide ve vasi blizkosti, kteri o vasi cinnosti nic nevedi.
2. etapa
Soustre;te se na druhou cakru. V jejim stredu si predstavte, presneji v casti krize, 3 cm pod pupkem, prusvitny bal;nek, do nehoz se prostrednictvim dvou k;nickych trychtyru virivymi proudy vleva energie oranzove barvy pochazejici z vody. Kazdy trychtyr se otaci tak, jakoby se virive proudy ve-sroubovavaly jeden do druheho. Osy trychtyru museji byt v jedne linii, sikmo k vertikale patere. Zminena linie prochazi dvema body: stredem cakry v pateri a centrem kosti stydke.
Energie zapl;uje stred cakry, jenz se postupne rozsiruje. Z bal;nku se meni v zamotek (matriosku), stejne jako pri praci s prvni cakrou. Uvedena energie zapl;uje fyzicke lidske telo i telo energeticke prvni cakry.
Rozmery energetickeho tela druhe cakry jsou vetsi nez parametry energopole prvni cakry. Energie se nemisi, jelikoz maji odlisne vibracni frekvence. Je to stejne, jako kdyz voda pronikajici do zeme se s ni nikdy neslouci. Daleko ohebnejsi a plastictejsi telo dokaze vzdy projit castmi krehkeho tela.
Pri praci s druhou cakrou se efekt zvysuje, jestlize (v duchu ci nahlas) zpivate mantru „vang" a notu „re": vaang-rre, vaang-ree atd. Zvuky sa vyluzuji podobne jako pri praci s prvni cakrou do okamziku, kdy pocitite, ze se cele telo a okolni prostory zaplnily cistou oranzovou energii. Tedy bez nejakych temnych kapek. V opacnem pripade v praci pokracujte jako pri prvni etape.
S dalsimi cakrami pracujete analogicky. V uvahu pritom musite brat tato vysvetleni.
3. etapa
Pri praci s treti cakrou energie zlute barvy vychazi z ohne nebo ze Slunce, mantra „rang", nota „mi". Virive proudy jsou v trychtyrovych po deseti.
4. etapa
Energie zelene barvy ctvrte cakry pochazi z troposfery, mantra „jang", nota „fa", 12 virivych proudu v kazdem trychtyri.
     5. etapa
Energie svetlemodre barvy pate cakry vychazi ze stratosfery. Mantra „chang", nota „sol". Pocet virivych proudu v kazdem trychtyri je 16.
6. etapa
Energie modre barvy seste cakry pochazi z mezosfery, mantra „aung", nota „la", 96 virivych proudu v kazdem k;nickem trychtyri. Pri praci se treti, ctvrtou a patou cakrou se osy trychtyru zepredu a zezadu otaceji kolmo k ose patere vstric jedna druhe. Osy obratek trychtyru seste cakry jsou rozlozeny po linii prochazejici dvema body - stredem cela (projekce tretiho oka), kousek nad obocim a prusecnici osy patere a spodni hranice kosti tylni (v miste prechodu do mekke tkane krku).
7. etapa
Energie fialove barvy sedme cakry (na vrcholku hlavy) do ni prichazi od Boha (Nejvyssiho Kosmickeho Rozumu) jednim k;nickym trychtyrem 972 rotacnimi proudy. Mantra „aum", nota „si". Osa otacek trychtyre sedme cakry vede ve smeru hodinovych rucicek, hledime-li na ne shora. Prace se sedmou cakrou je obdobna jako s prvni. Trychtyre prvni a sedme cakry se obraceji vstric jeden druhemu. Ke srazce energetickych proudu nemuze dojit, jelikoz vysokofrekvencni a daleko jemnejsi energie sedme cakry smeruje dolu a biopole cloveka tvaruje jakousi trubici s malym prurezem, umistenou do mnohem sirsi trubice, jiz prochazi energie prvni cakry.
Pri praci s cakrami a s biopolem se mohou objevit ruzne vedlejsi priznaky: „Tezka" hlava, telo i koncetiny, ruzove skvrny na dlanich, kyvani a otaceni tela. Neni nutne se jich obavat, jelikoz organismus se prave cisti a zapl;uje energii. Behem nekolika minut, kdyz vsechny cakry zacnou pracovat normalne, se energetika obnovi, dostavi se pocit uvolneni a dokonce beztize. V takove chvili je mozny rozvoj vyssich fyzickych a psychickych sil, dokonce se muze objevit i jasnovi-decka schopnost.
Proces ocisty duse a naseho leceni, vcetne zbaveni se vam-pyrismu, byl zahajen. Vy si znovu zopakujte tri prostinke fraze, pricemz v ne musite plne verit:
168
169
Klanim se Tobe, Rozume Nejvyssi!
Klanim se Tobe, ; Boze!
Ja, sluzebnik Tvuj.
A jeste:
Slava Otci, Synu i Duchu svatemu, nyni i na veky. Amen.
Ocista karmy
Ovsem co kdyz se ukazalo, ze pricina vampyrismu „spociva" v karme? Nejde o jednoduchou otazku, jelikoz na rozdil od vsech predchozich neskodnych cviceni, zamerenych na samokorekci, je k ociste karmy nezbytne pristupovat velice opatrne, abychom si neuskodili. Ovsem jak se rika, cert neni tak hrozny, jak ho maluji a karma, a; uz se krizujete sebecasteji, v konecnem dusledku rovnez pochazi od nejakeho „hajzlika". Co tedy delat? Cozpak ho na svych bedrech, v sobe budeme vlacet cely svuj ubohy zivot? Tak co, riskneme to? Dodame si odvahy a pokusime se vlastnima rukama ocistit? Ostatne je znamo, ze cestu zdola pouze kracejici. Posilime nasi cestu zivota, jenz „zbloudil" ve vlastnich hrisich.
1. Prvni cast nasi nijak tezke trasy, nebo jeji prvni etapu, zaciname zakladnimi kroky, jimiz muze byt kriticke zhodnoceni vlastniho zivota, vlastnich hrichu a necestnych skutku, jichz jsme se dopustili vuci druhym i vuci sobe.
2. Uprimne se kajeme v tom,  co jsme napachali,  prosime za odpusteni ty, jimz jsme zpusobili utrpeni. Pokud tito lide uz nejsou mezi zivymi, nebo se s nimi z nejakeho duvodu nemuzeme spojit, pak se k nim lze obratit v duchu, pricemz si musime vybavit jejich tvar, predevsim oci, hlas, mimiku, gesta.
3. Prosit za odpusteni musime zcela uprimne, presvedcive. Musime naprosto vyloucit moznost dalsiho opakovani jakychkoli negativnich skutku vuci tem, jez za odpusteni prosime. To se tyka i jinych lidi. Ostatne proc o tom vubec mluvim, kdyz kazdy vi, ze prosit za odpusteni kohokoli znamena naslednou ulevu. Nebo snad ne?
4. Potom take zcela uprimne musime odpustit tem, kteri nas nejak urazili, trebaze chapu, ze prave tento usek cesty je mnohem obtiznejsi. Prosbu o odpusteni, adresovanou tem, jimz jsme nejak ublizili, i tem, kteri ublizili nam, musime provadet modlitbou „Hospodine slituj se!" nebo „Pomiluj me, Hospodine!"
5. To vseje nezbytne opakovat tak dlouho, dokud nepocitime, ze se nam ulevilo, uprimne pritom verime v silu a dobrotu Boha. Lze samozrejme vyuzit i jine modlitby, jez obsahuje modlitebni knizka. Nektere uvadim ve svych dalsich publikacich.
Objektivnimi priznaky faktu, ze vse delame spravne, mohou byt napriklad zivani, nekdy vedouci uz k slzam, a z hrudi se valici ulehceny vzdech. Prvni etapu samokorekce nebo samoocisteni karmy je zadouci provadet beze spechu a velice seri;zne.
Druhou etapou ocisteni karmy muze byt jiz drive uvedene cviceni cislo 11, ktere take nazyvam „Bozi blazenosti". Pri samokorekci karmy je nezbytne uvedene cviceni provadet denne v prubehu 21 dnu, pricemz soucasne neprerusujeme, jestlize citime, zeje to nutne, ani predchozi prvni etapu.
Procedura „oh;ostroj"
Po splneni prvnich dvou etap behem tritydenniho obdobi (to zvlas; zduraz;uji) lze prejit ke treti etape, jiz rikam „oh;ostroj". Ocista karmy s vyuzitim tohoto cviceni se dela nasledovne.
1. Pri nadechu energii vtahovanou do sebe v duchu smerujeme do pingaly (pravou nozdrou) a do idy (levou nozdrou), pricemz ji presouvame do prvni cakry (muladhary). Vedomosti o kanalech pingala a ida,  i o cakrach, mame jiz z predchozich kapitol.
2. Soucasne s vydechem, ktery nasleduje po nadechu, v duchu energii zvedame po susumne a po kanalech, ktere jsou v ni - vadzrane a citrine - coz pripomina vzlet rakety, nahoru do sahasrary. Energie vyletajici z muladhary do sahasrary s kazdym zesilenim energetickeho impulzu stale roste a roste, pricemz dosahuje kolosalni velikosti. Pritom naboj energie vypusteny z muladhary, aktivizujici cakry, se dobiji energii vychazejici z nich.
170
171
3. Energeticky naboj, ktery se „rozerve" v sahasrare, podobne jako oh;ostroj, se rozsype do lidskeho biopole a pri nasledujicim nadechu znovu prochazi pingalou a idou a znovu se dostava do muladhary.
4. Cely proces se znovu a znovu opakuje. Soucasne s nim se aktivuje prace biopole, ktera zesiluje ocistu organismu cloveka od ruznych znecisteni a koriguje jeho karmu.
Znovu opakuji, ze „oh;ostroj" se pouziva teprve po splneni
dvou predchozich etap. V opacnem pripade hrozi tezke nasledky pro zdravi a zivot cloveka, nebo; pokud svou dusi a telo neocisti behem dvou prvnich etap, muze si energeticke „pomyje" poslat do mozku. Jsou znamy pripady, ze ti, kteri se prohlasili za mesiase, energetickymi „zatkami" nejdrive zablokovali mozek a nasledne jedince zombovali.
Mnou nabizena metoda samokorekce karmy je velice jednoducha a dostupna vsem, kdo se svou vytrvalosti a trpelivosti snazi zdokonalit ve jmenu krasneho cile. Ti, kteri si to preji, by se meli zacit ocis;ovat hned, dnes, pricemz by od viny dnesniho dne meli postupovat zpet ke svemu zrozeni, a snazit se co nejpodrobneji si vzpomenout na vsechny sve hrichy.
OCHRANA PRED VAMPYRI
Vse co jsem napsal, je motivovano snahou zvitezit nad vampyry. Jak se pred cizim vampyrem ochranit? Vliv vampy-ra na jineho cloveka je energetickym pusobenim. Jiste, nejde o urknuti, uhranuti nebo zombovani. Presto jde o vpad ciziho biopole do naseho organismu, o tvrdy energeticky uder s odpovidajicimi (predevsim zapornymi) nasledky pro zdravi. Pokud nejsme darci dobrovolne, pak vampyr pro nas predstavuje nezadouciho hosta. Od pradavna jsou znamy ruzne zpusoby ochrany. Uvedu nektere z nich.
1. Prvnim a hlavnim pravidlem pri setkani s jakymikoli lidmi (predevsim s vampyry) je za zadnych okolnosti se nerozcilovat, jelikoz pri jakemkoli rozcileni (vcetne slov a cinu lidi)
172
je dulezity nejen jeho smysl, ale take nase reakce. Vedoma i podvedoma „prace" vampyra, zamerena na zachvaceni cizi energie, je korunovana uspechem pouze tehdy, kdyz se obe; zacina znepokojovat. Mi hrdinove, nezavisle na jejich chovani vuci svym „sverencum" (agresivnim nebo laskavym), sve moralni a fyzicke rovnovahy dosahovali, kdyz se lide, kteri se dostali na dostrel „slovnich pomyji", zacali rozcilovat. Soucasne s tim vampyri citili uspokojeni z procesu ziskavani energie.
Je nezbytne zduraznit, ze energie z rozcileni neni zrovna nejlepsi. Plyne z ni totiz spinava energie, jakasi „cernota", v niz se meni svetla energie darce. Ten nejen prichazi o energii, ale trpi take v dusledku toho, ze se stal jakymsi generatorem „cernoty", ktera, nez prejde do vampyra, nici sveho darce. Prave v tom tkvi odpornost vampyrismu. Vampyri se totiz vedome i podvedome v organismu svych darcu bilou energii klidneho cloveka se svetlymi, dobrymi myslenkami snazi deformovat na cernou energii, ktera darci zpusobuje bolest a utrpeni. Proto se take lide, kteri se nedokazou vam-pyrum branit, citi tak spatne. Nezavisle na pohlavi poslednich.
Ovsem jak se nerozcilit, kdyz se vas nekdo snazi nastvat?
Dulezitym prostredkem ochrany je silne biopole. Je nezbytne hledet si ho, provadet bioenergeticka cviceni, uvedena v predchozich kapitolach. Silne biopole je silnou bioenerge-tickou ochranou. V uvahu je pritom treba brat fakt, ze lide s mohutnym biopolem jsou soucasne darci, o jejichz spolecnost vampyri tolik stoji. Rovnez je nutne zminit, ze cim vetsi je bioenergeticky potencial cloveka, tim vyssi je jeho senzibilita (prilisna citlivost), ktera prijima libovolne vlivy, vcetne snahy rozcilit ho. Abychom neutralizovali „druhou stranu mince" o niz musime vedet, je treba „zapojit" praci mozku, hlavy a mysli. Odtud ostatne pochazi i dalsi zpusob ochrany.
2. Ochrana mysli. Praci mysli lze vnimat ze dvou aspektu: mysl ridici vlastni ciny cloveka, mysl zamerena na druhe lidi.
Podivejme se na prvni aspekt prace mysli ve spojitosti vzajemnych vztahu clovek a vampyr. O vyznamu mysli z pohledu jejiho vlivu na jine lidi (jde o zvlastni tema) jsem podrobne psal v knize „Bioenergetika cinorodeho cloveka".
173
Ve vztahu k vampyrum musime jako prvni pri praci mysli prijmout pravidlo, ze „se nebojime sedeho vlka". Musime vedet, ze konkretni „sedy vlk"-vampyr existuje, avsak vnimat ho musime nikoliv jako dravce, nybrz jako poslusneho domaciho psa. Takovy „pes" rychle pociti, ze nejste jeho „parketou" a brzy se od vas odtahne.
3. Odchody od vampyra, nestykat se s nim. Vyhybejte se neprijemnym lidem. Jestlize se setkani s nimi nelze vyhnout, musite vyuzit jiny pristup.
4. Dalsim zpusobem je  „letani v oblacich".  Pokud se z nejakych duvodu od vampyra nedokazete nebo nemuzete vzdalit, tedy od nej fyzicky odejit, opus;te ho aspo; v duchu, „ule;te" kamsi do belostnych oblak, do modraveho nebe. Je to mozne, predstavte si, ze jste v blizkosti nadychanych oblacku, ktere jsou velice prijemne, nebo ze jste se ocitli kdesi v azurovem nebi. Zkuste to, je to pomerne jednoduche.
5. Nikdy na sebe nepoutejte pozornost, predevsim ne sympatickych a nezajimavych lidi.
6. Nepolemizujte s clovekem, ktery je vam neprijemny.
7. Zavirejte obrysy sveho biopole:

a) Ve spolecnosti cloveka, od nehoz lze ocekavat neprijemnosti, prekrizte nohy;
b) palec a ukazovacek jedne ruky spojte s palcem a ukazovackem druhe. Vytvorte tak kruh, ostatni prsty polozte na sebe.

8. Zrcadlo. Pri setkani s nesympatickym clovekem si v duchu  predstavte,  ze vas oddeluje  zrcadlo,  stranou  odrazu obracene k onomu cloveku.
9. Reflektor. Predstavte si, jak z oblasti vaseho tretiho oka vychazi mohutny paprsek reflektoru, ktery smeruje ke tretimu oku a do oci vaseho protejsku, jehoz nezadouci pozornost jste upoutali.
10. Modlitba „Ochra;, me ; Pane"
Ochran me silou cisteho a zivotodarneho krize, ochra; me pred veskerym zlem.
11. Modlitba svatemu andelovi ochranci.
Andeli Kristuv, ochrance nas, spas nase duse a tela, odpus; nam nase hrichy, zbav nas vseho zleho, abychom nikdy
174
nenahnevali Boha naseho. Modli se za nas, hrisne a nehodne sluzebniky, a dej nam milost. Amen.
Existuje mnoho dalsich zpusobu, avsak vsechny vyse uvedene jsou nejsnadnejsi a soucasne velice efektivni. Chrani nejen pred vampyry, ale take pred dalsimi spatnymi energetickymi ucinky. Uhranuti a zacarovani nevyjimaje. Kdyz seje naucite plnit, pak ke sve radosti zjistite, ze problemy s vampyrismem jsou vam cizi. Budete-li navic provadet cviceni zamerena na rozvoj sveho biopole, zarucene se vam podari prekonat i jine zivotni potize.
Chra;te se pokud mozno skryte. Neukazujte metody obrany a neprivolavejte na sebe pozornost jinych lidi.
175

MISTO ZAVERU


Mnohe z popsanych zivotnich situaci, epizod a osob urcite znate z vlastniho zivota. Nezavisle na tom, ze jmena mych hrdinu nemuseji odpovidat jmenum vasich znamych. Nevadi, ze v knize mozna neni uvedena zrovna vase situace. Urcite mi vsak date za pravdu, ze to, co jste si precetli, vam neni nezname. Ostatne tak to ma byt. Sve vampyry jsem totiz nepsal proto, abych ucinil nejaka nova odhaleni. Cil, jenz jsem si vytycil, kdyz jsem zacal psat prvni radky, byl naprosto odlisny - do jake miry lze pomoci jinym lidem, jak si za pomoci zminenych cviceni vuci vampyrismu vypracovat imunitu a jeli to nezbytne, jaka dalsi opatreni na ochranu pred energetickym napadenim vampyru prijmout?
Uvedene tema jsem zdaleka nevycerpal. Jeho aktualnost neustale stoupa. Bohuzel. Zmineny problem bychom meli zacit resit jiz dnes, nebo; dalsi rozsireni vampyrismu hrozi vaznymi potizemi a nasledky jak pro cloveka zijiciho v soucasnosti, tak pro jeho potomky.
Zaverem bych jeste rad dodal, ze cviceni uvedena v teto publikaci maji mnohem sirsi vyuziti, vychazeji daleko za ramec toho, „jak zvitezit nad vampyrem".
Ma pozorovani mi umoz;uji tvrdit, ze systematicke provadeni techto a podobnych cviceni nejen zvysuje energetiku jedince, ale soucasne mnohonasobne zvysuje fyzickou silu a vydrz, pomaha zbavit se syndromu chronicke unavy a mnoha dalsich chorob, snizuje spotrebu potravin.
Dodejte si odvahy a pamatujte, ze „vase nejlepsi pise; jeste nezaznela". Dosud jste si ji nezazpivali, jelikoz to nejkrasnejsi je jeste pred vami. Vzdy; i klasikove domaci literatury otevrene priznali, ze „spasa topicich je v rukou samotnych topicich se". A nam nezbyva nez dokazat, ze ani my nejsme „babovky" a ze neco dokazeme. Staci si to jen prat.
176
OBSAH
Predmluva 3
Predmluva autora 4
Nikoliv v pohadce, nybrz v zivote 6
Jaci jsou? 8
Vampyr - zebrak 8
Vampyr - tulak 8
Vampyr - kecal 10
Vampyrismus v manzelstvi 10
Vampyrismus v rodine 12
Vampyri - babicky 13
Vedecko-technicky pokrok a Vampyrismus 14
Pozor na televizi 15
Plizivy vliv na podvedomi 15
Negativni pusobeni pocitacu 17
Zaludne paprsky 17
Nebezpeci pasivity 18
Proc Vampyrismus vznika? 19
Nasycovani vampyru 21
Politicky vampyrismus 22
Vampyrismus „demokracie" 24
Vampyrismus kolektivni i individualni 25
Pribeh jednoho vampyra 25
Vampyri - tvurci 28
Vampyr - tank 30
Nejruznejsi vampyri 3O
Vampyrismus a temperament 30
Rad lidi rozciloval 36
A presto jsou boriteli………………………………….4O
Vampyr - reditel 40
Pacienty vyhanel laskavosti 42
Pripad vampyra obchodnika 44
Velkolepa osmicka, neboli nechces,
aby te zachvatilo zlo, neprokazuj dobro 46
Umoznete lidem byt vdecnymi 46
Pripad bankere 47
Souziti muze a zeny 50
Zakon osmicky? - - 50
Vampyrsfcy syndrom feny 52
A co manzelska nevera? 53
Nymfomanie 53
Sidlo v pytli neutajis 54
Laska a sex bez uampyrismu 57
Ono se toho namruui 58
Kdyz chutna na cizi ucet 59
Touha po orgasmu 60
Vase; dobra i zla 61
O lasce 63
Nedostava se vam zivotnich sil? 64
Vozko, neho; kone 66
Rekneme si to otevrene 67
Rodinny energososak 69
Orgasmus a nadorgasmus 70
Tanfricka laska 70
Sexualni harmonie a sexualni nespokojenost 72
Je laska harmonii uibraci? 72
Kdo si nepreje milovat? 73
K vysinam lasky 74
Magie mysli 75
Magie oci 77
Magie rukou 79
Siraua a sex 80
Vampyri a lecitele 81
Vampyri-lecitele 83
Hon na „carodejnice" 86
Schizo/renie 86
Paranoia 87
Psychiatrie ve sluzbach moci 88
Schizofrenizace spolecnosti? 88
Zneuziti psychiatrie 90
Za ucastni nazor na psychiatrii 91
Prijeti do lecebny 92
Prijimaci pohovor 94
Presun na "ostre" oddeleni 95
Kapitulace 96
Aklimatizace 97
My te vylecime! 98
„Schizofrenie" doktoru 99
Lecba zabira 99
Bezmocnost po propusteni 100
Bez trestu 101
Jsou psychiatri skutecne naruseni? 102
Ze syna vyroste svine? 104
Kdo jsou energeticti vampyri? 105
Bioenergeticka podstata vampyrismu a karma . . . 107
Bioenergeticka klasifikace lidi 107
Biopole cloveka 108
Brat nebo davat? 109
Bioenergeticka centra 109
Ucinky barev na lidske zdravi 110
Spojeni biopole cloveka s vesmirem 111
Energeticke trychtyre 112
Energeticke drahy 114
Proudeni bioenergie v lidskem organismu 115
Tajemstvi pranqjamy 116
Energeticka tela cloveka 116
Nizsi a uyssi energeticka tela 118
Vsechno je jinak 120
Karma 121
Astrologie a uampyrismus .123
Nemusi to tak vsak byt 124
Rika se lecos 125
Neodhalit/ kazdemu tajemstvi sveho srdce 127
O vampyrismu jinak 128
Melodie a zpevaci 128
Obrazy, knihy a noviny 129
Fotografie lidi 129
Rostliny a stromy 130
Slunecni uampyri 130
Mesicni vampyri 130
Vampyrismus neni uymysl 134
Vampyrismus v politice 134
Negativa v mezilidskych vztazich 135
Vsichni Jsme obe;mi. 136
Podzemni mesto 139
Jak jsem sam sebe zklamal 141
Pozor impresionismus . 142
Co je karma? 144
Vliv mysli na karmu. 145
Kdo jsou soudci a bile a cerne vrany? 146
Nase prani a vasne 147
Nasi karmu vytvareji i nase skutky 148
Lze videt karmu v aure? 149
Karma a osud lidstva 149
Diagnostika karmy 150
Priciny karmickeho onemocneni 151
V karmicke pavucine - nebo jsme neoddelitelnou
soucasti okolniho sveta? 152
Je „prezident" Kennedy opet tady? J55
Proc „karmoenergeticky" vampyrismus? 156
Proc miluji vampyry? 156
Jak nadherne je vznaset se 157
Porucha bioenergeticke vymeny 159
Jak zvitezit nad vampyrem 161
Ochrana modlitbou 161
Ohrozen je i vampyr 162
Bioenergie stromu 162
Bioenergie zvirat 163
Bioenergeticka cviceni 164
Univerzalni metoda 167
Ocista karmy 170
Procedura „oh;ostroj" 171
Ochrana pred vampyry 172
Misto zaveru 173